Realizovatelnost ankapu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

"Kde už nesouhlasím je to, že trvalý růst zadlužení není problém."

Jaké zadlužení máte vlastně na mysli? Soukromé zřejmě ne. V případě soukromého zadlužení každý soukromý subjekt sám rozhoduje na co si půjčí a za co půjčené peníze utratí, takže tyto subjekty naprosto oprávněně a na 100% určují kam budou tyto peníze směřovány.

Pokud tedy píšete o problematičnosti trvalého růstu dluhu, pak máte patrně na mysli dluh státní. Avšak i zde platí, že o tom, kam budou nasměřovány půjčené peníze rozhoduje dlužník. Nicméně rozumím tomu, že se v mnoha případech neshodujete s tím, kam stát ty peníze směřuje. Chápu, že byste raději o těch penězích rozhodoval sám, ale jistě chápete, že to prostě není možné. Sám můžete směřovat pouze peníze, které si půjčíte Vy sám, nikoliv peníze, které si půjčil stát. Pokud chcete ovlivnit, kam bude půjčené peníze směřovat stát, máte pouze možnost ve volbách vyjádřit své preference, nebo založit politickou stranu a své názory prosadit ve volbách sám. Ano není to nic moc. Ale když chcete rozhodovat za stát, musíte ho ovládnout.

Samozřejmě, že i mě se často nelíbí kam a kolik stát (a samosprávy) posílá peněz. Nicméně abych kvůli tomu plédoval za zrušení současného peněžního systému a státu samotného, tak daleko opravdu nejdu. :-)

"Nepotřebuji, aby rostlo všechno." Tady si prosím uvědomte, že jste jen nepatrná součást nějakého celku a že Vaše přání vůči chování toho celku nejsou v daném ohledu nijak zásadní. Bez urážky. Nicméně je to Váš názor a já mám názor opačný, takže mě tedy možnost růstu ekonomiky (pokud já a ostatní chtějí růst) mi přijde v naprostém pořádku. Je třeba si uvědomit, že pokud lidé růst chtít nebudou, tak prostě růst nebude, bez ohledu na to, že jim současný finanční systém růst umožňuje. Ten systém to jen umožňuje. Jak to nakonec bude, je na těch jednotlivých ekonomických hráčích. Ne na mém, nebo na Vašem rozhodnutí/přání).

Jako jednotlivec samozřejmě můžete přispět aktivně k určení toho, co poroste. Jak v roli zákazníka, tak i v roli producenta. Tuto možnost samozřejmě máte.

Moje obava, že nebude možné tvořit úspory spočívá v tom, že nebudete mít příjmy z nichž bychom je tvořili. To, že poklesne produkce z důvodu, že poklesne kupní síla poptávky, neznamená že už "nikdo nic nepotřebuje". Samozřejmě, že i v krizi potřebujete vše, co potřebujete v období prosperity. Rozdíl je v tom, že v krizi na to nemáte peníze, zatímco v období prosperity Vám po uspokojení potřeb zbydou peníze i na úspory/investice.

Pokud zvýšením úrokových sazeb nad inflaci zamezíte znehodnocováním úspora, pak můžete tímto přivodit ekonomickou krizi, která bude mít výše uvede následky. Ti, co měli úspory a přijdou o zaměstnání, tak z těch úspor budou muset začít čerpat a tím o ně přicházet. K čemu je jim to, že se jim úspory přestanou znehodnocovat, když jim začnou namísto toho nominálně ubývat daleko rychlejším tempem, než bylo nějaké 2% roční znehodnocení, namísto aby jim dál pravidelně rostly tak, že každý měsíc něco uspoří? A to nepíšu o těch, co žádné úspory neměli a jen přišli o práci, jen proto aby se neznehodnocovaly úspory těm, co úspory mají.

"Omyl vaší úvahy je ale ten, že bych nějak přiškrcoval produkci tím, že přestanu znehodnocovat peníze."
Tak znehodnocování úspor odstraníte nejjednodušeji tak, že úrokové sazby zvednete nad inflaci. Zvýšením úrokových sazeb utlumíte ekonomiku (tedy pokud není přehřátá, o čemž se ale v současnosti bavit nemůžeme). Samozřejmě, že pokud je ekonomika ve výborné kondici a roste i za situace kladných reálných úrokových sazeb, pak máme optimální situaci, kdy úspory znehodnocovány nejsou a ekonomika šlape. K této optimální situaci se ale lze dostat pouze tak, že podpoříte tu ekonomiku nízkými sazbami, tedy za cenu znehodnocování úspor. Jakmile se ekonomika rozjede můžete postupně sazby zvedat až na úroveň, kdy dojde k odstranění znehodnocování úspor. K takovému (z hlediska držitelů úspor) optimálnímu stavu se ale můžete dostat pouze přes podporu růstu té ekonomiky, nikoliv tupě zvednutím úrokových sazeb nad inflaci v době kdy se ekonomika potácí na pokraji recese.

