Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Aktuálně u nás určuje právo úplně jiná skupina. A je to evidentně menšina.

To plyne z logiky proč. Protože dělat si co chce chce i ten druhý. A některé věci nejdou dělat zároveň. Pokud vymyslíte jiný konzistentní způsob, jak nenásilně interagovat a bude to bez vlastnictví, bez smluv a nebude to utopie na principu že všichni vědí, co mají dělat, protože jsou osvícení, tak si to rád přečtu. Právě proto, že nejsme osvícení, potřebujeme smlouvy, aby se vědělo, kdo vnucuje a kdo koná konsensuálně. A co na tom přesně nechápete, Vy jste nikdy s nikým neměl smluvní vztah?

Až na ty daně, co někdo vybírá bez smlouvy.

Může. Já se ovšem můžu bránit a nemusím chtít mu nic dát. Je ale jisté, že tím on vnucuje stát mě, nikoliv já jemu anarchokapitalismus. Protože on přišel za mnou a nárokuje si něco, na co se mnou nemá uzavřenou smlouvu. Já po něm nic nechci, on chce něco po mě. Smlouvu potřebuje on. A ne že zase přijdete se slovní ekvilibristikou že já po něm chci aby on po mě nic nechtěl. Není logické chtít s nekým uzavřít smlouvu, aby on nedělal nic, na co nemá uzavřenou smlouvu on se mnou, protože já dopředu nevím, co bude chtít někdy udělat. A není možné uzavřít smlouvu na všechny možnosti, co on nemá dělat, protože není možné všechny vyjmenovat, nehledě na to, že nelze uzavřít smlouvu se všemi lidmi na zeměkouli, včetně těch, co se ještě ani nenarodili. Tudíž musí to být obráceně, on musí přijít za mnou a dát mi možnost souhlasit či nesouhlasit, jinak koná násilí on na mě. Jasné? Máte něco dalšího? Protože argumentace se Vám zrovna moc nepovedla. Jestli ne, tak hezký večer.

V pořádku. Můžete si to myslet. Jestli už nemáte žádný argument (žádný jste nenapsal), děkuji za diskusi a přeji hezký den.

Je úplně jedno, jakou máte morálku, nic to nemění na tom, že anarchokapitalismus nelze nijak vnutit. Jak vnutíte lidem něco tím, že je necháte na pokoji, ať si dělají svobodně naprosto co chtějí?

Vidím v ní poukazování na to, že otroci neměli možnost hlasovat. Jestli Vy tam toto nevidíte, je to Vaše věc. Jde Vám o co? Neměl by se ohradit autor, na něhož reaguju?

Jakub G napsal: Ovšem pokud menšina vnutí většině násilím anarchokapitalismus, to mu už nemravné nepřijde.
To by bylo stejně nemravné, jako kdyby menšina vnutila většině cokoliv jiného.
Jen ale hypoteticky, protože jde o oxymorón. Anarchokapitalismus nelze nijak vnutit.

Nikoliv. Pohled na otrokářský systém z hlediska demokrata spočívá v tom, že demokrati vidí jako jeho vadu že, otroci nemají možnost hlasovat. Přečtěte si ještě, na jakou formulaci reaguju. Pak pochopíte kontext.

To je ovšem jen pohled na otrokářství z hlediska demokrata. Pohled anarchisty na demokracii spočívá v tom, že je stejně nemravné přehlasovat menšínu a vnutit ji něco, co nechce, jako vnutit otrokům silou bez hlasování něco, co nechtějí. To druhé jsme již pochopili, nebo to aspoň máme naučené opakováním od mala, kdežto to první je zatím v procesu a společnost se snaží přijít na to, co je s demokracií špatně, zatím na to jde cestou opravit demokracii. Vrchol ledovce je střet zájmu našeho momentálního premiéra, který je ovšem z pohledu anarchie vlastnost systému kterou nelze odstranit žádnými zákony, leda že by říkaly, že nikdo nemůže nikomu vládnout. Což by bylo ovšem totéž jako že nikdo nemůže nikomu přehlasováním vnutit něco, co on nechce.

Tak jo, příště budu stručnější.

