Sedmadvacet let od smrti Murrayho Newtona Rothbarda – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Náhodou se tu nedávno mihl tento odkaz na asi akademickou obcí stvořenou kritiku Rothbardovy koncepce:
Pojem non-agrese u Murrayho N. Rothbarda a jeho korekce - Lukáš Augustin Máslo
https://e-logos.vse.cz/pdfs/elg/2021/01/06.pdf
Kromě samotného závěru mi Máslovy výhrady přišly blízké mým námitkám vůči ankapu.
Myslím námitky typu "obkličitel" (viz ta práce), kdy v principu je možné (práce je o právních principech, né o životní praxi) skoupit území kolem někoho a poté mu neumožnit volný odchod, což bylo v případě té teoretické práce popsáno jako způsob úmyslného non-agresivního zabití obklíčeného vyhladověním, v případě mé námitky jsem jako cíl takového postupu viděl i různé jiné formy nenásilného nátlaku. Práce pak operuje s třemi dalšími způsoby nenásilného cíleného zabití, které už mi tak silné nepřijdou, ale v principu funguji.
Má výhrada k Máslově práci je vlastně jen vůči jeho závěru, kdy Máslo celou dobu staví na poměrně přesných definicích, aby se nakonec odvolal na subjektivní, blíže nedefinované a citově zabarvené termíny "spravedlnost" a "vražda" a jejich rozpor s "non-agresí", z čehož vyvozuje pro mě principiálně zvláštní majetkové nároky poškozených. To, že nesouhlasím s jeho závěrem, ale nic nemění na tom, že souhlasím s jeho námitkami typu "obkličitel" jako s principiální a pro mě v principu výraznou vadou na kráse ankapu a čistého NAPu.
Každopádně když už si Máslo a vedoucí jeho práce dali tu námahu s takovýmito akademickými výhradami k ankapu, možná by byl Máslo i zajímavý host do rozhovoru ve studiu.

Ještě k Rothbardovi - myslím, že jeho teorie jsou trochu dítětem své doby, kdy si asi lidé o něco hůř než dnes mohli představit, že by mohl kromě státu existovat i jiný dostatečně silný subjekt schopný výrazně ovlivňovat (řídit) chod společnosti. Z mého osobního pohledu je možné za vládu považovat i určitou silnou kombinací ekonomicko-majetkového vlivu a obranného násilí (v ankap slova smyslu obranného), a proto nedokážu ve všech případech souhlasit s souhlasit s Rothbardovým "capitalism is the fullest expression of anarchism", zejména ne v případech extrémního nepoměru majetkových sil. Možná Rothbard s nestátním zdrojem "vlády" způsobeným silným nepoměrem majetkových sil (a možností obranného násilí) ve své době nepočítal, a nebo by jej možná jako vládu nevnímal v principu vůbec. Výrazněji některé podobně stavěné námitky k ankapu vyjadřil třeba Noam Chomsky: Anarcho-capitalism, in my opinion, is a doctrinal system that, if ever implemented, would lead to forms of tyranny and oppression that have few counterparts in human history. There isn't the slightest possibility that its (in my view, horrendous) ideas would be implemented because they would quickly destroy any society that made this colossal error. The idea of "free contract" between the potentate and his starving subject is a sick joke, perhaps worth some moments in an academic seminar exploring the consequences of (in my view, absurd) ideas, but nowhere else. https://en.wikipedia.org/wiki/Anarcho-capitalism.
V této nejednosti výkladu anarchie je ale i určitá její krása nebo živost, a bylo by skoro nudné a vzhledem k povaze anarchie i paradoxní mít jeden přesný, všemi uznávaný a zcela konzistentní typ výkladu anarchie.

Mna sa ten Máslom použitý pojem vražda zdá výstižnejší než Vaše zabitie. Lebo pojem zabitie sa zvykne používať vtedy ak smrť inej osoby nebola cieľom konania, či už ide o zabitie z nedbanlivosti napríklad pri dopravnej nehode, alebo zabitie kde násilie bolo úmyselné, ale smrť nastala skôr zhodou nešťastných náhod než úmyselne, napríklad ak pri bitke útočník zhodí obeť a tá si pri páde zraní hlavu či zlomí väz. Kým u tých NAP-legálnych príkladov ide o konanie kde cieľom je smrť druhej osoby, ako pri vražde.

Jo, rozumím. Já to bral tak, že rozdíl mezi vraždou a zabitím je v tom, jestli to v té společnosti je nebo není legální (např. i zabití ve válce nebere společnost jako vraždu, a nebo právě to vyhladovění někoho v ankapu bere pravověrný ankapák možná taky jen jako zabití). A vražda v čistém ankapu je asi až něco, co je spojeno s narušením NAPu zavražděného.

V tom čistém ankapu by to tedy takto viděno vražda nebyla, což je ke škodě pověsti ankapu.
Máslo na tuhle slabinu upozorňuje tím, že nazývá to úkladné zabití slovem vražda, takže čin spáchaný v ankapu (legitimně) hodnotí měřítky státní legality (nebo možná jeho osobními měřítky) a podle toho ten čin nazývá.

Asi jediná možná obhajoba ankapu v těchto jeho excesech by asi byla možná, kdyby ankapáci ve velkém měřítku připustili, že alespoň pro tyto a podobné přílady by brali "kulturní vyjímky", u kterých je možné porušit cizí negativní práva - zde třeba porušit negativní práva toho, kdo obklíčeného obklíčil nákupem pozemků, aby ho tam nechal umřít hlady.
Podobně jako třeba Urzo jinde zmíněná kulturní vyjímka k odebrání týraného psa (tady narušuje negativní právo majitele psa).

To je možné, on aj Urza tvrdí že NAP v ankape nie je dogma, ale že polycentrické právo by prirodzeným spôsobom konvergovalo k NAP. Na druhej strane taký Lojzo je schopný tvrdiť že ak polycentrický sudca nebude rozhodovať spravodlivo ale podľa bonity klienta tak už ten ankap nie je ankap. Takže systém kde by nebolo možné vyhladovať majiteľa pozemku obkľúčením či utopiť cestujúceho z člna by už možno nebol ten pravý ankap.

Ja by som bol trochu uštipačnejší - podľa mňa ten Urzov odklon od čistého Rothbardovského NAPu ako jediného právneho princípu nebol spôsobený tým, že by nejako skúmal tie potenciálne problémy, ale môže za to nejaká žena - lebo ktoré nežné stvorenie by dokázalo žiť s mužom, ktorý chladne akceptuje týranie (hoc "svojich, na svojom a za svoje") tých milých šteniatok, pozrite aké smutné oči majú?!?

:-) Pak má ale vykořisťovaný dělník nevýhodu, protože oči štěňátka jsou určitě dojemnější než oči dělníkovy.

Tak to vskutku má, zatiaľ som u Urzu nevidel nijaký príklad, kde by spoločenský dopyt po práve odchylnom od NAPu dbal na chudákov ľudí...