Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Zajímalo by mě, proč si myslíte, že systém nefunguje. Obzvláště pokud víte, co o účelu demokracie psal Mises. Jsou jen dvě možnosti: buď zde je na udržení anarchokapitalistického systému dostatečný počet lidí, anebo není. Pokud ano, demokracie vám umožňuje anarchokapitalismu dosáhnout nenásilně. Pokud ne, stejně anarchokapitalismus nemůžete nastolit nebo dlouhodobě udržet; pak vám demokracie brání snažit se dosáhnout nedosažitelného nebo neudržitelného násilím. Čili demokratický systém lidi směruje, aby se možné snažili získat nenásilně, a aby se nemožné nesnažili získat násilím. Ostatně NAP je obecný princip podobně jako lidská práva nebo Rawlsova original position; a na lidských právech vidíme, že když principu věří dostatečný počet lidí, demokracie jim poskytne režim více méně v souladu s ním, čili není to žádný chaos, zmítání se od jednoho populismu ke druhému.
Ostatně i Urza je takto demokracií směrován: nesnaží se uchopit moc násilím, ale přesvědčuje lidi, aby změnili smýšlení – jako pravý demokrat. Dokonce si vymyslel i výmluvu, že anarchokapitalismus apriorně není možné nastolit násilím, aby nějak vysvětlil ten obrovský rozpor, že říká, že je státem zotročován, a přitom je tak strašně v pohodě. Takže i Urza je součástí demokratického politického systému.

2) Podle mnohých stát není špatný. Jen ho řídí „ti špatní lidé“.
- 1. Podle koho? Zase "argument nějakými lidmi". Právě důležitou demokratickou zásadou je, že systém má být nastaven tak, aby moc nezáleželo na kvalitě lidí v něm. Byla to jedna z velkých Klausových myšlenek v devadesátkách. 2. Naopak se zdá, že určitou kvalitu lidí předpokládá anarchokapitalismus. Předložil jsem argument "ankap inherentně směřuje ke vzniku soukromých států". Kloudného protiargumentu jsem se sice nedočkal, nejčastější reakcí bylo ale něco jako "lidé by se chovali tak, že by se to nedělo".

3) Chyba je totiž v přítomnosti „systému“ samotného. Odstraníme-li z pomyslné rovnice „systém“, nepotřebujeme už řešit „dobré“ versus „špatné“ lidí. Protože „špatný“ člověk, který nemá nade mnou moc, mi může leda tak… no, vy víte co.
- Přesně tak. Jen je třeba být důsledný a odstranit i anarchokapitalistický systém. Protože "Odstraníme-li z pomyslné rovnice anarchokapitalistický 'systém', nepotřebujeme už řešit 'dobré' versus 'špatné' lidí. Protože 'špatný' člověk, který nemá nade mnou moc, mi může leda tak… no, vy víte co." Protože žádný systém = žádná moc. To přece dává smysl.
Ale vážně: Proč je pro vás tak těžké pochopit, že ankap je společnost, kde anarchokapitalisté vládnou nad ne-anarchokapitalisty? Může to být morálnější společnost nebo efektivnější, hospodářsky výkonější, ale proč pořád vytahujete, že v ankapu "nikdo nad nikým nevládne", "nikdo nad nikým nemá moc"? Co jiného je demokracie, Česká republika než vláda skupiny demokratů nad skupinou ne-demokratů (včetně anarchokapitalistů)? A jak by to mohlo být jinak?
To je další podobnost mezi anarchokapitalismem a komunismem: u anarchokapitalistů vidíme kvalitativně stejné nepochopení podstaty moci a práva, jako nepochopení podstaty výroby a trhu u komunistů. Vezměme si například běžné přesvědčení mezi ankapáky, že zákony dávají státu moc. Je to přece naopak: Stát už veškerou moc má! Zákony stát svou moc omezuje. Zákonem stát říká: "Budu dělat jen tohle, ač bych mohl dělat cokoliv jiného".