Zatím ne. Situace se podobá otrokářskému státu, se kterým je stále více lidí nespokojeno, chtěli by to změnit, vadí jim, že společnost je rozdělena na privilegované a neprivilegované a narážejí na skepticismus typu "existuje něco lepšího než po tisíciletí prověřený otrokářský stát?". Ti skeptici mají pravdu v tom, že neexistuje. Ale nemají pravdu v tom, že je to platný argument pro konzervatismus. Pnutí mezi starým a novým je a bylo pozorováno vždycky. Zvyk je zkrátka železná košile a měnit něco je namáhavé a nepohodlné. Zatím je problém v tom, že lidi vesměs vědí, že je něco špatně ale nevědí co přesně a proč. A proto tu máme Babiše a Zemana například. Všechno důvody, proč je nutno o svobodě mluvit. Netřeba anarchokapitalismus, to je jen důsledek, když jdete v úvahách dál a domyslíte vše do konce. Tedy ano, máme něco lepšího, více svobody a méně demokracie. Například je možné začít odlukou školství od státu. Něco odpadne úplně samo, kvůli samovolné degradaci socialismu (třeba všiml jste si, že se ze zdravotnictví prakticky již vyčlenili zubaři a fungují autonomě, jako víceméně tržně orientovaná služba?)

Jist tvrzením si nejsem. (Nejsem ovšem ekonom a vařím z vody - z toho, co jsem se naučil ze života a přečetl v různých knihách.) Argument, že krocení výdajů a vytváření rezerv recesi může řešit, je následující: Nevznikne tolik špatných investic, protože vláda negeneruje levné peníze fiskálně (druhá věc je, co udělá centrální banka ale my teď řešíme vládu). A deduktivně se dojde k tomu, že když rozhoduje míra (jeden extrém, že vláda zemi neuvěřitelně zadluží a podnikatelům dá pohádkové dotace, právě z těch dluhů, bude se strašně plýtvat ale v budoucnu je krize jistá, druhý že vláda vezme 100 % daně a nikomu z nich nic nedá a uloží to na horší časy, nikdo nic neinvestuje, nebude mít z čeho a krize přijde, jakmile dojdou zásoby) a tudíž musí existovat taková míra, při které podnikatelé nainvestují přesně tolik, že se produkt z realizovaných investic právě trefí do budoucí poptávky a recese se nekoná. Investice se zhodnotí nejvíc, jak mohly, ani se nepodcenily, ani se nepřestřelilo.

Akorát se musí rozlišovat, kdy se pro ně rozhodneme sami a kdy nám jsou implantovány centrálně a koordinovaně a které jsme si sami nevybrali. Hudba Praha je super! Zlepšila mi náladu, nechám si ji chvíli hrát na pozadí.

Ano, protože pro politiky platí jen ta jedna část Keynesiánismu a sice že v době recesí se do ekonomik pumpují prachy. Vytváření rezerv v dobách růstů už neplatí. A evidentně jsou na tom i v dobré shodě ti politici, co chtějí stát řídit jako firmu, s těmi, co nechtějí.

Ano, myslím, že jste na to kápl. A pro odůvodnění těch rozpočtů se používá Keynesovská teorie, která má ty příčinné vztahy ovšem naopak (že těmi rozpočty tlumíme nebo nakopáváme ekonomiku, podle toho, co je zrovna potřeba).

Nejspíš v té době pro Vás manželka opravdu byla zlatem a v tom jste se nespletl. Spletl jste se v tom, že jste předpokládal, že cena bude růst a investice se bude zhodnocovat. Nakonec jste byl nucen přiznat ztrátu a část investovaných prostředků odepsat. Od krize ekonomické se to nijak principiálně neliší, jen se používají jiné pojmy. A v tom, že to u Vás proběhlo nekoordinovaně s partnerskými krizemi ostatních. Centrální banky k tomu navíc deformují měřítka, jimiž se úspěšnost investic zjišťuje, čímž z krize individuální a chaotické způsobují krizi (ne)řízenou, hromadnou, koordinovanou. Je to jako kdyby v jednom desetiletí centrální banky lidem nějak implantovaly speciální brýle, se kterými by nezadaní lidé viděli své potenciální partnery jinak, mnohem příznivěji k možné investici, čímž by ochotněji vstupovali do partnerských svazků. Brýle by se totiž implantovaly všem, bez výjimky a jednotně (ekvivalent zákona o povinné státní měně) a když by se centrální banka rozhodla, mohla by jejich účinek koordinovaně všem naráz zrušit. Samozřejmě, že banka je hodná a udělala by to s naznačeným varováním předem, při projevu centrálního bankéře, aby se na to mohli oběti připravit, protože slušný demokratický stát se nechová k občanům hnusně, že ano (to jen Švýcarská centrální baka 15. ledna v 10:30 roku 2015 byla výjimkou, kdyžtak si vygooglujte, o co šlo). Na rozvodových vlnách by se to však projevilo tak jako tak. Takže buďme rádi, že partnerské vztahy nám neregulují centrální banky a vztahy se řídí volným trhem. Krize máme ale individuální, chaotické a nekoordinované, nezpůsobuje to problémy školství a trhu práce, protože bankroty plynule nahrazuje konkurence. Takže společnost jako celek z hlediska vztahů funguje bez pravidelných rozvodových cyklů.

