Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jak může být nějaký politický rozhodnutí u jednotlivce ???
Je to prostě rozhodnutí jednotlivce,
ne žádný politický strany...

Když se uvolnuje řežim, tak se prostě říká ANO rušení hranic, ANO rušení cenzury, ANO soukromému podnikání...

A když něco ignorujete, tak prostě nic nerušíte, necháte to tak jak to je a nevšímáte si toho, a děláte prostě to co chcete...

Kdyby chtěli anarchisti rušit stát, tak by si asi založili nákou politickou stranu která by rušila zákony a nakonec zrušila i ten stát,
jenže anarchistům postačí jednoduše ten stát ignorovat...

Máte prostě lidské jednání jako celek a řekněme, že se skládá z milionu normovatelných dílčích jednání. A když dílčí jednání, třeba "zdravotní pojištění", nanormujete, je to politické rozhodnutí; a když ho nenanormujete, je to taky politické rozhodnutí.
Když demokraté ovládnou území a přikážou povinné zdravotní pojištění, je to výkon politické moci. Když anarchokapitalisté ovládnou území a přikážou, že nesmí být povinné zdravotní pojištění, je to výkon politické moci.
............................................................................

Žádný zasraný politický rozhodnutí to není,
ty kreténe,přece když nedělám žádný rozhodnutí,
tak to není náký zasraný politický rozhodnutí...

Chápeš to, že když je ti něco u prdele, tak to prostě vůbec, ale VŮBEC NEŘEŠÍŠ !!!!

I kreténi demokrati mají tři domrdaný způsoby volby :

ANO
NE
A ZDRŽENÍ SE HLASOVÁNÍ ČI ČILI ZDRŽENÍ SE VOLBY

Ale jinak já jsem na tydle čuromrdní píčoviny zvyklej,
když násilnej etatista je posranej z toho, že by někdo proti němu použil násilí...

Vono je vlastně vždycinky nejlepší, když zloděj křičí chyte zloděje...

Ale udivuje mě,
že zrovínka etatistům by mělo vadit, že proti nim někdo použije násilí,
vždyt jsou na to přeci docela zvyklí vod státu,
takže by mohli to náký násilí snášet velmi dobře...

Celá ta anarchie není nic jiného, než výkon "práva" silnějšího.
................................................................

Jenže právo silnějšího nemusí hnedka nutně znamenat násilí,
tak jako je tomu v případě státu jenž také funguje na právu silnějšího...

Ne každý totiž musí být zákonitě hnup jenž vyhrožuje násilím jako státní hnupové...

At si to klidně tvrdí,
já jako anarchista se jim na to klidně vyseru,

když jsou natolik hloupí a místo zákonů vymyslej píčovinu s přirozeným právem, kterou by se lidé měli povinně řídit.
Ale mě to vůbec neudivuje, holt i anarchisté jsou jen lidé a chtějí mít také nákou tu jistotu, jenže jistota je vždy proti svobodě...

No jasně,
to je klasická ukázka kolektivistů,
jenž jsou oblouznění "jednotou" či spíše "jednotou boží"
jenže nedokáží pochopit, že ta jednota je přesně to co žijeme,
tedy že jednota celku spočívá na rozdělení,

jenže rozdělení je pro ně utrpení, proto neustále chtějí svět měnit v nákej kolektivismus...

No a navíc,
stát vás transcenduje z člověka na občana
a takto se stává součástí "boha" tedy jakési státní "jednoty"

Páč ačkoli každý má náboženskou zkušenost jinou, tak stále je tam nějaká transcendentální podstata,
........................................................................
Transcendentální podstata je přece v případě státu přímo ten stát,
vždyt on je něčím, co je nad vámi, stejně jako ten bůh,
je něčím co boha zastupuje,
něčím co vás řídí, co vám nakazuje, co vás trestá, je autoritou,
jestli chcete je to duplikát jednoty čili boha atd.

A stát je stejně tak vytvořen jako představa, stejně jako je vytvořena představa boha...

