Sweatshopy – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Po intervencích z EU se jistě bude dařit takovým továrnám i u nás, žádný strach.
Budeme mít sice české občanství, ale to bude asi tak vše, co tu budeme mít :)
Bohatší části světa od nás lidskou práci blahosklonně nakoupí, když nebudeme zlobit...

Bude-li poptávka po práci v takových továrnách u nás, kdo jste Vy, nebo já, abychom ostatním zakazovali, kde mohou pracovat? Osobně si přitom myslím, že tyto továrny u nás nevzniknou právě proto, že žijeme v jedné z nejbohatší části světa.

Můžete mít občanství, kolik chcete, pokud se nepletu? Jestli to pro Vás tak moc znamená...

Bohatších částí světa, než je ta naše část, vskutku není moc. Žijeme ve zhruba horních 10% (15%) nejbohatších lidí na Zemi. A pochybuji, že bychom byly cenově levnější v produktech ze swatshopů, než v drtivé většině zbytku světa.

Jasně :D

Na co konkrétně odpovídáte? Mých argumentů je tam více.

Není to tak jednoznačné, IMHO by pracujícím mohli výrazně přidat, na úkor marže továrny a menežerů - přeprodejců, aniž by se byznys zhroutil, pouze by jim o něco méně vynášel. Pokud by bojkot nutil zároveň ty CIO k tomu, že buď budou muset provozovat férovější byznys, nebo žádný byznys, měl by svůj smysl, byť s rizikem krátkodobého neg. dopadu na nulovou práci po dobu bojkotu. V reálu je ale stejně celý bojkot jen nenšinovým gestem, takže výrazněji asi nedojde ani k jednomu scénáři.

"ač i naši předci tak museli pracovat, abychom se dnes měli dobře" - to je ale blbost co? Naši udření předci nám s životní úrovní moc nepomohli, ale byl tu jeden pán, co používal hlavu místo dření a ten fakt pomohl. Udělal mravenečky efektivní, zkrátil jim o čtvrtinu pracovní dobu a výrazně přidal na platu. Jmenoval se Henry Ford. Dřina ničemu sama nepomáhá jen nula od nuly pojde po nastavení rovnováhy se vývoj zase zabrzdí. Kupředu pomáhá invence a konkurence, jejich neefektivní dřina měla jen udržovací funkci. To, co by nejvíce pomohlo chudým třetího světa, je vzdělání, osvěta a antikoncepce pro všechny ženy zdarma na náklady prvního světa. Mimochodem číňani v Africe to už rozjíždějí ve velkém i díky tomu, že se vůbec nemažou s islámem, jedním z efektů čínské obchodní expanze do Afriky je solidní ideologická diverze proti islámu. Ne, že bych jim fandil, ale jde jim to tam výborně.

Ps: Ford přišel na to, že jeho dobře placení dělníci si mohou koupit a koupí jeho auto Model-T (R.I.P. Huxley). Neexistuje lepší reklama. Nešlo o tento obrat, neboť nula od nuly pojde minus daně, ale když si někdo jde koupit to, co sám vyrobil, je to nejlepší důkaz kvality.

Z vašeho příspěvku nabývám dojmu, že opomíjíte stav, který sekvenční výrobě předcházel.
Stačí uvést fakt, že zavádění pásové výroby je také nazýváno Druhou průmyslovou revolucí. Zavádění elektrických pohonů do masové výroby tedy není žádným "skokem ze tmy". Vaše invence a konkurence existovaly i dříve, jelikož zákonitě musí existovat všude, kde jsou svobodní a jednající lidé.

Naši udření předci nám s životní úrovní moc nepomohli
Jak něco takového můžete s jistotou tvrdit? Díky rozvíjejícím se zkušenostem kovářů či jiných řemeslníků jsme mohli dosáhnout takové úrovně metalurgie, že umíme válcovat a tvarovat plechy.
Opět mluvím o tom, že málokterou součást automobilu Ford (včetně výroby té součástky) by dokázal [b]vymyslet[\b] jeden člověk. Je jednodušší "prostě sesbírat" už naučené poznatky a výrobní postupy, které lze následně inovovat.

To, co by nejvíce pomohlo chudým třetího světa...
Takže, sotva byste některé národy zbavil "dřiny", už byste je zasypával nějakou jinou (akorát vlastní) doktrínou? Proč by obyvatelé ekonomicky chudších národů měli preferovat vzdělání a osvětu, když ke vzdělávání nemusí mít žádnou motivaci?
A svůj argument s antikonepcí byste musel nějak rozvést, protože jeho význam mi nepřipadá vůbec jasný.

