Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

NSvobodný se člověk rodí, o svobodu může být pouze připraven, obvykle státem.
- 1. Co znamená "Svobodný se člověk rodí"? Co je ta svoboda, se kterou se člověk narodí? Nějaký orgán nebo tkáň? 2. Všechny děti, které se dnes narodily v ČR, se tedy narodily jako svobodné, správně? Kdy je tedy stát o tuto svobodu, se kterou se narodily, připraví?

DODATEK DODATEK DODATEK
Místo "stát" si zkuste dosadit "mafie". Ta ovládá své území, na kterém si hlída svůj monopol.
- Jak mafie "ovládá své území" a "hlídá si svůj monopol", když je tam s ní ještě stát? Mafie z definice nemá monopol na nic, natož na legitimní násilí.

1) Ano. To protože má podepsanou smlouvu. A je podle ní Applem placený a pro něj pracuje. Rozhodl se tak vědomě a dobrovolně.
- To je rozdíl mezi dvěma organizacemi, ne mezi členstvím a nečlenstvím v organizaci. Je to jako byste na otázku: "Je člověk zaměstnaný v Oddělení logiky Filosofického ústavu Akademie věd, který nesouhlasí s činností Oddělení logiky a nemůže ho nijak ovlivnit, členem Oddělení logiky Filosofického ústavu Akademie věd?" odpověděl "Ne, protože činnost Oddělení logiky nespočívá ve výrobě limonád". Je to irelevantní rozdíl. Některé organizace vyrábějí limonády, jiné ne.
A stejně tak se do některých organizacích vstupuje dobrovolně, a do jiných ne. To je rozdíl mezi dvěma organizacemi; neznamená to, že nedobrovolní členové nejsou členové. Jediné podstatné pro příslušnost k organizaci je, zda se na vás vztahují pravidla organizace. V druhé světové válce někteří vojáci bojovali dobrovolně, jiní nedobrovolně, a nikdo nikdy netvrdil, že ti nedobrovolní proto nebyli členy svých rot, pluků a armád. To samé platí pro účast v porotě. Někteří porotci chtějí být v porotě, jiní ne, ale všichni jsou členy poroty.

2) Mentální pomůcka: Místo "stát" si zkuste dosadit "mafie". Ta ovládá své území, na kterém si hlída svůj monopol. Nebohý podnikatel musí zaplatit výpalné, chce-li na daném území podnikat. Ale není ani součástí mafie a tu mafii ani netvoří. Platí jí ale nikoliv na základě smlouvy. Platí jí z donucení. Se státem je to přesně totéž.
- Vydíraný podnikatel není členem mafie, protože do ní nevstoupil, a protože mafie z definice nevytváří státní organizaci. Pro jednoduchost nahraďme mafii separatistickou organizací. Když na území začnou působit separatisté, tak se proto z jeho obyvatel přece nestanou občané separatisty prosazovaného státu. Stejně tak, když na území začnou působit mafiáni, tak na něm proto nevznikne nový stát. A když žádný mafiánský stát nevznikne, nikdo nemůže být jeho členem.

Takže to shrňme. Na příkladu s uklízečem jsme si ukázali, že pro členství v organizaci není podstatné, zda osoba může ovlivnit chod organizace, ani zda s existencí organizace souhlasí. Stejným způsobem bychom dospěli k závěru, že podstatné není ani, zda se osoba stala členem organizace dobrovolně. Podstatné je totiž jen to, zda se na osobu vztahují pravidla pro členy organizace.

Vyhýbáte se odpovědi. Je ten uklízeč součástí firmy Apple? Ano/Ne

Levičák nenávidějící korporace pracující jako uklízeč pro Apple. "Je Apple" ve smyslu je součást firmy Apple? Ano/Ne
Anarchokapitalista působící v šedé ekonomice ČR. "Je ČR" ve smyslu je součást státu ČR? Ano/Ne