Co jsou "umělé státní hranice"? Existují snad ne-umělé státní hranice? Existují v sociálním světě nějaké přirozené hranice? Soukromé pozemky v ankapu budou mít přirozené/ne-umělé hranice? Pokud ano, v jakém smyslu budou tyto hranice přirozenější/méně umělé než hranice států?

No obávám, že něco tvrdit o Urzovi jste začal vy. Tak to dolozte.
- Pokud je Urzovou teorií státu "stát je parazit" a tím to končí, je tak překvapivé, že z toho ještě neudělal text? Nemám z čeho citovat. Urza ale říká totéž co Rothbard, takže z Anatomie státu:
Zjednodušeně – stát je organizace ve společnosti, která se snaží udržet si monopol na použití síly a násilí na daném území. Konkrétně jde o jedinou organizaci ve společnosti, která získává příjmy nikoliv dobrovolnými příspěvky nebo platbami za služby, ale donucením. (snad kromě mafie, která ale na některých územích prakticky zastává funkci oficiální vlády se všemi svými znaky a průvodními jevy – pozn. překladatele)

Co je to stát? Stát je slovy Oppenheimera, „Organizace politických způsobů“. Je to systematizace loupeživých procesů na daném území. Zatímco běžný zločin je sporadický a nejistý, a lano na kterém násilnický parazit visí, může být odporem jeho obětí kdykoliv přeříznut, stát poskytuje legální, metodickou a systematickou cestu pro loupení soukromého vlastnictví. Poskytuje jistou, bezpečnou a relativně „mírovou“ cestu parazitického hradu ve společnosti.
Jelikož produkce musí vždy předcházet krádeži, předchází volný trh státu. Stát nikdy nebyl vytvořen „sociálním kontraktem“, vždy byl zrozen z podrobování a vykořisťování. Klasickým příkladem byl dobyvačný kmen, který si udělal pauzu mezi časem-doceněným pleněním a vražděním kmene slabšího, aby zjistil, že kdyby bylo časové rozpětí loupení delší, tak by bylo i bezpečnější a celá situace vůbec pro lupiče příznivější, pokud by porobený národ měl více času na nenásilné žití a produkci. Dobyvatelé by se mezi dobývanými usadili jako jejich vládci a pravidelně vymáhali stálý tribut. Tato metoda vzniku státu může být ilustrována následovně: v kopcích jižní „Ruritanie“ si skupina banditů zajistí fyzickou kontrolu nad teritoriem a velitel banditů se prohlásí za „Krále suverénní a nezávislé vlády Jižní Ruritánie“. A pokud on a jeho muži mají dostatečnou sílu na to, aby tuto vládu chvíli udrželi, hle a zři!, nový stát se přidal do „rodiny národů“. Bývalí velitelé banditů se stali zákonnou nobilitou nové říše.

Vše už jsem vyvrátil:
1. Naprosto nepřesvědčivé.
2. Viz 1.
3. Není vysvětleno, proč chtějí drogy potlačovat voliči. 3.1 Pokud drogy odmítají všichni voliči, tak si všechny strany dají boj proti drogám do programu. Pak je to ale něco jako "nebudeme krást". Je to nezbytná proklamace, kterou ale nikdo nic nezíská. Naopak pokud nezanedbatelná část obyvatel drogy chce, pak je plusovým bodem politika legalizace. Tak si přece teď počínají Piráti.

Ano, celou dobu se snažíme z místních zastánců nelagality a (tedy asi jen jednoho) dostat nějakou logiku toho proč je zakázána.
- Proč by to měl Norbert vědět, když to nevíte vy?
Jestli máš nějakou teorii tak vynech omáčku a řekni nám ji.
- Já si hlavně nemyslím, že politici determinují podobu státní politiky víc, než Mark Zuckerberg determinuje podobu politiky Facebooku. To přece tvrdíte vy, že politici dostanou volbami bianco šek. Ale podívám se do zdrojů.
No tak... není argument, ale hádat se nebudu. Já za tím logiku nevidím. Ale nemyslím, že by se stát vždy choval logicky.
- Což je další super vysvětlení: Obchodní federace se nechová logicky. Politici po celém světě vyhazují oknem miliardy, které by mohli rozkrást/dát na obranu/na důchody/nechat lidem v kapsách a dělají to "jen tak", nemusí k tomu být důvod…

