Autor: HynekRk
Čas: 2018-05-21 00:00:02
Silvio Gesell a tzv. kazící se a bezúročné peníze
Silvio Gesell byl německým obchodníkem, ekonomem a reformátorem. Je znám zejména pro svou teorii tzv. kazících se a bezúročných peněz. Peníze by měly být zatíženy udržovacím poplatkem, který by odstranil jejich „mocenskou převahu“. Praktické vybírání mohlo být provedeno pomocí kolků – u každé bankovky by bylo nutné prodloužit vždy po určitém čase její platnost nalepením kolku v ceně cca 1–2 % z nominální hodnoty bankovky. Lidé tak měli být motivováni, aby peníze neschraňovali (připomíná to lorda Keynese, že).
S tím je spojeno ovšem několik problémů, zde uvádím jen jejich výběr: A) Gesellův systém tzv. kazících se peněz dnes v podstatě existuje ve všech vyspělých státech, akorát místo kolkování se používá inflace, která vede k poklesu kupní síly peněz. Člověk tak nemusí chodit do banky si peníze nechat okolkovat, což by ho stálo ztrátu cenného času.
B) Gesellův systém tzv. kazících se peněz by postihl ty, co chtějí spořit, ale zároveň nechtějí moc peníze půjčovat. Půjčování je totiž spojeno s nejistotou toho, zda se peníze půjčovateli vůbec vrátí. Část půjček zůstane, jak je obvyklé, nesplacena.
C) Gesellův systém podporuje spotřebu na úkor úspor a investic a z dlouhodobého hlediska tak škodí hospodářskému rozvoji společnosti. Při vysokém poplatku (kolku) by měl podobné důsledky jako vyšší míra inflace a vedl by ke spotřebě kapitálu.
D) Lidé budou při svobodném výběru peněz preferovat nekazící se peníze, protože za tyto peníze nemusí platit kolek, kazící se peníze tak bude muset v oběhu udržovat nějaký zákon, který jejich oběh nařídí pod hrozbou pokut či vězení.
E) Gesellovy kazící se a bezúročné peníze nedokážou odstranit úrok. To je asi nejvážnější ekonomická výtka ke Gesellově teorii. Lidé mohou půjčovat Gesellovy kazící se peníze stejně tak dobře jako dnešní inflační peníze a požadovat za ně na oplátku více peněz nazpět – tj. úrok, i když objem půjček by byl nižší než bez Gesellových kazících se peněz (ceteris paribus) a úroky budou o to vyšší. Ke zmizení úroku tak nemůže dojít ani v systému Gesellových kazících se peněz (podrobněji viz ZDE).
S tím je spojeno ovšem několik problémů, zde uvádím jen jejich výběr: A) Gesellův systém tzv. kazících se peněz dnes v podstatě existuje ve všech vyspělých státech, akorát místo kolkování se používá inflace, která vede k poklesu kupní síly peněz. Člověk tak nemusí chodit do banky si peníze nechat okolkovat, což by ho stálo ztrátu cenného času.
B) Gesellův systém tzv. kazících se peněz by postihl ty, co chtějí spořit, ale zároveň nechtějí moc peníze půjčovat. Půjčování je totiž spojeno s nejistotou toho, zda se peníze půjčovateli vůbec vrátí. Část půjček zůstane, jak je obvyklé, nesplacena.
C) Gesellův systém podporuje spotřebu na úkor úspor a investic a z dlouhodobého hlediska tak škodí hospodářskému rozvoji společnosti. Při vysokém poplatku (kolku) by měl podobné důsledky jako vyšší míra inflace a vedl by ke spotřebě kapitálu.
D) Lidé budou při svobodném výběru peněz preferovat nekazící se peníze, protože za tyto peníze nemusí platit kolek, kazící se peníze tak bude muset v oběhu udržovat nějaký zákon, který jejich oběh nařídí pod hrozbou pokut či vězení.
E) Gesellovy kazící se a bezúročné peníze nedokážou odstranit úrok. To je asi nejvážnější ekonomická výtka ke Gesellově teorii. Lidé mohou půjčovat Gesellovy kazící se peníze stejně tak dobře jako dnešní inflační peníze a požadovat za ně na oplátku více peněz nazpět – tj. úrok, i když objem půjček by byl nižší než bez Gesellových kazících se peněz (ceteris paribus) a úroky budou o to vyšší. Ke zmizení úroku tak nemůže dojít ani v systému Gesellových kazících se peněz (podrobněji viz ZDE).
Přečtení: 25004
Komentáře
Komentář 24632
Komentář 24634
Komentář 24638
Komentář 24653
Komentář 24654
O ABCT som čítal, ale nie je to jediná uznávaná teória hospodárskych cyklov a nevidím súvislosť medzi ABCT a krízou dot.com alebo krízou z 2008. roku. Ale verím že niekde na misese máte vierohodne vyzerajúce vysvetlenie aký mala vplyv úroková miera centrálnej banky na nezodpovednosť bankárov pri poskytovaní hypoték.
Komentář 24656
Jistě, že ABCT není jediná teorie hospodářských cyklů. To, že ji neznáte z Vás nedělá proti někomu, kdo ji zná lepšího člověka, abyste se mu mohl posmívat. Keynes taky jednu teorii hospodářských cyklů napsal. Je součástí jeho politické ekonomie.
Krize 2008 byla způsobena úrokovými sazbami? Na tu pitomost jste přišel jakým postupem? A jak Vás proboha napadlo tu koninu přisuzovat mně? Vaše momentálně prezentované hlouposti jsou na hranici docela srandovní zábavy.