1. Pokud v nájmu nejste v anarchokapitalistickém smyslu "na svém", pokud vlastník bytu má stejná práva, jako měl před uzavřením smlouvy o pronájmu, jaký smysl má platit nájemné? Čili i v nájmu jste v tomto smyslu "na svém". Zaplatil jste za za to, takže je to vaše (byť dočasně). Úplně stejně jako si můžete koupit místo v kině, letadle nebo na parkovišti. Taky je to dočasně vaše místo.
2) Ostatní odpůrci ankapu zakládají svoje krkolomné konstrukce na domněnce, že absolutní prioritu má vlastnictví POZEMKU!
- 1. Právě to, že v ankapu má vlastník pozemku mnohem víc práv než ve státě, bude motivovat boháče skupovat pozemky a pronajímat je. Což zákonitě, dříve či později povede ke vzniku soukromých států.
2. Je zajímavé, že ty "krkolomné konstrukce" dosud nikdo kloudně nezpochybnil, a dokonce ani neukázal jejich krkolomnost. Na zákonitosti není nic krkolomného.
3. A není to žádná argumentace "odpůrců ankapu". Že lze utlačovat nejen silou, ale i majetkovou převahou, dokazoval už Voltaire v polovině 18. století, jak jsem doložil, čili dávno před vznikem anarchokapitalismu.

DODATEK DODATEK DODATEK
Další podobnost mezi komunismem a anarchokapitalismem:
Komunisté považují obchod za neproduktivní; tudíž kdo žije z obchodu, nutně krade.
Anarchokapitalisté považují výkon suverenity za neproduktivní; tudíž kdo žije z výkonu suverenity, nutně krade.
V komunistickém/anarchokapitalistickém myšlení figuruje distribuce zboží/výkon suverenity jako něco, co se "udělá samo". Čili můžeme instituce, které to zajišťují, ze společnosti odstranit, a nic se nestane, o nic nepřijdeme.

I v nájmu jste přece podle anarchokapitalismu "na svém".

1. A je to tady zas. Anarchokapitalistický refrén: Vycházíte z předpokladu, že stát má být firma jako jakákoliv jiná, a rozčilujete se, že se od firmy liší.
Takže ještě jednou: Nikdo nikdy netvrdil, že stát je "firma jako jakákoliv jiná" (tedy s výjimkou Andreje Babiše). Stát není firma. Naopak: Existence firmy předpokládá existenci státu. Protože existence firmy implikuje existenci subjektu, který vytvoří právní rámec umožňující existenci takového subjektu, jako je firma. A tento "právní rámec vytvářející subjekt" je stát.
2. Příklad s firmou a vedením firmy je přece analogie; netvrdím, že to je stejné, nýbrž obdobné. Jde o to, že společnost je hierarchie organizací a tyto organizace mívají řídící orgány. Takže můžete na libovolné úrovni "být organizací" ve smyslu "být součástí organizace", a nemusíte přitom být členem řídícího orgánu. Příklady hierarchií:
Stát/korporace/firma/oddělení firmy
Stát/univerzita/fakulta/ústav/oddělení
Stát/armáda/divize/brigáda/prapor/rota
Takže můžete být součástí vývojového oddělení firmy/ústavu/roty, a nemusíte tu organizaci řídit a můžete mít nad sebou iks nadřazených organizací. A stát je ta organizace, která stojí v hierarchii nejvýš, která vytváří právní rámec pro všechny organizace. A to ne z titulu oprávněné osoby, nýbrž z titulu držitele moci, mocipána, suveréna.

Ale Vy nejste stát proto, že se můžete účastnit voleb, ale proto, že stát utváříte, že jste jeho součástí. A je jedno, že se státní politikou nesouhlasíte; i tak jste součástí státu.
"Stát jsme my" z úst politika je jako "Apple jsme my" z úst Steva Jobse v projevu k zaměstnancům Apple. Znamená to: "My všichni, kdo jsme tady, jsme součástí Apple, spoluutváříme Apple, každý z nás svým dílem, větším nebo menším, odpovídá za podobu Apple". Všichni, kdo pracují pro Apple, jsou Apple ve smyslu "jsou součástí Apple", a je jedno, zda s "politikou" Apple souhlasí.
Stát : Občan = Firma : Zaměstnanec firmy
Vláda : Občan = Vedení firmy : Zaměstnanec firmy

P.S. Nabízí se, že velmi podobně by za první republiky komunistický dělník z ČKD odmítl myšlenku "ČKD jsme my":
"Blbost. ČKD je Kolben, ČKD je Daněk, ČKD jsou manažeři, úředníci, byrokrati… Ti tvoří ČKD, ti ho řídí, těm patří. Ale já, obyčejný člověk, ČKD nejsem. Nebo snad rozhoduju o výrobě? Přivlastňuju si něčí nadhodnotu? Snažím se žít na úkor druhých? Ne. A to, že svou prací přispívám k bohatnutí našeho otrokáře, ze mě ČKD opravdu nedělá."
Hle, další podobnost mezi anarchokapitalismem a komunismem!

