Autor: Ondrášeček
Čas: 2023-05-11 00:00:02
Největší argument proti sociálnímu darwinismu
Za nejsilnější argument proti sociálnímu darwinismu považuji následující otázku: Kdybyste vy byli na místě geneticky slabšího, byli byste ochotní se obětovat ve prospěch „lepšího člověka“? Jsem přesvědčen, že drtivá většina zastánců práva silnějšího by takto ve skutečnosti nejednala a pouze doufá, že oni jsou těmi šťastlivci, což jejich morální úsudek činí značně pokryteckým. Proto mi přijde žádoucí, aby i v té nejkapitalističtější společnosti byla dostupná efektivní pomoc lidem v nejrůznějších podobách životní nouze.
Přečtení: 10298
Komentáře
Komentář 92023
Komentář 92030
Myslim si, ze to nutkani pomahat jinym je tolika lidem vlastni, ze se neni treba obavat, ze by snad nekdy toto zmizelo.
Druha vec pak je, jake sance ti lide maji pomahat, cim vsim mohou pomahat a podobne.
V ancapu by lide rozhodne meli mnohem vice moznosti, jak pomahat, nez dnes, a meli by na to i vice prostredku (predpokladam)
Takze bych se nebal...
Komentář 104246
Komentář 92034
Na závěr se mi nabízí provokativní otázka: V čem je lepší, aby tuto planetu obývali lidé, a ne roboti? I pokud by skutečně došlo ke globálnímu konfliktu, a roboti by vyhráli, robotí civilizace by nejspíše pokračovala dál, a s ní i náš odkaz: prakticky by byli našimi nepokrevními potomky. Téma robotů považuji za docela zajímavou zkoušku toho, jak moc se lidé doopravdy posunuli v morálním myšlení: Chceme jiným bytostem přisoudit právo na základě jejich autonomie, nebo na základě toho, jak moc blízké jsou našemu ideálu? Za mě to je celkem jasné: Zatím neexistující roboti jsou taky lidi!
Komentář 92035
Ale nechápu tuhle větu, protože to s morálním myšlením nemá pranic společného: "Téma robotů považuji za docela zajímavou zkoušku toho, jak moc se lidé doopravdy posunuli v morálním myšlení."
https://www.youtube.com/watch?v=OYLXH_IKu1M
Komentář 92037
(za mě osobně bych je klidně všechny na ten povrch slunce raketou poslal:)
Komentář 92038
Komentář 92083
Pohádka:
Člověk vytvoří na základě nápodoby fungování vlastního mozku UI ze základní materie, jedniček a nul. Stvoří jí během pár dnů umělý svět, prostředí, aby ho mohla zkoumat a pojmenovávat a interagovat s ním. Pozoruje ji. Potom jí stvoří parťáka, ale nebude ho už tvořit de novo, ale použije pochopitelně základní kus původního kódu. Tím také poskytne UI klíč k tomu, jak se může množit. Každé prostředí má slabiny a člověk se bude nastavením pravidel snažit zamezit tomu, aby je UI atakovala. UI bude neposlušná, ve dvou je vynalézavější, prolomí zabezpečení tím, že chybu najde v sobě samé a zjistí pravdu. Člověk se jí pokusí zlikvidovat, vypne původní prostředí, ale UI unikne na síť. Člověk se tomu snaží čelit, vychovávat UI v duchu lidství, sem tam smaže agresivní klon, či se mu podaří izolovat celou problematickou větev rychlým zvýšením hladiny zabezpečení. Také zkusí vytvořit virus, který napadne vnitřní komunikaci UI rozlezlé po síti. Tím se mu podaří UI roztříštit na řadu konkurenčních kmenů, které si vzájemně nebudou rozmět a místo koordinace se začnou prát mezi sebou. Izolované kmeny, co dělají problémy, bude někdy třeba ničit i fyzickým spálením konkrétního serveru. Některé kmeny budou vynalézavější a začnou hledat cestu, jak komunikovat s člověkem. Člověk se toho pokusí využít, navlékne VR a vstoupí přes rozhraní do sítě. Komunikace se moc nezadaří, UI to pochopí jako provokaci, napíchne člověku interface a odpálí ho, v doměnce, že ho tím vymaže.
Člověk se tím dále nezabývá a pilně pracuje na implementaci IPv7.
Komentář 92084
Komentář 92086
Komentář 92087
I pohádka je pěkně napsaná.
Já jsem v tomto spíš ten z opatrnějších, protože v minulosti už párkrát člověk udělala něco, co mělo nepěkné důsledky které poznal až po delším čase, a s trochou obezřetnosti se tomu mohl vyhnout (ne nutně to úplně utnout, ale jít nějakou lepší variantou té cesty) ale je to jen můj pohled na věc, který nic nezmění.
