Smíšená ekonomika není sprosté slovo – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Na jednu stranu souhlasím. Na druhou stranu potom prakticky všechno bude smíšená ekonomika, včetně Severní Koreji, kde budou nějaké zbytky trhu.

Zároveň za tím označovaním současného stavu jako kapitalismu nevidím nějaký záměr. To označení IMHO pro spoustu lidí odpovídá škále, kterou si dovedou představit, a pro jejich představivost jsme blízko maximální míry kapitalismu.

viz co jsem psal vyse.
A i kdyby existovaly nejake extremne male vyjimky, nerekl bych tomu "smisena". To slovo si predstavuju tak, ze se vyskytuji vsechny systemy v jednom v nejakem netrivialnim pomeru. Treba v CR (a asi EU vseobecne) by se to za smisene povazovat dalo, jakkoliv imho vetsi procento bude typicky u toho kapitalismu (precijen vyrobni prostredky jsou mnohem vice v rukou kapitalistu nez statu), ovsem skutecne tech statnich zasahu a regulaci je tolik, ze hovorit o cistem kapitalismu nejde ani nahodou.

> kdyby existovaly nejake extremne male vyjimky, nerekl bych tomu "smisena"

Dost možná pro lidi, kteří říkají, že žijeme v kapitalismu, je „pár regulací“, zdravotnictví, školství atd. též „male vyjimky“, bez kterých to podle nich nejde. Takže podle nich též budeme u hranice škály, a i minimální stát bude teoretický koncept, popř. si pojem „minimální budou vykládat jinak než libertariáni.

Lidi spíš než že by považovali zdravotnictví a školství za extrémně malé výjimky je do svých úvah vůbec nezahrnují. Vzhledem k rozpočtům těch odvětví to neobstojí ani jako silná nadsázka.

…a myslim, že přesně na to míří ten text. Že je to významná část ekonomiky a opomíjet by se to nemělo.

Je potreba ucit sve deti to, ze kdyz uz musi chodit do statni skoly, kde je uci vyhorele stolete ucitylky, protoze to treba nelze jinak, tak ze to, co jim tam rikaji, jsou vetsinou blbosti a kraviny. Zde krasny priklad, jak si statni skolstvi plne tabulkovych lidi priohne definice ruznych pojmu k obrazu svemu. Bohuzel, vetsinou je obsluha skol tak vyhorela, ze kdyz se s nimi nektery zak zacne hadat o tom, ze melou blbosti, tak se na nej zameri a jeste si uskodi. Svinstvo!

Domnívám se, že výrazy typu "smíšená ekonomika" jsou jen dalším zbytečným pojmem... Proč se nesnažit co nejpřesněji zachytit ekonomickou podstatu, když odborné výrazy pro stav hospodářství už dávno někdo zavedl? Třeba že existuje kapitalismus, socialismus a intervencionismus a že se tyto pojmy nevztahují na "svobodu", ale na stav podnikání.

Je běžné, že například učitelé historie (viz Petr Čornej, Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy nebo Válková, Dějepis pro základní školy 9) nevykládají ekonomické události smysluplně. V kapitolách o hospodářské krizi se vykytuje něco, co ekonomický výklad nepřipomíná ani z vlaku. Ovšem, o takovém fenoménu psal už Mises, že všeobecný náhled na ekonomii tvoří spíše učitelé dějepisu a spisovatelé krásné i brakové literatury, kteří velmi často žádné vzdělání v ekonomii nemají.

Proč ale vyčítat, že nějaký učitel nemá načtenou odbornou ekonomickou literaturu, když to tady nemá asi 90 % pisatelů na těchto stokách, včetně pisatele tohoto příspěvku? Přijde mi to trochu pokrytecké.

Jak už jsem psala jinde, o ten termín nejde... to je hlavně pro účel článku. Čím lépe a odborněji to někdo umí říct, tím samozřejmě lépe a za doplnění děkuju. Ale už jen to, když by učitel řekl, že jde o smíšenou ekonomiku (pod čímž si asi každý dokáže něco představit) a třeba pár vět k tomu, by mi přišlo mnohem lepší, než to prostě nazývat kapitalismem.

Na konci trochu nechápu, na co reagujete, protože mezi "měli by to upřesnit" a "mají mít načtenou odbornou ekonomickou literaturu" je podle mě opravdu rozdíl. Nikomu nevyčítám, že není ekonomický expert, ani se tak neprezentuji a už vůbec se za něj nepovažuji :) Na druhou stranu, učitel ZSV, jenž má ekonomii jako součást své aprobace, by jí myslím mohl rozumět alespoň v rozsahu, který vyučuje.

