Přidaná hodnota školství – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V čem tedy spočívá přidaná hodnota socialismu ve školství? Že dítě „naučí poslouchat“ úplně cizího člověka jen proto, že mu byl přidělen? Tak to děkuji pěkně, nemám zájem.
- Ale žáci neposlouchají učitele proto, že jim byl přidělen, nýbrž proto, že jim rodiče řekli, že ho mají poslouchat!!!! Takhle překroutit poslušnost k PŘIROZENÉ autoritě na poslušnost k autoritě PŘIDĚLENÉ je… nenapadá mě slušný výraz!
A PROČ to tak překrucujete je ještě mnohem horší!! Tohle je jeden z Urzových chybných (nebo "chybných") úsudků, a Vy to po něm opakujete jako prosťáček. Není TOHLE známka indoktrinace: že se v komunitě šíří i zjevně nesmyslné myšlenky? Protože co to znamená? Že slova autority jsou nekriticky přijímána…
A tohle je zásadní vada anarchokapitalistického hnutí. Když se podíváte na Mises na 1O let staré texty, najdete tam občas nesmyslné myšlenky jako "pokud stát jsme my, pak Židé spáchali sebevraždu", "ve školách se žáci učí poslušnosti k přidělené autoritě", "duševní vlastnictví nemůže být, protože vlastnictví dat implikuje částečné vlastnictví všech počítačů, kterými je možné data stáhnout". Dobrá, to se stává. Kdyby člověk chtěl mít hned všechno dokonalé, nikdy nic nedokončí. Jenže když ty samé nesmyslné myšlenky nacházíme na Misesu i po 10 letech, když jimi anarchokapitalisté argumentují v diskuzích, a když dokonce zaznívají i na Urzových přednáškách, je už to zlé znamení. Znamená to, že hnutí není schopno se opravovat, že je dogmatické.

Ale žáci neposlouchají učitele proto, že jim byl přidělen, nýbrž proto, že jim rodiče řekli, že ho mají poslouchat!!!!
Nařízení učitele jsou nařízení PŘIDĚLENÉ autority. Pokud je děti poslouchají proto, že jim PŘIROZENÁ autorita (rodiče) řekla, že je mají poslouchat, můžeme to brát jako nařízení PŘIROZENÉ autority zprostředkované PŘIDĚLENOU autoritou. To děláte. Ale nedohlížíte to do konce. Zapomínáte, že to rodičům nařizuje zákon. Zákon je nařízení PŘIDĚLENÉ autority PŘIROZENOU autoritou zprostředkované dětem.
Když to dohlídnete celé, pokyny učitele jsou nařízení PŘIDĚLENÉ autority zprostředkované PŘIROZENOU autoritou zprostředkované PŘIDĚLENOU autoritou.
V článku se říká, že je to učitel -> dítě. Vy říkáte, že to není pravda, že je to rodič -> učitel -> dítě. Dobrá. Pokud to tak chcete brát, klidně. Ale dělejte to celé, což znamená zákon -> rodič -> učitel -> dítě.

A berete to celé i pokud jde o ankap? Tedy že vše, co v ankapu budete muset, je zprostředkováno přidělenou autoritou (anarchokapitalisty), jejichž pravidla vždy stojí na začátku toho celého řetězu?

Pridelené autority existujú aj v súkromnom sektore, to nie je vynález štátu. Zamestnávateľa si síce vyberáte sám, ale o tom kto bude Váš priamy nadriadený už nerozhodujete Vy ale ten zamestnávateľ. Alebo ak je to väčšia firma s viacstupňovou hierarchiou tak nadriadený na vyššom stupni riadenia.

Zkuste ve škole říct, že pod touhle učitelkou se učit nebudete, že chcete jinou, nebo jdete do jiné školy...

A vo firme kvôli Vám vymenia Vášho nadriadeného? Asi taká pravdepodobnosť že vymenia učiteľku.

"nebo odejdete do jiné školy".
To byla narážka na to, že spádovou školu máte nařízenou, zatímco práci si vybíráte.

Školu si také můžeš vybrat, není povinnost zapsat dítě zrovna do spádové.

Pravda, pardon.

I oprátku si můžeš vibrat!

