Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Může být algebraická věta falzifikovatelná tím, že podle ní vyrobím předmět a změřím ho?

Vysvětleno výše. Musíte použít aplikovanou algebru. Ta již ten předmět popíše.

Cituji: „Geodeti nepoužívají nějakou geometrii přímo. Používají jinou teorii, která tvrdí, že některé věci v reálném světě je možné modelovat pomocí té geometrie. A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.“
(https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1370#l43440)

Jakub G nemá čas, tak Vám odpovídám za něj. Jelikož mi to už vysvětlil a já už pochopil. A raději cituji, abych to nějak nezkreslil.

"aplikovaná geometrie pro geodety"

OK, přistupuji na Váš koncept. Geometrie nám nic neříká o realitě, ale aplikovaná geometrie už ano.

Můžete tedy podobně mít Misesovu větev Rakouské ekonomické školy (REŠ), která nám nic neříká o realitě (se všemi důsledky jako ta geometrie, není například falsifikovatelná) ale v praxi použijete vždy aplikovanou Misesovu větev REŠ a všechny koncepční vady tím odstraníte, podobně, jako jste mi to ukázal u té geometrie?

• Jestli můžete, tak problém vyřešen, s REŠ můžeme zacházet jako s tou geometrií, úvodní článek má pravdu, hovoří o té neaplikované, formální REŠ a my jsme se nakonec krásně shodli a v tom případě děkuji za diskusi a přeji hezký den.

• Jestli nemůžete, tak proč u geometrie můžete, kdežto u REŠ je to jiné. A můžeme v debatě pokračovat (sorry, držím se jen striktně Vašeho konceptu zavedeného u té geometrie, po mé námitce, že nám sice nic neříká o světě ale přesto ji na popis světa používáme).

Áno, v ankape bude treba viac pracovať a za menší plat.

Hmmm, kde jsem tohle už jednou, ...
Aha! V 80. letech si vzpomínám, že vždycky na nový rok vycházelo hodnocení vývoje světa. V Rudém právu, to byly takové ty noviny, co když jste si je rozložili na stůl, nepotřebovali jste ubrus. A o USA tam vždycky psali, že sice ten rok vykázaly nějaký pozitivní vývoj ale že to byla jen nepodstatná fluktuace, protože jsou ve skutečnosti v úpadku a dlouhodobě musí za socialismem ztrácet.

Samozřejmě! Všiml si toho už Karel Marx, když formuloval myšlenku imperialismu jako poslední fázi kapitalismu. Takže v těch 80. letech, asi 150 let po napsání Marxova stěžejního dílu Kapitál, to nemohlo být jinak. Mám dojem, že teď, 2019, sice stále ještě USA trochu roste ale podle teorie to je opět náhodná fluktuace, protože společnost už musí být těsně před rozpadem. A kdyby nebylo sametové revoluce, tak socialismus by už kapitalismus musel dávno předhonit.

A víte, že prý podle nějakého vědeckého modelu je čmelák tak velký, že nemůže z fyzikálních důvodů létat? Jen to ale ti vědci nesdělili tomu čmelákovi. Tak létá. A víte, že kdysi nemělo podle teorie nikdy létat nic, co je těžší než vzduch?

Monopol má v ankapu nejsilnější bezpečnostní agentura.

Nemá. Protože jak zajistí, aby zákazníci kupovali služby výhradně od ní? Možná nazýváte monopolem něco jiného než já. A nejsilnější agentura nemusí mít dokonce ani dominantní postavení. Může být sice největší ale může mít třeba jen 10 % trhu, jelikož její konkurenti mají dohromady 90 %.

Problém s rakúskou ekonomickou školou je ešte fundamentálnejší - ona nielen že nehovorí nič o reálnom svete, ona nehovorí vôbec nič. REŠ definuje úžitok ako to, čo ľudia robia dobrovoľne* bez nejakého vonkajšieho donútenia.