OK, ať si čeští etatisté mluví "etatisticky", ať si pod tím představíme nějaké české úřední ptydepe či snad ještě něco jiného.
- Tak Rothbard "etatističtinou" myslel například věty typu "Německo napadlo Francii".

bruselština zakazuje jmenovat černocha černochem, Cikána Cikánem,
- Skutečně je to zakázáno? Není zakázána jen hate speech? A pokud to je zakázáno, nevztahuje se to jen na představitele státu ve výkonu funkce? Odkud máte, že to je zakázáno. Že nemůžu Roma nazvat Cikánem jsem nezaznamenal.

Přesně.

Kdybyste radši jednou zkusil zodpovědět otázku "Podle čeho poznám, že jsem ve styku s necentrální autoritou?"…

1. To není jazyk, nýbrž řeč. 2. Nebyla řeč o styku s úřady. Je přece v pořádku, a dokonce i docela v souladu ankapáckým étosem, že si úřady určí podmínky styku s občany. Budova úřadu je přece jejich, tak si "na svém" určí pravidla.

1. Ten Váš "doublethink" je ve skutečnosti to, že v jazyce jsou koncepty lišící se v kategorii /Má právo pojmenované různými slovy. Proč? Světe div se proto, že to je praktické. V ankapu snad vznikne jazyk, ve kterém koncepty lišící se v kategorii /Má právo nebudou takto odlišovány? V ankapáckém jazyku nebude rozdíl mezi "vstupem do domu" a "vloupáním"; obojí bude "vloupání"? Nebude v něm rozdíl mezi "nájmem" a "výpalným"; obojí bude "nájempalné"?
2. Váš "doublethink" je příklad usuzování, které je všudypřítomné v Rothbardovi a od něj mocně přešlo na Urzu. Jde o tohle: Rothbard (Urza, Vy) si všímá dvou věcí: 1. že většina lidí podporuje stát 2. že většina lidí mluví jazykem, který anarchokapitalistům nedává smysl. Zdánlivě nic zvláštního; podívejme se ale, co je z toho Rothbard schopen udělat. Rothbard to interpretuje tak, že lidé jsou anarchokapitalisty ("uvnitř" jsou anarchokapitalisté, smýšlí tak) a že stát změnil jazyk tak, aby byli nuceni mluvit, a tudíž myslet jako etatisté. Napadlo Vás někdy, že to může být i tak, že lidé jsou etatisté, a proto mluví jako etatisté? Evidentně je zde jistý rozdíl. Ale musí to být rozdíl mezi smýšlením většiny společnosti a jazykem, kterým většina společnosti mluví? Nemohlo by se jednat o rozdíl mezi ankapáky a drtivou většinou společnosti? Napadlo Vás někdy toto jednodušší vysvětlení?
3. Nemusíte přece tento jazyk přijímat. Neexistuje povinnost mluvit oficiálním jazykem.

Nikdy nebyla společnost víc proti státu, než je teď.
- To si vůbec nemyslím. Nechtěl jste říct: "Nikdy nebyla společnost víc proti vládě, než je teď"? Nepletete si stát a vládu?
2. Ono je vůbec otázkou, jak současné dění chápat v souvislosti se Szaszovým konceptem terapeutického státu. Terapeutický stát je stát, jehož činnost je legitimizována rétorikou léčení, ochrany proti nemocem, obecně "boje proti nemocem". Szasz už v roce 1963 předpověděl, že témata zdraví a nemoci budou hrát v politice stále větší a větší roli: Although we may not know it, we have, in our day, witnessed the birth of the Therapeutic State. Kdo mohl tehdy tušit, že se společnost bude vyvíjet zrovna takhle? Jak dnes víme, i tohle Szasz předpověděl správně, vedle mnoha dalších věcí.
Terapeutický stát je obecnější koncept než psychiatrie nebo psychiatrizace společnosti. Psychiatrie/psychiatrizace společnosti je důsledkem terapeutického státu, ne jeho příčinou. Respektive je prvním, časným projevem terapeutického státu, lékařsky řečeno.
Jak tedy rozumět současnému korona-dění? Je to utažení šroubů směrem k větší terapeutizaci státu? Anebo je to náhodný výkyv? Za významný jev považuju hlavně jak jsou epidemiologická opatření obecně pozitivně přijímána a dodržována. A obzvláště nápadné je, jak se za ně postavili popoví uměli, v Česku i ve světě (Dua Lipa). Jako byl v 60. letech postoj popových umělců k válce ve Vietnamu projevem liberalizace společnosti, je postoj dnešních pop-umělců ke "koronavirová válce" projevem terapeutizace společnosti.
Pokud to tak je, pak korona-situace rozhodně není vhodnou dobou pro útok na Zimní palác. Protože lidé boj proti nemoci přijímají jako legitimní činnost státu. Některá opatření třeba považují za přehnané, ale obecně je přijímají. Považují je naopak za legitimnější než jinou státní agendu. Což je právě projev posunu od demokratismu k terapeutismu, od liberální demokracie k terapeutickému státu.

