Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hospoda, která diskriminuje černochy si může mezi lidmi pokazit pověst a ztratit spoustu svých zákazníků.
- 1. To ale předpokládáte společnost, které diskriminování černochů vadí. V jiné společnosti může hospoda takto zákazníky naopak získat. Tyto argumenty předpokládají, že menšina není tak malá, aby ztráta z diskriminace byla přijatelná. Dává naprostý smysl, pro požitek z diskriminování nenáviděné menšiny přijít o pár zákazníků.
Demokratické antidiskriminační zákony mají chránit SKUTEČNÉ menšiny. Odkdy jsou ženy MENŠINA, proboha? A ani gejové nejsou menšina, protože mají obrovskou podporu ve společnosti. Kdo je proti gejům, je proti liberálům; a za liberála za považuje většina lidí. Čili ty příklady jsou nesprávné.
Viz můj příklad ze Szaszova mládí. Židů bylo v USA tak málo, že se soukromým školám a hotelům zjevně vyplatilo je diskriminovat.

To je typická anarchokapitalická snaha "sníst koláč a stále ho mít". Ankap se vyznačuje tímto: Každý má právo jakkoliv diskriminovat kohokoliv A SOUČASNĚ volný trh zajistí lépe než stát, že nikdo nebude diskriminován. Je to vpravdě úžasné místo.

Takto Szasz líčil americkou společnost v roce 1938, když tam utekl z Maďarska:
before World War II, medical education in the United States was largely closed to Jewish students. That was the famous "quota system". I was familiar with that from Hungary. There were a few medical schools for blacks and women, but in the main they too were excluded from medicine. People don't like to remember these things. In many hotels up and down the East Coast there were signs at the reception desk" Jews not wanted here". I never saw a sign like that in Hungary. Although my grades were excellent, as a foreigner and a "Jew" I had slim prospects of being accepted for medical school.
The medical schools knew if an applicant was Jewish as members of the community inferred it from the last name. They didn't know what to make of my name. Szasz is a characteristically Hungarian name. My father was not born with it. His name was Schlesinger. Before graduating from the Gymnasium, he and his brother "Magyarized" their name. It was a part of shedding one's German-Jewish identity, like immigrants to America adopting anglicised names upon arriving at Ellis Island.
Because of my excellent academic record, I was tentatively accepted by several schools, pending a personal interview. Then I was asked; "What kind of a name is Szasz? Are you Jewish?," Then I was rejected. Although I did not think of myself as Jewish, I couldn't answer No.
- Takže to vypadá, že státní a soukromý sektor si nemají co vyčítat, pokud jde o jednání s menšinami. Společnost se mění, a projevuje se jak v státním, tak soukromém sektoru. Takže korporace podporují menšiny, protože dnes je kúl podporovat menšiny. Kdyby bylo kúl menšiny diskriminovat, budou je korporace diskriminovat nebo je aspoň nebudou podporovat.

1. Píšete o tom dlouho, ale když nenapíšete nic konkrétního, tak na délce nezáleží. "Kapacita na prášky na hlavu" může být psychiatr, a nemusí.
2. Vlastně tvrdíte tohle: "Každý, kdo působí, jako že má nemoc, ji skutečně má." Je to tak? Tím ale vylučujete existenci osob, které působí, jako by měly nemoc, ale nemají ji. Proč? Proč by takové osoby nemohly existovat?
Ze zprávy o záhadných potížích amerických diplomatů na Kubě:
Anebo je všechno jinak. Nápovědou je, že někteří diplomaté onemocněli, přestože nic neslyšeli. Američtí psychiatři kubánskou záhadu vysvětlují tím, že by to mohl být případ masové hysterie.
Zjednodušeně řečeno, jde o to, že když skupina lidí něco takového očekává, těla některých se chovají, jako by se to stalo, i když se to nestalo. Učebnice znají stovky případů, z poslední doby třeba masovou otravu po údajném vdechnutí výparů benzinu na střední škole v McMinnville v USA, kde byly hospitalizovány desítky studentů a profesorů, celkem mělo problémy na dvě stě lidí. V jejich těle nebyla nalezena ani stopa po nějaké látce. Úřady ve škole neobjevily ani stopu po benzinu. Podobně v jedné afghánské dívčí škole se od roku 2009 objevovaly hromadné případy otravy. Dívky zvracely, krvácely, omdlévaly. Zvláštní bylo, že experti OSN při vyšetření nenašli v jejich tělech přítomnost škodlivých či otravných látek. Dospěli k názoru, že dívky se tak bály, že je Taliban otráví, až se tak i cítily.
zde: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kuba-tajemne-zvuky-karibik-diplomati-zahadny-utok.A171024_131246_zahranicni_hm1
- OTÁZKA: I takovéto stavy, tj. případy, kdy osoba sama sobě vsugeruje, že je nemocná, a v důsledku toho se jako nemocná cítí, jsou SKUTEČNÉ nemoci?