Předpokládá opak, než píšete (tedy pokud ví, co ten pojem znamená, což se lze domyslet, když ten pojem už zná a používá) a sice mnohem pestřejší názory na ošetřování sporů a také větší portfólio možností, než jaké máme nyní v centrickém právu, kdy mnoho variant, které by lidem také vyhovovaly, je předem vyloučeno. V polycentrickém právu není.

Přehlédl jste v textu slovo „Předpokládejme“ (to k Vašemu stavíte se do role...) a pak že danou věc neuznává společnost sama, tedy dělají to její členové dobrovolně, nikoliv že jsou přinuceni centrem (to k Vašemu ...plošně zakázalo).

Mises nějak zpochybňoval zákony statistiky? Hmmmm. Zajímavý názor.

Tak mne zajímá, jak se pozná taková vždy špatná věc, když se nemohu opřít o to, jak špatné to lidem připadá?

Jako že se nemůžete opřít o historicky zaznamenané názory otroků na jejich otroctví? A leckdy doložena činy, při nichž riskovali životy, takže rozhodně o svých názorech na to, jaký svůj stav považují za lepší, nelhali?

Ohováranie je agresívne násilie.

Jsou soudní precedenty NS USA, podle kterých není. Resp. vymezily, kde je hranice mezi tím, co je násilný čin a co vyjádření názoru. Jelikož jedno i druhé řeší jiný dodatek Ústavy a NS takto určil, jaký právní princip kdy má přednost. Takže bacha na ty kategorické soudy. Nemohl byste třeba ve veřejném prostoru nikdy kritizovat satirou například. Druhá strana by řekla, že je to pomluva, stačilo by jí formálně dokázat nepravdivost.

Ankap ovšem tenhle problém nemá, řeší to jinak. A konzistentně. Takže já považuju debatu nad touto tezí z dlouhodobého hlediska zbytečnou a pro ten přechodový stav, který nyní máme, to zas řeší ty soudy. Takže hlavně klid!

A kolik by těch pozorování muselo být, aby to falzifikovalo REŠ? Zase bys jen prostě řekl, že jich bylo málo. To je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!

Ta pozorování by musela být statisticky významná. Metodika je podobná jako v jiných neexaktních vědách, typu biologie nebo medicína.

Ještě jednou: Teorie se nepotvrzují hromaděním pozorování ve prospěch ale hledáním jevů v neprospěch teorie. V exaktních vědách se vyvrací jediným pozorováním, v neexaktních vědách statisticky. Smiřte se s tím, že žádná výpověď není definitivní a konečná, i vyvracející experiment v exaktní vědě je proveden s nenulovou nejistotou. Takže žádný počet Vám nikdo nikdy říct nemůže.

Ptáte se dobře, jen z hlediska metodiky vědy naprosto nesmyslně. Ale jsem zvyklý. Takhle se lidi běžně ptají. V počtu to není, je to v násobcích směrodatné odchylky od průměru a každý obor to má jinak, podle řekněme precedentů v minulosti, které vedly k omylům. Metodika je živá věc a neustále se upravuje s tím, jak věda dělá omyly. Omyly se zpětně analyzují a jakmile se zjistí, že jim bylo možno předejít jiným zpracováním či nastavením kriterií, co je a co není možno považovat za důkaz, metodika se upraví a nová pozorování se budou vyhodnocovat podle této.

