Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tohle myslím někde zodpovězeno bylo - ankapisté berou ankap jako škálu, takže můžete mít 98% ankap například.
- 1. V tom případě by bod 1 byl totožný s bodem 4, takže už proto to tak asi není myšleno. 2. Kdyby to tak bylo, platí námitky pro bod 4: Proč je možné se odchýlit od NAPu zrovna od 2%? Může se ta 2% odchylka týkat čehokoliv? Jak se odchylování od NAPu měří?
3. Že žijeme "v částečném ankapu", napsal nedávno Lukl: Všechno, co vám nezařizuje stát, je anarchie. Jak budete trávit čas o víkendu, jaké lidi si zvolíte za vaše kamarády, jaké budete mít koníčky, jaké budete zastávat názory. To všechno si můžete zvolit, aniž by vám do toho někdo mluvil. Samozřejmě to není stoprocentní anarchie, protože je mnoho věcí, které o víkendu dělat nemůžete, neboť je stát nedovoluje. Je mnoho koníčků, které jsou regulované. A některé názory rozhodně nemůžete zcela otevřeně šířit, aniž byste nenarazili na nějaký problém se zákonem. Přesto je váš život tak na 80 % anarchie.
zde: https://www.mises.cz/clanky/verime-ze-jednou-bude-ancap--2417.aspx
Což je typický Luklův bizár; tohle je dokonce až takový prima facie nesmysl, že jsem se nad tím ani nezamyslel, jen pousmál (trpce). Luklova chyba spočívá v nerozlišování podobnosti věcí a jejich totožnosti. Podle Lukla, do té míry, do které jsou si věci podobné, jsou i totožné. Což víme, že neplatí. Pak by na základě shodnosti DNA byl člověk "z 95% šimpanz", muž by byl "z 98% žena" a Urza by byl "z 99% Babiš". 20letá holka by byla 25% stařena. Vyhlazovací tábor by byl 40% skautský tábor a vice versa. Centrálně řízené hospodářství by bylo "tak na 80% volnotržní hospodářství". Státní podnik by byl "tak na 98% soukromá firma".
Lukl měl správně napsat "Všechno, co vám nezařizuje stát, je volný trh". Místo toho napsal Všechno, co vám nezařizuje stát, je anarchie, protože z nepochopitelného důvodu jsou pro něj volný trh a anarchie synonyma. Zbytek jsou konsekvence.

Pokud je anarchokapitalismus nesmyslný koncept, má smysl ptát se na lepší koncept? Pokud je to nesmyslný koncept, tak byste ho především vy měli opustit.

IMHO je Ankap společnost kde se většina věcí může řešit na volnotržnií bázi a respektuje se tam soukromé vlastnictví v ,což by mělo kovergovat k NAPu.
- To jsou strašné fráze. Jak společnost, kde se věci řeší na volnotržní bázi a respektuje se tam soukromé vlastnictví, "konverguje k NAPu"? Co jiného NAP znamená, než že jsou přírodní zdroje v soukromém vlastnictví a vše se řeší na volnotržní bázi? Přece společnost "kde se většina věcí může řešit na volnotržní bázi a respektuje se tam soukromé vlastnictví", se už řídí NAPem (většinově). Tak co znamená, že "by k NAPu měla konvergovat"?
Tohle je další z Urzových bezobsažných, nicneříkajících frází. Urza vlastně říká: "Pozorujeme, že historické společnosti, které se řídily NAPem, měly tendenci konvergovat k NAPu". Jen místo "které se řídily NAPem" řekne "ve kterých fungovalo polycentrické právo". To je ale totéž. Vy jste jen "které se řídily NAPem" nahradil něčím ještě podstatně víc do očí bijícím.

Urzova specifikace parazita se taky od té většinové zásadně liší, jak jsem napsal. Většinový parazit neobsahuje kategorii násilného donucení, spíš naopak. Viz trestný čin příživnictví.
Vincent van Gogh není považován za parazita, protože jeho způsob života není morálně odsuzován; tedy ne proto, že nepoužíval násilí.

