Studio Svobodného přístavu: V 19 hodin živě o svobodě slova – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Souhlasím s tezí, že soudce se teoreticky chová podle nějakého velmi komplexního algoritmu (který mj. zahrnuje také nějakou náhodu). Tvrzení „Pro každý řešitelný problém existuje n nejlepších řešení a všechna ostatní jsou horší je z matematického hlediska tautologie.
AI by teoreticky mohla rozhodovat spory lépe než člověk, zatím ale taková neexistuje. Na rozdíl od matematiky se také u takovýchto sporů obvykle špatně hledá funkce, kterou chceme maximalizovat, proto rovněž nezbytnost komplexního algoritmu, např. soudce či vyspělejší AI.
Předpokládám, že problém spočívá v tom, že si různí lidé definují algoritmus různě; někdo definuje algoritmus jako řadu instrukcí do nějaké arbitrární hranice, někdo obecně jako řadu instrukcí. Tvorbu náhodných výstupů většina lidí považuje za algoritmus, jde-li o generaci pseudonáhodných čísel, avšak člověka, který je v podstatě chodící generátor (asi kvantově) náhodných hodnot + velmi komplikovaný mechanismus na poskytování výstupů na základě vstupu, za algoritmus nepovažují.