Jinak ty plusové body u voličů jsou způsob jak se dostat k moci. A pak se politik může napakovat.
- 1. Což nic nevysvětluje, protože není řečeno, proč by to měly být plusové body. 2. Je to jiné vysvětlení, než vysvětlení napakováním. To tedy už padlo, je to tak? 3. Navíc jak to můžou být plusové body? Buď drogy nechce nikdo, a potom boj proti nimi mají v programu všichni, anebo část populace drogy chce, a potom je "plusovým bodem" i požadování jejich legalizace.

Jak jsem psal, myslím že si tu Urzovu teorii dost zjednodušujete když ji smrsknete do "stát je parazit" a snažíte se hledat rozpory s komplexní realitou.
- A co je ta jiná Urzova teorie státu? Nic nezjednodušuju. Je to naopak. Urza smrskl komplexní společenskou realitu do "stát je parazit" a vzniklé rozpory důsledně ignoruje. Ostatně jen opakuje, co dělal Rothbard.

To musíte doložit, jinak to nic není. A v Urzově teorii státu není co zjednodušovat. Teorie státu anarchokapitalistů je jako teorie trhu komunistů. Obdobnost bije do očí.

Jde o to, že už pár dní diskutujete o nelogičnosti nelegálnosti marihuany, a nezdá se, že byste měli jasno v tom, proč je vůbec nelegální.

A kdo se napakuje na jakékoliv jiné válce? Kdo se pakoval na perzekvování homosexuálů, židů, "duševně nemocných"..
- Já ale přece "napakování" jako důvod války proti drogám zpochybňuju. To uvedl Lojza. Takže…

Možná vládci chtěli aby poddaní pracovali a platili daně, ne aby se někde váleli a kouřili hašiš (ale to mám zase jen z nějaké historizující beletrie).
- Ale no tak… Evropa není Čína. A opiové války vedla Anglie, aby umožnila obchod s opiem, ne aby ho ukončila.

IMHO jsou tam taky tlaky těch mafií, pro které je to výnosný byznys. S legalizaci a konkurencí už by to tolik nerejžovalo.
- Ale no tak…

To je jako se ptát, kdo se pakuje na stavbě silnic a jestli stavba silnic neodporuje Urzově teorii státu-parazita.
- Stavba silnic není v rozporu s Urzovou teorií státu jako parazita. Pro stát-parazita je důležité mít postavené silnice pro účinnou kontrolu obyvatel.

Politici, kamaradi politiku.
- Jak se napakují na válce proti drogám?
Plus boj proti drogam je takova hezka "populisticka" vec, kterou se obhaji jakekoliv svinstvo, ktere stat potrebuje udelat.
- Například co?
Plus lidi, pac jsou to casto uplni pitomci,voli ty, co "bojuji proti drogam". Typicky je nejvice voli ti, kdo sami drogy denne konzumuji (akorat ze legalni)
- Ale boj o hlasy voličů není napakování se. Takže…

Takže válku proti drogám tady máme proto, že politici chtěli, aby se někdo napakoval jako policajt nebo aktivista? To jako vážně? Neměli by politici-paraziti spíš chtít mít drogy legální, aby mohli regulovat jejich výrobu a danit je (a pak si z toho odklonit pro sebe)?
Plusové body u voličů není "napakování se".

Kdo se napakuje na válce proti drogám, kromě mafiánů?

Prosim o konkretni odpovedi na tyto otazky.
- Norbert by mohl říct, že je to důsledek demokratického procesu a že v tom žádná logika být nemusí, stačí historické důvody. Zajímavější by byla Vaše odpověď na tyto otázky. Podle vaší teorie státu (toho, co neustále opakuje Urza: "stát jako parazit"), proč státy vedou válku proti drogám? Právě boj proti drogám je příklad politiky, kterou vaše teorie státu vůbec nedokáže vysvětlit. Proč by stát-parazit měl bojovat proti užívání drog?