Hlavně že Urza to má promyšlené. Z těch šesti co-není-NAP výroků nepředstavuje obrovský problém jen ten poslední: "NAP není náboženství". Není. Taky to není recept na koláč ani účtenka. Vezměme si třeba čtvrtý výrok "Ankap nevyžaduje 100% respekt k NAPu". Vtírá se otázka: Jak moc se tedy společnost může od NAPu odchýlit, aby to byl ještě ankap? Nezodpovězeno.
Nebo to napíšu všechno:
1. NAP není všudypřítomný zákon v ankapu!
- Čili v ankapu budou místa, kde NAP nebude dodržován? Proč ta místa teda budou ankapem? NEZODPOVĚZENO!
2. NAP není hranicí mezi dobrem a zlem!
- A není to problém? Proč by se společnost měla řídit principem, který dává zlé výsledky? NEZODPOVĚZENO!
3. NAP nedává algoritmické odpovědi na vše! (To mimochodem nedává žádný právní systém.)
- Kdo ho tedy bude domýšlet, když v ankapu nebudou autority? NEZODPOVĚZENO!
4. Ankap nevyžaduje 100% respek k NAPu!
- Jak moc se tedy může společnost od NAPu odchýlit, aby byla stále ankapem? NEZODPOVĚZENO!
5. NAP nemá pouze jediný výklad!
- Totéž, co v bodě 3, jen horší. Kdo rozhodne, který z výkladů je správný, když v ankapu nebudou autority? NEZODPOVĚZENO!

NAP je ta součást anarchokapitalismu, podle které mám přirozená práva. Je zde ale ještě ta druhá část, podle které je mám jen tehdy, když si je dokážu ubránit. Čili není to tak, že "NAP ční nad vším"; NAP je součástí rozporu, na který poukazuju. Jedná se o rozpor mezi přirozenými právy a NAPem na jedné straně a volným trhem s právem/ochranou/mocí, obecně s nespoutanou volnotržností toho systému na druhé straně.
Otázka zůstává: Podle anarchokapitalismu, přijdu o majetek, který mi podle NAPu náleží, když se rozhodnu nealokovat zdroje na jeho ochranu, v důsledku čehož mi ho někdo zabere?
Připomínám, že odpověď tedy nemůže znít "Ne, protože to NAP zapovídá".

Etatisté mají i lepší argumenty proti ankapu než "v praxi by to nefungovalo". Jen je třeba je neignorovat. Zkusím to ještě jednou s "rozporem v jádru anarchokapitalismu".
Podle anarchokapitalismu má člověk celkem rozsáhlá přirozená práva, ale zároveň je má jen tehdy, když si je dokáže ubránit. V tom je přece rozpor, nebo ne? Představme si tuto situaci: Bydlíte v domě, který jste koupil, považujete ho za svůj majetek. Přijde skupina ozbrojenců s tím, že máte dům opustit, že oni tam teď budou bydlet. Řekněme, že jsou slušní, nikoho nezprzní, dovolí vám vzít si osobní věci; chtějí jen ten dům. Vy jim dům přenecháte, protože jste slabší a víte, že bojovat by nemělo smysl. Ozbrojenci požadují váš dům čistě z pozice síly; není tam žádný jiný právní nárok.
OTÁZKA: Předpokládám, že podle anarchokapitalistů je počínání ozbrojenců zločin, krádež, ne-li dokonce stát či jeho zárodek. Má to ale oporu v anarchokapitalistické teorii? Proč to není volný trh? Proč to není ten úžasný volný trh s mocí (nebo s právem, s ochranou)? Proč to není tak, že jste se svobodně rozhodli nealokovat dostatek zdrojů na obranu svého majetku (a místo toho jste je utratili za něco, co vám přineslo větší užitek), a tudíž jste zcela tržně o svůj majetek přišli? Čím je to méně volnotržní, než když se svobodně rozhodnete nealokovat zdroje na údržbu svého těla nebo domu? V takovém případě si přece koupíte to, na co jste zdroje alokoval, za cenu špatného chrupu, kratšího života, obecně za cenu poškození těla nebo domu, klidně nevratného. To je volný trh. Proč, analogicky, není ztráta domu z našeho příkladu cenou za alokaci zdrojů na něco jiného, než na jeho ochranu?
Jsou jen dvě možnosti: Buď je popsaná ztráta domu v souladu s anarchokapitalismem, anebo není.
Pokud není v souladu s anarchokapitalismem, tak proč ne?
A pokud je v souladu s anarchokapitalismem, tak proč Česká republika není ankap?

Požadavky na to, jak by něco, cokoliv, mělo být. Když Karel chce A a Franta chce B, a když se A a B vylučují, vzniká mezi Karlem a Frantou konflikt.

Konflikt říkám situaci, kdy se požadavky osob vzájemně vylučují.