Také můžete porovnat interpretace známých makroekonomických dat, třeba podle neoklasické ekonomie a rakouské školy a zjistit, podle které je možné datům lépe rozumět (zmiňoval jsem dva konkrétní příklady). Což je třeba ekvivalent porovnání evoluční biologie (teď zjednodušuju ale řekněme její současné varianty, zahrnující levné a rychlé analyzování DNA) a teorie sobeckého genu. Ta druhá vysvětluje některé jevy navíc, ke kterým ta evoluční teorie neumí nic říct. Proč se třeba někteří jedinci v populacích chovají „neevolučně“. A do třetice můžeme provádět přímé experimenty na lidském chování a testovat samotné výchozí principy rakouského či neoklasického přístupu (už jsem je tu zmiňoval dřív).

To (ten neznámý počet pozorování k falzifikaci) je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!

Není, viz výše, to je pouze Vaše neznalost metodiky v přírodovědě. O počtu experimentů to vůbec není!!!

Otázka je OK, laici se takto běžně ptají, nevadí mi to, CO MI ALE STRAŠNĚ VADÍ, ŽE UDĚLÁTE POVRCHNÍ ZÁVĚR A TOHO SE ZUBY NEHTY DRŽÍTE A IGNORUJETE JAKÉKOLIV ARGUMENTY. Má to ak charakter víry, kterou si vytvoříte, protože se Vám líbí a nějak nesmyslně si ji odůvodníte. OK, je to Vaše věc. A Vaše víra. Jen tu ale od nás nečekejte, že Vám ji tu odsouhlasíme.

Oprava, jev B také samozřejmě nenastane, nikdy ještě, pokud vím, v praxi nenastal. V souladu s REŠ. Přestože v neexaktní vědě, testem falsifikovatelnosti REŠ prošla i s nároky pro vědu exaktní. Co chcete více?

ale pokud náhodou socialistické plánování podá lepší výsledky než jiná kapitalistické společnost, vysvětlí to vždy různými podmínkami, ve kterých ta společnost působí.

Ano. Protože zná ty podmínky a dokáže vysvětlit jejich vliv. Dokonce je to z hlediska REŠ ještě OK, kdyby některý socialismus byl za všech sledovaných srovnatelných podmínek byl lepší. Právě proto, že ekonomie není exaktní věta a výjimka nevyvrací celou teorii. Protože v medicíně účinnost léku také prokazujete statisticky. Takže ani Váš a ani můj protipříklad by ještě nutně REŠ nefalsifikoval. Na to by muselo být statisticky významný počet socialismů v reálu lepších než kapitalismus (myslím za těch srovnatelných podmínek). A to není.

Mises vyvracel i možnost určení takových typů (pravděpodobnostních) poznatků v ekonomii. Když máš takové neznalosti, tak fakt nemá smysl se s tebou bavit.

Pokud to vyvracel, tak Vám ukázal důkaz. Tak co chcete ode mě? Ale oháníte se tu tím vždycky jako obecnou frází. Jak já mám vědět, jestli jste Misese pochopil správně a aplikujete obecné na konkrétní tak, jak to myslel i ten Mises? Protože ve všech konkrétních námitkách ode mě Vám to vždycky hapruje a skončí to na „Ale Mises to tak říkal...“. To je jako když se bavím s věřícím, co mi jako konečný důkaz dá nějaký metaforický citát z Bible. Tak sakra, buď to víte, tak argumentujte nebo přiznejte, že to nemáte zas tak do hloubky rozmyšleno. Nic se nestane a svět se nezboří. Klidně Vám přiznám, že já také ne. Jen upozorňuju na rozpory ve vašem textu, které zkrátka vidím a chci po Vás, abyste mi je objasnil. A tím se testuje, jak dobře nebo málo to máte rozmyšleno Vy. Zatím tu je ukazujete víru, že REŠ je pseudověda ale podporujete to pseudoargumenty.

Na tom rozpadu izotopu jsem Vám namítal, že můžete mít veličiny, které v principu nemůžete předpovídat ale to z teorie ještě nedělá pseudovědu, protože jiné můžete a na nich se to testuje. A ptám se, proč si myslíte, že u REŠ to je jinak. Tu neefektivitu socialismu či důsledek chyby v neokeynesiánském modelu předpovědět umí. Ne třeba jako v newtonovské fyzice, neřekne, kdy a kam přesně dopadne míček za daných počátečních podmínek takže uznávám, že pro tradery je taková předpověď na nic (a o tomhle zrovna i něco vím) ale řekne Vám, že jev A nenastane a jev B nastane. Tedy je to teorie, která vede k testovatelným závěrům. Jev A nechť je „dohoníme a předhoníme“ a jev B nechť je „regulací udržíme inflaci v požadovaném pásmu, udržitelně a dlouhodobě, máme na to ekonomický model“.