Domnívám se, že přiřazujete REŠ něco, co plyne už z neoklasické klasické ekonomie. REŠ sice sáhne po ordinalistické teorii užitku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEitek_(ekonomie) druhá část, protože předpokládá nemožnost transpersonálního porovnání užitku ale ve shodě s neoklasickou teorií pracuje s tím, že pro daného člověka má vyšší užitek ten statek, kterého se vzdává ve prospěch jiného. To ovšem není rakouská EŠ ale to máte ve všech učebnicích obecně. OK, můžete popírat ekonomii obecně. To je ale asi tak nejspíš všechno, co s ní provádět můžete.

• Které v reálném světě neexistují ...

Vy jste filosof, viďte? A víte, že člověk v tom případě také neexistuje? Existuje jen shluk buněk. A buňky taky neexistují, protože to jsou jen komplikované organické sloučeniny a vzájemné synergické efekty. A ty sloučeniny taky neexistují, to si tak zjednodušují chemici, ve skutečnosti se to řídí mnohem detailnějšími zákony atomové a částicové fyziky.

Říká Vám něco pojem zobecňování a redukcionismus? Samozřejmě, že vím, že když nanesete kružítkem na papír grafit, že to není kružnice ale nános grafitu ale pojmy oddělují to podstatné od nepodstatného. Vaši námitku jste použil na papír s naneseným grafitem tak buďte prosím konzistentní a aplikujte ji tedy na všechny obory, popisující nějaký obraz reality. A napište, co Vám vyjde.

• A pokud použiješ mozek, tak ti dojde, že k tomuto závěru nemůžeš v geometrii dojít, protože geometrie nezná nic jako nosič.

Což jsem kousek nad tím přesně toto vytýkal Vám u toho papíru, takže vtipné :-D. Jenomže to zobecnění spočívá v Euklidovské metrice. To je to zobecnění, které říká, o který nosič jde. Tedy řekneme, že když rýsujeme na papír geometrické obrazce (pardon, nanášíme grafit a ty skvrny zobecňujeme, všímáme si podstatného a odhlížíme od nepodstatného, typu tloušťka čáry a 3d struktura a složení z částic), že pracujeme v Euklidovské metrice, když to kreslíme na papír, který leží na desce stolu.

• To už ale není geometrie, ale jiná teorie!

Zajímavé! A jaká? Poučte mě. Proč s ní zacházíte tak tajnůstkářsky?

• A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.

A jak se prosím ta teorie jmenuje? Ve kterých učebnicích ji najdeme? Já se domnívám, že tou teorií pro geodety je právě sférická geometrie.

• čo si predstavute pod takýmto pojmom "decentralizované nemonopolní konsensuální či většinové omezení vlastnických práv"

Například bude ve společnosti nějaký většinový názor, že něco se nemá dělat, byť je to na vlastním pozemku a kdo tak činí, bude polycentrickým soudnim systémem odsouzen a bude po něm vymáháno protiplnění monetarizované na nákladě nějakých tržních mechanismů (průzkumu nebo přímo z dat chování lidí, nebo to bude určovat umělá inteligence, co já vím, spekulujeme o středně vzdálené budoucnosti). A protiplnění bude vyplaceno nadacím, které daný konsensus vytváří, podle jejich tržních podílů. Jestli to stačí takto obecně, tak to je odpověď. Jestli je to stále moc abstraktní, tak Vám dodám pár konkrétních příkladů, fantazie mám dost.

• A čo si predstavujete pod pojmom "ankap v ktorom sa nedodržuje NAP"

Viz výše. Ten NAP bude porušen při tom vymáhání. Jelikož dotyčný bude odsouzen a přinucen k protiplnění, aniž by někomu konkrétnímu fyzicky ublížil.
Ankap je to proto, že žádný subjekt nemá k vymáhání práva či v poskytování služby monopol. Přesto se porušuje NAP viz výše.

