Urza v deCentrále: Psychedelika – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pokud vaším principem myslíte schopnost (nějakého subjektu) zrušit zavedený systém (jak demokracii, tak ankap), pak není principielní rozdíl ani mezi Ankapem a diktaturou
- v podstatě ano, ankap, demokracie i dikratura potřebují ve své základní rovině k přežití to, aby za jejich zachováním stála dominantní síla v dané společnosti. Ta nejsilnější skupina, ať už je její síla naakumulována kvantitou lidí, nebo technologickou silovou převahou nenšiny. Ale s tou kvantitou to jde asi snáze, než jít silou proti většině lidí.
V základní idei ankapu, demokracie i diktatury nejsou dopodrobna rozepsány mechanismy, které budou systém tvořit, udržovat a bránit - to jsem podrobněji rozepsal i pro p. S. tady, tak dám link ať se neopakuju: https://stoky.urza.cz/texty/urza-v-decentrale-psychedelika-2315#comment85479

Čí moci? Dle Urzy nemají ani bezpečnostní agentury zvláštní práva pro vymahatelnost Ankap systému.
- Moci silnějšího. Např. pokud by agentury úspěšně chránily vlastnictví, tak tím brání ankap proti jiným spol. silám (demokratům, monarchistům, anarchistům, diktátorům ap.), protože si sice můžete interně na svém a za své jako rodina či komunita provozovat subsystém demokracie či komunismu, ale navenek vůči okolí Vás okolní ankap síly nutí vystupovat jako ankap jednotka (nemůžete se svou ideologií beztrestně expandovat na cizí majetek).

Jenže Urza několikrát zdůrazňoval, že právní systém v Ankapu neznamená 100% dodržování NAPu
- Zde souhlas s tím, že odklonem ankapu od NAPu se ankap stává dost neurčitým a Urza by měl upravit nebo zahodit své původní ankap definice, neb ty imho popisují pouze ankap co je v souladu s NAPem.
Na druhou stranu je ten nedoulad s NAPem to vcelku realistický krok. A opět zrcadlově u demokracie se také jde bavit o tom, zda a do jaké míry jde u ní o naplnění ideje vlády lidu ( i pokud by systém hodně strukturované zast. demokracie (např. v rovině EU a teoreticky i výše) fungoval zcela bezvadně ( bez korupce a skrytého vlivu nevolených na zákony).

V ankapu má člověk vlastnická práva... to je sice hezké, jenže subjekt tato práva má pouze v případě, kdy si je dokáže zajistit. Vymáhání práva si musí zajistit.
- Ano, praktické vymožení nějakého práva je techničtější otázka, u které dneš většina preferuje tu demokracii, a malá nenšina to svépomocné nebo tržní řešení. V ankapu určitě může dojít k neschopnosti si ta práva reálně zajistit, i přes vesměs neozkoušené navrhované mechanismy, jak tomu zabránit. V demokracii je to praktické zajištění taky ne samozřejmé, i když prosazení těch už uzákoněných práv hodnotím vesměs jako dostatečné a chápu, že změna je krok do nejistého neznáma, obzvkáť u ankapu. Zajištění nějakého Vámi preferovaného práva v demokracii je na dvou rovinách - zda Vám někdo (soudy, policie) to zákoné právo je reálně schopen zajistit? Zda nějaké právo, které by jste chtěl, jste si schopen zajistit, pokud Vám ho většina chce upřít (= musíte většinu přesvědčit, aby vám to právo, ať už pozitivní či negativní, umožnila zajistit tím, že ho demokraticky propíše do zákonů). Tady holt ankapáci chtějí taková práva, která jim demokracie nezajišťuje, a proto raději sázejí na obdobně nejistou kartu volného trhu a zněny nyšlenkového klimatu ve společnosti (aby jejich právům nakloněná byla).
Ve finále mi to tu ale vychází tak, že blbě fungující demokracie bude pro někoho horší než vyváženě fungující ankap ale i naopak že tentýž člověk bude možná radši v přívětivě fungující demokracii než blbém ankapu. A pak budou skalní ideologičtí fanoušci, co budou chtít svůj systém i kdyby byl v tom nejhorším stavu.

K čemu jsou tedy práva, když ani z teoretického modelu neexistuje jejich vymahatelnost?
- Tady opět to, že ani základní teoretický model demojracie nepopisuje jak bude vymožení vkády lidu (a odhladovaných práv) v praxi vymáháno. Ale ano, demokracie má nad ankapem v testovací praxi a technickém rozepsání svých nechanismů několik set let náskok.

Co myslíte v prvním případě vzniku Ankapu těmi společenskými silami? Není důvod, proč by měl být vznik ankapu na neosidleném území netolerován.
- Pokud na to neosídlené území přijde jeden ankapák a tisíc demokratů, tak tolerován nebude.
A pokud by ho teoreticky homesteadovalo 1000 ankapáků, tak i pak by záleželo, zda navenek vůči státům uhájí svou samostatnost.

Opt-out je bohužel v právním státě nemyslitelný. Stát má výlučnou a suverénní moc nad svým územím (Uzemní výsost). Není důvod, proč by měl ve svém území vyhradit prostor, ve kterém vymahatelnost jeho práv neexistuje (bylo by to v rozporu se suverenitou, kterou stát drží). Navíc i opt-outované území by muselo mít územní výsost (takže ve výsledku být státem).
- vlastně zde souhlas. Leda by se mínění veřejnosti (ta spol. síla) naklonila buď částečnému opt-outu, tedy vyvázání se jen z něčeho, takže by např. optoutovaní měli různé stupně daní a výhod vs. nezdanění a menších výhod, nebo by byli v roli podobné dlouhodobě pobývajícím cizincům ( taky to omezení práv i poviností). Ale jo, opt-out koupené nemovitosti by ztrátou té suverenity byl a navenek by asi byl tím mikrostátem. Teoreticky i to by šlo odhlasovat (či vylobovat) byla-li by k tomu vůle (či jiná nátlaková nebo korupční síla).