To už jsem přece mnohokrát napsal. Když si představujete dva různé ale nekonfliktní názory, pak tam není konflikt. Ale mezi dvěma lidmi s různými konfliktními názory prostě konflikt vzniká a vzniká nezávisle na režimu. Režim může podpořit jednoho nebo druhého nebo žádného a na existenci konfliktu to nic nezmění.

1) V ancapu těžko vznikne služba "odebirame zbraně menšinám na popud platící většiny."
- Na volném trhu přece vznikne to, po čem bude poptávka. Takže pokud bude poptávka po odebírání zbraní menšině, tak se to v ankapu stane.
2. Tohle příklad vašeho dvojího metru. Demokracii definujete jen tím, kdo vládne, kdežto ankap tím, kdo vládne a jak vládne. Uvědomte si, že všechno, co může v demokracii udělat volební většina, může v ankapu udělat platební většina.
3) Pořád je ale dobré, aby ta menšina ty zbraně měla. A ve státu je přece jen o něco snazší zařídit, aby je neměla.
- Viz bod 2. Když bude v ankapu dostatečná poptávka po odebírání zbraní menšině, tak trh přece spolehlivě zařídí, že menšina zbraně nebude mít.

1) Snažíte se mi podsunout, že tvrdim, že když se neválčí, není konflikt. To jsem nikde netvrdil.
- Čili i v ankapu, kde bude 49% komunistů a 51% kapitalistů bude konflikt.
2) Nepředstavuji si je jako anarchokapitalisty. Viz poslední věta předchozího odstavce.
- Proč teda konzervativec s liberálem nejsou v konfliktu? V čem to spočívá, když ne v tom, že jsou oba anarchokapitalisté a mezi anarchokapitalisty tento druh konfliktu neexistuje?
3) Konflikty jsou a budou vždycky, ovšem stát s centrálním řízením je eskaluje a mnohdy i podněcuje. Příklady jsem vám dal.
- A já jsem ty příklady přece vyvrátil. Takže…

Souhlasíte s odebráním zbraní menšině, když si to platební většina v ankapu zaplatí?

Teď ty: souhlasíš se zplynovanim menšin, když si to demokratická většina odhlasuje?
- Teď Vy: Souhlasíte se zplynováním menšin, když si to platební většina v ankapu zaplatí?

1) Když bude v (anarcho)kapitalismu 51 procent kapitalistů a 49 procent komunistů, vzhledem k absenci centrální vlády pravděpodobně budou žít v relativním míru ve dvou komunitách.
- Že se neválčí, přece neznamená, že není konflikt. Válčí anarchokapitalisté se státem? Ne. Takže podle Vaší logiky mezi ankapáky a státem není konflikt. A skutečně tam není konflikt? Nejste v konfliktu se státem a s etatisty?

2) Jestli netušíte, jak tohle všechno souvisí s režimem, pak je zbytečné cokoliv vysvětlovat.
- Kopíruju z odpovědi Regisovi: Zmrdský si představuje konzervativce a liberála, jako že mezi nimi není konflikt, tj. představuje si je jako anarchokapitalisty, a pak nesmyslně pokračuje, že demokracie mezi nimi konflikt vytvoří. Je to ovšem jinak. Ať K je konzervativec, L liberál, E etatista, A anarchokapitalista. Schéma je takovéto: EK, AK x EL, AL. Vidíme, že mezi všemi je konflikt, KROMĚ AK a AL, čili až na toho konzervativce a liberála, které Zmrdský myslel.

