Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nevím, může to souviset s tím, že ženská psychika má díky cyklickému vystavování hormonům vybudované lepší ochranné mechanismy než mužská. Já mít každý měsíc krámy, tak by mi houklo, jim zjevně ne.

Péče o děti do dvou, tří let se mezikulturálně liší velmi málo a spíš v materálním zabezpečení než ve vztahování se k dítětí samotném. A tehdy ponejvíc v prvním roce dochází k zakládání problému.

Převážná většina genů se mezirasově vyskytuje rovnoměrně, jen několik málo je víceméně rasově specifických. Proč by se to mělo týkat zrovna jich?

To je velmi jednoduché. Zrání mozku dobíhá zhruba +- ve třiadvaceti. Že by medián incidence u mužů? Nezralý mozek má patrně nějaké ochranné mechanismy, aby nedošlo k rozvoji psychózy v době, kdy je možné ještě něco napravit, kdy stále probíhá vývoj.

Účinek antipsychotik je známý, více méně selektivně snižují resp. stabilizují hladinu dopaminu na synapsích. Mechanismy jsou různé. U intaktních osob má podání antipsychotik zejména klasických s plošnějším účinkem dramaticky odlišný výsledek od podání téhož schizofrenikovy v atace. Vyzkoušel jsem si to.

Kde jste tento blud sebral? U poruch osobnost - jsou různé a vznikají různě - obvykle nejde o zachování bludných spojení, ale o přílišné posílení některých v zásadě zdravých viz dále.

Neměl, protože porucha osobnosti je úplně odlišná diagnoza. Poruchy osobnosti jsou různé a vznikají různě a NEJSOU to stálé stavy. Nejčastější poruchou osobnosti dnes je emočně nestabilní porucha. Už z názvu vyplývá že se nejedná o stálý (stabilní) stav, jejich schopnost zládat emoce dramaticky kolísá. Tato porucha souvisí s prořezáváním jinak. Díky obtížně předvídatelnému chování pečující osoby, se nadměrně vyvíjí oblast zodpovědná za vcítění a emoční porozumění druhým (např. tzv. zrcadlové neurony) a její zpětnovazebné spojení s amygdalou. Poměrně malé projevy určitých emocí v okolí pak vedou k neočekávaným reakcím.

Vyblil jste chujovinu.

Neprořezanost či nadměrná prořezanost spojení která měla být zachována způsobuje jak pozitivní ("bláznění") tak i negativní příznaky (morozita, deprese, soc. fobie atd.) jen v různou dobu a různým způsobem. Negativní příznaky se obvykle dostavují ve vyšším věku v souvislosti s následky schizofrenie tedy oploštělostí, kognitivním deficitem, ztrátou společenského postavení a vazeb.

Mozky lidí, genetické konfigurace a vnější podmínky jsou různé byť podobné. Proč by neměly být různé byť podobné výsledky.

I zdraví lidé mají nějaká bludná spojení, v nějaké míře jsou určitě prospěšná. Za určitých okolností se mohou projevit třeba hlasy. U zdravých lidí velmi vzácné.

Extrémní mozková aktivita během ataky posiluje bludná spojení.

Jediné, co by se v této situaci dalo aplikovat, je břitva. Ne ta ocelová ale filozofická. Jistý Vilém z Ockhamu vytvořil pravidlo, že nejjednodušší řešení je obvykle nejpravděpodobnější. V historických pramenech (např. NZ - Geras) lze dohledat poměrně přesné popisy projevů psychózy, ne tak už jejích příčin, protože až do osmnáctého století mělo magické myšlení dost navrch u běžné populace. Nicméně názor, že lidé s projevy podobnými schizofrenii jsou ve skutečnosti nemocní a různé obvykle neúčinné pokusy je léčit se objevují už v antice.

Máme tedy dvě teorie:

1. člověk s určitými predispozicemi vystavený nevhodným podmínkám v dětství se může vyvíjet nestandardně

2. existuje nekolikatisícileté celosvětové spiknutí napříč národy, kulturami a společenskými vrstvami, které manipuluje společností a snaží se vytvářet dojem, že nepřizpůsobiví lidé jsou duševně nemocní

Která se jeví jako jednodušší tedy pravděpodobnější?

Ohledně teorií nelze mít nikdy jistotu, teorie lze pouze vyvrátit. K. Popper. Šaškovy body ovšem vůbec nic nevyvracejí ani nedokazují, jen to, že tomu, o čem píše, moc nerozumí.

Kdyby muži a ženy měli úplně stejný mozek, byla by to plausibilní námitka, jenže nemají.

Zív, přečti si to znovu a dávej při tom aspoň trochu pozor. Odpověď v mém komentáři již je, konkrétně v druhém souvětí v závorce.