"Jenžá já naopak pumpuji zpět do ekonomiky vše skrz investice a opět nepotřebuji, aby za mne tuto odpovědnost přebírala vláda nebo centrální banky."

Vy možná ano, ale co ostatní? Pokud by se všichni chovali optimálně, pak by žádný zásah státu nebyl třeba. Optimálně se ale chová nejspíše jen hrstka subjektů. Ani z toho, jak popisujete Vy své jednání jednoznačně neplyne, že konáte nějak optimálně. Optimálnímu chování byste se blížil, pokud by to vaše pumpování skrz investice probíhalo na primárním trhu, resp. v by šlo o zakládání nových firem. Pokud si ale koupíte akcie na sekundárním akciovém trhu, tak nic do ekonomiky zpátky nepumpujete. V takovém případě naopak vyvádíte peníze z oběhu z reálné ekonomiky a uvádíte je do oběhu na sekundárním kapitálovém trhu. Tyto peníze naopak v reálné ekonomice chybí a někdo jiný si je musí půjčit, aby zaplnil díru v poptávce, která tam po Vás zbyla, když jste své peníze neutratil za vyprodukované statky a namísto toho jste je poslal obíhat na kapitálovém trhu. Pokud by si nikdo jiný ty peníze nepůjčil, zůstalo by vyrobené zboží neprodané. Následoval by propad produkce, po něm propouštění, další snížení kupní síly poptávky, omezení spotřeby, další propad produkce a ocitáte se v deflační spirále.

Jinými slovy, pokud chcete spořit a/nebo investovat na sekundárních trzích, tak nikdy nekritizujte ty, co se zadlužují, protože právě jen díky jejich zadlužování Vy můžete spořit a investovat.

K akumulaci úspor a oběhu stále více peněz na kapitálových trzích samozřejmě dochází. A to je nevyhnutelně spojeno s růstem dluhů (soukromých i státních). Jediné investice, které se "počítají" jsou ty reálné, když sám založíte firmu, nebo peníze vložíte do nově zakládané společné firmy, nebo do rozšíření existující firmy a tyto firmy začnou produkovat nové reálné statky. Když si koupíte akcie na sekundárním akciovém trhu, tak to není investice, která by způsobila, že ta firma začne vyrábět novou řadu produktů, nebo více stávajících produktů. Ty peníze dostane předchozí majitel akcií, který za ně nejspíš koupí zase jiné akcie nebo dluhopisy. Reálnou ekonomickou aktivitu tím nijak nepodpoříte.

"QE cíleně podporuje ekonomiku částečně skrz zadlužení a částečně znehodnocováním úspor. Ale podporuje ekonomickou činnost, to je pravda. Bohužel jak jsem psal výše jakoukoli činnost."

QE nijak úspory neznehodnocuje (pokud nevede ke snížení výnosů státních dluhopisů pod míru inflace). To je stejné jako byste napsal, že čím větší objem dluhopisů se zobchoduje na dluhopisovém trhu tím více roste peněžní zásoba a tím více se znehodnocují úspory. To je prostě nesmysl. QE není nic jiného, než obchodování se státními dluhopisy, kterého se kromě ostatních bank účastní i centrální banka. Když koupí jedna soukromá banka od jiné soukromé banky státní dluhopis tak při tom vznikne úplně stejné (nulové!) množství nových peněz, jako v případě, kdy nakupujícím od soukromé banky je banka centrální. Pokud si toto uvědomíte, pak zjistíte, jak absurdní je démonizování QE.:-)

A můžete mi prosím napsat, jak by mělo QE podpořit ekonomiku ale současně tak, aby se podpořily jen silné zdravé firmy a současně se nechaly padnout ty slabé? To prostě nejde, stejně jako dnes nejde udržet ceny spotřebního koše blízko inflačního cíle a současně udržet na uzdě ceny aktiv. Některé věci prostě dělat nelze.

K té efektivitě firem. Stát ani nikdo jiný (ani Vy) přece nemůže řešit jestli je ta či ona firma ještě dost efektivní. To je přece výsadní právo majitelů firem, uvážit zda se budu snažit udržet na trhu, nebo to zabalí. Představa, že stát nebo centrální banka aktivně zasahuje do trhu s cílem, aby zkrachovaly neefektivní firmy mě tedy upřímně děsí, a to podporuji stát v lecčems. V tomto ohledu byste mohl být tedy označen za většího etatistu, než za jakého jsem označován já. :-)

A téma uvadání květinek také ponechám bez reakce. :-)