Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ty otázky si kladlo vícero lidí než jen S. a myslím, že jsou oprávněnou reákcí na Urzův povahou a matfyzem postižený přístup k ankapu přes ty striktní definice.
V této situaci je nutné rozlušovat mezi ankapem daným definicemi (teoretickým) a ankapem daným případnou praktickou decentralizací ( praktickým).
Teoretický pokud je definován jako absence státu, tak by asi neměl slevit ze svých zásad, protože každá vyjímka z NAPu bude zárodkem státu - např ta vyjímka odebrání týraného zvířete týrateli posvěcená decentr. soudy by pro týratele už byla projevem státu. Oproti tomu např dobrovolně smluvně vzniklý stát by z hlediska ankapu státem nebyl (dle ankap definic).
Do toho pak hází vidle ta praxe, kdy i Urza připouští, že v reálu je tenhle rigidní přístup lidí přes čistý NAP nepravděpodobný a že praxe se může ubírat jinou cestou, kde se bude jednat spíše o nějakou škálu podobnosti\odlišnosti spokečnosti od NAPu. A jediným důvodem udávaným pro inklinaci k NAPu je to, že se tím prý snižují třecí plochy ve společnosti v niž došlo k decentralizaci a že toto snížení třecích ploch by prý mohlo být občas výhodněhší než boj za každou cenu.
Imho navíc Urza prodělává v čase nějaký vlastní myšlenkový vývoj, kdy si tuhle praktickou stránku připouští až v průběhu svého veřejného působení. Každopádně asi dělá chybu, kterou od něj přebírají oponenti i příznivci, pokud ankapem nazývá jak ankap teoretický (čistě podle NAPu), tak praktický ( k NAPu se blížící spokečnost), i když už to imho poslední dobou v rozhovorech začíná rozlišovat.