1) Ryma , rakovina a migrena je jen slovo, ktere zkracuje popis neceho, co bychom museli popisovat mnohem sloziteji.
- Ano, a ten složitější pojem JE DEFINOVÁN tak, že je způsoben lézí, evidovanou nebo předpokládanou. Když lékař diagnostikuje tělesnou nemoc anémii na základě pacientovy únavy a "pocitu, že nemá žádnou energii", tak předpokládá existenci léze. Když stejné osobě psychiatr diagnostikuje depresi, tak existenci léze nepředpokládá. Protože kdyby ji předpokládal, tak byl měl lege artis diagnostikovat tu chorobu (použít to slovo, které zkracuje popis něčeho, co bychom museli popisovat mnohem složitěji), jejíž lézi předpokládá, např. tu anémii. Takže psychiatr musí lege artis nejdřív vyloučit všechny choroby, které by mohly způsobit stav mysli, A AŽ POTÉ může diagnostikovat duševní nemoc. A to je paradox duševní nemoc: že stav, který Z DEFINICE není způsoben žádnou chorobou, je přesto "nemoc jako jakákoliv jiná nemoc".

2) Nevim, jestli to, ze mas v mozku spatne propojene nejake spoje, se da nazvat "nemoc". (…) A nebo nevim, jestli kdyz ti mozek dava spatne prikazy ke tvorbe nejakych hormonu, tak jestli je to primo nejaka nemoc.
- Chorob toho druhého typu je spousta. Ale jde o to, že psychiatr diagnostikující schizofrenii NEPŘEDPOKLÁDÁ, že tam takový stav je. To není stejná situace jako diagnóza anémie podle chování popsaná v bodě 1). Proč to dělá? Nejspíš proto, že je tak indoktrinován, že si neuvědomuje "paradox duševní nemoci". On si prostě neuvědomuje, že jedná nesmyslně. Je to jako by v rámci lékařství vznikla "simulantologie": obor specializující se na prevenci, diagnostiku a léčbu simulovaných nemocí. Lékaři by byli vyškoleni, že diagnostikovaní simulanti mají být léčeni, a tak by to dělali. "Známky simulované nemoci" by byl důvod k násilné hospitalizaci a léčbě, dokud by příznaky nevymizely. Absolventi lékařských fakultu by neměli žádný problém tohle dělat. Těm hovádkům stačí, když jim stát zajistí, aby si mohli zašukat a koupit si jídlo. Oni nemají žádné vyšší zájmy; jim je jedno, že to, co dělají, nemá smysl.

3) Uz to konecne chapes? Neexistuje nemoc "spatne propojena cast mozku 1 a cast mozku 2". Nikdo ji jeste takto nepojmenoval.
- Ne "nikdo ji nepojmenoval", nikdo ji neobjevil. Marcusant přirovnával psychózu k otravě durmanem, lysohlávkami, LSD, ketaminem. Co se stane, když psychiatr pojme podezření, že násilně hospitalizovaná osoba je takto intoxikována? Okamžitě přestane mít duševní nemoc a začne mít tělesnou, druh otravy. A okamžitě přestane být psychiatrickým pacientem.

1. A co se v Koránu píše o čarodějnických procesech, které se udály 800 po jeho napsání?
2. Na to nemám dost informací. Nenapsal jste diagnózu, dokonce jste ani nepotvrdil, že se jedná o duševní nemoc, nenapsal jste, kde se léčil, zda u psychiatra, nenapsal jste co užívá a v jakých dávkách.
Víme jistě toto: Váš bratr může mít tělesnou nemoc. Nemůže mít duševní nemoc, bez ohledu na to, zda mu byla diagnostikována, protože duševní nemoc neexistuje.
Že se osoba cítí líp po psychofarmakách, je možné. Je to jako když se osoba cítí líp po marihuaně nebo alkoholu. Neznamená to, že je nemocná. Proto se užívají drogy: že se potom lidé cítí líp.

1. Rýma, rakovina a migréna jsou tělesné nemoci. Nežádoucí stav mysli JE zde CHÁPÁN jako způsobený evidovanou nebo předpokládanou lézí.

2) No a stejne tak nekomu spatne funguje nejaka cast mozku, ci tam ma malo nejakych hormonu, ci kdo vi co to presne je, a rika se tomu co ja vim, trebas schizofrenie, nebo bipolarni porucha, nebo kdo vi co jeste. No a souhrne tomu rikame dusevni choroba.
- To právě není stejné, protože v těchto případech je nežádoucí stav mysli CHÁPÁN, jako že NENÍ ZPŮSOBEN žádnou lézi, evidovanou nebo předpokládanou. Stavy mysli psychiatry označované jako schizofrenie/bipolární porucha JSOU DEFINOVANÉ jako nezpůsobené chorobou, A PŘESTO o nich psychiatři říkají, že to jsou "nemoci jako jakékoliv jiné nemoci". To je "paradox duševní nemoci".

Je to prostě stejný nesmysl jako tvrdit, že simulování je nemoc. Simulování JE DEFINOVANÉ jako stav mysli, který není způsoben chorobou, osoba potíže předstírá. Představme si, že by o TAKTO DEFINOVANÉM simulování začali lékaři tvrdit, že "simulovaná nemoc je nemoc jako jakákoliv jiná nemoc". Taky byste tomu věřil? A to je stejně nesmyslný koncept jako koncept duševní nemoci. V obou případech se jedná o to, že jev DEFINOVANÝ jako nenáležející do třídy T, do třídy T přesto náleží.