1. Není pravda, že "demokracie vytváří konflikty na základě rozdílných pohledů lidí na život". Takže by to Norbert Zmrdský neměl psát. A neměl by psát: Ve světě, který zastávám já, vůbec nevadí, že pan X je ve výchově dětí konzervativní a pan Y liberál. V demokracii jsou nich ovšem nepřátele, jelikož centrální vláda určí, která ta výchova bude "ta správná" a oba pánové jsou tak nepřátelé, které umělé vytvořil demokratický systém. protože to taky není pravda.
Zmrdský si představuje konzervativce a liberála, jako že mezi nimi není konflikt, tj. představuje si je jako anarchokapitalisty, a pak nesmyslně pokračuje, že demokracie mezi nimi konflikt vytvoří. Je to ovšem jinak. Ať K je konzervativec, L liberál, E etatista, A anarchokapitalista. Schéma je takovéto: EK, AK x EL, AL. Vidíme, že mezi všemi je konflikt, KROMĚ AK a AL, čili až na toho konzervativce a liberála, které Zmrdský myslel. Takže se jedná o trapnou chybu, na kterou je třeba upozornit. A je třeba to jasně pojmenovat: Tohle ani není školácká chyba, to je trapná chyba.
2. Když anarchokapitalistům nevadí situace, kdy 49% společnosti je v konfliktu s 51%, neměli by přítomnost konfliktu v demokracii tak zdůrazňovat. Evidentně konflikt jako takový není i podle anarchokapitalistů něco, co by nutně volalo po řešení; i pro ně je zjevně to podstatné DRUH konfliktu, a ne konflikt jako takový. Pak by ale neměli poukazovat na konflikty v demokracii jako na něco samo o sobě špatného, což je přesně to, co Zmrdský dělá.
3) Ano, lidi co chtějí ostatním vnucovat jakou mají jíst zmrzlinu nebo jak mají vzdělávat ostatní vychovávat svoje děti budou mít s ankapem problém
- A proč v demokracii není druh zmrzliny věcí veřejnou, kdežto výchova dětí ano? Je to náhoda? Není k tomu žádný důvod?
Viz diskuze Urzy s Bobem Kartouzem. Urza nejprve jakékoliv předávání jakýchkoliv hodnot podal jako indoktrinování (protože "nikdo neví, jak to je") a pak předložil dilema "děti indoktrinuje stát" (lepší nebo horší doktrínou) x "děti nebudou indoktrinovány". Což je nesprávné dilema. Správné zní "děti indoktrinuje stát" x "děti indoktrinují jejich rodiče". A tohle dilema se v diskuzi Urza x Kartouz vůbec neřešilo.

V kapitalismu není žádný uměle vytvořený konflikt: kdo chce za "prezidenta" Zemana, bude se sdružovat do společnosti se "Zemanem" v čele. Kdo chce za "prezidenta" Drahoše, má to stejně.
- Uvědomujete si, že dlouze a přehnaně důležitě referujete k samozřejmé skutečnosti, že mezi anarchokapitalisty nevzniká konflikt? A nesmyslně to uvádíte slovy "V kapitalismu není žádný uměle vytvořený konflikt"? Když v kapitalismu bude 49 procent komunistů a 51 procent kapitalistů, tak tam přece konflikt bude, nebo ne?
Otravně opakujete "Když budou všichni anarchokapitalisté, nebudou existovat mezilidské konflikty". Stejně tak nebudou existovat, když budou všichni demokraté nebo komunisté nebo muslimové. Nebo když bude všem všechno jedno. To je jasné. Jak to ale má souviset s režimem – s tím, zda je demokracie, diktatura, monarchie, chalífát nebo ankap – to fakt netuším.

1) solidarita se od parasitismu totiž liší jen souhlasem dárce (respektive oběti), takže nedobrovolnost na straně jedné implikuje parasitismus na straně druhé.
- Pojem parazit se skládá ze dvou kategorií: 1. Osoba žije z cizích zdrojů 2. Morálně to odsuzujeme. Musí být splněny obě podmínky: Vincenta van Gogha by většina dnešních Evropanů neoznačila za parazita.
Všimněme si, že ten pojem je docela obecný (což je praktické; není užitečné mít příliš určité pojmy): jak "cizí zdroj" tak "nemorální" má spoustu možných specifikací. A co dělá Urza? Dětinsky trvá na tom, že zrovna ta jeho specifikace – která je mimochodem zásadně odlišná od převládající – je TA SPRÁVNÁ! Argumentovat sugerováním určitého významu obecného pojmu je trapné.

2) kdo chce stát, neměl by si stěžovat na parazity.
- Což dává smysl jen v rámci Urzovy specifikace pojmu parazit, čili trapnost pokračuje. Pro to, co si pod "parazity" představuje většina Čechů, to smysl nedává: 1. s těmito parazity může stát snadno zatočit, když bude chtít 2. dotyční ani nemusí vědět, že dělají něco špatně; čili je třeba jim říct, že parazitují 3. i kdyby to k ničemu nebylo, proč by si kdokoliv neměl stěžovat na cokoliv, když se mu tím uleví?

A vypovídá ta věta o něčem existujícím? Asi ne, že… Čím se to liší od věty: "Domnívám se, že anděly máme všude kolem sebe, jsou rozptýleni napříč celým vesmírem"?