Komentář 24663
ABCT tvrdí že krízy spôsobuje zníženie úrokov pod trhovú úroveň spôsobené centrálnou bankou. Takže buď priznáte že si myslíte že za krízu z r.2008 môže úroková miera, alebo musíte priznať že ABCT nevie vysvetliť posledné krízy.
Komentář 24633
Komentář 24635
Komentář 24637
Komentář 24640
Je otázka, jak byl BTC doopravdy myšlen, když se nemůžeme zeptat autora/ů. Ale ani já nepředpokládám, že vzhledem k jeho vlastnostem se bude používat ke každodennímu nákupu rohlíků. Pokud přežije (na což budou mít státy - třeba sdružené v EU - asi takový vliv, jako RVHP na západoněmeckou marku), bude se používat na větší obchody. Buď mezinárodní obchody např. s komoditami nebo dejme tomu u běžných lidí, když si koupí auto nebo nemovitost. U takových obchodů např. jistá zdlouhavost ověření pravosti transakce nevadí.
Manipulace různými hráči... No pokud by u jakékoli kryptoměny někdo ovládal její nadpoloviční většinu, měl by sílu tu měnu zničit. Problém je to ovšem z pohledu Boehm-Bawerkovy teorie hodnoty, kdy nedokážu najít žádný motiv, který by příčetného svéprávného střízlivého člověka vedl k tomu, aby obrazně řečeno spálil všechny peníze včetně těch svých...
Komentář 24641
Komentář 24642
Ostatně na bankovních trzích, které se byť jen z nějaké vzdálenosti blížily nebo blíží volnému svobodnému bankovnictví, nikdy k ničemu takovému nedocházelo. A pokud ano, doplatil na to právě ten manipulátor a veškerému okolí, které nepozbylo rozumu a nebylo z vlastní blbosti nebo nezřízené hamižnosti do toho namočeno, to mohlo být šumák. Žádný bankéř sám o sobě nebo v kartelu s dalšími nebyl ničeho takového schopen do té doby, dokud se do bankovnictví nevloupal svými zákony stát. Např. bankovnictví v USA v 19. století. Dokud nějakou dohodu bankéřů neposvětil stát svými zákony (samozřejmě za korupci), jako se to stalo v první třetině 20. století právě v USA, žádný z bankéřů jednotlivě ani ve spolupráci nebyli ničeho takového schopni. Byl to jen jejich vlhký sen, který popisovali různými bonmoty o možnosti tisknout peníze apod. Tu možnost bez privileje státu prostě nikdo nemá. Nebo i dnešní bankovnictví ve Švýcarsku, které na svobodné volné bankovnictví kouká z uctivé dálky. Ale pořád o světelné roky blíž, než zbytek relevantního světa.
Komentář 24644
Komentář 24645
Komentář 24647
Komentář 24650
Komentář 24658
Komentář 24646
2) Cokoli, co je na trhu zcela nové a ještě nepoznané má obvykle dost značnou volatilitu. Samozřejmě na to má vliv počínání burzovních spekulantů. To není vůbec nic divného. Člověka znalého to nikterak nepřekvapuje. Zkuste si někde vyhledat graf vývoje cen třeba ropy na trhu v průběhu druhé poloviny 19. století. Začátek grafu je dost divoký.
Komentář 24648
Komentář 24652
Komentář 24655
Komentář 24657
Komentář 24659
Komentář 24639
Potřeba vytvářet si rezervu/úspory je v lidech hluboce zakódovaná.
Pokud by např. ČR i EU zavedla kazící se peníze, lidé by své CZK/EUR úspory velmi rychle převedli do něčeho, co kazivé není (CHF, BTC, Au).
K tomu by asi vznikla akciová a nemovitostní bublina, protože část držitelů úspor by své peníze přelila sem.
Kazivé peníze ale přesto jsou něčím, co protagonistům dnešního finančního systému nedá spát. Při každé krizi snižují úroky (a po krizi je na původní úroveň již nevrátí) až se dnes dostali prakticky na nulu a další krize se nevyhnutelně přibližuje (kdo například sleduje situaci v Itálii, ví své). Příští snížení úroků tak bude výrazněji do záporu.
Kazivé peníze s kolky by technicky byly tou cestou, jak toho dosáhnout - protože na hotovost pod matrací jinak záporný úrok neuvalíte a pokud by byl jen na vkladech v bankách, lidé by si začali masivně vybírat a takový run by banky neustály.
Takže buď se peníze budou kolkovat, nebo ještě pravděpodobněji se hotovost buď zcela zruší (pod záminkou praní peněz, drog a terorismu), případně se jen omezí podobně, jak se stalo v Řecku a na Kypru: bankomat vám vydá jen nějaké malé týdenní kapesné na drobné výdaje, větší částky plaťte kartou či převodem.
Jenže toto může fungovat jen tehdy, pokud se zavedou kapitálové kontroly (a také je na tom Kypru a v Řecku zavedli). Jinak by lidé místo výběru peněz tyto posílali převodem jinam:
- do zahraničí, kde hotovost vybrat jde
- k prodejcům investičního zlata
- na bitcoinové směnárny a burzy
Počítejme tedy s tím, že až krize a záporné úroky přijdou, výběry hotovosti budou omezené a taktéž bude omezen převod peněz tam, kde by bylo možné si je také svým způsobem vybrat - ať již jako cizoměnnou hotovost (CHF, CAD, GBP,...), nebo jako zlatou či stříbrnou investiční minci, nebo jako bitcoin.
Komentář 24643