1. Ale já jsem neargumentoval přečtením knihy, ale tím, co v ní je. K pronásledování čarodějnic potřebujete tři věci: 1. společnost věřící na čarodějnice 2. lidi mající existenční a existenciální zájem na jejich nalézání a kontrolování 3. právní systém, který to umožňuje. Nepotřebujete duševní nemoci. A Spee argumentoval proti tomu právnímu systému, ne proti existenci čarodějnic, ani pro to, že "čarodějnice" jsou duševně nemocné.
2. mas dojem, ze muj bratr celou dobu simuluje proto, aby mohl chodit pro drogy? Fakt?
- A máte dojem, že Jiří X. Doležal celý život simuluje proto, aby mohl hulit? On sám v knize "Marihuana" na začátku píše, že někteří lidé prostě POTŘEBUJÍ brát drogy. Ale ne proto, že jsou závislí: aby zvládli životní nároky, unesli životní tíhu. Co se stalo s takovým legitimním užíváním drog, legitimním uživatelem drog? Teď je z toho "léčení duševní nemoci" a "psychiatrický pacient". Mimo zdravotnický kontext je užívání drog deklarováno za vždy nelegitimní.

Tak pokud jsou NEMOCNÍ, tak mají tělesnou nemoc, ne duševní. Duševní nemoc je NESMYSLNÝ KONCEPT. Proto nezáleží, komu ji přisoudíte, vždy je to nesmysl. Vysvětlím.
Zpráva: "Tisíce Čechů a Češek můžou mít žloutenku". Kdo dostal transfuzi krve před rokem 1992 může mít žloutenku typu C, protože tehdy se na to krev netestovala. Příznaky nejsou výrazné, může to být nechutenství nebo únava. Když taková osoba zajde za psychiatrem a popíše, jak se cítí, nejspíš dostane antidepresiva. To ale koncept duševní nemoci nelegitimizuje, ale naopak delegitimizuje.
Teď se soustřeďte:
1. Jakýkoliv stav mysli, který je pokládán, ze symptom tělesné choroby, NENÍ CHÁPÁN jako duševní nemoc. Zubní kaz, zlomená noha, rakovina, žloutenka C, alzheimer: je jedno jaké stavy mysli to způsobuje, nikdy to není chápáno jako duševní nemoc. Ve VŠECH těchto případech máte JEDNU tělesnou nemoc. Nemáte dvě: tělesnou způsobující tělesné stavy a duševní způsobující ty duševní.
2. Takže duševní nemoc JE DEFINOVÁNA jako nežádoucí stav myslí, který NENÍ ZPŮSOBEN CHOROBOU.
3. A ZÁROVEŇ psychiatři říkají, že duševní nemoc je "nemoc jako jakákoliv jiná nemoc". Když to spojíme, dostaneme, že stav, který JE DEFINOVÁN jako nezpůsobený chorobou, JE PŘESTO "nemoc jako jakákoliv jiná nemoc"!!!
To nazývám "paradox duševní nemoci".
Z této úvahy plyne, že duševní nemoc je nesmysl už na konceptuální úrovni. Je to nesmyslný koncept, protože se jím vypovídají o skutečnosti dvě věci, které se vzájemně vylučují.
Proto my JISTĚ víme, že jakýkoliv výrok "AB má duševní nemoc" je nesmyslný. Nemusíme se ptát, kdo AB je. Může mít tělesnou nemoc, ale nemůže mít duševní, protože duševní nemoc je nesmyslný koncept, a tudíž neoznačuje nic existujícího.

A co je na tom špatně? Anders Breivik je hříšník. Barbora Orlová je osoba sužovaná životními problémy. John Nash byl výstředník. Martin Dulski je osoba bouřící se proti rodině a společnosti. Co nesedí?

1. Szasz o tom napsal knihu "The Manufacture of Madness". Četl jsem ji, takže jsem se mnohé dozvěděl. Navíc čarodějnické procesy byly odsuzovány i ve své době, takže víme, že se proti nim neargumentovalo způsobem, že by čarodějnice měly být "jen nemocné". Viz Friedrich Spee. Wikipdide: V době, kdy hony na čarodějnice běsnily v největší míře, se Friedrich Spee odvážil postavit se jim ve svých přednáškách a v knize Cautio criminalis, seu de processibus contra Sagas Liber. Argumentoval tím, že člověk nařčený z jakéhokoli sebevíce vykonstruovaného zločinu se při mučení nejspíš přizná, a tak bude nespravedlivě odsouzen. Jako zpovědník mnoha obětí čarodějnických procesů byl přesvědčen o jejich nevině a věděl o ukrutnostech čarodějnických procesů. Cautio criminalis bylo přeloženo do mnoha jazyků a vybroušenou argumentací a rétorikou nakonec pomohlo ukončit tyto procesy. Kniha se stala také pro římskou inkvizici důležitým argumentem, proč pronásledování domnělých čarodějnic ukončit. V knize Spee položil některé ze zásad moderního evropského práva, např. „nelze odsoudit toho, jehož vina není bezpečně prokázána“. Friedrich Spee byl Thomas Szasz 17. století. Stejně jako on měl perfektní argumenty: Na udání kompliců mučenou čarodějnicí by se nemělo dát: buď je mučená osoba nevinná, a potom žádné komplice nemá, anebo je skutečně ve spolku s Ďáblem a potom se jí nedá věřit.