Ano, souhlasím s tím, že REŠ Vám nedokáže říct, jak se konkrétní člověk v konkrétní situaci zachová. Ale

• to snad žádná jiná teorie také ne, to je dost obtížná úloha, psychologové či sociologové se o něco v tom směru možná také snaží ale ti zas nemají v modelech ty ekonomické faktory k rozhodování, takže to je obecná vlastnost toho, že lidské pochody jsou složité, a

• neplyne z toho nutně, že REŠ nedokáže předpovědět vůbec nic.

Myslím, že se tu v debatách zaměňuje, zda lze testovat izolovaně jednotlivé předpoklady REŠ nebo jestli lze testovat některé závěry REŠ v konfrontaci, co se v ekonomikách děje a porovnávat, nakolik je teorie úspěšná v předpovídání jako celek. Následné vysvětlení pozorovaných jevů také není z vědeckého hlediska nic závadného, protože byste takto musel zavrhnout i podstatnou část evoluční biologie, kde se více vysvětluje pozorované než experimentálně dokazuje daný evoluční mechanismus (to lze jen výjimečně, protože většina řekněme složitějších živočichů má strašně dlouhý reprodukční čas). A z toho se odvodí konkrétní principy, na kterých se postaví ta teorie. Samozřejmě, že pak vyvstane námitka, proč to, co je experimentálně ověřeno u octomilek, má platit i u slona. Ale s tím těžko něco naděláme, když by srovnatelný experiment se slony trval tisíc let a byl by se stejnou statistikou mimořádně nákladný. V té REŠ to není jinak. A ekonomické experimenty s lidským chováním se běžně dělají, věnují se tomu různé týmy na světě a mají i použitelné výsledky (kdyby Vás to zajímalo, zkusím najít citace, i čeští vědci se v tomto myslím angažovali, co jsem slyšel).

REŠ na rozdíl od používaných fyzikálních teorií nepredikuje nic, co by šlo následně ověřit.

• Predikuje neefektivitu socialistického plánování. Lépe než ostatní teorie, protože ty s výhradami popřípadě s děrami, ke kterým se neumí vyjádřit kdežto REŠ tvrdí, že to je principiální vada socialismu a že to tak bude vždy. Ten silný kvantifikátor tam REŠ může dát právě proto, že je založena na dedukci a tedy když něco dokáže obecně, platí to vždy a bez výjimek. Ověřeno daty z minulosti naprosto bezpečně a nezpochybnitelně. (Odhlédnu od naší minulé debaty, kdy jste se mi tezi snažil vyvrátit srovnáváním nesrovnatelného ale snad i ti ostatní odpůrci trhu a kapitalismu tady, kromě Vás, si budou neefektivity socialismu vědomi a zpochybňovat ji nebudou).

• Predikuje chybnou predikci neokeynesiánského modelu, který používají mainstreamově centrální bankéři v makroekonomických modelech, podle kterých nastavují monetární regulace. REŠ říká, že v modelu jsou proměnné, které nelze v principu znát v reálném čase a v některých fázích ekonomického cyklu je ti keynesiánci buďto přeceňují nebo podceňují, když je stanovují metodou prodlouženého pravítka, v důsledku čehož vždy ve fázi stagflace přeregulují a vyvolají následnou inflaci, která skončí zpětným překmitnutím do recese. A děje se to tak prakticky vždy a žádná jiná teorie tohle vysvětlit neumí. Keynesiánci tvrdí, že regulují správně a že model chybný není a tu recesi omluví tím, že trh zareagoval nepředvídatelně. nemohou jinak, jelikož to jim jejich model neukáže. Paradoxně ale REŠ to předpoví, i navzdory obecného principu nepredikovatelnosti trhu. Neřeknou Vám sice, kdy přesně to nastane ale řeknou Vám, že to nutně nastane a proč. Jelikož na to přišli dedukcí. Kdežto podle neokeynesiánského modelu by se toto nemělo stát a růst by se mělo dařit uregulovat na více méně hladkou křivku.

