Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tohle je hodně zajímavé téma k probrání u piva. Když vyrobím židli, kterou ty někoho praštíš po hlavě, tak jsem porušil vlastnická práva toho domláceného? Intuitivně asi ne, protože to by pak porušovali vlastnická práva všichni neustále a ten koncept by ztratil smysl. Jenže proč ne? Protože jsem nebyl součástí té útočné akce? Proč jsem nebyl její součástí? Asi protože jsem nevyráběl tu židli s úmyslem či vědomím, že s ní někdo někoho praští. Židle slouží k sezení a takto o ní přemýšlím, když ji vyrábím.

Náboje nebo zbraně vyrábím s tím, že s nimi bude ubližováno lidem a určitě ne vždy jen v sebeobraně. Takže mi přijde, že jsem součástí akce, která porušuje vlastnická práva, ačkoliv třeba nevím, na koho je/bude mířená. Jenže když tento směr úvahy dovedu dál, tak jsou součástí akce i dodavatelé materiálu na výrobu nábojů, dělníci, kteří stavěli tu fabriku, pokud věděli, že se tam budou vyrábět zbraně, atd.

Asi jsem se do toho zamotal a děkuji všem, kteří to dočetli až sem. :)

Dokonce si myslím, že člověk může být anarchokapitalistou (nebo k tomu mít hodně blízko) a přitom nebýt velkým zastáncem svobody. Tím netvrdím být zastáncem nesvobody, což je asi v rozporu.

Ve školství se právě neodměňuje ani to vynaložené úsilí, ale pouhá výdrž (tabulky) a občas vztahy s vedením (osobko). Pokud máte fakt štěstí, ředitel vám přidá pětistovku za to, že pravidelně sedíte do noci nad písemkami. Kdyby se skutečně odměňovalo úsilí/pečlivost, už to bych považoval za poloviční výhru.

Jakým způsobem je snaha, aby se lidé kolem mě cítili lépe, v rozporu s tím, abych je hodnotil? Nerozumím té formulaci. Díky za vysvětlení.

Podle mého názoru půjdou na řadu jako první mikrotransakce v live service hrách.