Mám pocit, že NAP je víc zlaté tele pro odpůrce ankapu než pro zastánce a je zajímavé, že chybný náhled o vztahu NAP-ankap je nutno nabourávat z této strany, nikoliv z opačné. Ale zas mi to vlastně dává logiku z toho, že zastánci ankapu o tom nejspíš víc přemýšleli a mají to tedy víc rozmyšleno. Ale jak kteří. Na debatách i docela dost libertariánsky smýšlejících lidí se NAP probírá neustále a opakovaně. A opakovaně se musí vyvracet, že to jsou dost nezávislé pojmy. Nějaký vztah spolu samozřejmě mají ale nic co by se dalo zjednodušit na jednu větu (jak tu podsouval 2× Jakub G, dokonce to někdy téměř jakoby ztotožňuje nebo bere NAP jako něco, co tvoří ankap z definice, nejspíš, podle jeho textu, do hlavy já mu nevidím). Jde spíše o to, že stát definuje závazný právní řád, který ovšem může mít nekonzistence. V ankapu se pravidla budou formulovat polycentricky a nekonzistence se budou střetávat v interakci konkurujících si odlišných přístupů, tedy budou řekněme „nasvíceny“, budou vidět v rozsudcích, bude se o nich debatovat a bude přirozená tendence je odstraňovat. Tím bude decentralizované právo mít tendenci přirozeně konvergovat ke konzistentním pravidlům a těmi jsou pravidla NAP. Také zjednodušeno ale už ne, domnívám se, tak, že by byla zkreslena podstata. Formuloval bych to tedy že NAP je přirozený důsledek trhu a decentralizace, nikoliv vyžadovaný axiom již zpočátku. Stačí na začátku odstranit monopol moci a NAPem se vůbec nezabývat a nechat to již na trhu.

Euklidovská geometrie stěží může popisovat vztahy geometrických objektů na listu papíru, když neví nic o listu papíru!

Ona ale nepopisuje list. Ona popisuje objekty typu přímka, kružnice, trojúhelník, ..., které si na ten list papíru můžete nakreslit. A pokud uplatníte trochu abstraktní uvažování, tak to zobecníte a vyjde Vám, že na nosiči nezáleží, jen jde o to, aby byl z euklidovské třídy, tj. mohlo by se kreslit třeba na kužel ale ne na kouli. A také Vám něco předpoví (třeba součet úhlu v trojúhelníku) a vy to můžete ověřit experimentálně.

Tu druhou část jsem nějak nepochopil, můžete to více rozvést? Co činí například tu euklidovskou geometrii teorií, abyste ji mohl použít v reálném světě, jak píšete a co brání euklidovské geometrii neteorii, že ji použít nemůžete? Nebo jak jste ty poslední dvě věty myslel? Já mám zato, že používáte Euklidovu geometrii přímo, tak, jak je. A že ti geodeti používají přímo vzorce ze sférické geometrie a neobalují to žádný shellem navíc, co tu nově zavádíte jako „teorie“. Ale třeba to vysvětlíte srozumitelněji. Vy nám tu chcete něco nového sdělovat.

Když už tu opravujete termíny ostatním (pavěda vs. pseudověda), tak já Vám také něco musím opravit:

Pokud totiž taková věda není falzifikovatelná...

O falzifikovatelnosti se nemluví v souvislosti s vědou ale s teorií. Jeden vědní obor může mít víc teorií a některá může být z hlediska falsifikovatelnosti v pořádku, jiná nemusí. Takže byste musel specifikovat, kterou z teorií rakouské ekonomické školy pokládáte za nefalsifikovatelou a proč.

Tak obě geometrie jistě popisují nějaké jevy z reálného světa. Euklidovská geometrie například popisuje vztahy geometrických objektů na listu papíru, neeuklidovskou geometrii budou zas používat geodeti, kteří vytyčují triangulační síť na povrchu Země. Tedy nemůžete napsat „stejně jako o reálném světě neříká nic matematika“, načež uvedete dva příklady, které nám o reálném světě něco vypovídají. Správné tvrzení, když ho opravíte, bude znít spíše že některá algebra může být obrazem reality, jiná nemusí. Ale moc užitečný závěr z toho už nedostanete, nanejvýš něco jako „Rakouská teorie může nebo také nemusí nic vypovídat o reálném světě.“ Takže jestli chcete ukázat, že nevypovídá, musel byste to argumentačně uchopit nějak jinak.