1. Ten Urzův argument "Většina lidí uznává NAP, jen pod vlivem propagandy v něm má obrovskou výjimku pro stát" je taky síla… Říkat, že lidi uznávají princip P, jen v něm mají obrovskou výjimku pro něco. Není to náhodou spíš tak, že uznávají něco jiného, co se od principu P právě o tu obrovskou výjimku liší? Není to jako pozorovat Čechy, všimnout si, že téměř nikdo nejí psy a kočky, a na základě toho začít tvrdit "Drtivá většina lidí jsou vegetariáni, jen dělají (pod vlivem propagandy) obrovskou výjimku pro jezení prasat, krav, drůbeže, ryb a zvěřiny"?
1.1 A není náhodou používání takových podivných argumentů důkaz vlivu propagandy (anarchokapitalistické)? Je pravděpodobné aby tisíce lidí stejně chybně usuzovalo nezávisle na sobě? Musel je to někdo naučit…
2. "Výjimku z NAPu pro stát" dělají i anarchokapitalisté. Jak jsem už dokázal, v ankapu je "výjimkou z NAPu" veškerá činnost vrcholné soukromé bezpečnostní agentury. Protože v ankapu tento subjekt rozdělí přírodní zdroje a pak vymáhá právo a nic z toho se neodvíjí od vlastnictví, úplně stejně jako se od vlastnictví neodvíjí činnost České republiky.

Tak znova: Když si ankap představujete jako "společnost, kde všichni chtějí totéž", proč si i demokracii nepředstavujete jako "společnost, kde všichni chtějí totéž"? To je přece dvojí metr, nebo ne? A dvojí metr je přece nepřijatelný, nebo ne?

To už jsem ikskrát vysvětlil: Společnost, kde všichni chtějí dobrovolně dodržovat NAP, je takzvaná "společnost, kde všichni chtějí totéž", kterou nelze předpokládat, jak jsem dokázal.
To kratší vysvětlení: Pokud takovou společnost lze předpokládat, tak proč si i demokracii nepředstavujete jako "společnost, kde všichni chtějí totéž", kde všichni chtějí demokracii, tudíž je to vlastně ankap, tudíž co proti demokracii máte?

0. Pro pořádek upozorňuju na tu kuriozitu, že v pátek jsem předložil jasně popsanou situaci v ankapu, Vy jste na to odpovídal a teď píšete o nějaké louce a o nechtěném porušení vlastnictví; v mém příkladu se jednalo o vědomé porušení vlastnictví z pozice síly. Kdyby v diskuzi s Urzou nějaký etatista takhle měnil téma, Urza by se jistě nezdráhal použít slovo "indoktrinace".
1. Na rozpor v jádru anarchokapitalismu jste odpověděl "Ano": Pokud nealokujes zdroje v JAKEMKOLIV system, tak o nej prijdes. Tato odpověď je ale zjevně nesmyslná (potvrzuje ten rozpor, navíc proč potom ČR není ankap?); nechci se tím teď zdržovat, a budu pokračovat, jako byste odpověděl "Ne" (koneckonců jste váhal). Takže jsme v tomto bodě:
*Přijdu o majetek, který mi podle NAPu náleží, když se rozhodnu nealokovat zdroje na jeho ochranu, v důsledku čehož mi ho někdo zabere?
- Ne.
Z čehož plyne, že v ankapu existuje něco, co nazývám výjimka pro vlastnění – ve smyslu "výjimka z trhu". Všechno v ankapu má svou cenu. Když už v ankapu něco vlastníte, tak cokoliv, co s vlastněným objektem uděláte, má svou tržní cenu. Když nealokujete zdroje na údržbu domu, zchátrá vám a přijdete o něj. Když nealokujete zdroje na údržbu chrupu, zchátrá vám a přijdete o něj. Když nealokujete zdroje na údržbu krámu nebo zaměstnání, převálcuje vás konkurence, a přijdete o krám nebo o zaměstnání. Když nealokujete zdroje na výrobu nebo údržbu dětí, nebudete je mít/zemřou/budou neschopné/budou zkažené a přijdete o ně (alespoň v ekonomickém smyslu: přijdete o důchody z dětí).
Neznám dostatečně ekonomickou terminologii, ale šlo by to zobecnit tak, že abyste mohl mít z majetku užitek, musíte ho udržovat (ve stavu schopném poskytovat užitek), což něco stojí. A ještě by to šlo zobecnit, že aby člověk něco získal, musí nejdřív něco dát: ten věčný koloběh investice/důchod nebo jak se tomu říká.
Takže veškeré nakládání s majetkem v ankapu má svou tržní cenu, ale samotné jeho vlastnění ne. To je v ankapu zjevně zadarmo. Otázka zní: Proč? Jaký je pro to v anarchokapitalistické teorii důvod? Předně, co je to vlastnění? Vlastnění není žádné nakládání s vlastnictvím, žádná jeho alokace; je to stav "mít možnost nakládat s vlastnictvím", "mít možnost ho alokovat". Takže jak vlastnění figuruje v anarchokapitalistické teorii? Jsou jen dvě možnosti:
1. Buď je v anarchokapitalistické teorii z nějakého důvodu vlastnění zadarmo, nic nestojí. Pak vyvstává otázka: Proč? Proč by něco takového nemělo nic stát? A proč by zrovna vlastnění a jen vlastnění nemělo nic stát?
2. Anebo cenu vlastnění platí někdo jiný, než vlastník. Pak vyvstává otázka: Kdo?