2. Ano, existují psychiatrické ambulance. To už jsem taky vysvětlil. Jedná se o pod pláštíkem medicíny prováděnou státní kontrolu užívání drog. Chcete užívat drogu, ale většina z nich je zakázaných. Tak musíte zajít za psychiatrem a přesvědčit ho, že byste ji měl užívat, že ve vašem případě to není zneužívání. Je to společenská kontrola užívání drog zamaskovaná rétorikou "léčení duševních nemocí".

1) No, rozhodne lide, kteri byli ve stredoveku dusevne nemocni, byli casto pokladani za ruzne posedle dablem, carodejnice, atd atd. Nerikam, ze vsechny carodejnice mely schizofrenii. Ale kdyz uz ji nekdo mel, tak bylo lehke z nej udelat dablovo dilo.
- Před psychiatrizací společnosti, například ve středověku, byli duševně nemocní viděni jako hříšníci, výstředníci, osoby sužované životními problémy nebo osoby bouřící se proti rodině a společnosti. Čili byli vnímáni správně.
Už jsem uvedl, proč pro vysvětlení čarodějnických procesů není duševní nemoc třeba. Zopakuju to.
Čarodějnické procesy měly tyto fáze:
1. Vytváření přesvědčení, že ve společnosti se nacházejí nebezpečné čarodějnice, které je třeba v zájmu společnosti kontrolovat a v jejich vlastním zájmu spasit.
2. Vyhledávání společensky slabých, bezmocných osoba a prohlašování je za čarodějnice a čaroděje.
3. Mučením je nutit k přiznání, že jsou čarodějnice, čímž se posiluje přesvědčení o jejich existenci, viz bod 1.
Psychiatrické procesy mají tyto fáze:
1. Vytváření přesvědčení, že ve společnosti se nacházejí nebezpeční duševně nemocní, které je třeba v zájmu společnosti kontrolovat a v jejich vlastním zájmu vyléčit.
2. Vyhledávání společensky slabých, bezmocných osob a prohlašování je za duševně nemocné.
3. Mučením je nutit k přiznání, že jsou duševně nemocní, a k přijetí identity psychiatrického pacienta, čímž se posiluje přesvědčení o existenci duševních nemocí, viz bod 1.

2) Nevim, jak mohou mit nejaci doktori, kteri maji svoji ordinaci, nejakou PN (co to je?) plnou nedobrovolnych pacientu,kdyz to je ordinace, kam chodi lide dobrovolne. To mi fakt hlava nebere.
- Tak, že v areálu psychiatrické nemocnice (PN) jsou jak uzavřené pavilony (což je eufemismus pro budovy s několika zamčenými vstupními dveřmi a zamřížovanými okny, tj. pro vězení), tak pavilony otevřené, kam můžete přijít. Je to jako ptát se, jak se dozorce ve vězení dostane na pracoviště, když je to vězení. Lze to zařídit.

1. Intence: Tento původně scholastický pojem oživil rakouský filosof Franz Brentano a schopnost takového vztahu čili intencionalitu pokládal za charakteristický rys mysli. Většina myšlenkových aktů je skutečně zaměřena, obrácena k nějakému intencionálnímu předmětu, který může a nemusí být skutečný. Představa, úsudek, láska, nenávist, chtění a podobně se vždycky vztahují k něčemu; tvrzení vypovídá o něčem, otázka se ptá na něco. Myšlenkové akty se tedy samy „přesahují“ (transcendují) směrem k nějakému předmětu, a to i kdyby předmětem bylo toto myšlení samo. Nic podobného se u fyzických (čistě materiálních) objektů nevyskytuje.

In philosophy, intentionality is the power of minds and mental states to be about, to represent, or to stand for, things, properties and states of affairs.

