Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-04-11 00:00:02
Stát proti chudým XLV: Regulace finančního trhu
Stát reguluje masivním způsobem finanční trh, od bankovních služeb až po investiční fondy, burzy nebo směnárny. Zastánci regulací obvykle argumentují ochranou spotřebitelů a zajištěním bezpečnějšího prostředí pro lidi využívající služby na finančních trzích. Ve výsledku je ale takto přeregulované prostředí kontraproduktivní a nejvíce na něho doplácí chudí lidé.
V první řade kvůli obrovským formálním nárokům na poskytovatele těchto služeb klesá konkurence a rostou náklady na plnění regulatorního rámce, což má za následek vyšší náklady na provoz služeb. Nízká konkurence vede k horšímu plnění a nutnost splňovat regulace odráží náklady v konečné ceně služeb. To nejvíce dopadá na chudé lidi, kteří kvůli tomu mají například dražší pojistné smlouvy, horší úroky, horší kurzy nebo menší zhodnocení investičních fondů.
Další zásadní negativum spočívá v tom, že dané regulace v kombinaci s postojem státních institucí můžou v lidech vyvolávat falešný pocit bezpečí a chybějící obezřetnost je pak vytrestá. Takovéto chyby nejvíc dopadají právě na chudé lidi, kteří jsou nejcitlivější na finanční ztráty nebo horší plnění pojistek.
Řešení je co největší deregulace trhu, aby mohla vznikat dynamicky konkurence a odstranily se zbytečné náklady. To povede ke zlevnění služeb a lepšímu plnění. Z dlouhodobého hlediska budou vznikat služby, které můžou mnohem lepším způsobem reflektovat to, co lidé skutečně chtějí a nebudou omezené zbytečnou legislativou. Lidé budou mít také širší paletu služeb, včetně služeb, které třeba teď ani není možné poskytovat.
V první řade kvůli obrovským formálním nárokům na poskytovatele těchto služeb klesá konkurence a rostou náklady na plnění regulatorního rámce, což má za následek vyšší náklady na provoz služeb. Nízká konkurence vede k horšímu plnění a nutnost splňovat regulace odráží náklady v konečné ceně služeb. To nejvíce dopadá na chudé lidi, kteří kvůli tomu mají například dražší pojistné smlouvy, horší úroky, horší kurzy nebo menší zhodnocení investičních fondů.
Další zásadní negativum spočívá v tom, že dané regulace v kombinaci s postojem státních institucí můžou v lidech vyvolávat falešný pocit bezpečí a chybějící obezřetnost je pak vytrestá. Takovéto chyby nejvíc dopadají právě na chudé lidi, kteří jsou nejcitlivější na finanční ztráty nebo horší plnění pojistek.
Řešení je co největší deregulace trhu, aby mohla vznikat dynamicky konkurence a odstranily se zbytečné náklady. To povede ke zlevnění služeb a lepšímu plnění. Z dlouhodobého hlediska budou vznikat služby, které můžou mnohem lepším způsobem reflektovat to, co lidé skutečně chtějí a nebudou omezené zbytečnou legislativou. Lidé budou mít také širší paletu služeb, včetně služeb, které třeba teď ani není možné poskytovat.
Přečtení: 14609
Komentáře
Komentář 35327
Alevitů je v Turecku snad 10 až 20 milionů. Jde tedy o poměně velkou menšinu. Alevité jsou značně heterogenní. Korán pro ně není jedinou svatou knihou. Odvolávají se na čtyři svaté knihy Tóru, Knihu žalmů krále Davida, Nový zákon a Korán. Arabština pro ně není liturgický jazyk. Někde se v rámci alevitských obřadů pily i alkoholické nápoje, dnes tomu tak již není. Důvodů je celá řada, mimo jiné svou roli sehrál i tlak sunnitské veřejnosti. Na některých obřadech se muži scházejí se ženami pod jednou střechou). Situace alevitů v Turecku není nijak zvláště dobrá. V 70. letech: "Situace v takto polarizované společnosti se vyhrotila natolik, že došlo k několika velkým pogromům na alevitské obyvatelstvo. S cílem rozpoutat nepokoje byly ze strany extrémní pravice [ve skutečnosti naiconalisté kladoucí důraz na sunnitský islám, pozn. autora] šířeny fámy typu: alevité otrávili zdroj vody u mešity, podpálili mešitu, hodili do mešity bombu, pijí v měšitě alkohol, vodí si do mešity lehké holky atd. Tyto provokace našly úrodnou půdu u náboženský konzervativního sunnitského obyvatelstva a v důsledku pouličních bojů, které trvaly týdny, zemřelo ve městě Marasi (Kahramanmaras) 109 osob (1978) a městě Corumu 57 osob (1980). Podobné nepokoje probíhaly i na jiných místech v zemi s početnou alevitskou populací. Například ve městě Malatyi byly vypáleny stovky alevitských provozoven a kanceláří, bez nepokojů se neobešly ani univerzity, kde probíhaly střety mezi různě smýšlejícími studenty." Další příšernou událostí by masakr v hotelu Madimak v Sivasu, který si vyžádal roku 1993 smrt 37 lidí.
Salám!
Komentář 35539
Komentář 35328
Navyše niektoré regulácie sú vyslovene prospešné pre klientov bánk, napr. požiadavka aby sa úrok vyčísľoval spolu s inými poplatkami vo forme RPMN banky nič nestojí a pritom klientom bánk výrazne zjednodušuje porovnávanie ponúk jednotlivých bánk.
Komentář 35333
Příčiny americké hypoteční krize je třeba hledat v poměrně daleké minulosti, kdy postupně vznikaly zákony, jejichž pomocí měly banky suplovat sociální programy. Těmito zákony, spolu se zákony uvolňujícími finanční trhy, se banky dostaly do situace, kdy pro ně mohlo být výhodné poskytovat nesplatné hypoteční úvěry. Pokud tato situace pro ně nebyla přímo výhodná, nebyla pro ně alespoň nevýhodná, výhodná však byla pro jednotlivce prodávající dané produkty.
...
Community Reinvestment Act nutil banky, aby půjčovaly nezávisle na solventnosti a bonitě dlužníků a aby měly určitý podíl méně kvalitních úvěrů
https://cs.wikipedia.org/wiki/Americká_hypotečn%C3%AD_krize_2007
Komentář 35338
Komentář 35334
Komentář 35340
Komentář 35335
Komentář 35342
Komentář 35343
Komentář 35348
Komentář 35360
Komentář 35540
Komentář 35417