Nejsou ale závislé tak, abyste mohl napsat „ankpap má vlastnost X, viz NAP“. Ankap má jistě různé vlastnosti ale neplynou nutně z NAPu, jelikož NAP součástí definice není. Můžete mít (teoreticky a neumím tedy vyvrátit, že i prakticky) ankap, v němž se bude některý NAP princip porušovat. Neboli, obyvatelé území budou mít nějaké konsensuální či většinové omezení vlastnických práv.

Dokonce mám i příklad, kde to tak může fungovat: Jestli jste pozorně sledoval Urzovo video o libertariánské ústavě, tak víte, že můžete mít libertariánský stát, který bude mít ústavou popsáno, za jakých podmínek a proč lze porušit NAP ale jelikož tyto ústavní principy budou realizovány decentralizovaně a nemonopolně, půjde přesto z definice o ankap.

Tak ankap a NAP jsou dvě nezávislé věci. Aspoň definičně. Nevím, jestli Vám to z úvah nevypadlo. Dal jste tyhle pojmy do souvislosti ale bez vysvětlení, jak to chápete a v čem vidíte souvislost.

Definoval jsi, že tím myslíš cestování bez omezení.

Ne, obecným kvantifikátorům se snažím vyhnout, volné cestování jsem vymezil jako „autor odmítá některá pravidla spojená se státy (ty hranice) ve jménu větší svobody“, viz tady https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1366#l43030
Myslí se tím možnost volně překračovat hranice států. bez poplatků, omezujících podmínek, prohlídek na hranicích, ... . Protože to je to, co brání cestování. Vy jste někdy slyšel, že si někdo stěžuje, že nemůže volně cestovat a myslí tím vstup na soukromé pozemky? A třeba v úplně cizí zemi, kde je hostem na domácí půdě? Nepokoušejte se zase něco předefinovat, abyste zachránil původní tezi. A pokuste se znovu pochopit, co tím myslím. Volně cestovat myslím vzhledem ke státním hranicím, což je ten hlavní omezující prvek, který v tom brání (cla, víza, bránění vlastním obyvatelům vycestovat z totalitních zemí, aby se zamaskovalo, že jsou ve vlastní zemi nespokojení a bránilo se odlivu mozků atd.). Se soukromými pozemky si nejsem vědom, že by byly nějaké problémy, co se týče možnosti cestovat. Dokonce naopak, soukromí vlastníci mezinárodní turistiku z ekonomických důvodů vždycky podporovali. A naopak do své země zahraniční turisty lákali. V ankapu nevím, proč by to mělo být jinak, spíše je mnoho důvodů, proč by to mělo platit silněji (absence regulací, ...).

Takových psychopatů, co by jim ankap rozvázal ruce, by se našlo.

Nikoliv, domnívám se, že by to fungovalo právě obráceně. V ankapu by psychopatům bránily právě ty mechanismy, které jsem popsal. A ty, protože jde o ekonomické zákony, platí spolehlivě, bez výjimek a nelze je podplatit či zkorumpovat. IMHO takový psychopat, co ho popisujete, by se nedostal k penězům už na začátku, jelikož buď by nehrál fér obchodní hru a za chvíli by si neškrtl, jelikož by byl na černé listině reputačních systémů, ke kterým by nutně v ankapu obchodníci museli přihlížet nebo by se musel naučít hrát poctivě a pak by to bylo OK, už by škodit neměl zájem.

A víte, jaký je největší problém dnešních států? To jsou psychopaté ve vládě, v parlamentech a ve státní správě. A takové ekonomické zákony neeliminují a uměle zaváděné pokusy proti korupci se vždy přebijí ještě větší korupcí. Čtete tisk a sledujete média? Toto přesně je dnešní realita. Tedy názor, že potřebujeme státy na to, aby nás bránili před psychopaty, vypadá dost zvláštně. Mohu připustit nanejvýš tezi, že v případě ankapu není jisté, jestli by nás chránily ty zákony ekonomické ale v případě států je jisté a empiricky ověřené, že nás před těmi psychopaty nejen nechrání ale jejich moc a vliv zesiluje. Protože násilím je vybírá od nás a poskytuje je těm psychopatům. Zkuste si promyslet, jakým způsobem se dostal k majetku a k současnému vlivu Babiš a jestli by měl takovéhle možnosti i na volném trhu. Já se domnívám, že by ho prakticky nikdo neznal a o jeho produkty bychom možná jen těžko někde zavadili.