Tak zase po bodech:
1. Mějme společnost s dvěma soukromými bezpečnostní agenturami, které spolu nejsou v konfliktu: obě vymáhají úplně stejné právo, takže z hlediska práva se jedná o jedinou bezpečnostní agenturu (jedná se o dva poskytovatele stejné komodity). Obě agentury vymáhají napovské právo. Každá agentura má 50% trhu.
2. Jedna z agentur vycítí poptávku po odchýlení se od NAPu a začne ji nabízet. Bude to třeba povinnost vlastníků pozemku odvádět poplatky do fondu na pomoc dětem chudých. Dnešním jazykem "program vyrovnávání startovní pozice". Takže ve společnosti vzniknou dvě frakce: etatisté (E) a anarchokapitalisté (A) s vlastními bezpečnostními agenturami.
3. Pro jednoduchost předpokládejme, že kvůli tomu vznikne mezi agenturami válka. (Není to až tak nepravděpodobné, neboť agentura A nebude ochotna vyjednávat.) Jedna z agentur zvítězí a prosadí své právo pro všechny.
4. Pokud by zvítězila agentura E, tak byste přece řekl, že vznikl stát, nebo ne?
5. OTÁZKA: Proč tedy nevznikl stát i v případě vítězství agentury A? Vždyť se jedná o totéž: jedna polovina obyvatel území přinutila soukromou bezpečnostní agenturu druhou polovinu přijmout jejich představu o tom, jak by to mělo být.
Proč by to v jednom případě měl být vznik státu, a v druhém ne?

Všichni stanovují práva centralizovaně. Tedy i anarchokapitalisté. Není žádné "necentralizované stanovování práv".
Obdobou principu neagrese je v ČR to, že se nesmí porušovat zákony, "princip neporušování zákona" řekněme. To není něco, co je možné vyvrátit. Jak byste vyvrátil princip neporušování zákona?

A co jiného je princip neagrese, než že se stanoví, jaké má kdo práva, a porušení těch práv se nazve "agrese"? Čili je to totéž, co dělá stát: stát taky stanovuje, kdo má jaká práva, jen nemá tu drzost označovat nezaplacení daně za agresi. Kdežto podle vás je nezaplacení nájemného agrese.
A že jste ze dvou liberatariánských f, force and fraud, udělali "agresi", je vůbec vymakaná frikulínština. Každý kdo nedělá, co chcete, je ipso facto agresor.

Tak po bodech:
0. Mějme společnost bez státu.
1. Ve společnosti budou existovat různé názory na to, "jak by to mělo být", tj. různé názory na právo, různé "frakce". Tyto různé názory na "jak by to mělo být" budou konfliktní.
2. Jedna z frakcí – ta, která bude mít nejsilnější soukromou bezpečnostní agenturu, čili nejspíš ta nejbohatší – přinutí svou bezpečnostní agenturou ostatní frakce, aby její názor na "jak by to mělo být" přijaly. Tak vznikne stát.