Kláro, mohu se zeptat, odkud jste vzala, že státní zásahy a regulace trhu jsou prvky socialismu? Nechci vám to tvrzení brát, jen jsem se s tím osobně nesetkal.
Pár socialistů znám, a ti socialismus vnímají jako model, kde “výrobní prostředky vlastní samotní pracovníci”. Přičemž nejde o nějaké formální nebo právní vlastnictví, ale o praktické. Kam bude firma směřovat, jaké budou mít pracovníci podmínky, co se bude dít s výdělkem - to určí pracovníci, např. skrz konsensus nebo demokratické procesy. V kapitalismu, jak ti mí známí namítají, tato rozhodnutí závisí na soukromém vlastníkovi (či soukromých vlastnících) - pracovníci jsou irelevantní.
Proto dokonce nepovažují české zdravotnictví za socialistické, protože ve své podstatě je jeho chod daleko bližší kapitalistickému modelu.

Na závěr chci jen zdůraznit, že tohle není “jediná správná definice socialismu”, jen je to další pohled na věc.

To je pak otázka, co by dle této definice tu bylo před 89. Protože pracovníci nerozhodovali také o ničem...
A volby byly jen na oko, takže ani nejde říct, že by za ně rozhodovali nějací demokraticky zvolení zástupci či něco takové...

To popravdě nevím, na název této doby jsem se jich neptal. Je ale pravda, že to za socialismus nepovažují. Často mívají problém, že “socialismus” je používán víc jako trigger word, než model.

Jenom k té demokracii, aby náhodou nevzniklo nějaké nedorozumění: Nemyslel jsem to tak, že v socialistickém prostředí se budou dít volby, kde si pracovníci vyberou vedoucího (teoreticky by to šlo, ale není to účel socialismu). Spíš, když je firma moc velká na to, aby se věci dali běžně odsouhlasit jednomyslně, se bude demokraticky hlasovat.
—To je jen taková vsuvka, jelikož mi teď došlo, že můj příspěvek může být chápán i jinak, než jsem zamýšlel.

No, to mi ale připomíná spíše už ten komunismus.
Právě socialismus si představuji tak nějak zhruba jako skutečné to, co tu bylo předtím. Výrobní prostředky vlastní stát, plus stát reguluje velkou část životu lidí. Kultura například, atd.
Tedy "stát" řídí ty podniky a určuje jim, co mají vyrábět atd.
Myslím že proto pak lidé říkají, že dnešní doba je také tak trochu socialistická, protože stát hodně moc reguluje soukromé podnikání a určuje spoustu věcí.
Chápu ten pohled co jsi prezentoval, ale říkám, tam spíše bych se klonil k tomu, že to je už komunismus jako takovy

Teď to možná nebudu říkat úplně přesně, takže to, prosím, berte s rezervou.
Marx bral komunismus jako bezstátní, beztřídní a bezpeněžní společnost. Socialismus byl podle něj způsob, jak se ke komunismu dostat. Socialismus by bylo státní vlastnictví výrobních prostředků, protože stát by tvořila celá pracovní třída - pracovníci. V takovém případě máte rozhodně pravdu - státní vlastnictví by byl socialismus.
Jak říkám, definic socialismu bude určitě více, jako tomu je u spousty abstraktních pojmů. Nedokážu se svými znalostmi definici obhájit, takže vás nechám při vaší definici.

Chci se jen ale doptat, protože mi přijde, že si také spojujete státní regulace se socialismem - vnímáte to tak? Mohl byste mi to prosím přiblížit, proč tomu tak je? (Myslím, že se začínám chytat, jen ne zatím dost na to, abych to vyjádřil vlastními slovy)

Přiznám se, že nejsem nijak vzdělán v oboru a co píšu, jsou čisté moje názory a myšlenky, čisté laické a jak já to vnímám, přičemž se mohu plést naprosto.
Pro mě osobně je hodně podobné, jestli firmu vlastní stát, nebo jestli ji sice vlastní soukromník, ale stát mu všechno nařizuje/zakazuje. Extrémní příklad toho je asi fašismus, pokud se nepletu, který se právě vyznačoval soukromým vlastnictvím podniku, kdy stát nařizoval, co se v nich má vyrábět atd.
Ostatně si myslím, že rozdíl mezi socialismem a fašismem není v oblasti ekonomiky příliš velký.
Podle mě prostě to, jestli stát podnik vlastní a nebo nevlastní, ale defacto ho regulacemi směřuje tam, kam chce, je dosti podobné.
Proto souhlasím s myšlenkou, že tu není čistý kapitalismus, ani socialismus, ale takový nějaký mix, kde toho kapitalismu je stále o dost více, ale toho socialismu je zde netriviální množství.