Netuším, kde jste vzal jakou doktrínu. Vzdělání zejména technické či medicínské vnímám jako ideově neutrální. Osvětou mám na mysli zejména bezpečný sex a jestli bych chtěl v něčem indoktrinovat, tak v západním přístupu k porodnosti. Nejjednodušším mechanismem jak snížit porodnost je zaplavit Afriku antipilulemi a kondomy zdarma, což se tam místy částečně už děje, bohužel hlavně v rozvinutějších státech.

Vzdělání zejména technické či medicínské vnímám jako ideově neutrální
Otázkou stále zůstává, proč vzdělávat lidi, kteří o vzdělávání nestojí (a možná oprávněně, protože mluvíme o ekonomicky slabých národech).

(...) jestli bych chtěl v něčem indoktrinovat, tak v západním přístupu k porodnosti.
Stále mám problém s tím, že jste vůbec nic nevysvětlil. Proč je masové zavádění antikoncepcí a následné snížení natality žádoucí? Má-li jistý národ vysoké kvocienty novorozenecké či kojenecké úmrtnosti, tak byste přesto požadoval "ideálních" 2,1 dětí/matku?
Diskutovat o "záplavě antipilulemi a kondomy zdarma" se mi chce pramálo, obzvláště na anarchokapitalistickém fóru...

Na světě není žádný národ, jehož kojenecká úmrtnost korekuje s porodností ve vyvážený stav. Není žádný národ na světě, kde by dávala existující vysoká porodnost jakýkoli demografický či ekonomický smysl. Takoná natalita vyčerpává všechny zdroje daných oblastí a jakýkoli rozvoj čehokoli je velmi obtížný.
Kde jste přišel na myšlenku, že lidé s vysokou porodností nestojí o vzdělání? I černoch z buše tuší, že lepší vzělání znamená lepší uplatnění a obživu, ale je pro ně nedostupné.
K záplavě antipilulemi a kondomy zdarma není vůbec potřeba stát, možná jen tak, aby tomu nebránil. Na takto definovanou sbírku rád přispěju.
Vaše schopnost spolehlivě střílet vedle je fascinující.

Na světě není žádný národ, jehož kojenecká úmrtnost korekuje s porodností ve vyvážený stav.
Možná máte pravdu, možná ne. Omlouvám se, že jsem zaměnil index natality s indexem fertility. Vy jste zřejmě tuto záměnu přešel a pochopil ji stejně tak, jak jsem ji myslel a špatně vyjádřil.
Dokázal byste vysvětlit, proč např. v USA k žádnému vyčerpání všech zdrojů nedošlo, když kolem 2. poloviny 19. stol. byl index fertility přibližně 5?

Není žádný národ na světě, kde by dávala existující vysoká porodnost jakýkoli demografický či ekonomický smysl.
Copak existuje nějaký demograficky nebo ekonomický smysl? Taková myšlenka je sama o sobě absurdní. Jak demografie, tak ekonomie jsou vědecké disciplíny. Demografie zkoumá "proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání". Stačí si otevřít wikipedii, stejně jako u ekonomie.

Vědní disciplíny se zabývají analýzou a popisem jevů. Z vašeho příspěvku nabývám silného dojmu, že vědní disciplíny snad nastavují nějaké demografické/ekonomické cíle. Cíle jsou samy o sobě nehodnotitelné a nemá význam v nich hledat "správnost".
Např. ekonomie může posluhovat k poskytnutí užitečných rad, jak lze (nebo naopak rohodně nelze) jistých "cílů" dosáhnout.
Demografie zase slouží jako čistě popisný nástroj. Konstatuje, co lze pozorovat, může být vhodná např. na vyměření pojistné služby. Domněnka, že národ bude vyspělejší (parita kupní síly, úroveň zdravotní péče, ...), když splní ten/ten/ten demografický ukazatel je nešikovnou logickou chybou.

Kde jste přišel na myšlenku, že lidé s vysokou porodností nestojí o vzdělání?
A kde něco takového tvrdím? To jste si jen vytvořil chybný řetězec implikací.
Tam, kde vzdělání není na trhu požadováno (převažuje primitivní zemědělství, manuální výroba,...), nemusí být po vzdělávání poptávka, protože jsou před vzděláváním upřednostňovány jiné aktivity.

K záplavě antipilulemi a kondomy zdarma není vůbec potřeba stát...
Já také netvrdím, že by byl stát potřeba. Jenže obecně, rozdávání čehokoli zadarmo nemusí být tak jednoduché, jak se zdá být. Jak byste například zařídil, že budou vaše prostředky využity přesně tak, jak si myslíte, že by využívány měly být? Jak zajistíte, že poptávka po nich se nebude blížit nekonečnu (a kondomy se nebudou používat jako výstélka pod matraci...)?