V tom případě platí, že jsi proti tomu, aby lidé měli možnost volně cestovat.

Proč si to myslíte? Přece jsem definoval, co tím pojmem myslím. A jsem v názorové shodě s autorem hlavního příspěvku. V podstatě proti omezování volného cestování státy jsem proto, protože nevím, proč bych měl souhlasit s tím, aby mě omezovaly v pohybu hranice, které před tím vytýčila nějaká výtězná armáda. A to proto, že ta armáda za zabrané území nezaplatila původnímu vlastníkovi. Jinak by to bylo něco jiného, podobalo bys se to například zaplacení vstupného při návštěvě soukromé rezervace. Chápete ten rozdíl? Jestli ne, tak se zeptejte, co není jasné.

Pravděpodobnost, že bych takový pozemek koupil, je prakticky nulová. Kdybych takových pozemků na té lajně vykoupil už hodně, vlastníci těch zbylých by si toho jistě všimli a v rámci vlastní obrany před nemožností se levně pohybovat z východu na západ a opačně by nasadili vyjednávací cenu těch posledních nad moje možnosti. A ekonomicky logicky, protože by chtěli, aby jejich zisk z transakce byl větší než jejich následná ztráta z němožnosti cestovat, kdežto já bych musel na mýtném vybrat víc než bych za ty pozemky zaplatil. A jelikož se při tom žádná nová ekonomická hodnota nevtvoří a celá transakce vykoupení pozemků a následné vybírání mýta je hra s nulovým součtem a žádná strana nechce být ve ztrátě, k transakci by nedošlo.

A kdyby už někdo byl tak chytrý, že by před tím vydělal miliardy na odkup těch pozemků, pravděpodobně by uměl trochu ekonomicky uvažovat a toto by mu vyšlo rovněž. Tedy by se do takovéto transakce vůbec nepouštěl. A ti, co přesto ano, tak ti zas nejsou dost chytří na to, aby si před tím vydělali ty miliardy. A kdyby se přesto takoví našli (nebyli by chytří ale prostředky by třeba zdědili), nekoupili by vzhledem k výše popsanému nebo by pravděpodobně prodělali (prodejci by si spočítali, že za požadovanou cenu vystačí třeba s leteckou dopravou a ještě jim zbude zisk, tudíž dotyčný bude mít ztrátu, pouze hloupě přijde o to dědictví).

Takže dobrý pokus o protipříklad, ekonomickou logiku ale nedává.

Klidně mohu napsat definici krádeže závislou na nějakém konceptu vlastnictví, ale k čemu by to bylo, když neuznáváš ten koncept vlastnictví?

OK. Ale já reagoval mojí definicí na tvrzení, že napsat definici krádeže nezávislou na definici vlastnictví lze.
Tedy já umím napsat definici, podle které poznám, kdo okrádá koho a to jednoznačně. A tím jsem vyvrátil tezi Vaši, že to rozeznat nelze.

pak se ale ukáže...

Kdyby se ukázalo, nemám s tím problém. Jenomže se neukázalo.

Hraje. Ale také hraje roli nesouhlas pronajímatele před tím (ten nesouhlas s pokračováním nájemního vztahu). Ten také nemůžete pominout. A zkuste vzít obe transakce (zahájení nájmu na základě smlouvy a výpověď z nájmu, také podle smluvy) tak, jak probíhaly za sebou, jako jednu. Tam už Vám kdo je okrádající a kdo je okrádaný vyjde jednoznačně. Protože na začátku užíval nemovitost pronajímatel. Po transakci (transakcích, které vezmeme jako jedinou) nájemce. Pronajímatel nesouhlasí. Podnájemce okrádá pronajímatele, podle definice. (Ještě bychom to mohli interpretovat tak, že po výpovědi platí podnájemce netržní nájemné, jinak by totiž byla újma pronajímatele vykompenzována a ten by neměl důvod nesouhlasit ale to by bylo na jinou debatu, jen Vám tu chci demonstrovat, že hodnotu té krádeže můžete i vyjádřit nominálně, jako rozdíl mezi skutečným a tržním nájemným a že to není nějaká věc v hlavě pozorovatele, který si to nějak interpretuje, je to objektivní pozorování).