Podobnost mezi komunismem a anarchokapitalismem:
Komunisté odsuzují lidi za výkon podnikání, označují to za "krádež", a neuvědomují si, že v komunismu potřeba této společenské funkce nezmizí, že i v komunismu ji – v jiné podobě, pod jiným jménem, jinak ospravedlňovanou – bude muset někdo vykonávat.
Anarchokapitalisté odsuzují lidi za výkon suverenity, označují to za "krádež", a neuvědomují si, že v anarchokapitalismu potřeba této společenské funkce nezmizí, že i v anarchokapitalismu ji – v jiné podobě, pod jiným jménem, jinak ospravedlňovanou – bude muset někdo vykonávat.

1. Následně ignorant Rothbard nepochopil, že když trh začne poskytovat právo, tak tím VZNIKNE stát.
2. Domnívám se, že "v těchto oblastech trh selhává" keynesiánců nebo ze školních učebnic je etický soud, ne čistě ekonomický; že to je hodnotový soud ne hodnotově neutrální. A pokud to tak je, pak poukazování na indoktrinaci tržními selháními v hodinách občanské nauky je strawman.
Docela by mě zajímalo jak to s těmi tržními selháními keynesiánců, mejnstýmových ekonomů, kohokoliv vlastně je: zda skutečně tvrdili, že trh někdy selhává v "čistě ekonomickém" smyslu. Nevzpomínám si, že bych o tom na Misesu nebo Stokách někdy něco četl, což naznačuje, že to tak spíš není , že se jedná o hodnotový soud, a že tudíž všechny protiargumenty jsou vlastně strawmany.

Právě že jste to dosud nenapsal. [i]PODLE ČEHO POZNÁM, ŽE JSEM VE STYKU S NECENTRÁLNÍ AUTORITOU, A NE S CENTRÁLNÍ?[/b]

Napsal jste někdy, co to je ta "necentrální autorita"? Ne. PODLE ČEHO POZNÁM, ŽE JSEM VE STYKU S NECENTRÁLNÍ AUTORITOU, A NE S CENTRÁLNÍ?

ČÍM SE LIŠÍ NECENTRÁLNÍ AUTORITA OD CENTRÁLNÍ? (A nechci slyšet odpověď "Tím že není centrální".) PODLE ČEHO POZNÁM, ŽE AUTORITA JE CENTRÁLNÍ/NECENTRÁLNÍ?

Jako kdybych byl machr přes auta, znal bych do nejmenšího detailu všechny součástky a jejich funkce a někdo by se mě zeptal: "Jak přesně funguje ruční brzda?" Tak bych mu logicky vysvětlil, jak v autě funguje ruční brzda. A do toho by se vložil pan Szazsián, divil by se, jaký má smysl řešit ruční brzdu, takovou banalitu, když auto je daleko složitější, než nějaká ruční brzda.
- To si teda hodně fandíte. Jak funguje ruční brzda částečně zodpovídá otázku na fungování auta. Kdežto že se dva lidé můžou domluvit, nezodpovídá žádnou politickou otázku. Je to NIC. NULA. N-U-L-A. A já skutečně nechápu, proč o takových banalitách mluvit.
Pokud věříte, že takhle svět funguje – že stačí, když se dva lidé domluví – proč se s někým nedomluvíte, že se na Vás nevztahují zákony ČR? Pokud svět skutečně funguje tak, jak říkáte, mělo by to stačit.

1) Je to tak jednoduché - stát nechť má suverenitu na svém, já chci mít suverenitu také na svém.
- Pak chcete vlastní stát. Na což zřejmě nemáte dost síly. A máte na to asi takové právo, jako má Německo právo na Česko.