Je to jednodušší: Když dítě poslouchá učitele, protože mu rodiče řekli "Poslouchej učitele", podléhá PŘIROZENÉ autoritě, rodičům. Tudíž žádný výcvik poslušnosti k PŘIDĚLENÉ autoritě neprobíhá.
Celá ta nesmyslná myšlenka zní takto: "Děti jsou ve škole učeny poslušnosti k přidělené autoritě a učitele pak snadno nahradí úředník, policista nebo politik." Představme si, že by školství bylo volnotržní. Rodiče by řekli dítěti: "Budeš chodit do této školy a poslouchat tyto učitele". Vidíme, že na implikaci by se nic nezměnilo. Pořád byste mohli říct: "Rodiče učí své děti poslušnosti k přidělené autoritě a učitele pak snadno nahradí úředník, policista nebo politik". A dítě by ani nemuselo chodit do školy, mohlo by mít domácí vzdělávání. A pořád byste mohli říct: "Rodiče učí své děti poslušnosti k sobě a pak je snadno nahradí úředník, policista nebo politik".
Čili kdyby ta implikace byla pravdivá, musel by "výcvik k přidělené autoritě" probíhat i v ankapu. Z toho je zřejmé, že myšlenka je nesmyslná, a že žádný takový výcvik neprobíhá. Děti podléhají jen přirozené autoritě: rodičům nebo komukoliv jinému, komu z nějakého důvodu věří, že je pro ně dobré chodit do školy a poslouchat učitele.

Samozrejme pokud mluvis o svych detech, je to ok...ale nemluv napriklad o me a mych detech. Ja jsem NIKDY nerekl svym detem, ze ma poslouchat ucitele. Rozhodne ne takto obecne.
Rekl jsem jim, ze ucitel je clovek, ktery jim muze v nejakych vecech pomoct a proto je docela fajn, kdyz s nim budou kooperovat. Rozhodne jsem jim nikdy nerekl, ze ucitel je nejaka autorita, kterou musi bezpodminecne poslouchat.
Btw, holka chodi do 3 tridy a uz docela slusne umi porovnavat, ktery ucitel je fajn, protoze se od neho neco dozvi a kdo je na nic, protoze se od nej nic zajimaveho nedozvi.

Rekl jsem jim, ze ucitel je clovek, ktery jim muze v nejakych vecech pomoct a proto je docela fajn, kdyz s nim budou kooperovat.
- Poněkud v rozporu s "dítě se ve škole naučí poslouchat úplně cizího člověka jen proto, že mu byl přidělen", že?

No, system to tak chce, ale ja to rozhodne nehodlam to dite ucit.

Nechceš se jít zejtra zajít někam vožrat, vole? Mohli bysme dát panáky, třeba vodku, nebo rum. Kurva, já se tak těšim!

>> Nechceš se jít zejtra zajít někam vožrat, vole?

No nevim, byt na srot dva dny po sobe neni moc dobry napad. Zvlast ne takhle hluboko do noci, ci pripadne uz v takto velebrzkem predrani.

Narozdíl od vetšiny lidí nepovažuji rodiče za autoritu přirozenou.. přirozená autorita je pro mě ta kterou si člověk sám zvolí, tím pádem to může být rodič, ale nemusí, tvrdíte že rodiče přirozená autorita řekne dítěti že musí poslouchat učitele, nicméně to neni pravda řeknou mu že musí chodit do školy (bez ohledu na to zda to ten rodič skutečně chce, a když nebude tak ho unesou) tím padem dogmaticky jednáte vy pokud tvrdíte že rodič jako přirozená autorita podmíněně říká dítěti že ma poslouchat učitele, a ikdyby jedná v afektu že by mu následně stát vzal dítě... když tohle všechno pomineme stále tu je samotná volba dítěte které je taky člověk a měl by se smět rozhodnout sám bez ohledu na jakoukoilv autoritu...

A přirozenou smrtí je jen sebevražda?

Narozdíl od vetšiny lidí nepovažuji rodiče za autoritu přirozenou.. přirozená autorita je pro mě ta kterou si člověk sám zvolí, tím pádem to může být rodič, ale nemusí
- Bavíme se o školácích, a pro ty jsou rodiče autority. Považují je za autority; není nesmysl říct, že si je za autority "zvolily".

tvrdíte že rodiče přirozená autorita řekne dítěti že musí poslouchat učitele, nicméně to neni pravda řeknou mu že musí chodit do školy (bez ohledu na to zda to ten rodič skutečně chce, a když nebude tak ho unesou)
- A co domácí vzdělávání?

když tohle všechno pomineme stále tu je samotná volba dítěte které je taky člověk a měl by se smět rozhodnout sám bez ohledu na jakoukoilv autoritu...
- Takže nepřítelem není státní školství, ale rodiče… Viz má odpověď Geraltovi.

