Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Spousta zákazů pro děti vyplývá z toho, že je nějaká regulace toho, co smějí děti používat. Např. použijete necertifikovanou materiál pro děti do x let? Na výrobku musí být zákaz použití pro děti do x let. Použijete mechanismus kam dítě je schopno dát prsty, nutný zákaz.

U výtahu nevím čím to bude. Třeba kvůli tomu, že ovládací tlačítka jsou do větší výšky než 9leté dítě dosáhne...

Hodnotíte to ze zpětného pohledu.
Vemte si jakoukoliv jinou věc, např. covid vakcíny. S trochou úsilí najdete výzkumy, které budou tvrdit celou škálu výsledků. Když tomu věnujete velkké úsilí, můžete ty výzkumy oprioritizovat. Co konkrétně by pak takové vaše médium mohlo tvrdit? Co by se bralo za tutlání a co ne? A pokud by šířilo celou škálu názorů, bylo by vůbec čtené, chtěné?

Je možné, že toto video mě inspirovalo, ne zrovna v ne_poslušnosti, ale v tom, že přehodnocuji smluvní ujednání, které jsme měli stejné jak zákon, protože je v tomto případě bohužel nadřazen smlouvě. A teď se změnila vyhláška a já si řekl, že mi to stojí se zamyslet, jak bychom to chtěli, když by nebyl nadřazen a tak to dáváme do smlouvy, jak to chceme, jak nám to dává smysl, jak to stejně děláme (protože odchýlit se v prospěch stejně můžeme kdykoliv). Je to samozřejmě právně riskantnější, ale svobodnější.

Je někde to video ke stažení pro sledování offline?

Osobně bych takovou smlouvu nepodepsal, resp. musela by být dobře napsaná, s mnoha výjimkami. Aktuálně je dost věcí, kde prostě nelze zaručit 100% ověřenost.Zkuste se třeba zpětně vžít do role člověka, který věří, že kouření je neškodné, do doby, kdy nebyl ještě žádný výzkum.
Nebo by dost textů byla neurčitá. Pravděpodobně na silnici D1 se asi dnes v ranních hodinách pravděpodobně stala dopravní nehoda asi dvou aut. Pravděpodobně ...

S tím přeletem jsou občas srandy... Výše pospaná situace mi přijde poněkud umělá, nereálná. Nicméně existuje reálný problém, nebo pár let existoval, když člověk donesl účtenyk ze dvou hotelů se stejným datem. Řešilo se to dlouho, jak na to...

Nevidím v tom past.
Stejně jako umělec za pár minut "kreslení" dostane miliony, za to žák za své malby dostane koruny a trvají mu řádově více času.
Naopak lidé rádi zaplatí víc za to, když je něco rychle, než za to, s čím se daný "patlá" hodiny dny.
Raději zaplatí někomu za pár minut někoho s dobrou pověstí než nějakému nováčkovi neprověřeného, který se vám bude věnovat týdny.

A vždy je to nějaký poměr mezi genetikou a vlastní zásluhou. A mnohdy to začíná už na škole, někdo si užívá života, někdo se učí nejen pro známky a ještě má praxi.

:-D To znám někteří, kteří by tento "trest" byl motivací porušit povinnou pracovní docházku...
Což je mimochodem zvláštní trestat někoho za někoho jiného... Především z voleb.

Prostě sice sám nejsem úplně rozhodnutý, ale čím dál víc si myslím, že privilegia pro někoho, které se rozšiřují není rozšiřováním svobody. Ať už se jedná o dotace, státní příspěvky, sociální dávky nebo právě povolení něco dělat, uzavřít.

Já sice (asi) chápu, tvůj argument, ale nejsem si jist, jestli se zvýší celkové množství svobody.
Vysvětlím na extrémním případě Hitlerovi.
Hitler nepronásledoval jen židy, ale také cikány, bezdomovce, mentálně zaostalé, socialisty, komunisty. Bral si je na paškál postupně.
Řekněme, že v nějakém bodě se uzákonilo, že nebude pronásledovat těch x skupin, ale méně skupin, např. se zaměří jen na židy.
Ale pro nepronásledované skupiny se zvýšila svoboda, ale logicky prostředky byly koncentrovány na židy a tím u nich bylo hůř...

Možná lepší příklad, sociální dávky, daňové odpočty, dotace. Zvýší se svoboda lidí tím, že další skupině se dají sociální dávky, která nejvíc je hlasitá? Svým způsobem ano, když člověk nevidí, že ty peníze na soc. dávky se musí někde vzít. Z vyšších daní, z více vytisknutých peněz. Ale pro tu skupinu je to postup v svobodě, zvláště když je to daňový odpočet. Že v realitě to dřív či později se projeví na daních všech nebo vytisknutých peněz, není už tak vidět.

