Autor: velkej Ká
Čas: 2018-09-12 00:00:02
Život bez únosců?
Dokážete si představit život bez únosců? Kdyby vás nikdo neunesl, kdo by vás krmil? Kdyby vás nikdo neunesl, čí sklep byste obývali? Kdyby vás nikdo neunesl, kdo by na vás vybíral výkupné? Kdyby vás nikdo neunesl, komu byste dělali společnost? Je hrozné představovat si nemít nic z dobrodiní únosců. Muset se živit sám, obstarat si své bydlení, své peníze, svou společnost. Jenom naprostý blázen by chtěl něco takového. Únosci jsou tu pro naše dobro, bez nich by se svět rozpadl.
Dokážete si představit život bez státu? Kdybyste neměli stát, kdo by vám stavěl silnice? Kdo by vám poskytl vzdělání? Kdo by vybíral daně? Kam byste chodili volit? Je hrozné představovat si nemít nic z dobrodiní státu. Muset si platit silnice sám, najít si své vzdělání, své zdroje peněz, činit volby sám za sebe. Jenom naprostý blázen by chtěl něco takového. Státy jsou tu pro naše dobro, bez nich by se svět rozpadl.
Kolektivní Stockholmský syndrom je stav, kdy velká skupina lidí je citově závislá na svém únosci (či jiné osobě, jež jim ubližuje). Ke státům existují citové vazby, jako tradice, nostalgie, výchova, iluze starosti o druhé atd. Nejvážnějším citem je však strach. Strach z toho, co by bylo, kdyby nebylo. Spousta lidí, i když se snaží stát rozebírat a kritizovat rozumem, nakonec narazí na obavy z toho, že kdyby stát přeci jen přestal existovat, stalo by se něco hrozného, před čím nás stát chrání. Ale opravdu může být něco horšího než stát? Celé dějiny ukazují, čeho jsou státy schopny. Mě hrůzou nenaplňuje myšlenka absence státu, ale myšlenka jeho existence.
Dokážete si představit život bez státu? Kdybyste neměli stát, kdo by vám stavěl silnice? Kdo by vám poskytl vzdělání? Kdo by vybíral daně? Kam byste chodili volit? Je hrozné představovat si nemít nic z dobrodiní státu. Muset si platit silnice sám, najít si své vzdělání, své zdroje peněz, činit volby sám za sebe. Jenom naprostý blázen by chtěl něco takového. Státy jsou tu pro naše dobro, bez nich by se svět rozpadl.
Kolektivní Stockholmský syndrom je stav, kdy velká skupina lidí je citově závislá na svém únosci (či jiné osobě, jež jim ubližuje). Ke státům existují citové vazby, jako tradice, nostalgie, výchova, iluze starosti o druhé atd. Nejvážnějším citem je však strach. Strach z toho, co by bylo, kdyby nebylo. Spousta lidí, i když se snaží stát rozebírat a kritizovat rozumem, nakonec narazí na obavy z toho, že kdyby stát přeci jen přestal existovat, stalo by se něco hrozného, před čím nás stát chrání. Ale opravdu může být něco horšího než stát? Celé dějiny ukazují, čeho jsou státy schopny. Mě hrůzou nenaplňuje myšlenka absence státu, ale myšlenka jeho existence.
Přečtení: 36601
Komentáře
Komentář 27112
Komentář 27113
Komentář 27117
Komentář 27122
Komentář 27124
Komentář 27128
Komentář 27131
Komentář 27200
Komentář 27205
Komentář 27212
Komentář 27217
Komentář 27199
Komentář 27206
Komentář 27213
Logicky se musím zeptat, jestli dotace vytvářejí blahobyt, tak ho zase někde musíte někomu odebírat. Dotace se neberou ze vzduchu, není to pouze přesýpání dukátu z jednoho měšce do druhého?
Komentář 27218
Komentář 27123
Komentář 27125
Komentář 27129
Komentář 27133
Komentář 27166
Tahle Vaše ignorance vůči poznání je pro mě únavná...
Ostatní mají můj obdiv, který chovám k jejich házení hrachu. Já na to prostě nemám.
Komentář 27168
Komentář 27140
Komentář 27143
Komentář 27145
Komentář 27150
Komentář 27153
Komentář 27155
Komentář 27160
Komentář 27201
Komentář 27207
Komentář 27214
Vždyť tu píšete jak množství peněz ovlivňuje blahobyt společnosti a já vám na to odepisuji, že se mylně soustředíte na samotné peníze. Špatně si vykládáte funkci peněz. Produktivita je to bohatství, peníze žádné bohatství nevytváří, to až samotná směna lidí.
Komentář 27219
Peniaze bohatstvo síce nevytvárajú, ale peniazmi sa to bohatstvo meria.
Komentář 27202
Komentář 27208
Komentář 27211
Venezuela je ukázkový příklad selhání státu, jen vy máte bohužel klapky na očích a vysvětlujete si to selháním člověka.
Komentář 27116
Komentář 27132
Komentář 27141
A teď kontrolní otázka. Je stát rodič, který pečuje o občany jako o děti, jimž přeje samostatnost a nezávislost, nebo je to únosce, který svá rukojmí zneužívá?
Komentář 27142
Jste si vědom, že toto je argumentační klam zvaný falešné dilema?
Komentář 27146
Komentář 27149
Komentář 27154
Komentář 27156
Komentář 27157
Komentář 27158
Komentář 27144
Komentář 27147
Komentář 27120
.................................................................
Já mám stát rád proto, protože "všechno zlé je pro něco dobré"
ale dobro moc rád nemám,
u dobra je to totiž přesně naopak...