Tak Vy jste měl rodiče, kteří Vám řekli, že máte učitele poslouchat? To leccos vysvětluje.

A Vás učili že učiteľov nemáte počúvať? Tým sa všeličo vysvetľuje :-D

Mně moje dost pitomá třídní v první třídě chtěla poslat do zvláštní školy, protože jsem jí nechyt pravítko. Takže přísně vzato, já jsem vcelku záhy pochopil, že učitelé děti především ohrožují a jsou jim nebezpeční a jednají z pozice síly.

Mně to máma říkala,
ale bylo to hovno platný, páč jsem neposlouchal ani mojí mámu,
já sem si vždycky poslouchal koho jsem chtěl,
a lidem co měli nade mnou navrch jako třeba ti učitelé nebo fízlové či bandy již vod pohledu nebezpečných lidiček jsem se vyhýbal...

Až později jsem zjistil, že jsem řídil rozumnou Deskartovou myšlenkou,
že dobře žil kdo se dobře skryl...

Dovedl bych si představit třídu tvořenou žáky Hofmanem, panem Řehákem a Sagvanem Tofim, který by při hudební výchově zpíval svůj velký hit "Dávej ber!". Jako soušku učitelku by měli Praktickou ženu, což je tak jako tak jejich přirozená autorita. Přirozená, protože chlapy přitahuje její přirození. A není problém, vše je vyřešeno.

Není to tak dávno kdy tělesné tresty byli naprosto normální věc... I domácí úkol beru jako trest, já je nikdy nedělal a ani nebudu chtít aby je dělali moje děti. A co vůbec nechápu jak může učitel hodnotit žáka, logicky by měl tak hodnotit učitele , pokud má zak špatný prospěch tak je to snad problém učitele,který nedokázal žáka něco naučit..

ty jsi pako

pokud má zak špatný prospěch tak je to snad problém učitele,který nedokázal žáka něco naučit..

A pokud špatně pracuje zaměstnanec, je to vina zaměstnavatele :-D

Ze jdu kolem...shodou okolnosti v mnoha pripadech to je presne tak, jak pises.
No, alespon nekdy nejses uplne mimo…

Hlavně ale vztah žák - učitel je úplně jiný, než zaměstnanec - zaměstnavatel.

Aještě bych se rád zeptal na jednu věc, i když nesouvisí se školstvím. Inspiroval mě před několika dny komentář tuším že Marťana, který psal o tom, že když zákazník v obchodě dá do nákupního vozíku zboží, že ví, že ho musí zaplatit a neodejít s ním bez placení. Mě v té souvislosti napadl tento problém: Komu patří zboží, které má zákazník ve vozíku, ale ještě není zaplacené? Řekl bych, že dokud není zaplacené, patří stále obchodu. A teď ta hypotetická situace - představte si, že osoba A si dá nějaké zboží do vozíku a než stačí dojet k pokladně a zaplatit tak osoba B v nestřeženém okamžiku to zboží přemístí do svého vozíku. Pak ho normálně zaplatí u pokladny. Otázka je: DOŠLO KE KRÁDEŽI? Jak se postavit k tomuto problému? Osoba B se nedopustila krádeže vůči obchodu, neboť zboží normálně zaplatila u pokladny. Jenže zároveň se nemohla dopustit krádeže ani vůči osobě A,protože osoba A v momentě přemístění zboží z vozíku do vozíku ještě nevlastnilaono zboží. Jak z toho ven? Předpokládejme, že šlo např. o poslední kus daného zboží a že tedy není ožné,aby si osoba A zakoupila v tom obchodě stejný kus daného druhu zboží. Je to od osoby B morálně v pořádku, když se nedopustila krádeže, jak tu bylo vysvětleno? Ale všichni asi tak nějak cítíme, že to v pořádku není. Co tedy s tím?

Myslím, že jsem to formuloval nějak jako že s ním nesmí opustit tu prodejnu bez placení. Než to udělá, tak si zatím vybírá a není zakázáno si transakci rozmyslet a zbovrátit nebo vyměnit za jiné. Když tedy někdo přemístí zboží z jiného vozíku, tak přendal zboží patřící prodejně z jednoho místa na jiné. Druhému způsobil nanejvýš újmu odpovídající námaze jít si znovu k danému regálu a z něj znovu zboží přednat do vozíku.

