Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já jsem nepsal o tom kde skončily ani mezikroky, ale že byly kupnovou privatizací rozděleny mezi lidi (ciže první krok). Což je fakt. Rozporujete ho? Nechápem proč mi podsouvátě nějaký nesmysl co jsem nenapsal.

Radši budu věřit vědě a odborníkům než nějakým vašim snům o počítačích co to všechno vyřeší.

A když to tak poslouchám, přijde mi že vlastně ta kuponová privatizace byla vlastně docela socialistická. Ten kapitál, výrobní prostředky v ní nezískal nějaký bohatý kapitalista ale rozdělil se mezi "pracující lid". Tak nějak by to mělo přeci být podle socialistů a koumoušů, ne? Takže pokud ji někdo takový kritizuje, teprve to nechápu.

Poslechl jsem si to teprve teď a byly to super dvě hodiny :-) Já během kuponové privatizace ještě nežil, takže pana Třísku ani neznám.
Přišlo mi docela zajímavé už jen to jak jako ekonom socialistického režimu dokázal dospět k tomu že to centrální plánování nemůže fungovat. A že na to dospěl na rozdíl od "plkání RŠ" určitou věděckou metodou. Rád bych tomu rozuměl víc, jak se dá tohle namodelovat .

Fascinující je že tu furt máme socialisty co nám neváhají vykládat, jak to centrální plánování funguje a jak je ten trh hroznej. Přičemž že jsou to bláboly už "objektivně" zjistili sami socialističní vědci přes 40 let nazpět :-D.

Oboustraný respekt je když se obě strany můžou rozhdnout stejně. Ty v nějakých vymezených případech jedné straně toto rozhodnutí upíráš, nutíš ji nedobrovolně dělat něco co nechce. Jako OK, chápu důvody i když s nima nesouhlasím. Ale neplácej u toho o svobodě nebo dobrovolnosti, protože ji popíráš.

Já mluvím o oboustraném respektu, dobrovolnosti a svobodě. Zatímco vy obhajujete donucení a nerespekt svobody jedné strany, když někomu nechce věnovat svůj čas a zdroje a dohodu se dobrovolně rozhodně neuzavřít. To je pravý opak, no.

"Když nemáte argument, nediskutujte. Nezasírejte Stoky!"

Však o tom píšu. Svoboda je právě že se můžeš s někým vzájemně na nečem dohodnout nebo to každý můžete odmítnout. Jinak by to nebyla svoboda ale to nucení.

Svoboda určitě není když si vynucuješ posktování nějaké služby na někom kdo to nechce dělat. Nucení je opak svobody. Svoboda je právě že se můžeš s někým vzájemně na nečem dohodnout nebo to každý můžete odmítnout. Jinak by to nebyla svoboda ale to nucení.

Stát šikanuje kde koho, ale to rád podporuješ. Ked někdo chce svobodu a dobrovolnost, tak nemůže ostatním svobodu násilím omezovat, nutit ostatní mu nedobrovolně poskytovat služby apod. To by byl pokrytec.

Však to tam vysvětluje proč.
Prostě respektuje svobodu všech a nechce si ten respekt násilím vynucovat, jako to dělá stát. Proč by to mělo být špatně...

Jako chápu. Proto jsem to poslouchal jako podcast, aby mě zjev nerozptyloval :-D.

To je zase nepochopení o čem píšu, doufal bych že reakce na Li to trochu upřesňuje.
Píšu o vnitřním klidu a emocích. Samozřejmě že máme vzdorovat zlu, ale máme to dělat racionálně, ne se zmítat v nenávisti, touze po pomstě apod. Neztotožňuju se s tím že máme nechat vrahy válet se v Karibiku a doufat, že to neudělají.
To co popisuješ podle mě moc křesťanské není. Možná pro nějaké pacifistiké kvakery nebo tak někoho. Ale křestani většinou z trestáním hříšníků nějakej extra problém neměli. Nicméně to neobhajovali touhou po pomstě ale "racionálně" - záchranou hříšníka, prevencí atp.

A co udělal těm kdo se dnes nad už davno mrtvým člověkem vztekají?

To si nepochopila o čem píšu. Píšu o vnitřním klidu a emocích. Samozřejmě že máme vzdorovat zlu, ale máme to dělat racionálně, ne se zmítat v nenávisti, touze po pomstě apod.

To mi dává smysl. Já si to propojil s trochu jinými myšlenkami, zejména se stoickou ideou že bychom se neměli nechat zneklidňovat špatným chováním ostatních a zejména bychom se měli snažit vyhnout nenávisi a hněvu, což jsou naše negativní emoce, kterými si tedy sami škodíme. A celé se mi to propojilo s tím co jsi někde nedávno říkal o tom náckovi co zavraždil spousty lidí a pak si někde dožil v klidu v Karibiku, kde už (asi) nikomu víc neubližoval, takže tě to nijak zvlášť neštve.

Takže se prostě nemáme v chování a postoji k ostantím lidem, i když jsou to naši nepřátelé, nechat zmítat negativním emocemi. Protože negativní emoce jsou něco v naší hlavě a tedy něco co škodí pouze nám.

Děkuji. Ta myšlenka že milovat své nepřátele máme kvůli sobě, mě přijde zajímavá a inspirativní. Taky mi to trochu pomohlo pochopit některé tvoje jiné názory.
Chodím do kostela každou neděli ale tohle jsem u kázaní ještě neslyšel ;-).

Etiketa není jen že máš britské královně říkat "her majesty" nebo jak, ale taky takové základní věci jako že když někam vejdeš tak pozdravíš, poděkuješ, když si u stolu tak nekrkáš, neprdíš a tak podobně. Prostě základy slušného chování. Já to vnímám jako pravidla, kterých je dobré se držet aby se dalo o ostatními v klidu fungovat. Právě třeba v situaci kdy tu empatii nemáš, nebo by ses mohl zmýlit, ti tyhle pravidla můžou pomoct. Když ne, riskuješ, že ostatní naštveš.

Navíc to není žádný přesný set pravidel co by se neměnil v čase a prostoru. Jinak se budeš chovat s kamarádem u piva, jinak na jeho pohřbu, jinak na formální večeři s bussines partnerem. Na u kamaráda si dovolíš leccos a bude to akceptované, na pohřbu asi nebude přijato dobře když se budeš hlasitě smát, a na bussines večeři nebude vhodně přijato, když budeš držet vidličku špičatým nahoru.

I to co tu vyjadřuješ má nějaký podíl na tom, že jsou ta pravidla méně rigidní a mění se. Nedávno jsem třeba viděl nějaké video cestovatelů, co někde při procházce v Anglii potkali anglického krále. Určitě se nedrželi žádného přesného protokolu, přesto to setkání proběhlo mile a v pohodě. Ono součástí etikety je taky umět taktně přejít, když vidíš že ji někdo neovládá. A platí to i zpětně, zvládnout, když někdo tyhle "nesmysly" vyžaduje, třeba nějakej děda na vesnici, co ti bude tykat a sám vyžadovat vykání. Můžeš to taktně přejít, nebo se s ním zbytečně pohádát...