Podobně to vidím u toho manželství.
Ano, nějaké skupině by se možná zvýšila svoboda (LGBT komunitě, podmnožině z ní, které vyhovuje nastavení státního manželství), ale nějak zatím cítím ty neviděné důsledky. Jak pak to ovlivní nastavení manželství i pohledy na ty, co manželství neuzavřou.

Boj za vyrovnaný rozpočet je pro mě nedůležitý, stejně jako za život bez dluhů. Důležité je, jestli daná částka se vyplatí nebo ne a s jakými riziky. Nemá smysl utrácet peníze, protože je mám a nemá smysl bát se zadlužení, když vím, že mi přinesou daleko víc než zaplatím na úrocích.

Není to tak jednoduché... Naopak je to složitější.
Něco vyzkoumat mnohdy znamená draze vyzkoušet mnoho slepých cest než se objeví jedna správná. Nicméně replikace už objeveného už může levná či dokonce zdarma. A je potřeba, aby výzkumník měl možnost si pojistit, že když přijde na nějaký výsledek, tak mu ho někdo neukradne. Ale tohle nemusí být nutně státem organizované a daňovými poplatníky placené.

Na druhou stranu je špatně, že stát nějak reguluje, kdy se lék uvolní a je dokonce zakázané, když s tím pacient souhlasí. (To co by mohl říkat by byla nějaká kategorizace - pozor tento lék vůbec nebyl vyzkoušen (člověk na smrtelné posteli zkusí i toto, nemá co ztratit), prošel fází A, B, C, D.

Ale za komunistů/socialistů bylo líp. Sice byl taky nedostatek bytů pro mladé (mačkali se v bytě s rodiči), ale BYLI na pořadníku. "Nezáleželo" na penězích, ale třeba jen na známostech.
(Ironie)

A když jsme tu toho, neměl by chuť někdo udělat anarchistický kalendář? Kde by pro každý den našel důvod "oslavy" smrt nějakého vůdce či Vůdce?
A když by se pro nějaký den nic nenašlo, byla by tam výzva státníkům, aby zvážili na ten den si naplánovat nějakou tu operaci či riskantní aktivitu?

Ano.
Resp. může si poškodit jméno tím, že sedne na lep někomu, kdo předstírá, že je invalidní. Nebo kdo třeba úmyslně někoho zavraždil a přitom byl zraněn. Nebo sice ho bude živit,ale znouvvymyslí pranýř.

Pro zaměstnance je to nevýhodné, protože je to nevýhodné min. pro značnou část těch, kteří měli sick days. Obvykle sick days se dávají na více placených pozicích. Lidé kteří marodí a ne simulují. Lidé kteří raději s nemocí odpočívají doma, než aby šli/jeli v jejich stavu k lékaři (když pojedou autem vyšší riziko nehody, když hromadnou roznáší nemoc + víc času, kdy neodpočívají), čekají u lékaře (riziko chytnutí další nemoci, riziko roznášení jejich nemoci).
A pak si to zopakují při ukončení neschopenky, pokud na to nemyslí a nedomluví se s lékařem na jiném řešení.

Měl bych lepší přirovnání. Je to jak kdysi poddaní celý den pracovali na pánském a pak měli tu možnost večer obdělávat svá políčka.

Navíc stát v zákoně na co je katastr určen. Přesto toleruje spamování majitelů pozemků s nabídkami o koupi, ryze komerční záležitost přilepená k veřejně prospěšné činnosti. Bez možnosti to nějak ovlivnit (teda krom odhlašování se ke každému spamerovi zvlášť s nejistým výsledkem).
Takže jedna věc idea cíle, druhá věc je současný kočkopes...

Máte částečně pravdu.
Nicméně u těch agentur, jen vstupní časová, propagační investice dělí toho, kdo řídí agenturu od toho kdo volí. Tech agentur může být řádově víc než poslanců. Když si to tak vezme, granularita začíná na jeden zákazník = jedna bezpečnostní agentura. U tzv. zastupitelské demokracie je zde zaprvé umělé omezení na podporu 5%. A pak je tu omezení, že těch poslanců je 200, tedy min. počet voličů vyplývá z toho (celkový počet voličů/poslanců). U agentury tohle omezení teoreticky není, samozřejmě v praxi jich vznikne méně.

Dle mě krásný příklad indoktrinace, odpovím na to, co lze považovat za věcné.

Ne, nepovažuji to, co bylo odsouhlaseno více lidmi za legitimnější. Teda vyjma případu, že se tak rozhodnou všichni. (Např. i když většina lidí bude souhlasit se zastřelením např. prezidenta, není to dle mě legitimní. Když si úplně všichni odsouhlasí, že nebe je růžové, je to legitimní.)

Pasivní podporu nelze odlišit od jiných důvodů se neangažovat (nemoc; rezignace; nesouhlas, aby se o tomto vůbec hlasovalo a rozhodovalo; nemožnost odpovědět dle svých hodnot, když je výběr jen z omezené množiny možností, atp.).