Buď tím všichni souhlasí, a pak žádný konflikt nevznikne, anebo s tím někteří nesouhlasí, a pak se jedná a) o konflikt mezi těmi, kdo chtějí plošně vnucovat b) konflikt mezi těmi, kdo chtějí plošně vnucovat, a těmi kdo to nechtějí. V obou případech konflikt existuje nezávisle na demokracii.

Čili demokracie žádný konflikt nevytváří a z nikoho nepřátele nedělá.

Narozením nevznikají práva? A chápete, že je to perskriptivní, nikoliv deskriptivní výrok?
- To je konstatování faktu, čili deskripce.

Ještě jednou se zeptám; zkuste tentokrát odpovědět: Narodí se dítě. Kde má ty negativní práva, o které ho stát připraví?

Pokud jsou pánové X a Y pro volnotržní školství, proč by měli být nepřáteli? A pokud jsou pro státní školství (nebo jeden z nich), jsou nepřáteli kvůli rozdílným pohledům na život, ne kvůli demokracii.

1) Nechápu ten výrok deskriptivně ani preskriptivně, neresim to, protože to je nepodstatné. Vám smysl nedává, mně ano.
- Věta "Svobodný se člověk rodí, o svobodu může být pouze připraven, obvykle státem" je nesmyslná z důvodu, který jsem uvedl. Stát může jedince připravit o práva poskytnutá jiným státem, jako v případě českých Židů za protektorátu – může být připraven o moc jako jakýkoliv jiný subjekt. Stát může porušit práva jedince, které mu poskytl on sám – může porušit smlouvu jako jakýkoliv jiný subjekt. Stát ale nemůže nikoho připravit o práva, která dotyčný nikdy neměl. A protože narozením žádná práva nevznikají, stát o ně nemůže nikoho připravit.

4. Ne. Pokud je jeden z pánů nebo oba pro jedno školství pro všechny, pak jsou v konfliktu. Pokud jsou oba pro volnotržní školství, pak SPOLU nejsou v konfliktu – jsou v konfliktu s jinými lidmi, kteří jsou pro státní školství. Čili demokracie žádný konflikt nevytvořila.

DODATEK DODATEK DODATEK
4. Když Karel a Adam nejsou v konfliktu, ač mají různý pohled na život, proč by měla demokracie mezi nimi konflikt vytvořit?

1. Pokud je "Člověk se rodí svobodný" preskriptivní výrok, pak věta "Svobodný se člověk rodí, o svobodu může být pouze připraven, obvykle státem" nedává smysl. Pokud básnicky vyjádřený preskriptivní výrok chápete jako deskriptivní, chápete ho špatně. Doslovné chápání poezie už způsobilo spoustu zla.
2) Jinak mi není úplně jasné, co myslíte výrokem "společnost si musíme představit jako obsahující konflikt vůlí."
- To už jsem napsal. Politika předpokládá konflikt vůlí, obdobně jako ekonomie předpokládá vzácnost statků. Ve světě bez konfliktu vůlí nemá politika smysl, tak jako ve světě bez vzácnosti statků nemá smysl ekonomie.
3) já můžu chtít něco jiného než vy, jenže to automaticky neznamená, že jsme v konfliktu.
- Neznamená to, že jsme v konfliktu, ale konflikty musíme předpokládat, viz bod 2.
4) V demokracii obvykle ano, ta z lidí vytváří už jen na základě rozdílných pohledu na život, ale to není nutný stav.
- Konflikty vznikají kvůli rozdílnému pohledu na život, ne kvůli demokracii. Když mají Karel a Adam úplně stejný pohled na život, proč by mezi nimi měla demokracie vytvořit konflikt? Budou přece volit stejnou stranu, tak jak mezi nimi demokracie vytvoří konflikt?

Má svoje ruce, nohy, DNA a to všechno nazýváme tělem, duši a osobnosti. Pokud tyto využívá někdo proti jeho vůli, aby třeba zajistil tzv. pozitivní práva někomu jinému, už je to znak omezení svobody.
- To je ale preskripce: Jak to má být, ne jak to je. Vy si myslíte, že to je deskripce?
Z Deklarace nezávislosti: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.
Chápete, že to je preskriptivní výrok, nikoliv deskriptivní?