Jasně, takže jsi definoval krádež tak, že i prosté vypovězení nájmu proti vůli nájemníka je krádež.

Ano. Pokud nájemník tu vůli definoval ve smlouvě (například tím, že si vymínil nevypověditelnost po nějakou dobu). Pak by šlo ze strany nájemce o krádež.

Jediné, cos ukázal, bylo, že můžeš přijít s debilní definicí a označit to za definici krádeže.

Ano (až na to „debilní“ ale právo na názor Vám neberu, jen mám jiný názor na debilitu a to definic obecně). Psal jsem také, že můžete přijít s vlastní definicí krádeže.

Když to shrunu:

• Jakub G má kategorické tvrzení ohledně krádeže (že musí záviset na subjektivně zvoleném konceptu vlastnictví).
• Na mou oponenturu že tvrzení neplatí, přijde s tím, že takovou definici, při níž by to tak nebylo, nemohu napsat.
• Obratem napíšu definici. Napíšu mu, že mi nevadí, když on přijde s definicí svojí.
• Jakub G svou definici nenapíše. Moji označí za debilní.

:-D Sorry, že se směju. Ale ta debata s Vámi je vždycky jak přes kopírák. A škoda času. Já se jdu věnovat zajímavějším věcem. je to tady nuda. S chytrými oponenty mě to baví. A že již jsme se o významech definic mnohokrát bavili. Jinak bych druhému napsal, že definice je možné si volit, nejsou ani objektivní a ani subjektivní, ani dobré a ani špatné, jen mohou mít šikovně či nešikovně zvolené vlastnosti ale pokud na ně přistoupíme, tak platí z hlediska logiky úplně stejně, jako jakákoliv jiná a tvrzení nad pojmen má smysl jen vzhledem k dané definici. Diskutující samozřejmě mohou mít každý svou a pak si musí vyjasnit, vzhledem ke které definic tvrzení pronáší (zpravidla každý vzhledem k té svoji, je to jeho tvrzení). Ale nemůže jeden říct kategorické tvrzení o pojmu, který sám odmítá definovat a definici oponenta odmítá. Toto právě nedává logiku. S Vámi je ale ta potíž, že toto nepobíráte opakovaně a přitom za vlastní blbost napadáte osobními poznámkami oponenta. A pak se divíte, že tu s Vámi neradi debatují. Každému dalšímu bych to takhle vysvětlil v klidu, nezlobil bych se, že něco neví a nepsal bych mu nic osobního. Ale Vy buď podobné triky opakovaně zkoušíte na mě, tak děláte blbce ze mě nebo to nepobíráte, ač si tu zakládáte na tom, že jste logik. Pak jste za blbce Vy. A právě proto mě tahle hra nebaví. Mám rád věcnou debatu. Takž se tu mějte.

Mám. V definici mám nesouhlas. Smlouva je vyjádření oboustranného souhlasu. Tedy užívání podle smlouvy nikdy není krádeží.

Reagoval jsem na já mluvím o pravidlech, která požadujete. S tím, že autor hlavního příspěvku hovoří o pravidlech, která odmítá (omezené cestování kvli hranicím státu). A žádná pravidla tedy nepožaduje, naopak, nějaká pravidla odmítá.

Když píšu „volně cestovat“, nemyslím tím ani dodržování a ani nedodržování vlastnických práv. Myslím tím VOLNĚ CESTOVAT.

Pronájem ne, protože ten probíhá podle smlouvy. A záleží, co si nájemce a pronajímatel domluvili ve smlouvě. Squat například ano. Pokud by původní uživatel nemovitosti nevyjádřil squaterům nesouhlas (podmínka v definici), čímž by demonstroval, že nejde o krádež. A smlouvu squateři nemají, tím se tedy oba případy od sebe liší.

To je tvá definice krádeže, většina lidí to tak nedefinuje.

Reaguji na nemůžeš definovat krádež.... A ukazuji, že můžu. To stačí.

