Autor: Urza
Čas: 2020-09-01 00:00:02
První školní den 2020
Dnešním dnem začíná školní rok; a s ním i další pravidelná vlna výhružek a násilí eufemisticky nazývaná povinná školní docházka. Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než stát dovolil vyhrožovat násilným odebíráním dětí rodičům, kteří se je rozhodnou vzdělávat jinak, než tento subjekt nařizuje, považovali bychom to za zcela nepřípustné. Proč tedy drtivé většině lidí přijde správné či přijatelné, aby OSPOD unášel děti rodičům jen proto, že je vzdělávají v rozporu s představami MŠMT, a to i v případech, kdy nedochází k žádnému týrání či zanedbávání? A jaké edukační modely mimo rámec naší legislativy vůbec existují? Jsou funkční? Kdo o tom má vůbec rozhodovat? Z jakého titulu si stát uzurpuje monopol ve školství? A neplynou náhodou z jeho monopolního postavení všechny dobře známé nevýhody a problémy, které způsobuje každý monopolista?
Těmito i mnoha dalšími otázkami se budeme zabývat na zítřejší přednášce v 19 hodin v (de)Centrále spolu s Gabrielou Ježkovou; a hned další den – ve čtvrtek – na livestreamu Studia Svobodného přístavu se Zdeňkou Staňkovou!
Těmito i mnoha dalšími otázkami se budeme zabývat na zítřejší přednášce v 19 hodin v (de)Centrále spolu s Gabrielou Ježkovou; a hned další den – ve čtvrtek – na livestreamu Studia Svobodného přístavu se Zdeňkou Staňkovou!
Přečtení: 19765
Komentáře
Komentář 59052
Komentář 59053
Komentář 59055
Neberte to jako urazku, jen jsem pouzil nesmyslnou definici diskety.
Komentář 59056
Komentář 59058
Komentář 59057
Komentář 59059
Komentář 59060
- 1. Tím je zřejmě myšleno "zda věc (anarchokapitalismus, kokot) patří do třídy (anarchismus, disketa) záleží pouze na tom, jak si nadefinujeme slovo označující věc a jak si nadefinujeme slovo označující třídu". Takže máme obecnou formuli "věc V náleží do třídy T" a věc V může označovat nekonečné množství symbolů-slov, stejně tak třídu T. Teď co z toho? Mluvíte o přiřazování slov k pojmům. Myslíte si, že je to něco důležitého? Nebo něco, co někdo neví?
2. Navíc to máte špatně – jak je u anarchokapitalistů běžné. Stačí – když už si chcete takhle pohrávat s významy slov – buď změnit význam slova označujícího věc, ANEBO změnit význam slova označujícího třídu. Nemá smysl měnit OBOJÍ, je to jaksi nadbytečné. S věcmi a třídami je to jako s objekty (krychlemi, koulemi, hvězdicemi) a jimi odpovídajícími otvory (jak se testují děti nebo šimpanzi). Když chcete, aby krychle patřila do otvoru pro hvězdici, můžete buď krychli změnit na hvězdici (obdoba předefinování slova "krychle"), anebo můžete změnit otvor pro hvězdici na otvor pro krychli (obdoba předefinování slovy "hvězdice"); měnit obojí není třeba.
Komentář 59062
2)Ano, staci zmeni kategorii nebo predmet. Ale obcas se muze stat, ze se nwschodneme na definici ani jednoho a muze byt uzitecne predefinovat obe. Stejne tak jako kdyz mam ctvreckovou diru a v ruce valec, ale chci tam dat ctyrsten (ekvivalent toho ze se chci o necem bavit) tak musim prehodnotit dirku i kostku v ruce.
Komentář 59063
Komentář 59064
- Když chcete dát válec do čtvercové díry, předefinujete válec na čtverec (anebo obráceně). Když chcete dát čtyřstěn do čtvercové díry, předefinujete čtyřstěn na čtverec (anebo obráceně). Mluvíte o DVOU předefinováních. V naší analogii je "mít v ruce (válec)" a "chtít tam dát (čtyřstěn)" stejná situace: chcete dát slovu význam, který se vám hodí. Tak jako Urza předefinoval totalitu tak, aby mohl říkat, že současný režim je totalitní.
2. Jde ale o to, že větami jako "anarchokapitalismus není anarchismus" se přece chce asi říct něco jiného než jen "já to tak nenazývám". Vy pořád jako byste nechápali rozdíl mezi jménem druhu a třídy, resp. jako byste vůbec nechápali koncept třídy. Když řeknu "velryba není ryba, ale savec", chci tím zřejmě říct něco víc než jen "třídu, do které velryba náleží, nenazývám 'ryby', ale 'savci'" (přičemž slova "ryby" a "savci" by denotovala TUTÉŽ třídu). Chci tím říct, že velryba nemá vlastnosti třídy ryby, nýbrž třídy savci. V čemž je implicitně obsaženo, že rozdíl mezi těmi třídami je důležitý, protože proč je jinak vytvářet, a proč vůbec mluvit o nedůležitém rozdílu? Což je to kritérium, které nesplňuje Urzova účelová definice totality: není žádný důvod, proč dělit režimy na "zasahující téměř do všech oblastí života jedince" (Urzovy totalitní režimy) a "zasahující méně do života jedince". Proč by mělo zasahovat "téměř do všech" oblastí života být důležité kritérium? Proč by to mělo být důležitější než "do všech oblastí", "do velké většiny oblastí", "do většiny", "do velké části", "do nezanedbatelné části"? Pociťujeme toto kritérium jako důležité? Ne. Proto jsou to špatně vytvořené třídy: protože k ničemu nejsou; nic důležitého nevymezují. Jinými slovy, mezi Urzovou "totalitou" a "ne-totalitou" není žádný důležitý rozdíl. Takové třídy jsou na nic. Jsou jen k tomu, aby se Urza mohl uspokojovat prohlašováním, že demokracie je totalita. Čili přesně k témuž jako definice anarchisty jako "maníka s kulometem, co nemá rád pravidla"… (Tedy až na to, že "maník s kulometem, co nemá rád pravidla" je, na rozdíl od Urzovy totality, smysluplná třída. Dává smysl rozlišovat "lidi, co nemají rádi pravidla" na "ty, kdo ochotni přejít k násilí" a "ty, kdo ne". Podobně dělíme muslimy na "islamisty" a "ne-islamisty", "normální muslimy".)