2) Aby opět nevznikl spor o tom, co považuji za své a co za státní, stačí se podívat do katastru nemovitostí - tam je jasně uvedeno, kdo je jakého území vlastníkem.
- Tam je jasně uvedeno, kdo má k pozemku práva, která určil suverén. V katastru jsou jména vlastníků pozemků, ne jména suverénů. Suverénem je ten, kdo zřídil katastr…

1) Mit parvo predpoklada existenci subjektu, ktery toto pravo vymaha...sice si to uplne nemyslim, ale dejme tomu.
- Jak "si to úplně nemyslíte"? Ankapáci neustále vypočítávají práva, která nemají. Proč je nemají? Protože místní suverén vymáhá jiné právo.

2) Potom si proste v ancapu kazdy to svoje pravo, o kterem je rec, vymaha sam. Nepotrebujeme ZADNOU CENTRLNI AUTORITU(!!!)
- Anebo nejste schopni domyslet, jak to je… Předběžná otázka: Co je to necentrální autorita (v kontextu práva). Nic si pod tím nedokážu představit. Rozeznávám jen žádnou autoritu a "centrální" autoritu. (Centrální v uvozovkách, protože když není žádná necentrální autorita, není důvod to psát.)
PŘÍKLAD: V ČR je centrální autorita. Vyjměme z ČR jeden kraj. I ten má centrální autoritu. Vyjměme z kraje okres. I ten má centrální autoritu. Vyjměme z okresu obec. I ta má centrální autoritu. Na které úrovni má tímto postupem vzniknout necentrální autorita? Nebo má vzniknout jinak než zmenšováním kontrolovaného území? Jak?
Dejte příklad centrálního a necentrálního vymáhání téhož práva. Cokoliv, kde se někdo cítí poškozený: zločin, houmsteding, problémové soužití.

Pokud platí "V ankapu chtějí všichni žít podle NAPu", pak přece platí "V ankapu chtějí všichni totéž". Není tam konflikt vůlí.

Ale v čem spočívá to "odporování Vaší morálce", nevíte? Je to tak?
Ještě proč o tom mluvím: Vidíme, že za předpokladu "všichni chtějí totéž" vůbec nelze porovnávat morální rozdíly mezi společnostmi. Všechny – ankap, demokracie i KLDR – jsou pak "eticky stejné". Tudíž ten předpoklad je vadný – něco takového se nesmí předpokládat.
Domyšleno, podmínkou etického soudu je existence konfliktu vůlí.
Tudíž Váš ankap kde "všichni chtějí žít podle NAPu", je nejen utopický, ale také znemožňuje své vlastní etické hodnocení.

Pokud nevidis rozdil mezi vetou ".....protoze ziji v demokracii" a vetou ".....protoze nedokazou predikovat", tak by ses mohl zamyslet nad tim, co ty vety rikaji.
Prvni veta nerika nic o tom konkretnim diteti, ci o te konkretni skupine "deti". Neni to argument (imho), protoze neobsahuje zadnou skutecnost, ktera by se primo tykala tech deti.
- Ano, aby tvrzení bylo v tomto případě argumentem, musí obsahovat výpověď o kvalitě dítěte. To ale není jediná podmínka. Pokračujte v činnosti, kterou jste dospěl k tomuto správnému závěru, a za chvíli si uvědomíte, že tvrzení musí obsahovat výpověď o kvalitě dítěte kterou nemají dospělí.
Takže je to jako tvrdit, že děti nesmí mít rovná práva s dospělými, protože neznají všechny zákony ČR. Správná odpověď na to je, odmítnout to s tím, že to vůbec není argument. A ne říkat: "Považuju to za potenciálně nebezpečné. Protože každému, bez ohledu na to, jak je starý nebo vzdělaný, se může stát, že nějaký zákon zapomene, poplete nebo mu unikne jeho novelizace".
Tímto tento bod končím.

