Autor: Tom Iss
Čas: 2021-04-12 00:00:02
Válka se státem?
Stát proti nám vede válku. Zní to absurdně? No, ona je to ale v podstatě pravda. Jaká je definice války? „Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito válčícími stranami jako mocenský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů.“ Co dělá stát? Pod pohrůžkou násilí (případně za použití násilí) prosazuje svoje politické, ideologické, mocenské (a někdy i náboženské) cíle. A vede tak vlastně válku proti vlastním občanům. Ta válka ale už trvá tak dlouho, že to vlastně skoro všem přijde normální…
Přečtení: 9801
Komentáře
Komentář 67440
Komentář 67446
Ale to byste nebyl vy, abyste si nerýpnul.
Komentář 67449
Komentář 67455
Krásně to definovali Clausewitz:
"Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky"
A po něm Lenin:
"Mír je jen pokračováním války jinými prostředky"
Komentář 67458
Komentář 67447
Kdyz pominu, ze stat jsme vsichni mi, tak by to byla okupace, kdyz uz...
Komentář 67448
Komentář 67456
A myslím, že například nyní v Barmě vede vláda válku proti obyvatelstvu.
A s tou okupací s vámi souhlasím. Stav vlády nad obyvatelstvem, byť vlády volené, je neustálý kolotoč výměn říšského místodržícího, kdy systém ovšem zůstává plus mínus stejný.
Ale stav okupace bývá většinou dosažen válkou :-)
Komentář 67485
Anarchokapitalisté neustále útočí na stát, kdy kritizují určitá jeho opatření jako nemorální. Tam ale o ta opatření nejde. Pokud by stejné opatření prosazoval majitel území v ankapu, tak to bude naprosto v pořádku. Anarchokapitalisté nemají žádný morální argument proti jednotlivým opatřením. Ta opatření nejsou v anarchokapitalismu špatná sama o sobě, ale tím, kdo je dělá. Proto anarchokapitalisté mohou hájit otrokářství, korporátní cenzuru apod.
Otázka je, proč je morálnější tržní feudalismus, který prosazují anarchokapitalisté, než demokracie. Pokud lidé žijí na nějakém území, zvolí si vůdce, odhlasují nějaká pravidla, která se budou vymáhat, tak je to nemorální. Pokud to území někdo vlastní a ostatním tam žijícím lidem bude z titulu vlastníka diktovat podmínky, tak je to naopak morální.
Anarchokapitalisté chápou trh jako absolutní legitimizační prostředek. S demokracií je to podobné, ale ne úplně. Pokud si lidé něco odhlasují, tak by se podle toho měli všichni řídit. Ale má to své hranice. Nikdo netvrdí, že lidé si mohou odhlasovat třeba genocidu části populace a bude to v pořádku. Toto ale v anarchokapitalismu neplatí. Tam cokoliv co vznikne, jako výsledek dobrovolných smluv, je bráno v té absolutní podobě. Nejsou tam žádné hranice, za které by se nemohlo jít.
Proto mohou anarchokapitalisté kritizovat stát za cokoliv, co dělá. Ale když to udělá majitel pozemku a klidně i mnohem horší, tak je to rázem v pořádku. Proto může obhájce otrokářství pan Urza kritizovat demokracii jak ho utiskuje.
Komentář 67502
V anarchokapitalistické společnosti máte na výběr z mnoha možností. Ve státě máte jen jednu, pro všechny stejnou, a pokud chcete jinou, musíte přesvědčit velké množství lidí... ale pak tu svoji jinou vnutíte i ostatním. A to je to, co je na státu amorální.
A tou hranicí, za kterou by se nemohlo jít, je to co si kdo stanoví, a týká se to obou stran. A je to tak v pořádku; jak jinak byste to chtěl morálně dělat? V ankapu genocidu těžko prosadíte, když s ní nebudou souhlasit ti genocidovaní. Ve státě ale můžete ty, co nesouhlasí, pozavírat.
Komentář 67504
Komentář 67506
Komentář 67511