I kdybychom intencionalitu chápali jako produkt mozku (což neodmítám), neznamenalo by to, že intence produkuje mozek. Pořád by osoba mohla být "druhem orgánu", kterým organismus získává informace o vnějším světě, tedy ty informace NEVYTVÁŘÍ. Stejně jako OKO poskytuje organismu informace, co se kde nachází (mozek je tedy nemusí vytvářet), i OSOBA může být takovým "orgánem" poskytujícím tělu informace, co jaký stav věcí ZNAMENÁ (a mozek je tedy nemusí vytvářet).
Jak to souvisí s duševními nemocemi? Na videu s reakcemi fanoušků je v čase 0:16 jeden fanoušek Kolumbie. Na konci videa, kdy jsou všichni v euforii, on bude v depresi. Což podle psychiatrů je důkaz, že trpí duševní nemocí, protože se nedívá na svět tak jako ostatní, nečiní ho šťastným věci, které většinu šťastnými činí. Myslíte, že přeháním? Naopak! Z diskuze mezi szasziány a psychiatry "Je deprese choroba?":
SCHALER: Is there such a thing as asymptomatic depression?
KLEIN: That's an oxymoron.
SCHALER: You have to have certain behaviors and activities in order to make the diagnosis?
KLEIN: No, you have to have certain things such as an inability to respond to pleasure.
SCHALER: But that is a behavior, though, that's an activity.
KLEIN: I'm sorry, I don't consider that a behavior in the sense of doing something.
SCHALER: You don't differentiate . . .
KLEIN: It's a deficit state. Here's a steak, does it taste good to you? No it doesn't taste good to me. Is that a behavior or is that a statement that the person is unable to respond with pleasure to a definite stimulus.
SZASZ: But is having pleasure or not having pleasure a medical issue?
KLEIN: Why shouldn't it be? What if you have hyperthyroidism and you can't have pleasure, either?
zde: http://www.szasz.com/isdepressionadiseasetranscript.html
- Takže fanoušek Kolumbie mezi fanoušky Anglie po vítězství Anglie z definice trpí depresí. Tohle psychiatři běžně říkají. Cyril Höschl je na to expert. Vždycky říká: Společenská deprese (fanoušci Kolumbie) není způsobena chorobným procesem, to je sociologický jev, kdežto deprese jednotlivce (fanoušek Kolumbie mezi fanoušky Anglie) chorobným procesem způsobena je.
zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058090504-cyril-hoschl 5:15
- Řešením je, že intence samy o sobě nemůžou být chorobné (jen metaforicky), protože se nejedná o tělesné fenomény, ale o způsob, jak se osoba dívá na svět, čili něco jako "umělecký vkus", "životní plán" nebo "podnikatelský záměr". Nic z toho nemůže být doslovně chorobné.

2) Na závěr ti doporučím přečíst si něco o mozku a intencionalitě třeba u Koukolíka, kterého máš jistě hrozně rád, a končím debatu.
- František Koukolík je největší blbec, kterého znám. Viz 2,5stránková pasáž o Szaszovi z jeho knihy "Metuzalém: O stárnutí a stáří". Je dostupná online. Blbec Koukolík postupuje takto: Z anglické Wikipedie opíše Szaszovy teze, činy a z neznámého důvodu i nepodstatné životní údaje, jako že medicínu vystudoval v Cincinnati: jedno za druhým, jak to leží a běží, důležité vedle nedůležitého, takže výsledkem je změť údajů. Aniž by uvedl, že opisuje z Wikipedie, a ještě je to špatně přeloženo. Takže opíše z Wikipedie dvacet údajů o Szaszovi a nijak je nekomentuje!!! Prostě je opsal – zřejmě aby to vypadalo, že něco o Szaszovi napsal. A potom Szasze vyvrátí těmito třemi geniálními argumenty:
1. Problém s argumentací pana profesora je do jisté míry prostý. Od roku 1958, kdy vydal své první antipsychiatrické prohlášení, uplynulo 54 let. Prohlášení, články, veřejná vystoupení a řada páně profesorových knih argumentaci nezměnily.
- Takže to, že Szasz NEZMĚNIL argumenty, znamená, že nemá pravdu?
2. Psychologie, psychiatrie, kognitivní i afektivní neurověda, molekulární genetika, proteomika, molekulární farmakologie se však v průběhu stejné doby změnily zásadně.
- Proč by měl vědecký vývoj ipso facto vyvracet Szaszovy teze, a ne je potvrzovat? Koukolík neuvádí žádný příklad.
3. Pak Koukolík přiznává, že poznání duševních nemocí je velice neúplné v mnohém nejisté a otevřené a že podíl nemocných, kteří na léčbu odpovídají špatně nebo neodpovídají, je vysoký. A uzavírá to: Jestliže je však lidský mozek považován za nejsložitější systém ve známém vesmíru, proč by měla být onemocnění jeho nejsložitějších funkcí něco snadno pochopitelného?
- Takže na závěr argument "Protože lidský mozek je nejsložitější systém ve známém vesmíru, pravdu máme my".

1) Blábol, nekriticky přejatý od blbečka Szasze. Prostě neberu.
- A argument?

2) Nevím, běž se jich zeptat.
- Protože žádný takový test neexistuje.

3) Tak přestaň fňukat, že se tvýmu miláčkovi nikdo nevěnuje.
- V anglofonním světě nějaká diskuze se szasziány existuje; vysvětlil jsem proč. To ale neznamená, že se tam o Szaszovi dozví studenti medicíny, a že jeho myšlenky nejsou psychiatry úmyslně dezinterpretovány. V anglofonním světě a v Česku volí psychiatři rozdílné strategie: zahraniční psychiatři brání šíření Szaszových myšlenek, ti čeští jejich poznání.