Aktuálně asi nejuznávanější teorií je teorie vícefaktorová tzn. to, co Lojza uvádí pod pojmem model stresové zranitelnosti. Určití lidé mají z genetických důvodů (ne jeden gen, ale mnoho genů a ne jedna jediná genetická konfigurace ale mnoho různých variant, které mohou vznikat jak na základě predispozic rodičů, tak i náhodně) vyšší citlivost na některé typy frustrace v raném dětství např. dvojná vazba od matky - tedy situace, kdy chování matky vůči dítěti obsahuje významné vzájemně rozporné emoční signály. Existence těchto nekonzistencí vede během období prořezávání synapsí (spojů mezi neurony) k zachování "bludných" spojení, která se v bludné realitě jeví jako funkční a naopak jsou tato posilována. Prořezávání je závislé do značné míry na aktivitě synapsí a pokud jsou zachována aktivní "bludná" spojení, mohou propadnou sítem i některá spojení funkční. Z toho vyplývá, že riziko rozvoje duševních poruch je závislé jak na genetické výbavě tak i na vnějších podmínkách v dětství. Zvýšená fragilita psychiky nemusí vést nutně ke schizofrenii ale i k jiným duševním obtížím. Vystavení specifickým vlivům v dospívání (některé drogy) může vést k aktivaci "spících" spojení a rozvoji duševní nemoci.

S tou genetikou je to komplikovanější. Ve větších společenstvích žijí lidé v některých oblastech již nejméně 12000 let (Jericho, Göbekli Tepe). To je jen asi o dva tisíce let míň, než za kolik vznikla z vlka čivava.

Ps: pohybování se v rámci definované společenské role je věc bezpečí. V definovaných společenských rolích výrazně snižujeme práh společenské interakce atd.

Člověk je tvor společenský, má to geneticky zakódované. Součástí toho je vytváření společenských struktur, hierarchizace a členění společnosti dle funkcí. Úměrmě se vzrůstajícím počtem jedinců se společnost dále člení a specializuje, vytváří definované role. Rolové chování je také zásadní součástí vývoje dítěte, role, které jsou děti nuceny zaujímat, zásadně ovlivňují jejich další vývoj a dospělost. Obdobné strukturování lze pozorovat v různé míře i u primátů. Jinými slovy anarchizace vztahů jde proti lidské přirozenosti zapsané v genech. Jakýkoli systém jdoucí proti lidské přirozenosti je vždy odsouzen k nezdaru.

Myslíte fanatickej trol? Možný to je, ale fanatici vůbec nemívají smysl pro humor. Norek ho minimálně jednou projevil, ale třeba se spletl...

Norek je trol. V jedné diskusi mu to hezky ujelo z absurdna do vtipu. Ale je dobrej, za celou dobu jen jednou.

Vaše tvrzení nelze vyvrátit, ale působí tak nějak školometsky, trošku SURově. Moje praxe to potvrzuje, že většina pacientů/klientů přichází k psychoterapeutovi s konkrétním problémem, ať už je to úzkost, vztahová nenaplněnost, existenciální problematika či závislost, nebo cokoli jiného. V tomto smyslu také pacienti průběžně efekt psychoterapie vědomě či podvědomě vyhodnocují. Protože naštěstí stále většina psychoterapie u nás probíhá na cash, vidí reálnou protihodnotu a můžou provést a provádějí racionální kalkulaci. V psychoterapii je také čilá konkurence a díky některým mediálně zdatnějším kolegům začíná být i lepší informovanost.
Tedy nejlepším lékem na obavy z manipulace psychoterapeutem je tržní přístup. Psychoterapie je druh řemesla a psychoterapeut je řemeslník podobně jako instalatér jen levnější a dostupnější. Pokud kape kohoutek dál, je třeba instalatéra vyměnit. Je to sešup od lékařské autority k instalatérovi a lidské mínění má setrvačnost, ale vyvíjí se to správným směrem.

Jistě, máte pravdu.

Nedávno jsem na fb viděl doporučení na dlouhý život: Nikdy se nehádej z blbcem. Takže ne ne ne, nebudu. Pá pá lá lá.

Pokouším se vám vysvětlit, že právo udělit souhlas se sexem dítě automaticky nemá, protože je z dobrých důvodů apriori vnímáno jako neschopné se zodpovědně rozhodovat, odpovědnost nese rodič a tím pádem musí mít rodič i právo rozhodovat. Toto právo jednou přejde na dítě. Kdy, to ve státě určil arbitrálně zákonodárce na patnáct, ale v anarchokapitalismu to určí kdo? No rodič nebo soud. Kdy? No až se rodiči bude chtít resp. až rodič prohraje s dítětem soud o dospělost.
Kdy a jakým způsobem podle vás přechází právo zacházet s vlastním tělem z rodiče na dítě? Pokud se domníváte, že dítě má to právo od narození, pak mi prosím vysvětlete, na základě jakého práva může rodič např. bránit dítěti, aby si neublížilo - malé děti mají sklon si způsobovat úrazy - nebo vůbec ho omezovat v jakkoli destruktivním jednání vůči okolí s výjimkou vlastního majetku rodiče. Jak se bude realizovat odpovědnost za škody způsobené dítětem?
Anarchokapitalismus není bordel, všechna práva někomu náležejí a jsou pečlivě střežena.