Komentář 59066
Stručně řečeno: Když se řekne "anarchokapitalismus není anarchismus", nejspíš se tím nechce říct jen "třídu, do které anarchokapitalismus náleží, nenazývám 'anarchismus'", ani "mám jiný systém tříd než vy", ale chce se tím říct "mezi anarchokapitalismem a členy třídy 'anarchismy' je důležitý rozdíl". Čili vypovídá se o VĚCECH, o vlastnostech věcí, ne pouze o názvosloví nebo klasifikaci.
A když na tento typ námitek někdo stále odpovídá tak, že to prohlásí za "jen terminologický rozdíl" (či terminologicko-klasifikační), co si o tom máme myslet? No, působí to jako prostý ale účinný způsob jak námitku odbýt… Takhle lze vítězit v diskuzích: prohlásím, že věcný rozdíl je jen rozdíl terminologicko-klasifikační, a pokud si to protistrana nechá vnutit, tak jsem vyhrál…
Komentář 59069
Shit dude, že ty mi vyloženě čteš myšlenky, nebo co?
Ne, anarchista je člověk, který odmítá sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiné formy nadvlády člověka nad člověkem.
Anarchokapitalismus řeší jen ty politické hierarchie, takže jen poměrně malou část.
Komentář 59071
Komentář 59072
Komentář 59082
- 1. Domácí vzdělávání je legální, takže povinná školní docházka vlastně není povinná, nýbrž volitelná, když se jí lze vyhnout.
2. Jak je to s tou "pravidelnou vlnou výhrůžek a násilí"? Školní docházka je povinná do 15 let. Urza i Urzová studovali na státních školách minimálně do 24. Vyvstává otázka, proč to dělali? Pokud je stát 9 let výhrůžkami a násilím nutil docházet do státní školy, proč tam poté dalších 8 let dobrovolně chodili? Vy byste se takto zachovali? Já tedy rozhodně NE! Není tohle jasný důkaz, že žádné výhrůžky a násilí nebylo?
2) Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než stát dovolil vyhrožovat násilným odebíráním dětí rodičům, kteří se je rozhodnou vzdělávat jinak, než tento subjekt nařizuje, považovali bychom to za zcela nepřípustné. Proč tedy drtivé většině lidí přijde správné či přijatelné, aby OSPOD…
- 1. Není to samozřejmě tak, že "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než stát dovolil", ale "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt, než k tomu oprávněný dovolil" a v ČR je k tomu oprávněným subjektem nikoliv stát, ale příslušný úřad, sociálka.
2. V jakémkoliv právním systému se lidé dělí na oprávněné a neoprávněné k autoritativnímu rozhodování. V ankapu by soudy rozhodovaly o legitimním houmstedingu nebo právě třeba o zneužívání dítěte. Pak bychom taky mohli říct: "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než soud dominantní soukromé bezpečnostní agentury dovolil rozhodovat o legitimnosti houmstedingu/zneužívání dítěte, považovali bychom to za zcela nepřípustné. Proč tedy drtivé většině lidí přijde správní či přijatelné, aby soud dominantní soukromé bezpečnostní agentury…" (Nechávám stranou pádnou námitku, která padla tuším od Hefa, zda dává smysl, aby v ankapu byly soudy, když tam nebude existovat nezávislá justice.)
3. O odebrání dítěte nerozhoduje sociálka, ale soud. Co vlastně Urza navrhuje? Má mít každý právo unést dítě, které pokládá za zneužívané, aby to nebylo "arbitrární"?
Komentář 59091
Podobným způsobem byste ale také odargumentoval, že za minulého předlistopadového režimu se mohlo volně cestovat, protože si každý mohl zažádat o devizový příslib. A někteří ho i dostali a vycestovali. Tedy "cestování vlastně nebylo státem omezeno a cestovat se mohlo, když někteří na devizový příslib vycestovali". Že je to ale přitažené za vlasy a závěr chybný asi cítíte i Vy sám.
Komentář 59092
Komentář 59093
Komentář 59094
2. Na diskutovanou otázku jsem před chvíli změnil názor. Uvědomil jsem si, že školní docházka je stále povinná, protože domácí vzdělávání není určené pro každého, ale jen pro výjimečné případy.
Komentář 59096
Na cestování máme pasy, takže vláda nás může kontrolovat, případně zavřít hranice (což jsme před pár měsíci zažili).
Co je legitimní je každého osobní názor.
Komentář 59256