0. To není dualita, nýbrž diskrepance. Dualita je, když má něco dvě různé podoby. Viz monismus x dualismus.
1. Má to dvě roviny. První je banální: Podle ankapáků stát není legitimní vlastník. Čili je to prostě jiný názor na legitimitu: na to, co si kdo "zaslouží vlastnit". Je to banální problém, protože různé názory na legitimitu vždy budou; aplikuje se zde Flyntovo pravidlo "s názory je to jako s otvory do zadku".
2. Druhá rovina je důležitá, závažná a zarážející. Vše je důsledek toho, že ankapáci nerozlišují vlastnictví a suverenitu. V jejich myšlení o ankapu se prostě pojem suverenita nevyskytuje, ačkoliv v ankapu suverenita je. Oni vlastnictví i suverenitě říkají "vlastnictví".
2.1 Ankapáci zde ignorují kategorickou strukturu skutečnosti. Vlastnictví je právo, druh práva. "Mít právo" předpokládá existenci subjektu, který toto právo vymáhá. Mohli bychom si položit chytráckou otázku "Kde ten subjekt vzal právo vymáhat právo?". Jsou dvě možné odpovědi: a) Buď ho od někoho dostal, a potom se můžeme ptát dál "Kde 'ten někdo' vzal právo udělovat právo vymáhat právo?". To je regressus ad infinitum. Nebo b) ho "prostě má". A když ho "prostě má", není to právo, protože není součástí právního systému; je to moc. Právo předpokládá moc; právní systém předpokládá mocenskou kontrolu území; vlastnictví předpokládá suverenitu; vlastník předpokládá suveréna.
Taková je kategorická struktura skutečnosti – "nedá se s tím nic dělat" (naštěstí); když přejmenujete suveréna na "vlastníka", nezmizí tím kategorický rozdíl mezi nimi; přejmenováním nezměníte skutečnost.
Takže to je obrovská (a trapná) chyba ankapáků: že ignorují kategorickou strukturu skutečnosti a vlastně "bojují proti kategorické struktuře skutečnosti".
2.2 V důsledku toho ankapáci nemají problém říkat, že stát "vlastně všechno vlastní". (Hoppe jde v tomto do největších extrémů.) Ale nikdy by neuznali, že pokud to tak je, pak v ankapu "vlastně všechno vlastní" vrcholná bezpečnostní agentura. To odmítají připustit. Řeknou: "Bezpečnostní agentura nic nevlastní, protože když lidé budou chtít, začnou si platit jinou agenturu." To je pravda, jenže stejně tak když se v demokracii lidé rozhodnou vyměnit vládu, tak členové vlády už přece taky nebudou pobírat plat za vládnutí (= výkon suverenity). V obou případech se jedná o výměnu suveréna. Navíc jen ve smyslu "kompletní výměny členů organizace", nikoliv ve smyslu změny instituce.

3. Diskrepance, o které mluvíte, je důsledek toho, že ankapáci odsuzují "výkon suverenity", aniž by použili pojem suverenita, který v jejich invalidním jazyku není; používají tedy slova "vlastnictví" a "krádež". S Lesy ČR se to má tak, že suverén stanovil, že něco bude v soukromém vlastnictví, a něco, například Lesy ČR, bude ve společenském vlastnictví. To je výkon suverenity. Ankapáci to odsuzují slovy "krádež" a "nelegitimní vlastník", protože pojem suverenita v jejich invalidním jazyku chybí.
Pojem krádež má ale smysl jen v rámci právního řádu; v kontextu výkonu suverenity nemá smysl (my tomu samozřejmě rozumíme: "stát ukradl" znamená "odsuzujeme počínání suveréna"). Tvrdit, že stát ukradl Lesy ČR je stejně logické jako tvrdit, že vrcholná bezpečnostní agentura v ankapu své území "ukradla" lidem, kteří chtějí, aby to území bylo ve společenském vlastnictví, nebo koneckonců že to území "ukradla" slabší ankapácké bezpečnostní agentuře (která chtěla vymáhat jiné napovské právo nebo jiné právo v rámci "přípustných" odchylek od NAPu).

Předpokládal jsem, že máte něco víc než "v ankapu se dva lidé můžou dohodnout". Proč mluvit o takových banalitách.

"Duální vlastnictví" je podle Vás to, že anarchokapitalisté si vytvářejí pojem vlastnictví "v rozporu s realitou"? Vybavuju si to jen matně. Co to přesně je?

Nepopisoval jsem SPOLEČNOST, kde všichni chtějí totéž, ale KONKRÉTNÍ PŘÍPAD DVOU JEDINCŮ
- Pokud námitka neplatí pro celou společnost (= pro celý ankap), jaký má smysl? Řeč je přece o donucování v ankapu. Jaký má smysl argument, že v ankapu se někdo s někým může dohodnout? Může. Proč je to důležité?