Pokud k sexu je potřeba souhlas, jinak je automaticky předpokládán nesouhlas, dítě nemá právo ten souhlas poskytnout a rodič ani soud svolení nedal, došlo k porušení práva rodiče.

Nejde o vaše rodiče, jde obecný stav. Jistě ale připustíte, že minimálně někteří rodiče zejména dívek to tak vnímat mohou. Na konstrukci není nic divokého, do historicky nedávné doby to byl fakt. Dítě potřebuje výchovu aby bylo člověkem, jinak vyroste v asociální zviřátko neschopné komunikace. Veškerá péče o dítě je zároveň výchovou.

Pardon, že se do toho pletu, ale k porušení majetkových práv z hlediska anarchokapitalismu došlo. Byla porušena práva rodičů. Rodič v anarchokapitalismu rozhoduje o dítěti dokud mu nedá svobodu nebo o to neproběhne soud. Základní stav dítěte je nezodpovědnost tedy neschopnost se rozhodovat zodpovědně. Dítě nemůže být apriori zodpovědné dílem proto, aby zůstalo vůbec na živu, dílem protože nezbytně potřebuje výchovu, aby se stalo člověkem. Jediný, kdo zodpovědnost za dítě nese a může nést, je rodič. Jsou to tedy jeho práva, která mohou být (v anarchokapitalismu) narušena. Arbitrální hranice není jen absurdní vopruz, je to taky nezpochybnitelné právo, o které se mladiství mohou opřít a na které nemá rodič přímý vliv.

Nechci hodnotit, zda je pomsta hloupá. Je to zřemě geneticky daná věc, něco, co mají i zvířata. Může se někdy jevit jako hloupá, třeba má ale nějaké opodstatnění.
Odškodnění je inkorporováno do trestu v tom smyslu, že dotyčný pachatel musí tu škodu zaplatit.
K drogám: zákon je záměrně nastavený tak, že to, že jste pod vlivem drogy, není důkaz držení. Je to jistě nelogické, ale to, že jste konzumoval, neznamená z hlediska zákona, že jste držel.
1) AI generovaným obrázkům y videím jsem se věnoval v jiných komentářích.
2) Vraždy, nehody, spácháné trestné činy vedoucí k uvěznění... nic z toho se nestalo primárně proto, aby vznikla nějaká ideálně dobře zpeněžitelná dokumentace. Tvorba dětské pornografie je naopak hlavním smyslem v ní zobrazovaného konání. Jistě pár magorů chtělo být hlavně slavných a páchali proto zvěrstva, ale to jsou stále ještě výjimky.

Chápu, že vám neexistence arbitrálních hranic přilde dobrá. Jen jsem poukazoval na rizika. Představte si, že neexistuje žádná věková hranice, za kterou vás svět automaticky musí považovat za dospělého. Představa: Máte despotické rodiče, kteří vám stále odmítají "dát" dospělost a bude vám čtyřicet... nemáte jak získat peníze na podání k soudu, nic vám nepatří, vaše sociální schopnosti jsou omezené a nedokážete účinně požádat o pomoc bližní... Nebo je mi osmnáct, jsem dospělý, dokažte mi opak. Kde je víc svobody?

Napadla mě ještě jedna otázka k věci, ale taby byla asi příliš osobní, byť váš život je velmi veřejný. Každopádně děkuji zaodpověď.

Už vám někdo někdy v životě opravdu pořádně, záměrně a ze zlého úmyslu ublížil?
Pokud ano a máte to přes to takhle, aspirujete na svatost. Většina lidí chce mít vyrovnané skóre, jinak to ohrožuje jejich psychickou stabilitu. A pokud toho nelze dosáhnout za života, např. dotyčný byl vraždící diktátor, odehrávají si to ve fantaziích pekla a očistce. Také to souvisí s náboženstvím. Různé přírodní jevy byly vnímány jako akt pomsty bohů lidem za nejrůznější prohřešky a zpupnost, a zároveň to tak nějak legalizovalo obdobné chování u lidí.
Mstu už lze velmi názorně studovat u šimpanzů v neuvěřitelně brutální podobě, která si s lidskou nezadá.

To je velmi jednoduché. Stejně jako každý něḱdy lhal a většina lidí lže denně, tak patrně téměř každý někdy něco šlohnul byť jen lízátko. To se o pedofilním chování říct nedá. Krást je sice nemorální a od jisté výše trestné, ale statisticky je to v nějaké míře normální, tedy většinové chování. Pedofilního chování se dopouší jen nepatrný zlomek populace, podobný zlomek to má na úrovni nerealizovaných fantazií a celému zbytku populace je to více či méně proti mysli (plus ti psychopatičtí alkoholici). Pedofilní chování tedy není normální. Slovo násilník může znamenat vícero věcí. Buď se jedná o člověka dopouštějícího se násilí na druhých, tedy opět špatné, ale v nějaké míře a formě +- běžné chování, nebo jde o člověka, který nutí druhé násilím nebo pohrůžkou k sexu. Ty druhém na sexuologii někdy léčíme, pokud tak rozhodne soud, obvykle po výkonu TOS.