Co ignoruju?

Existují však argumenty, které na první pohled zní opravdu rozumně, ale neříkají nám vlastně vůbec nic k obhajobě teze… , jelikož se jí netýkají.

Problémem Ondrovy úvahy je, že se netýká anarchokapitalismu, ač je tak prezentována. Argumenty, které Ondra vyvrací, jsou proti libertarianismu, ne proti anarchokapitalismu; neobhajují existenci státu, ale určitou státní politiku. Nemyslím si, že to Ondra dělá schválně nebo proto, že je hloupý, nebo kvůli konfirmačnímu zkreslení: je to důsledek zmatenosti a neuspořádanosti té nauky – viz perly jako "anarchie je škála". (Když máte v myšlenkách bordel, sebevětší logičnost to nespraví, spíš naopak.) Tudíž anarchokapitalistické agendy, otázek o legitimnosti, užitečnosti nebo nevyhnutelnosti státu se Ondrův článek nijak netýká, ač je tak prezentován. Což je bohužel běžný jev: anarchokapitalisté ukradli libertariánskou agendu; běžně dělají to, že šíří libertariánskou agendu, a prezentují to, jako že obhajují anarchokapitalismus a vyvrací stát.
Příznačné je, že v pátek jsem zopakoval důležité argument proti anarchokapitalismu, tzv. "rozpor v jádru anarchokapitalismu", a opět jsem neobdržel žádnou kloudnou odpověď a od Ondry vůbec nic. A v pondělí další z řady Ondrových úvah, jak anarchokapitalisté mají všechno perfektně vyargumentované, zatímco "etatisté" jen něčemu slepě věří.
K argumentům:
1. I když se stát nijak nebude starat o lidi, i když nebude nijak sociální, i když bude asociální (jako nacistický stát), stále to bude stát.
2. Nejde ani tak o to, že bychom stát potřebovali, protože trh něco nedokáže vyřešit. Jde o to, že když trh začne poskytovat právo, tak tím vznikne stát. Čili není to tak, že bychom si mohli vybrat mezi státem a trhem (v poskytování práva).

1) nemyslim si, ze takovy predpoklad nejde prijmout. Dozajiste muze existovat spolecnost, ze vestina lidi bude chtit zit tak, ze budou dodrzovat NAP.
- Už jsem přece vysvětlil, že "společnost, kde všichni chtějí totéž" nelze předpokládat. Pokud to lze předpokládat, pak si můžete i demokracii představovat jako "společnost, kde všichni chtějí totéž"; a v takovém případě proč proti demokracii něco máte, když s ní všichni souhlasí?

2) Jak ja mam vedet, co se stane? Proste si to ty 2 vyresej tak, jak uznaj za vhodne. Kdo ja jsem, abych jim do toho kecal, jak to maj udelat.
- Například budete jedna ze stran: Franta nebo Karel, vyberte si. Otázka zůstává: Co se stane?

V historii to docela v pohode fungovalo, pokud se do toho moc stat nesral, tak si to lidi nakonec vyresili. Viz napriklad "divoky zapad".
- Zajímalo by mě, co si představujete pod "v pohodě fungovalo" a "lidé si to vyřešili". OTÁZKA: Jak by divoká západ musel vypadat, co by se tam muselo dít, abyste řekl, že si to lidé bez státu nevyřešili a že to tam nefungovalo?

1) Muzes to mit tak, ze lidi proste tak nejak dobrovolne dodrzuji NAP a nic vic nepotrebuji. Kazdy je sam sobe soudcem, jestli zije v souladu s NAPem, a nebo ne.
- To je "společnost, kde všichni chtějí totéž". Už jsme se přece shodli, že takový předpoklad nelze přijmout.