Děkuji, myslím, že už tomu rozumím. Pokud stát značně reguluje trh, odepírá soukromníkovi jeho autonomii v řízení své firmy. Stát pak může působit jako nějaký vyšší vedoucí, který šéfuje onomu vlastníkovi podniku. Tudíž stát jedná, jako by tu firmu vlastnil. A státní vlastnictví firem je onen socialismus. Pochopil jsem vás správně? Pokud ano, pak už mi je jasné, proč regulace přiřazujete k socialismu, a je to naprosto v pořádku.

Myslím si ale, že socialisté (myšleno moji známí) na tu situaci pohlíží z jiného úhlu. Pro ně je jedno, kdo sedí na vrchu, jestli soukromník nebo stát. Jim jde o tu strukturu. Jakmile nahoře někdo sedí, ať už ředitel, management či ministr, pak to pro ně není socialismus. Výrobní prostředky musí pracovníci vlastnit kolektivně.
Ale to už se zbytečně opakuju. Ještě jednou děkuji za rozšíření obzorů.

Možná bych měl akorát jeden dotaz, čistá zvědavost:
Za hypotetické situace, kde soukromník A vlastní nějakou ulici nebo čtvrť. Nabídne v ní k pronájmu prostor, kde si jiný soukromník může zařídit restauraci. Soukromník A chce, aby jeho čtvrť byla pohodlná a lidi v ní měli pocit jistoty, a tak vydá seznam regulací a podmínek, které musí majitel restaurace dodržovat.
Řekl byste, že takováto situace vykazuje prvky socialismu? Nebo proto, že v situaci nefiguruje stát, to socialismus není a být nemůže?

K dotazu - podle mě jde o míru. Máme pak problém, který bych nazval "od kolika zrnek písku se u z jedná o hromadu", takže je téměř nemožné to definovat přesně. Ale pokud se bude jednat o ulici, řekl bych ještě v pohodě, že to socialismus není. Pokud to bude v celém městě....noooo...tam už je to na pováženou, čeho se to týká, jak moc je to omezující atd....nějaká můra tam někde bude, ale nedokážu říct kde je ta hranice.

To dává smysl. Asi nejde jen tak říct, kde je hranice.
Děkuji za příjemnou diskuzi.

Asi nemá smysl, abych tu znova psala to, co už odpovídali ostatní, protože s tím vesměs souhlasím. Ale přidala bych, že regulace podle mě přímo omezují možnost ty výrobní prostředky soukromě vlastnit. Pokud chce někdo založit podnik, ale není schopný vyhovět regulacím, jednoduše ten podnik vůbec nevznikne. Čím silnější budou regulace, tím budou takové případy častější. Tím pak sice na první pohled máme spoustu soukromých firem, ale s méně nebo žádnými regulacemi by firem bylo mnohem více a celkově jejich rozložení by se mohlo výrazně lišit ( firma X, která kvůli regulacím vůbec nevznikla, by postupem času byla lepší než ty stávající a stala by se významnou částí trhu).

Jen pro upřesnění, našla jste nějaký bod, se kterým nesouhlasíte? Nemyslím v mých komentářích, ale spíš od pana Lojzy? Abych případně věděl, jaká tvrzení vám mohu přisuzovat a jaká ne.

Se základní myšlenkou “čím víc podmínek pro vlastnění výrobních prostředků existuje, tím náročnější bude ty prostředky vlastnit” převážně souhlasím. Proč ale regulace hned znamenají socialistické prvky? Vnímáte to tedy stejně jako Lojza?

Souhlasím s tímto: Pokud stát značně reguluje trh, odepírá soukromníkovi jeho autonomii v řízení své firmy. Stát pak může působit jako nějaký vyšší vedoucí, který šéfuje onomu vlastníkovi podniku. Tudíž stát jedná, jako by tu firmu vlastnil. A státní vlastnictví firem je onen socialismus.
Podle toho soudím, že to Lojza vysvětlil dobře, ale nečetla jsem to tak pozorně, abych se chtěla ke všemu hlásit. Ale v tom článku to je myšleno takhle.