USA jsou veljý stát s bohatými přírodními zdroji a v polovině 19 stol bylo průměrné osídlení velmi nízké a zdroje snadno dostupné. To je úplně jiná situace než např. v Nigerii.

Vaše slovíčkaření je trapné. Sousloví "ekonomický smysl" je jistě z přísně jazykového a formalistického hlediska nesprávné, ale vesměs ho každý chápe ve smyslu rentuje se/nerentuje se. "Demografický smysl" lze analogicky snadno pochopit ve smyslu je natalita vzhledem k mortalitě udržitelná nebo není ať už do plusu nebo mínusu vzhledem k úživnosti daného území. Slovíčkařením děláte blbce ze sebe ne ze mě.
"A kde něco takového tvrdím?" Tady to tvrdíte: "Otázkou stále zůstává, proč vzdělávat lidi, kteří o vzdělávání nestojí (a možná oprávněně, protože mluvíme o ekonomicky slabých národech)."
"Jak byste například zařídil, že budou vaše prostředky využity přesně tak, jak si myslíte, že by využívány měly být?" Vůbec si nemyslím, že by všechny ty prostředky měly být využity přesně na to, k čemu slouží. Mně by stačilo, kdyby tak bylo použito dostatečné procento. Kolik to je vzhledem k objemu a ceně, to už je věc stanovených cílů a ekonomické kalkulace. Já nevím, jakou má cenu jeden obyvatel třetího světa, který se nikdy nenarodí. Prostřednictvím podobné sbírky by se to ale snadno zjistilo, kolik je jeden každý dárce ochotný na to přispět.

Vaše slovíčkaření je trapné... "Demografický smysl" lze analogicky snadno pochopit ve smyslu je natalita vzhledem k mortalitě udržitelná nebo není ať už do plusu nebo mínusu vzhledem k úživnosti daného území.
Jenže, to jak "každý chápe" (věci, pojmy) bývá problémem, jež vede akorát k nedorozumění. Že "demografický smysl" lze pochopit ve smyslu... může být pravda (a také může být pravda, že své vlastní chápání akorát schováváte a mluvíte obecně), jenže je to zcela irelevantní. Narážel jsem na Vaše rozdělení žádoucí/nežádoucí - které není vědecké, ale stále jen Vaše. Proč bych rigoróznějším vyjádřením myšlenky měl z kohokoli dělat blbce?

"A kde něco takového tvrdím?" Tady to tvrdíte: "Otázkou stále zůstává, proč vzdělávat lidi, kteří o vzdělávání nestojí (a možná oprávněně, protože mluvíme o ekonomicky slabých národech)."
Moje původní reakce reagovala na větu "lidé s vysokou porodností nestojí o vzdělání". Doslovně nic takového netvrdím, nějak byste musel ukázat, že jsou uvedená moje/vaše tvrzení ekvivalentní...

"Narážel jsem na Vaše rozdělení žádoucí/nežádoucí" - kde? Jaké rozdělení? Na stránce se slovo (ne)žádoucí vyskytuje třikrát a to pouze ve vašich komentářích tedy krom této citace. Takže to nejspíš nebude moje rozdělení. Ale třeba jste se nevyjádřil dost rigorózně.
Mezi nízkou ekonomickou úrovní národa a vysokou porodností existuje značná korelace a kauzalitu narušují snad pouze národy v předcivilizačním stupni vývoje jako Sanové, Inuité, Aboriginci apod.

Nebýt takové rozšířenosti tohoto neuvědomělého pokrytectví, některé firmy by si mohly dovolit třeba i dokonce dávat na své produkty [less unfair trade] cedulky s nápisem "Teta, co dělala toto tričko, má u nás $9 na den, což je minimálně o 1/3 více, než u 96% lokální konkurence. Statistická data zde: https://xyz.zz" Mě by to v rozhodování pomohlo.

Sweatshop versus Fairtrade. Nevěřím ani jednomu. Kdo kritizuje sweatshop nebo propaguje fairtrade, ve skutečnosti dělá marketing pro nějaký svůj byznys. Nic jiného v tom není. Ve skutečnosti mě přemlouvá, abych koupil dráž, že tím někomu pomůžu. Stejně tím nikomu nepomůžu. Abych se zorientoval, musel bych odjet do Kambodži a podívat se, jaký je skutečně ten rozdíl mezi fairtrade kampotským pepřem a pepřem ze sousedního políčka. Žádný nebude.