4) Není - a vyvracíš si ho hned dalším bodem: "Vidíme, že evoluční biologové argumentují proti kreacionismu a inteligentnímu dyzajnu; astronomové argumentují proti astrologii; lékaři argumentují proti alternativní medicíně"
- I kdybychom připustili, že všem těm profesorům, kteří se Szaszem diskutovali, a těm kteří napsali "Thomas Szasz: An Appraisal of his Legacy" (Zhodnocení jeho odkazu), byl Szasz pro smích, tak to nic nemění na tom, že se snažili jeho argumenty vyvrátit, kdežto čeští psychiatři odmítají vyslovit nebo napsat jeho jméno.

5) Ale hovno
- A argument?

6) Odpověděl sis sám. V zahraničí to dělají, viz výše, a v ČR toho blbce nikdo nezná, tak proč by se ti čeští namáhali.
- A nemohli by to udělat preventivně? Proč čekat, až duševně nemocným bude ublíženo?

7) To je argument pro důslednou kontrolu a tvrdší represi.
- Která nefunguje, jak je vidět na případu Barbory Orlové.

8) To je důkaz plasticity mozku vůči socio-kulturním vlivům. Naprosto odmítám hloupou dualitu "duše x tělo", "mysl x mozek", stejně jako svobodnou vůli a další berličky, aby se lidem líp usínalo.
- Viděl jste to video? Jak mozek ví, že fotony "Kolumbie proměnila penaltu" mají způsobit jinou neuroudálost, než fotony "Kolumbie trefila tyčku" nebo fotony "Dier dal gól"? Mozek to neví, nemůže to vědět. Tohle lze pochopit jen tak, že je tam entita mající intence, a tudíž ví, že "Kolumbie proměnila penaltu" je špatné a "Kolumbie trefila tyčku dobré". Jak tohle může vědět mozek? A tato entita mající intence, intencionální rozměr člověka, je OSOBA. Jak mozek ví, co které fotony ZNAMENAJÍ? Podle toho, jakou intenci k nim má. A intence jsou osoba; mozek nemá intence.

1) Takže oběťmi čarodějnických procesů byli schizofrenici? <-- Ano, mimo jine. Ale samozrejme pokud cerpas znalosti z filmu, tezko te presvedcit, no...
- 1. "Kladivo na čarodějnice" bylo natočeno podle historického románu Václava Kaplického, který vycházel ze skutečných událostí. A ty události byly takové, že není třeba u odhalených čarodějnic předpokládat schizofrenii. Stačí inkvizitor mající autoritu prohlašovat osoby za čarodějnice a čaroděje, právo umožňující mu vymáhat z nich přiznání a udání dalších osob mučením a společnost, která to dovoluje. A máte čarodějnické procesy, zcela bez schizofrenie.
2. Že čarodějnice trpěly duševní nemocí, zařadil do lóru Gregory Zilboorg. Zřejmě proto, že psal dějiny psychiatrie a nemohl před 17. stoletím nalézt žádné duševně nemocné, tak to vyřešil takto. Podle něj byly oběti čarodějnických procesů duševně nemocní, kteří měli tu smůlu, že tedy neexistovali psychiatři, kteří by je vyléčili, zato tehdy byli inkvizitoři, kteří je upálili. Szasz v knize "The Manufacture of Madness: A Comparative Study of the Inquisition and the Mental Health Movement ("Výroba bláznů: Srovnávací studie inkvizice a psychiatrie") přišel s jiným výkladem: Čarodějnice nebyly současní duševně nemocní, ale inkvizitoři byli dnešní psychiatři. Inkvizitoři obsadili v teologické éře stejnou sociální niku jako psychiatři v éře vědecké. V obou případech se jedná o stigmatizování společensky slabých osob jako duševně narušených a společnosti nebezpečných; nabízení spasení/vyléčení jejich duší v jejich vlastním zájmu a v zájmu společnosti; a jejich věznění a mučení za účelem zlomit jejich ducha a přimět je přiznat se k paktu s ďáblem/k přijetí identity psychiatrického pacienta. Takže ne, že oběťmi čarodějnických procesů byli současní schizofrenici, ale pachateli čarodějnických procesů byli současní psychiatři.

2) Uprimne receno, ve svem zivote jsem se setkal s PRESNYM OPAKEM toho, nez tu ty porad popisujes. Doktori se chovali jako ty a odmitali pomoct, a ne ze by se snazili nekoho nekam zavrit.
- To je přece v naprostém souladu s tím, co říkám. Psychiatrické nemocnice jsou přece především pro ty, kdo jsou tak moc duševně nemocní, že ani neví, že jsou nemocní, takže je třeba léčit násilím. Jinými slovy: Protože je psychiatrická nemocnice instituce sociální kontroly, musí mít zdůvodnění, proč preferovat nedobrovolné pacienty a neustále páchat násilí, třebaže jako nemocnice by to dělat neměla. TOHLE je to zdůvodnění: Že těžce duševně nemocní jsou ti, kdo si vůbec nemyslí, že jsou duševně nemocní, a tudíž se nechtějí léčit. Takže bráchu psychiatři nechtěli přijmout zaprvé proto, že ho nepovažovali za dost duševně nemocného (když se chtěl sám léčit), a zadruhé protože měli PN plnou nedobrovolných pacientů a neměli pro něj místo. A poslali ho domů proto, že ho vytlačili nedobrovolní pacienti. Jinými slovy, je to jako byste chtěl bráchovi zařídit ubytování na Borech. Asi by ho taky nepřijali, protože pro takové lidi ta instituce prostě není…