Navíc (což už nemusím dodávat, protože námitku jsem již vyvrátil) se domnívám, že tato má definice je ve shodě s tím, jak definici chápou interagující jednotlivci v naprosté většině. Vynechme z úvah kolektivní krádeže, které někdy jsou daň, jindy znárodnění nebo konfiskace ale vždycky jde o zlegalizovanou krádež (podle mé definice), protože původní debata byla nad příkladem, kdy někomu přijde do bytu člověk (sám za sebe, nikoliv jako zástupce státu) a něco si odnese.

Můžete to uzavřít, že máte jinou definici krádeže. OK, proti tomu já nic nemám. Ale nemůžete mi tvrdit, že já nemůžu definovat krádež tak, že nesplňuje vlastnosti, které chcete, aby měla mít. Na to si vytvořte definici vlastní. Mě to vůbec nebude vadit. Pouze mě pak eventuálně bude zajímat, proč tam máte na nějaké statky výjimky apod. Protože moje definice je IMHO ta nejjednodušší možná a bez výjimek. Když zmiňuje například statek, myslí se tím vždy jakýkoliv statek a tečka.

Takže mluvíte o pravidlech, které autor příspěvku požaduje, přestože, autor píše o omezujících pravidlech (cla, víza, pasová kontrola, prohledávání na hranicích, ....), která odmítá. Beru to z Vaší strany za pojmovou ekvilibristiku a mlžení.

A ještě jednou a zdůrazněně, protože se v tom stále točíte v kruhu: ODMÍTÁNÍ PRAVIDLA NENÍ POŽADOVÁNÍ PRAVIDLA!

Můžete to tak sice nazvat, jazyk to umožňuje ale zamlžujete tím podstatu, o co jde. Pravidlo, ve smyslu jak tu o něm debatujeme (řekněme z etického hlediska) znamená povinnost pro někoho, kdežto odmítnutí pravidla znamená nechat právo na svobodu volby, jestli se pravidlem budu řídit. A teď to zkonfrontujte se sdělením v hlavním příspěvku. Evidentně chcete zdánlivě (protože jen jazykovou formulací) obrátit sdělení, že autor odmítá některá pravidla spojená se státy (ty hranice) ve jménu větší svobody.

Sorry, ale když napíšu „volně cestovat“, myslím tím volně cestovat a nikoliv volně cestovat podle anarchokapitalistických pravidel, to druhé ani nevím, co to je. Kdyžtak mi to definujte.

Inflace ovšem byla z větší části komunistická, skrytá ve všem, co jsme od komunistů zdědili při sametové revoluci. Pouze přechodová doba transformace vedla k tomu, že změny cen od plánovaných po tržní probíhaly pozvolna. Kdyby se to nějak korigovalo skokem, vypukl by chaos a nikdo by nevěděl, co má dělat, protože ceny by mu to nesdělovaly. Tedy by se buď neinvestovalo tam, kde by bylo z hlediska ekonomických přínosů nejefektivnější nebo by se naopak investovalo ve věcech, které by nijak nezlepšovaly kvalitu života a šlo by o vyhozené peníze. Kdyby se naopak udržovalo uměle socialistické nastavení cen, tak by se prodlužovala agónie plánovaného hospodářství a unikaly by nám nové příležitosti k zakládání firem a podnikání, nutné pro další polistopadový rozvoj ekonomiky. Takže inflace sice obecně škodí těm, co mají úspory ale zde jsme neměli rozumnou alternativu, resp. ty zmíněné varianty neberu za alternativu (první skokový přechod na tržní ceny, druhá setvávat nadále v socialistických regulacích) a tedy byl to jediný reálný způsob. Diskuse je možná o tom, jak rychlá transformace měla být. A obávám se, že definitivní a jednoznačnou odpověď Vám nikdo neřekne (ve smyslu že má pro to nějaký důkaz).

Právě že ozónovou díru pamatuju, bylo to téma 80. let. A domnívám se, že v té době se to ještě řešilo adekvátně, částečně proto, že společnost byla chudčí a částečně proto, že stav globálního finančního systému ještě nebyl v tak zvrhlém stavu, jako je teď a politici neměli potřebu zavádět masivní umělé přerozdělování pod falešným důvodem boje s ozónovou dírou. A tedy tehdejší řešení bylo víceméně v souladu s potřebami a náklady na řešení byly blíže hledisku maximalizace poměru úžitek/náklady.