Jenže, já nemám zrovínka víru v boha jenž je někdy nad námi,
já to spíše vidím tak, že bůh je přímo námi,
a všechno to naše vezdejší blbnutí je vlastně boží blbnutí,
to je poněkud jiný náhled než má křestanství, to je advaita védanta,
tedy ne - dvojná filozofie...

Wikipedie k pochopení oboru religionistiky opravdu nepostačí.
..............................................................
Proč by ne,
to co říká o definici náboženství je prostě standartní situace ve všech oborech lidského poznávání, prostě všude panuje "anarchie" a každej má svůj názor, tedy jako vždy a všude panuje zde "roztříštěnost názorů"

Každej si prostě plácá co chce,
obzvláště pak je to dobře vidět v náboženství, duchovnu, filozofii, politice, ekonomii atd. atd.

Tohle moc nechapu a proste to nejsem nejak lidsky ani jinak schopny pochopit.
............................................................................
No takové jsou prostě výsledky náboženství,
ztotožníte se s nějakou představou jenž vás pak ovládá,
a to celé vám dává jakýsi pocit jistoty,
což do jisté míry člověka uvolní od strachu a obav z budoucnosti...

Svoboda je pak něco velmi nepříjemnýho, nebot vám bere tento pocit jistoty,
člověk který není v souladu sám se sebou potřebuje prostě brát jistotu někde mimo sebe v něčem co jej "převyšuje" a je pro něj autoritou,
to je prostě "bůh"

No každej máme jinou zkušenost, takže to pak každej definuje dle svý zkušenosti...

Není to ani tak v tom, že by někdo dělal z potkana jednorožce,
ale jen to samé je popisováno z jiného náhledu, von třeba takovej potkan vypadá z různých stran taky různě, takže pak se může jevit, že jeden vo koze a druhej o voze a přitom oba popisují potkana...

Jasně že jo,

jenže samotná anarchie by neměla a snad ani nemohla fungovat na náký víře,
ale mnohem spíš na principu laissez faire (i z toho lze samozřejmě vytvořit víru když si o tom vytvoříme nákou představu s kterou se ztotožníme)
i když samotný princip laissez faire je opakem víry, páč to znamená neztotožnovat se s představami a jen dávat věcem volný průběh...

Jenže i toto může být budto přirozený stav, nebo to může být představa které věříme a takto vytvoříme ztotožněním s touto představou náboženství...

Proto to také Ježíšovi navyšlo s tou láskou, páč se lidé pouze ztotožnovali s představou lásky, zatímco láska je přirozený stav...

Už jsem to tady psal z wiki :

Religionistika dnes již do jisté míry rezignovala na vytvoření obecně platné definice náboženství.

Takže si to každej může nadefinovat jak je mu libo,
já osobně považuji za náboženství jakoukoliv představu s kterou se ztotožníme a ona nás pak ovládá. To je moje definice náboženství, když něco přestane být sluhou a stane se pánem jenž nás ovládá...

Ale jo je,
je to náboženství, akoráte že nevěříte zrovínka v toho boha, ale třeba ve stát nebo ve Spartu či Slávii,
váš bůh může být prostě jakýkoliv, třeba i alkoholickej...

Víra je prostě víra a to čemu věříte je váš "bůh" či vaše "pravda"
která vás pak ovládá...

Všechny ne, pouze jen ty co myslí a ztotožnují se svými myšlenkami které považují za "pravdu"

Víceméně by šlo vyloučit děti a blázny a pár podivinů co nemaj žádnej názor...

No jo, ale bez státu by jste si nemohl jít sednout na hodně dlouhou dobu,
navíc ještě zcela zdarma s ubytováním a stravou...

No ale neměly by mít ty rizikový skupiny kuřáků a pojídačů hranolek to pojištění levnější ???
Vždyt to s nima sekne během jedný minuty, zatímco sportovci a pojídači pampelišek se budou smrti bránit dlouho a jejich léčení bude stát pěkný prachy ???

Pro pojištovnu jsou přece rizikovou skupinou ti zdraví...