1) Rozhodnutí nedívat se na televizi je produkt činnosti mozku.
- Takže ne OSOBA se chce dívat ne televizi, ale MOZEK se chce dívat na televizi? Tím prostě berete agendu osobě a dáváte ji mozku. Co to ale řeší? A co to vůbec mění? Rozdíl je jen v tom, že osobě říkáte mozek…

2) "Osoba" = "Já" je funkční systém mozku, "myšlení" je funkční systém mozku, "vůle" je funkční systém mozku atd. V absolutním smyslu nic z toho nemáte a ani nemůžete mít nijak pod kontrolou. rozhodnutí nedívat se na televizi ale číst si je produkt nevědomých procesů, které jiné systémy pouze sdělily Vašemu vědomí.
- Podívejte se na tyto reakce anglických fanoušků na góly v utkání s Kolumbií na MS, a obzvláště na penaltový rozstřel, a obzvláště na pozitivní reakce na neproměněné penalty soupeře. Vidíme silné emoce, které jistě mají biologickou podstatu: v mozcích těch osob se vylévají katecholaminy (nebo se děje cokoliv jiného). Ale PROČ ty neurobiologické události nastávají? Lze věřit, že mozky NÁHODOU vyprodukovaly ve stejný okamžik silné emoce miliónům lidí po celém světě? A NÁHODOU jen těm sledujícím zápas? Příjemné či nepříjemné podle toho, ve které zemi člověk NÁHODOU vyrostl? A NÁHODOU v intenzitě odpovídající významu zápasu či gólu? Trochu moc náhod, ne? Dobrým vysvětlením je, že mozky neprodukují emoce náhodou, ale že reagují na význam dění, na hodnotový obsah skutečnosti. Jenže mozek nemá žádnou svou intencionalitu; intencionální rozměr člověka nazýváme „osoba“. Tohle zopakuju: Mozek Z DEFINICE nemá žádné intence, protože intencionální rozměr člověka je to, co nazýváme "osoba". Takže tohle je DŮKAZ existence osoby. Protože bez intencionálního rozměru člověka = osoby toto dění nelze vysvětlit. Není důvod, proč by měl mozek reagovat na určité fotony obrovským vyplavením katecholaminů, a na jiné nereagovat nebo reagovat úplně jinak. Pokud dění chápeme bez pojmu "osoba", je absurdní. Milion mozků náhodou v jeden okamžik vyplavilo katecholaminy, je absurdní, protože pro to nevidíme žádnou příčinu. Milion osob v jednu chvíli zaznamenalo postup svého týmu do semifinále, COŽ VYPLAVILO KATECHOLAMINY, je pochopitelné: prostě mají stejné intence, což je zase dáno společnou kulturou. Čili případ "mysl ovlivňuje mozek".
zde: https://www.youtube.com/watch?v=VpO-U3XjL6k

1) To by mě zajímalo, jak to ten blbec rozlišoval. Navíc schizofrenie MÁ (když Vy tak rád velká písmena) viditelné a detekovatelné projevy na úrovni mozkových buněk.
- 1. Rozdíl mezi tělesnou a duševní nemocí je rozdíl mezi "NEMŮŽE dělat něco, co by dělat MOHL" a "NEDĚLÁ něco, co by dělat MĚL". Tak se to rozlišuje. Je to rozdíl mezi výkonností a morálkou. Pokud jsou splněna OBĚ kritéria jako u alzheimera, jedná se o tělesnou nemoc. Že choroby mění psychiku, koncept duševní nemoci nelegitimizuje. Vaše babička přece měla JEDNU tělesnou nemoc, Alzheimerovu chorobu. Neměla ještě druhou, duševní. A to platí pro všechny nemoci. Když vás bolí zub, máte JEDNU tělesnou nemoc, ten poškozený zub, nemáte i duševní nemoc, která by způsobovala ty psychické změny. Když máte zlomenou nohu, máte JEDNU tělesnou nemoc, zlomenou nohu, nemáte i duševní nemoc, která by způsobovala, že divně chodíte.
2. Když je možné diagnostikovat schizofrenii snímkem mozku, proč se tak schizofrenie nediagnostikuje? Proč psychiatři neudělali Breivikovi snímek mozku, aby zjistili, zda schizofrenii má, nebo nemá? Proč místo toho 20 hodin zkoumali jeho mysl?