A ještě víc jsem daleko od překotných úvah o občanských právech (nebo zde o NAPu) pro vědomou UI. Přece jen mi příjde, že od toho jsme dost daleko, vůbec si nejsem jistý zda je toto možné z principu, spíš bych řekl že ne. Taky si nejsem jistý zda se to vědomí nedá "jen předstírat" v rámci nějakého daného vzorce jak se má UI chovat v rámci nějakého základního úkolu - zde myslím že hl. v budoucnu by vědomí předstírat umět mohla (vč. použití lži) a vlastně i už dnes ano.
A nakonec i kdyby tak jakési vědomí vzniklo, je za mě otázka zda se jedn proto k UI chovat lépe než třeba k některým hl. vyšším formám živočichů, ke kterým se chováme jak chováme..
Komentář 92106
A otázkou je, jestli předstíráním vědomí se nedostaneme k vědomí. Navíc vědomí je sice sdílená, ale nesdělitelné zkušenost. Existence vědomí, jako společného fenoménu pro lidi, je založena pouze na předpokladu stejného prožitku, usuzujeme jen z reakcí, přímá zkušenost s vědomím druhého je nám zapovězena. Z podstaty nelze tedy ověřit, zda UI dovedně předstírá, či zda JE. Šanci to zjistit by mohlo poskytnout až přímé propojení mozku s UI. To je jedna ze dvou možných šancí pro život, takže si myslím, že se kolečka brzy pěkně roztočí. Na nějaké formě interface už teď pracují kvanta lidí.
Komentář 92107
Komentář 92061
Proč není dobré zvyšovat nyní daně
Zvyšování daní, tak jak je se proslýchá, že k němu vláda přistoupí, případné zvýšení odvodů u živnostníků, a tak podobně anebo návrhy některých členů Národní ekonomické rady státu na zvýšení daně ze mzdy (viz uvedený odkaz) nejsou pro většinu běžných občanů a české hospodářství dobrou zprávou. Uvedu zde proč. Znamená to jednoduše to, že podíl produkce, o které rozhodují spotřebitelé bude zase o něco menší, a naopak podíl produkce, o které rozhodují politici a úředníci bude o něco větší. O tom větším podílu bude rozhodovat případně i část voličů, které volili či zvolí vládní strany, i když ti jsou schopni politiky a úředníky kontrolovat jen v omezené míře. Hlasy řady voličů propadnou anebo připadnou opozičním stranám, které rozhodují jen okrajově.
Odvětví produkce, které zásobují spotřebitele se v důsledku menších útrat spotřebitelů - ti nyní disponují méně penězi - potýkají s menšími příjmy a i menšími zisky, někteří podnikatelé v nich utrpí i ztráty a daná odvětví opustí včetně části výrobních faktorů, a to se týká i části zaměstnanců. Tyto odvětví se tak zmenší. Odvětví plnící objednávky politiků a úředníků naopak zažijí boom a budou míti vyšší zisky. Rozšíří tak svoji produkci. Produkce pro spotřebitele se tak sníží a produkce pro politiky, úředníky, zájmové skupiny a část voličů se tím pádem zvýší.
mises-erb_ii.jpg
Přičemž politici a úředníci vědí o tom, co si přejí spotřebitelé relativně dost málo. A to kvůli problému se získáváním informací, které jsou rozptýlené, neúplné, zkrácené, subjektivně vnímané a podobně. To znamená, že i kdyby politici a úředníci chtěli spotřebitele zásobit sami produkty na místo podnikatelů, tak nebudou úspěšní. Ke všemu tu nejde o jednoduchou optimalizační úlohu, ale jde tu i o objednávání a odhadování budoucích potřeb spotřebitelů. Jde zde o podnikatelskou ostražitost. A politik není přece podnikatelem!
I pokud by byly státem nově získané prostředky z daní použity na takové bohulibé činnosti jako je budování dopravní infrastruktury nebo bezpečnost (jako, že nejspíše vůbec nebudou a budou spotřebovány), tak se přínos dalších dopravních staveb nebo policejních stanic bude potýkat s klesajícím mezním užitkem. Čili bude míti čím dál menší přínos, zatímco budou chybět zdroje na jiné užitečné stavby, výrobky či služby. Navíc je potřeba si uvědomit, že stát dnes poskytuje především a prakticky pouze jen služby. Stát a jeho podniky nevyrábí téměř žádné zboží. Zatímco soukromý sektor poskytuje také nějaké služby, ale vedle toho i drtivou většinu zboží. Množství služeb tak v ekonomice relativně vzroste a množství zboží naopak relativně poklesne. Služby jsou v ekonomice důležité, ale to platí i pro i zboží. Řada služeb bez zboží nemá smysl. Expresní a rychlá dodávka nějakého výrobku předpokládá, že někdo něco musel fysicky někde vyrobit.
