Stát proti chudým XIX: Dotace v zemědělství – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Státní dotace do zemědělství jsou v dnešní době naprostý standard a málokdo si dovede představit, že by zemědělci dotace nedostávali. Jejich produkty nás totiž živí, jedná se o naprosto kritický a strategický obor podnikání. Bez subvencí v zemědělství by totiž stály potraviny určitě mnohem více peněz a chudí lidé by si je tedy nemohli dovolit a hladověli by. To je obvyklý pohled etatistů a podporovatelů takového systému. Pokud se ale na problém podíváme do důsledku, zjistíme, že taková argumentace je iracionální a aplikace takových postupů vede k horšímu ekonomickému i etickému výsledku. Zaměříme se na tu ekonomickou rovinu a uvedeme si několik argumentů, proč subvence do zemědělství škodí.

V první řadě subvence musí financovat i lidé, kteří nevyužívají nebo nechtějí využívat tuzemské zemědělské produkty, důvody můžou mít různé – cenu, kvalitu nebo třeba jen pocit. Na toto doplácí i ti nejchudší lidé, kterými se často argumentuje při diskuzích ohledně cen potravin. Dále subvence dělají zemědělství méně efektivní, takže lidé dostávají za více peněz horší plnění. Díky subvencím totiž „prosperují“ podniky, které by na volném trhu dávno zkrachovaly. Zkrachovaly by proto, protože by nějaká jiná firma nebo podnikatel dělal stejnou práci lépe nebo proto, že lidé o jejich služby prostě nejeví dostatečný zájem.

Subvence vedou k horšímu plánování, horšímu zajištění vůči rizikům jako je počasí, škůdci nebo klimatické změny. Má to za následek nižší tlak na inovace a nižší míra inovací zase na produktivitu a přidanou hodnotu. Díky těmto faktorům máme všichni horší zemědělské produkty za více peněz, což se opět nejvíce dotkne chudých lidí, protože bohatí si můžou téměř vždy pro kvalitu sáhnout tak jako tak. Nepřímo to skrze daně nutí spotřebitele kupovat domácí produkty, místo toho, aby si koupil levnější produkty ze zahraničí a podpořil efektivnější alokaci zdrojů.

Řešení je postupné zrušení veškerých subvencí a dotací do zemědělství. To bude mít bezesporu za následek krátkodobé krachování neefektivních zemědělských podniků a postupnou transformaci zemědělství na mnohem efektivnější model. Výsledek bude ale lepší plnění za méně peněz, protože se bude produkovat jen to, co se dokáže zaplatit a zbytek se bude kupovat na jiných trzích. Pokud zahraniční trhy například zdraží, vyplatí se to produkovat i u nás bez dotací a díky tomu bude zachována dostupnost daného produktu.