Kdyby ovšem šlo o poslední kus, nešlo by o krádež celého zboží, ta "okradená" osoba by ho nemusela platit, což by ušetřila ale nemohla by si ho koupit, což původně chtěla. A počítala s tím, už zboží měla ve vozíku. Tedy má újmu rovnající se hodnotě zboží, nakolik si ho sama cenila, měřeno kolik by maximáně byla ochotna za něj dát mínus cena, kterou nemusela zaplatit. Má to ještě nějaké nuance, například jistotu získaného užitku ta usoba bude mít až tehdy, kdy za to zboží skutečně zaplatí. Jelikož svět je nejistý a každou vteřinu může být konec světa. Ekonom toto riziko ovšem umí přepočítávat přes diskontní míru, to je ta zpřesňující nuance. Tedy závěr: Poškozená taková osoba bude ale ne v plné hodnotě té věci (jak si ji dotyčný cení), jako by to bylo, kdyby mu ji ukradli před zaplacením.

Jinak je to ale v podstatě čistá aditivní aritmetika. Srovnejte dvě věci:

1. Zboží bude "ukradeno" (uvozovky proto, že ještě patří prodejně a té ukradeno nebude, ta za něj dostane požadované peníze od toho druhého) jako poslední kus ještě v prodejně. Dotyčný nemá to zboží ale má aspoň peníze, které za něj nemusel zaplatit. Má újmu, protože je na tom hůř, než kdyby měl zboží za očekávanou cenu. Ale ne újmu v celé výši, jak si zboží sám cenil.

2. Zboží bude ukradeno před prodejnou. Nemá ani zboží ani peníze. Újma je větší než u 1.

Ať je to celé, ještě dodám:

3. Zboží zákazník zaplatí a odnese. Zvýší se mu užitek, jelikož si zboží cenil víc než peněz, které za něj zaplatil. Stejně tak se zvýšil užitek prodejně, pro ní byla naopak vyšší hodnota utržených peněz než prodaného zboží.

Jsou tu tací, kteří (tady ve fóru) tvrdí, že kdo koho poškozuje se nedá zjistit, protože "užitek je subjektivní" a myslí si, že jedno plyne z druhého. Jenomže to není pravda. Každou transakcí se objektivizuje nějaká relace užitku. My díky 3. (po skutečné transakci ovšem, protože říct, co by si člověk koupil nestačí a empiricky se to ukazuje například v průzkumech, kde lidé odpovídají, na kolik si cení kvalitu před cenou v porovnáním s tím, co pak skutečně kupují) víme, jak minimálně si zákazník cenil zboží a jak maximálně si prodejna cení peněz měřeno tím zbořím (to poznáme z cenovky ale opět stejně, jistotu budeme mít až poté, co si to za udanou cenu skutečně koupíme, budeme vědět, že cenovka nelhala). A z bilance užitku před a po transakci se jednoznačně a objektivně pozná, zda transakce byla dobrovolná (to když se zvýšil užitek oběma) nebo nedobrovolná. A ve druhém případě se pozná, kdo koho poškodil a kdo je poškozený. Pokud je použito násilí k zabránění transakce, pozná se, kdo útočil a kdo se bránil. Bránil se ten, kdo by transakcí užitek ztratil a útočil ten, kdo by užitek naopak získal. Neboli jeden si transakci přál, to byl útočník, druhý si ji nepřál a to byl obránce. Bez násilí k této transakci nikdy nedojde, protože alespoň jednomu by se nevyplatila a k jejímu nenásilnému uskutečnění je třeba, aby souhlasili obě strany.

Oprava, konec druhého odstavce: "... kdyby mu ji ukradli po zaplacení." Děkuji za pochopení.

Iste, to je elementárna logika že buď viete úžitok merať a potom môžete tvrdiť či stúpa, klesá alebo ostáva rovnaký, alebo úžitok merať neviete a všetky tvrdenia o stúpaní či klesaní úžitku sú iba domnienky.
A druhá vec, miešate úžitok so ziskom, ak by som aj uznal Vaše tvrdenie o stúpajúcom úžitku tak predávajúcemu aj stúpol úžitok aj má navyše zisk, rovný sume o ktorú naopak zákazník kupovaný tovar preplatil.