Já kritizuji dnešní stav, kdy naprostá většina vynakládaných prostředků na tzv. boj s klimatem, podle mého, jsou vyhozené peníze do kanálu, což zhoršuje mnoho věcí z kvality lidského života a nakonec to paradoxně ublíží i tomu klimatu, protože se odčerpávají prostředky i z těch oblastí, kde by k tomu zlepšení klimatu skutečně vedly a tam budou chybět.

Tedy ozónová díra je chybná analogie. A také ji nevzali do ruk tehdy aktivisté, řešilo se to pragmaticky, naslouchalo se vědeckým výsledkům a enviromentální vědy tehdy nebyly tak politicky deformovány, jako jsou teď.

Ne každé padání sněhu vede k lavině. Chtěl byste v Praze po každém sněhovém poprašku odvádět speciální daň navíc na odvrácení lavinového nebezpečí pro Pražany? Já ne. A teď rozhodněte, který příklad je podpora obnovitelných zdrojů. A vraťte se k mé předchozí argumentaci, kde napadám předpoklad a tážu se, zda vždy platí. Pro Prahu neplatí.

Krádež je, když A znemožní B užívat statek, který do té doby užíval, aniž by s tím B souhlasil, a to za účelem, aby statek mohl užívat A. S tímhle už souhlasíte?

Ještě pro Vás vypíchnu, kdybyste to chtěl nadále nějak zamlžovat:

• Použité pojmy: statek, užívání, souhlas, do té doby, znemožní.
• Nepoužity pojmy: vlastnictví.

Je to dokonce i obecnější, například tato krádež pokrývá i případ, kdy si chcete oplotit les a znemožnit vstup do ně, přestože tam před tím někdo chodil na houby a chce i potom. Ona ekonomie je dost obecná. To vlastnictví je v podstatě již jen takový pojmový derivát, aby se nám s těmi statky a s užíváním lépe pracovalo a společnost se lépe organizovala a právo bylo jednodušší ale v podstatě to je toto.

Předpokládám, že se budete snažit i o nějakou mlžící ekvilibristiku nad těmito pojmy ale pochybuji, že budete úspěšný. Protože to jsou pojmy nikoliv právní ale z ekonomie a ta to má dost promyšlené na to, aby mohla říct, co závisí na interpretaci a co je měřitelné, nezávislé na tom, co si o tom myslí pozorovatel vzhledem k jeho hodnotám a má tedy charakter objektivních faktů.

Právě že jste to vůbec nevystihl. Viz ještě co píšu kolegovi, který se Vás zastával. Ve zkratce, požadování pravidla a odmítání pravidla není totéž. Pokud je pro vás odmítání pravidla opět pravidlo, tak je to spíš než vystihnutí podstaty ve skutečnosti pokus o slovní ekvilibristiku, která podstatu zatemňuje.

Co je na tom nekonzistentního?

Nejde o nekonzistentnost, ptá se konzistentně ale v otázce má předopklad, že že někdo něco tvrdí, přestože to netvrdí. Je to tedy nepravda. Buď to je omylem nebo úmysl ale to ze samotné otázky nepoznáme, to si musí dotyčný vyřešit sám ve své hlavě. Pokud je to omyl, může si ho všimnout a myšlení změnit. Pokud je to úmysl, pak nedebatuje korektně ale pokouší se o nekorektní logický trik (podsune tezi, aby ji následně mohl vyvracet a za blbce byl ten druhý).

Vtip spočívá v tom, že například svoboda cestovat neznamená nucení cestovat, protože dotyčný má vždycky na výběr. A s ostatními možnostmi je to totéž. Tedy nejde o nucení k pravidlům. Formulace je negativní, tj. odmítání pravidla o omezeném cestování. Tedy Jakub G, pokud mu jde o nenucení k pravidlům, by měl být naopak spokojený a měl by tu vyjadřovat souhlas.