sloboda je len absencia donucovania. Narodím sa do tmy, ak mi nikto nezasvieti. Narodím sa do slobody, ak ma nikto nezačne do niečoho nútiť.
- 1. Tohle už je hyperzmatené. Jak to, že se teda dítě rodí "do svobody", když hned po narození o každém aspektu jeho života rozhodují jeho rodiče nebo společnost? To spíš vypadá, jako že se dítě rodí "do totality".
2. I kdybychom zacházení s kojencem nebo batoletem nechápali jako donucování, jak by z toho plynulo, že se dítě rodí do svobody? Třeba kojence nikdo nedonucuje, protože nemá smysl to dělat, tudíž to nikdo nechce dělat. Otroci jsou otroky, i když jim pán nedává pokyny. Stejně tak batole může být otrokem, kterému prostě ještě pán nezačal dávat pokyny.
3. Stav "absolutní nepřítomnost donucování" nemůže ve společnosti nastat. Společnost si musíme představovat jako obsahující konflikt vůlí; tudíž vždy v ní někdo někoho bude donucovat. Takto chápaná svoboda nemůže existovat, tudíž nemá smysl o ní mluvit; nemá smysl používat takový koncept v myšlení.

Něco podobného tady nedávno padlo v diskuzi s Lojzou, kdy Lojza líčil ankap jako místo, kde všichni chtějí totéž. Takový předpoklad nelze přijmout. Společnosti, kde všichni chtějí totéž, jsou eticky ekvivalentní; ve všech všichni chtějí totéž, čili jsou všechny stejně dobré nebo špatné: pak jsou Švýcarsko a KLDR eticky stejné. Čili při modelování společnosti nelze přijmout Lojzův předpoklad. Musíme předpokládat konflikt vůlí. To musí být výchozí situace.
A stejně tak nelze jako model společnosti použít situaci, kdy neexistuje společnost, jako je situace robinsona. Robinson a "společnost, kde všichni chtějí totéž" jsou ekvivalentní: ve společnosti, kde všichni chtějí totéž, jsou členové té společnosti z politického hlediska vlastně jedinou osobou. Jako ve společnosti, kde všichni chtějí totéž, i u robinsona neexistuje konflikt vůlí; my ale konflikt vůlí musíme předpokládat.

Otázka zůstává: Narodí se dítě. Má nohy, prsty, oči, DNA… Kde má negativní práva?

1) Svoboda ve smyslu negativních práv je výchozí stav každé bytosti, ať už se narodí do chudého či bohatého prostředí.
- A kde ty negativní práva bytost má? Narodí se dítě. Má nohy, prsty, oči, DNA… Kde má negativní práva? Znáte rozdíl mezi deskripcí a preskripcí?

2) Svoboda (opět ve smyslu negativních práv) není žádný umělý sociální konstrukt, který by někdo poskytoval. Může vám ji vzít, nikoliv poskytnout.
- To jsou strašné fráze. Zamyslel jste se někdy, co je ta svoboda, kterou vám může někdo vzít? Jaká je její podstata? A když vám stát, tj. organizace, může svobodu vzít, a neodejme vám tím žádnou část těla, tj. nic z toho, s čím jste se narodil, neplyne z toho, že nějaká organizace vám svobodu i poskytuje?

1) Znamená to, že se nerodí jako ničí otrok a ani stát nemá právo jej o tu svobodu připravit.
- Čili "Člověk se rodí svobodný" není deskriptivní výrok, nýbrž preskriptivní. Sděluje se tím, jak by to mělo být, ne jak to je. To je řečnická figura: aby se tvrzení "má to být tak a tak" posílilo, řekne se, že to "tak a tak" JE. To je rétorika, není to popis skutečnosti. A já tomu jako rétorice rozumím, je to legitimní, nechytám Vás za slovo, jen pak nesmíte tvrdit, že stát někoho o tuto "vrozenou svobodu" připravuje. Je to jako byste řekl "Dítě se rodí do láskyplného a na podněty bohatého prostředí" a pak tvrdil, že chudí nebo špatní rodiče své dítě o takové prostředí připravili.
2) Částečně již v první třídě. Částečně jakmile dotyčný začne platit daně. U některých ji stát vezme defacto úplně třeba tím, že je odebere rodičům.
- 1. Člověk se svobodný nerodí, viz bod 1. Takže ať už svobodou myslíte cokoliv, stát o ni nemůže nikoho připravit, může ji nanejvýš neposkytnout.
2. Když od tohohle odhlédneme, tak o jakou svobodu stát člověka připraví nebo jakou svobodu jim neposkytne? Co Vaše tři příklady mají vůbec společného? Znamená Vaše "Stát připraví jedince o svobodu" něco jiného než "Stát jedná s jedincem tak, jak se mi to nelíbí"? Tohle je naprosto prázdné myšlení a floskulovitá řeč.