2) pokud se 2 lide nepohodnou o nejake veci, muzou si nechat poradit, kdyz budou chtit. Kdyz nebudou chtit, nejak si to vyresej sami. V cem je problem? Proc presne "to nejde"?
- To samé, co v bodě 1: pořád si představujete ankap jako místo, kde neexistuje konflikt vůlí. Pak ale není důvod, aby existovaly bezpečnostní agentury. Všichni se přece se všema vždy dohodnou… Takže je to takhle:
Protože existuje konflikt vůlí, má smysl platit si bezpečnostní agenturu. A když už si platím bezpečnostní agenturu, tak chci, aby mou vůli skutečně prosadila. Nechci se s někým dohadovat, od někoho si "nechat radit". Ani to nechci "řešit sám" – od toho si přece platím agenturu, aby konflikty řešila za mě.
Všechno vyplývá z toho, že si ze záhadného důvodu představujete ankap jako místo bez konfliktu vůli. Je to prosté: Když Karel bude chtít A, Franta bude chtít B, a když se A a B vylučují, co se stane? Bavme se jen o této situaci v ankapu. Co se stane?

Která věta z bodu 2 je špatně a proč?

Konečně se někam dostáváme.
1. Dichotomií centrální x necentrální autorita tedy myslíte vybranou x přidělenou autoritu. Nemá to nic společného s centrálností ve smyslu centrálně řízeného hospodářství.
2. Jsou oblasti, ve kterých si každý může pro sebe zvolit autoritu nebo si nezvolit žádnou. Každý si může zvolit, jakého lékaře, veterináře, ajťáka, stavaře mít za autoritu. V právu to ale nejde. Proč? Protože volbou autority v právu "hlasujete" pro to, aby dotyčný byl autoritou pro všechny ostatní.
V ankapu vznikne spousta bezpečnostních agentur. Jsou dvě možnosti: a) buď budou v konliktu b) nebo nebudou. Pokud nebudou v konfliktu, jedná se vlastně o jednu bezpečnostní agenturu, čili v ankapu je jedná bezpečností agentura vymáhající jedno právo.
Pokud budou v konfliktu, co se stane? Válka je drahá. Takže slabé agentury ukončí činnost nebo se přidají k silným; silné agentury spolu budou jednat: buď změní svou činnost, aby nebyly v konfliktu, nebo si rozdělí území. V obou případech dostaneme stav "v ankapu působí jedna bezpečnostní agentura vymáhající jedno právo".

Například kterou vlastnost?

Protoze neexistuje zadna autorita, ktera by mela takove vlastnosti?
- Což má znamenat co? Necentrální autorita přece podle Vás existuje. V ankapu mají být necentrální autority nebo má být necentrální autorita. Nebo došlo k nějaké změně?

Proč autoritě v ničem se nelišící od centrální autority říkat necentrální autorita?

Vezměme si případ nevinné osoby nařčené ze zločinu. Něco jako případ Lukáše Nečesaného v ankapu. Pokud říká Nečesaný pravdu, tak on jen žil běžný život, odpovídající jeho věku a třídě, když tu za ním přišli policisté a obvinili ho z pokusu o vraždu kadeřnice, ke které se chodil stříhat. Takže byl zadržen, vyslýchán, dán do vazby, souzen a odsouzen.
OTÁZKA: Kdyby se totéž událo v ankapu, podle čeho by mohl Nečesaný poznat, že ta autorita, která ho vyšetřuje, zadržuje a soudí, je necentrální autorita?

Ach jo… Pokud je anarchokapitalismus nesmyslný koncept, pak je demokracie s rozumnou ústavou nepochybně lepší koncept. Jaký ale má smysl otázka, co je lepší koncept než nesmyslný koncept? V takovém případě není co s čím srovnávat. Pokud platí "rozpor v jádru anarchokapitalismu", pak existuje rozpor mezi vaší představou ankapu a jeho teorií, tj. právě tím konceptem. V takovém případě ani žádný koncept nemáte, máte jen představu společnosti, které žádný koncept neodpovídá; tudíž není co s čím srovnávat.
Mimochodem podle čeho poznám, že jsem ve styku s necentrální autoritou, a ne s centrální? Času na rozmyšlení jsem Vám dal hodně, tak už byste to snad mohl zvládnout.