Stačí Vám dva příklady?

A pusťte si také debatu Urzy s Bratříčkem, kde se několikrát vypořádal s námitkou, že jako zastánce REŠ nemůže o dané věci říct nic, protože trh je nepredikovatelný. Bratříček to měl naučeno teoreticky, podobně jako Vy ale neuměl s tím vůbec argumentovat, protože neměl rozmyšleno, jak to uchopit a kde jsou meze a čeho se to týká. Používal to jen jako slepou frázi ale v úplně chybných věcech. Víte, že kdy přesně se rozpadne konkrétní konkrétní radioaktivní izotop (nemyslím druh ale konkrétní jádro, na které se zaměříte a budete čekat), taky nedokážete předpovědět? Ale to Vám nebrání určit, jaký podíl atomů se v daném vzorku rozpadne za daný čas a to s neobvyklou přesností. Jen Vám tu naznačuju, kde děláte v úvahách chybu a předpokládám, že si na to přijdete sám. Což je vždycky cennější a vede k trvalejšímu poznání.

A v USA bol v 80. rokoch minulého storočia ankap??

Z hlediska komunistů ano. Protože pro ně i reprezentanti státu byli kapitalisté (protože tvořili a podporovali kapitalistický stát). Berte to metaforicky, abyste myšlenku nechal působit a dál ji už nerozvíjel.

Opakuji ti to stále, PROTOŽE U TÉ TVÉ NELZE UDĚLAT TEN EXPERIMENT. Povaha toho tvrzení, kterým se REŠ napojuje na realitu, to neumožňuje. Sakra i Mises tvrdil, že takové testy nejsou u REŠ možné! Tak po čem se ten tvůj mozek chce pořád pídit!?

V čem třeba? Ať otestujeme, jestli tu jen jako dítě nepřeříkáváte něco složitého, z čehož Vám vypadlo něco podstatné, díky čemuž jste si v hlavě vytvořil chybný závěr. A ať víme, že jste Misese správně pochopil a jeho obecné tvrzení jste si nevztáhl na něco, o čem ho netvrdil. Budete se divit, i ve fyzice se pracuje s jevy, které nejsou principiálně nikdy pozorovatelné a tedy se nedají izolovaně zkoumat, čímž to ještě z fyziky nedělá pseudovědu ale zatím jsme se k tomu ještě nedobrali, z Vás se totiž musí všechno páčit jak z chlupaté deky. Proč by to tak nemohlo být podobně i v té REŠ?

Podle mě zatím jen pouze něco tvrdíte, o čem jste asi přesvědčený a dodáváte jako důkaz cizí tvrzení, o kterém není jisté, jestli jste ho správně pochopil. Mě víc zajímá, jak to chápete Vy. Když napíšete, že jste právě zjistil, že vlastně nevíte, bude to pro mě OK a nezasypu Vás za to různými osobními pojmenováními, jako to děláte Vy mě snad v každém příspěvku. To se mě stává také a znamená to, že jsem se v diskusi někam posunul.

Těmi ostatními body se nebudu zabývat, tím netvrdím, že jste se s nimi dobře vypořádal, jen se ale chci zaměřit na to podstatné, abychom pořád neodbočovali, neřešili, co druhý původně řekl a vynechali osobní poznámky.

1* ... děkuji za doplnění, já do toho nechtěl původně rýpat, ač jsem si toho (notion nazzi) všiml. Ještě se tedy používá pojem nevěda. Tam, kde na tu lidskou činnost, taky spojenou s nějakým způsobem poznáváním světa (třeba poslouchání hudby nebo vnímání artefaktů v galerii s uměním) nechceme interpretovat hanlivě, jako něco méněcenného, ve srovnání s tou vědou.

Pavěda má hanlivější konotaci než pseudověda a já bych ji použil pro případ, kdy činnost evidentně není vědou (třeba léčitelství, aby to nebylo moc abstraktní), protože neprojde ani tou nejhrubší konfrontací (double blind experiment), přitom ale její zastánci ji za vědu podstrkují. A pseudovědu pro ty obory, kdy je to dost těžké nahlédnout, že si tím ani aktéři a ani okolí nejsou často jisti (třeba psychoanalýza) a musí to ukázat ti nejlepší z nás, co mají dobře rozmyšlenu vědeckou metodu.

