Nenávist k obézním lidem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

>>>Když se zeptám, proč jim obézní jedinci vadí

Přiznám se, že když vidím tlusté lidi, také vidím je jako "nechutná tlustá prasata" a je mi z nich nazvracení. Dle mého mají problém se sebekontrolou nebo regulací. Je to první, co mě napadne, a nahlížím na to dost podobně jako třeba anorexii, depresi či sebe poškozování. I u Urzy mi to občas zkreslovalo názor na něj. Vysvětloval to tím, že neměl čas řešit jídlo, ale stejně to nechápu.

Jinak píšu to, jak to cítím, ne jako urážku, nemá to být ani "ragebait", je to spíš moje osobní nepochopení. Sám jsem nikdy tlustý nebyl a nechápu, jak by se mi to mohlo stát. Zajímavé je, že oba moji rodiče jsou celkem tlustí, (90kg), a taky nechápu, jak se jim to stalo. Nikdo z nich mi to není schopný vysvětlit, a to nechápu už vůbec.

To jestli zatěžují zdravotnictví je mi celkem jedno.

Napisu nejake laicke poznatky ohledne "tlustych/hubenych lidi", mam osobni zkusenosti.
Nekteri tlusti lide proste pouze "hodne jedi". Nekterym je pak jedno, ze jsou tlusti, protoze pro ne ten pozitek z dobreho jidla prekona nepohodli zpusobene tloustkou, coz docela chapu, protoze proc ne - ostatne u jinym lidi nejake jine pozitky zpusobuji nejake jine potize. Napriklad nekdo ma rad dobry alkohol, pije ho hodne, protoze z toho ma pozitek...atd...Az po lezeni po skalach, jak nekdo psal.
Co je ale zajimavejsi je, ze docela dost tlustych lidi k tomu proste ma geneticke predispozice. A naopak. Klaciky priklad jsem ja a bratr. Oba jsme stejne vysoci, sveho casu jsme oba bydleli spolu, a jedli jsme cca stejne jidla - on typicky nedokazal pribrat pres nevim, 70kg, a ja typicky nedokazal mit mene, nez tak 110-120kg. A to fakt pri stejnem prijmu jidla. Tohle je neco, co uz je vedecky potvrzene, ze to takhle funguje.
Osobne mam cca 190cm a kdyz jsem si uzival "dobreho jidla" a neresil jsem nic, tak moje homotnost byla rekneme okolo 130kg. A ted zajimava vec - v okamziku, kdy jsem chtel zhubnout, zacal jsem spravne jist atd, tak dokazu velice rychle hubnout na nejakych 110kg, to jde uplne v pohode, a tam se vse zastavi. Jim stale to same, delam stale to same, a proces hubnuti se zastavi, kdy predtim jsem mel rekneme 5-8kg mesicne dolu....a z niceho nic 110kg a uz ani kilo.
Jiste, kdybych hodne chtel, dolu by to jeste slo, ale musel bych vyvinout extremne velke usili, nesrovnatelne s tim, jake by musel vyvinout napriklad muj bratr, kdyby se ocitl v me situaci. Je to az strasidelne, jak proste se to najednou z niceho nic zastavi, a to jsem fakt nezmenil NIC.
Jak jsem o tom cetl nejake vedecne pojednani, je to fakt vec nejakych genu....

Ano. To je přesně ta vzájemná závist a sledování, které socialismus v lidech uměle vytvořeným nedostatkem probouzí.

Nie je pravda, že obéznym ľuďom stačí „len trochu sebadisciplíny“.
Hlad a chlad sú vôbec prvé pocity, ktoré človek po narodení zažije. A práve preto máme v sebe zakódované reflexy, ktoré nám majú pomôcť prežiť.

Ak je toto jadrom obezity, potom sa treba pýtať: aký je vlastne rozdiel medzi narkomanom a obéznym človekom? Oboch spája to, že aj napriek obrovskému odhodlaniu prestať, boj so závislosťou často končí neúspechom. Rozdiel je azda len v tom, že obézny človek má svoju „drogu“ úplne legálnu. Zdroj jeho slabosti – jedlo – je všade prítomný a distribútori potravín sa dokonca tešia vysokej vážnosti v spoločnosti.

Ako sa teda postaviť k zvýšeným nárokom na zdravotnú starostlivosť? V slobodnej spoločnosti si každý hradí zdravotné výkony sám, prípadne si na to platí poistku. A ak poisťovňa odmietne poistiť rizikovú osobu za priemernú cenu, logicky to rieši vyšším poistným. To môže byť aj motiváciou pre rizikovú osobu, aby sa začala správať zodpovednejšie.

Lenže – čo ak obezita nevzniká iba z nedostatku vôle? Čo ak neustály hlad vyvoláva stres, spracované potraviny či iné faktory, ktoré jednotlivec len ťažko ovplyvní?

Zajímalo by mě, jak často jde k skutečný důvod, a jak často jde jen o racionalizaci pocitu – člověk sám neví, proč to tak vnímá, a pokusí se vytvořit nějaký zástupný důvod, protože „prostě to tak cítím“ není moc společensky přijímané, ač by to byla třeba nejupřímnější možná odpoveď.

Tipoval bych spíše, že bude převažovat ta racionalizace. Nemám ale moc představu, jak toto nějak rozumně změřit.

Resenim na toto je zruseni statniho zdravotnictvi a statnich zdravotnich "pojistoven". Necht si kazdy plati, co chce, at se pojisti tam, kde sam chce. Pak nas nemusi srat tlustoprdi, fetaci a dalsi divni lide.

Udělám tip: autor této stoky je sám tlusťoch a ty posměšky mu vadí.

Moje zkušenost je spíše taková, že tu nenávist rozdmýchal kdysi Fatty Pillow když udělal z obezity hrdost a jakýkoliv kritik byl jeho fanouškama linčován. Zkrátka a jednoduše může jít i o oddělení táborů kvůli osobním mindrákům. Neříkám, že to je jediný důvod, ale určitě může být hodně rozšířený na základě podobných zkušeností.