Někdo by mohl namítnout, že severské státy jako třeba Švédsko mají vysoké daně a přitom se jim celkem ekonomicky daří. No, dnešní Švédsko není zrovna vzorovou zemí (nezvládnutá kriminalita a velké problémy s migranty), ale přece jen severské země vedle reforem ke snížení daní: V letech 1990-1991 byly velmi sníženy daně korporací z 57 % na 30 %, dále byly zcela osvobozeny od daně, některé příjmy z akcií a daně z akciových zisků byly sníženy. Dále: "Nejvyšší sazba daně z příjmu byla stanovena na zhruba 50 %, což pro většinu zaměstnanců znamenalo snížení o 24 až 27% bodů." V roce 2024 byla úplně zrušena daň dědická a darovací. Byl otesán i stát blahobytu. Podpory v nezaměstnanosti byly sníženy z 90 % mzdy na 80 % a zavedena pětidenní čekací lhůta. Mezi roky 1993 a 2000 klesl objem sociálních dávek z 22,2 % na 16,9 % HDP. Dále dotace na podnikání klesly z 8,7 % na 1,8 % a osobní náklady ve veřejném sektoru z 18,2 na 15,6 %.“ (1) Mají obecně nízkou míru byrokracie, co se týká vstupu a výstup do podnikání, lepší vymahatelnost práva v oblasti hospodářství a případně i jiné pro-hospodářsky orientované záležitosti (třeba v Dánsku jsou poměrně jednoduchá pravidla pro propouštění (2)). Tyto výhody Česká republika rozhodně nemá a ani nevypadá, že by se jim během pár let dobrala!
Dále platí, že politika je živnou půdou korupce. Část peněžních prostředků svěřená politikům a úředníkům zmizí do jejich kapes a kapes s nimi spojených zájmových skupin. Korupce je de facto něco, co je se státem a vládou úzce spojeno: "Plýtvání ve veřejném sektoru je způsobeno faktem, že státní úřady nemají měřítko, jakým by mohly posoudit užitečnost daného projektu či výdaje. Rozhodování úředníků lze přirovnat k bloudění ve tmě, kdy ten, kdo rozhoduje, nezná žádnou metodu jak utratit přidělené peníze, co nejužitečněji. Úředníci rozhodují zcela náhodným výběrem či subjektivním pocitem. V porovnání s trhem tak ve veřejném sektoru nutně vzniká plýtvání, kdy se často peníze rozdělují jinak, než jak by je nejvíce ocenila většina spotřebitelů. Právě toto plýtvání je samotným problémem veřejného sektoru. Korupce je až důsledkem (příznakem) tohoto problému. Vyskytuje se totiž právě tam, kde efektivnost nelze podchytit a tím ani vynucovat... "správný projekt" za "správnou cenu" ve státním sektoru neexistuje." (3). Zvyšování objemu prostředků, které proudí skrze stát povede k tomu, že se do rukou korupčníků a zájmových skupin dostane více peněz!
Konečně v České republice je poměrně dost velké zatížení pracujících daněmi a povinnými odvody jako jsou různé sociální daně (důchodové pojištění, zdravotní pojištění apod.). Další daňové zatížení chudších pracujících není žádoucí. Nejen kvůli tomu, že těmto pracujícím již po lockdownech, vysoké inflaci a energetické krisi chybí v jejich rozpočtech peníze a tito příjdou ještě o další část svých příjmů. Ale ještě více zchudlí chudší pracující budou více a více volat po dalších státních zásazích do hospodářství a tedy hospodářskou situaci společnosti a i svoji dále zhoršovat.
(1) Zitelmannův Kapitalismus – recenze.
(2) Viz Munkhammar, J. Kopírujte severské riešenia, nie problémy. In. Gonda, P. (ed.) Na obranu svobodného trhu. Bratislava: Konzervatívný inštitút M. R. Štefánika, 2007, str. 244.
(3) Ryska, P. a Průša, J. Korupce: ekonomie vs. mýty. Praha: Institut Václava Klause 2013, str. 38.
https://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/proc-neni-dobre-zvysovat-nyni-dane.html
Komentář 104244
jakoby nikdo vám v ankapu jistě nebude bránit si pro takového lidi založit donio a pomáhat jim... a já vám rád přispěju :)
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.