Tak, vyjasněno a teď můžeme debatovat, co je rakouská ekonomická škola. Já raději nic netvrdím a nechám si to od zastánců toho či onoho ukázat. Tím se také něco zajímavého dozvím. Jen tu nemůžu přehlížet, že někdo už má hotový názor a k tomu dodá nějaké pseudoargumenty, které si ovšem moc nepromyslel.

Tvůj mozek to pořád nedokáže pochopit.

Nemůžu pochopit, co jste mi ještě nesdělil, je to Váš koncept, který tu odměřujete po kouskách a vše se z Vás musí pracně páčit. Já se jen ptám. Není to tedy mým mozkem, je to Vaším způsobem sdělování. Připouštím však i mou neschopnost a sice vidět Vám do hlavy, tohle už je vada na mé straně, abych byl kritický spravedlivě i směrem k sobě.

Ty koncepční vady se přece nevyřešily novým pojmenováním!

Vy jste totiž dosud ty koncepční vady (pouze) novým pojmenováním řešil. Nejdřív jste to nazval „jinou teorií“, když jsem chtěl vědět, co je to za teorii a aby to zas nebylo obecné, tak na příkladu sférické geometrie, kterou využívají geodeti, tak jste ji jen nově pojmenoval a tvářil jste se, co na tom pořád nechápu, když jste mi dal vyčerpávající odpověď.

Aplikovaná geometrie obsahuje navíc tvrzení, že nějaké reálné jevy je možné modelovat pomocí geometrie.

OK. Přidejme tedy k té formální Misesovské části REŠ navíc tvrzení, že některé reálné jevy lze modelovat podle ní.

Toto tvrzení navíc je testovatelné, nová teorie je tedy falzifikovatelná.

Tedy ta doplněná aplikovaná Misesovská část REŠ bude obsahovat navíc tvrzení, která budou testovatelná a tedy aplikovaná Misesova větev REŠ bude falsifikovatelná.

Ta tvá aplikovaná misesovská větev REŠ bude mít pořád stejnou koncepční vadu...

Ale ta nová, doplněná o ta nová tvrzení, jako jste to udělal u té aplikované geometrie, už nebude také.

Takže? Stále se pokouším zjistit, kde tam máte rozdíl, nepište mi už, že to můj mozek nedokáže pochopit před tím, než mi to napíšete ale napište mi nejdřív, kde ten rozdíl vidíte Vy. A pak teprve můžeme testovat, co můj mozek nedokáže pochopit. To je jasné, že nemůžu pochopit Vaši myšlenku dřív, než ji sdělíte. A mám hypotézu, že Váš mozek nedokáže pochopit zas toto. (Mám ovšem víc možných vysvětlení.)

Ta tvá aplikovaná misesovská větev ...

Odvozuji ji zrcadlově od Vaší aplikované sférické geometrie pro geodety. A stále jste mi neukázal, proč to u „Vašeho“ jde a u „mého“ nejde.

Pokud neexistuje teoretická možnost pozorovat něco, co by bylo v rozporu s teorií, pak to znamená, že nám ta teorie o světě vlastně nic neříká. A proto jde v takovém případě o pseudovědu.

Například podle Newtonovy teorie gravitace (NTG) neexistuje teoretická možnost pozorovat, jak se tělesa volně pohybující se v gravitačním poli Země pohybují zrychleně směrem od středu Země, tedy v rozporu s teorií, tedy to znamená, že nám (NTG) o světě nic neříká. A proto jde o pseudovědu. Q.E.D.

Sorry, jen jsem zkusil přeříkat Vaše obecné na konkrétní. Sice jsem si domyslel, co jste chtěl sdělit ale evidentně to nelze formulovat takto. Vlastně jste to formuloval jako tautologii. A vložil tam závěr, který z ničeho v tvrzeném nevyplývá (o tom nevypovídání o světě). Protože o tom pohybu tělesa evidentně NTG něco vypovídá. Jinak mám na Vás další protipříklady a jsem zvědav, jak si s nimi poradíte. Ale počkám si, až to úspěšně přeformulujete. Do té doby by debata nedávala smysl, bylo by to jako kdybyste se pokoušel debatovat s dítětem, které slyšelo něco něco složitého, má z toho radost a jde a přeříká to dále se svou legrační dětskou logikou, kdy něco podstatného vynechá. I když si u toho dítěte domyslíte tu původní myšlenku.