(hranolky me mozna za 20 let privodi infarkt,
.............................................
To mně osobně přijde jako správná volba,
kdy spojíte příjemný (hranolky) s užitečným (rychlá smrt)
zatímco pojištění je takové hádání z křištálový koule,
jenž se vám může vymstít tím, že bude dlouhodobě postupně uléčován v náký tý nemocnici pomocí neslazeného čaje a dietních jídel a nakonec stejně zemřete na bolesti v hladovém žaludku...
Když už člověk musí tak jako tak zemřít, je lépe zemřít štastný nežli zemřít neštastný, sytý než hladový, zdravý než nemocný...

Tady pak lze použít známé lidové přísloví, že :
všechno zlé je k něčemu dobré...

A nebo prostě a jednoduše můžete všechny názory prohlásit za subjektivní,
počínaje nábožebstvím, Urzou i vámi samotným...
Situace se takto stává mnohem přehlednější ba i veselejší...

Přesně tak,
taková pojistka vás zbaví těch největších obav,
ale na druhou stranu to také ukazuje, že jste se všech obav nezbavil, proto ji taky máte...

Takže vlastně záleží na tom o co komu jde a jak vidí situaci...

Honimíre.
.........
Nezapomente, že :
https://www.youtube.com/watch?v=t99KH0TR-J4

Komplikace jsou kořením života...

Je to racionální empiricky doložitelný sociální konstrukt....
.............................................................
To ale pak již záleží na výši vašeho poznání či zkušenosti
a dle toho pak jednáte...
V případě jednání se pak každému začátečníkovi jeví bezesporu správné "tlačit na pilu" a až po čase objeví "paradoxní" zákon, že na pilu se nemá tlačit...

PS.
https://www.youtube.com/watch?v=CLB3cYXgoS8

Dobře,
ale naše rozhovory odložíme až na noční hodiny,
to pak jste poněkud uvolněnej ze svých kozistentní představ,
trošku lépe vám pak i funguje fantazie a sem támo i probleskne i intuice,
takže tady bych asi viděl tu správnou cestu...

Proč zase pro všechny (vy kolektivisti si s tím nedáte pokoj)
prostě pro někoho to výhodný je a pro druhého zase ne...

Jinak pojištění se jen zdánlivě jeví jako výhodný,
ve skutečnosti se pojištujete proto, protože máte obavy z budoucnosti,
tedy strach a strach vás vždy blokuje a může vás to postupně tak blokovat,
až z toho postupně onemocníte, takže si vlastně poněkud skrytě svými pojištěními vytváříte nemoc...
Mysl a tělo jedno jsou...

Sem si to musel najít, co to znamená ten pojem "transcendetální" :
"transcendentální filosofie se zabývá obecnými podmínkami každého poznání, jeho prameny, které jsou v člověku přítomny před veškerou zkušeností"

To pro mě pak znamená, že transcendentální je opakem "vědění či zkušenosti" tedy je to "nevědění", což je pak opak jak náboženství tak i opak etatismu, nebot tyto systémy "vědí"

Tedy já jsem ve svém náhledu hodně antiduchovní a antináboženský
(Popsané Tao není Tao) ale jsou to pouhé představy...

Já bych řekl, že tam vůbec nic z tý religiostoky nechybí :

Religionistika dnes již do jisté míry rezignovala na vytvoření obecně platné definice náboženství. To problematizovalo definici, že religionistika je věda o náboženství. Přesnější je definovat ji jako vědu o člověku a produktech jeho myšlení, mezi něž patří i to, co nazýváme náboženstvím.[21]

Tedy to pojednání je o lidských preferencích,
tedy o tom, že "kdo si co uvaří to si i sní",
tedy o víře, naději a lásce (jinak řečeno o touze)

Nejnebezpečnějším náboženstvím (a zároven i nejhůře rozeznatelným) je "chtění dobra", to je základ všech vámi vyjmenovaných náboženství včetně etatismu...

S "chtěním dobra" je to stejné jako s ohněm (obojí je určitý druh energie)
zde platí "dobrý sluha ale zlý pán"

Konečně jste napsal něco rozumnýho,
před zrcadlem můžete velmi dobře vyhonit sám sebe

viz. http://www.maitrea.cz/akce/tvari-v-tvar-zrcadlova-meditace