Užitek měřit sám o sobě neumíme, každý člověk si ale umí porovnat dva své užitky a jednostranný odhad porovnání dvou užitků získáte při transakcích, kde víte s jistotou, že statek, kterého se při transakci vzdáváte, má pro Vás nižší užitek, než který získáváte, protistrana to má taktéž. Z čehož je vidět, že užitek celkově vzrostl.

Užitek se ziskem nemíchám. Zisk jsem vůbec nezmiňoval a je to něco jiného.

Lenže Vy to tvrdenie o stúpajúcom úžitku nevzťahujete iba sám na seba, ale tvrdíte to o všetkých transakciách. Z toho že Vy sa subjektívne domnievate že všetky Vaše transakcie Vám zvyšujú úžitok priamo nevyplýva že to platí pre všetkých ľudí. Navyše úžitok je subjektívny, teda Vy sa iba domnievate že Vám stúpol, ale naisto to neviete, keďže je nemerateľný. Dobre to vidno pri predajných akciách kadejakých šmejdov, kedy si kupujúci s odstupom času uvedomia že ich úžitok kúpou nestúpol.

Tohle by si asi pořešil obchoďák sám. Například pravidlo, zákazníci si bez svolení nesmí brát zboží z košíku jiných zákazníků.
Je ale zvláštní že nikde taková pravidla nejsou a přesto se to děje jen vyjímečně.

Spíš příčinný vztah bude opačný: protože se to neděje, nemá nikdo potřebu si to v prodejně nijak regulovat pravidly.

Já si myslím, že by to měl řešit stát.

To môže byť aj tým že taká situácia nastáva iba zriedkavo že by sa práve predal posledný kus nejakého akciového tovaru a že by to bola tak výhodná kúpa že to zlodejovi bude stáť za hádku či rovno fyzickú konfrontáciu.

Zitra pls napiste o aktualnim tematu, jak stat zavira nemocnice, narizuje lidem ze maj zustat doma atd

Viva la libertà šířit bacil. Vy ankapáci jste fakt k smíchu.

Jo nařizuje,
jen pan Babiš pozapomněl při tom vyhlašování karantény nějako na k nám přijíždějící italy, což ovšem zdárně zamluvil na přímý dotaz hlasatelky tv novin čt1
To začali řešit až později, zřejmě jim tento detail poněkud uniknul,
asi je to příliš složitý...

Navíc, nařizovat karanténu jeden den do dopředu je nesmyslné,
protože kdo chtěl ten se stihnul vrátit,
zřejmě když se člověk urychleně navrátí domů, tak je na tom zdravotně vo moc lépe,
než ten kdo se vrátí po půlnoci...
Asi se karanténa nedá nařídit s okamžitou platností,
hlavně že pokuta za nedodržení je až 7 milionů...

Na takováto zdravotní opatření musí být nejspíše člověk hodně velkej blb,
aby to takto zvládal...

Slibuji vám, že tu již zítra na toto téma něco vyjde, ale stejně jste idiot a debilek.

Ty jedna dredatá feťácká zrůdo! Trhni si!

Urzo jsi swyně a kurwa! Rozvracíš demokracii a řád!

XDXDDDDD HAHAHAHAHAHA UZ I ZA MNE SE TU VYDAVAJ, ALE JO POBAVILS FEJKU XDXDD

A) No já nechci nic říkat, ale to že rodiče dítěti přikázají poslouchat učitele vůbec nemusí znamenat že si přejí aby ho skutečně poslouchalo, nýbrž jen to že že strachu aby jim řečené dítě nebylo uneseno sociálkou se rozhodli že bude lepší poslechnout rozkaz státu a nařídit mu jak se má chovat...

B) s tím výběrem základních škol také nemáte pravdu, podle směrnic z minulého roku musí rodiče své děti přednostně dávat do nejbližší spádové školy takže ten výběr také zrovna není košer

Pokud by se někdo ve škole potřeboval najíst, vysprchovat nebo si tam vyprat prádlo, má smůlu. I vylučovat smí jen v přesně stanovené době a nebo na speciální povolení. Školy holt většinou nejsou pro slabé. A často ani nejsou pro děti, spíš jsou pro ministerstva a inspektory.

Lebo keď robíte v továrni pri páse tak môžete odísť na záchod kedy sa Vám zachce :-D.

presně tak krásně jste to vystihl, škola tu je od toho aby se děti naučili pracovat v továrně za pásem...

Práve naopak, štátna škola je na to aby deti chudobných rodičov nemuseli v dospelosti pracovať v továrni za pásom. Ale mali šancu na lepšie zamestnanie.