2) Jiří Grygar si z vyvracení bludů udělal náplň podzimu svojí kariéry. Většina vědců na různé zabedněnce a bigoty kašle. Já sám se kdysi nechal unést a pokusil se jednoho kreacionistu přesvědčit, že vesmír je starší než šest tisíc let. Byla to neuvěřitelná vysilující "diskuse", nápadně podobná téhle.
- 1. V roce 2004 vyšla kniha "Szasz Under Fire: A Psychiatric Abolitionist Faces His Critics". Skládá se z 12 kritik Szaszových myšlenek a Szaszových odpovědí na ně. Mezi autory kritik je 12 profesorů: psychiatrie a lékařské etiky po třech, psychologie a filosofie po dvou, práv a sociologie po jednom. Jeden z psychiatrů je bývalý předseda anglické Royal College of Psychiatrists.
Tento rok vyšla v Oxford University Press kniha podobného formátu: "Thomas Szasz: An Appraisal of his Legacy". Szaszovy myšlenky hodnotí 18 autorů, z toho 10 psychiatrů, 5 profesorů psychiatrie, 5 profesorů filosofie a 1 profesor lékařské etiky. Z psychiatrů jsou tam vedoucí pracovní skupiny, která vyhotovila DSM-IV, a přední výzkumník schizofrenie a ředitel organizace zabývající se prosazováním nedobrovolné psychiatrie.
Na Szaszově webu jsou přepisy diskuzí Szasze a jeho stoupenců s psychiatry a úředníky uskutečňujícími násilnou psychiatrii.
To je DŮKAZ, že nemáte pravdu, že Szasz je odborné komunitě pro smích. Čili to nemůže být důvod, proč se čeští psychiatři odmítají se Szaszem popasovat. Vidím jediné vysvětlení, proč tomu tak je. V USA a Anglii je Szasz tak známý, že se střetu s ním nemůžou psychiatři vyhnout. Správně usuzují, že v očích veřejnosti ztratí víc, budou-li se Szaszovi důsledně vyhýbat – szasziáni by to použili proti nim – a že je tedy lepší někdy přistoupit na diskuzi se Szaszem a v ní se své stanovisko pokusit obvyklými demagogiemi odbránit. O tom svědčí, že na Szaszově webu najdeme diskuze "Je deprese choroba?", "Způsobují drogy závislost?", "Měla by nepříčetnost z důvodu duševní nemoci být zrušena?" a "Měl by mít stát právo nařizovat pachatelům sexuálních zločinů po odpykání trestu psychiatrickou léčbu?", ale diskuzi "Jsou nedobrovolné hospitalizace legitimní?" ne. Zřejmě proto, že na takovou diskuzi psychiatři odmítli přijít. O čemž svědčí to, že když v diskuzi "Je deprese choroba?" Szasz začne o násilných hospitalizacích, psychiatři řeknou "Přišli jsme diskutovat, zda je deprese choroba. O tomhle se bavit nebudeme." Čeští psychiatři jsou ale v jiné situaci. Tady není Szasz tak známý, do konfrontace s ním je nic netlačí, takže volí strategii důsledného mlčení o něm. Mluvením by mohli jen ztratit, protože by na něj upozorňovali. Čili jediným možným vysvětlením mlčení českých psychiatrů o Szaszovi je to, že oni VĚDÍ, že jeho argumenty neumí vyvrátit.
2. Vidíme, že evoluční biologové argumentují proti kreacionismu a inteligentnímu dyzajnu; astronomové argumentují proti astrologii; lékaři argumentují proti alternativní medicíně; ateisté argumentují proti věřícím; pravičáci argumentují proti levičákům a naopak. Proč čeští psychiatři neargumentují proti szasziánům? Vidíme, že se jedná o výjimku z pravidla. Proč se psychiatři odmítají postavit szasziánům? Protože vědí, že by prohráli.
3. Marcusant napsal, že Szasz ublížil duševně nemocným Tím, že psal a šířil své názory o těch, kteří jsou omezeni ve svých možnostech se bránit ještě k tomu zaštítěn titulem. Čili psychiatři by měli chtít zesměšnit Szasze i v zájmu blahobytu duševně nemocných. Proč to tedy nedělají?

3) Tohle se děje, viz ta schizofrenička, co ubodala středoškoláka. Ale to už jsem tady taky psal.
- 1. DRTIVÁ VĚTŠINA násilně hospitalizovaných přestane užívat antipsychotika při první příležitosti. (Což je další argument proti psychiatrii.) Kdyby skutečně platilo "nedodržení medikace = vražda/sebevražda" muselo by takových případů být řádově víc. Když z 10 000 násilně hospitalizovaných schizofreniků 9000 hned po puštění přestane brát antipsychotika a jeden z nich spáchá vraždu, neodůvodňuje to výklad, že se to stalo KVŮLI přerušení léčby. Tím spíš, když typicky se jedná o osobu s násilnickou minulostí.
2. Tento zdánlivý argument pro účinnost antipsychotik je postaven na PŘEDPOKLADU jejich účinnosti, a proto nic nedokazuje. Věříte, že antipsychotika fungují, a proto se kloníte k takovému výkladu. Když nevěříte, že fungují, stejnou situaci vykládáte, že dotyčný je prostě násilník. Je to jako byste měl 1000 duševně zdravých násilníků a ve vězení jim podával antipsychotika. Po propuštění by je většina z nich okamžitě přestala užívat a někteří z nich by znovu spáchali násilný čin, ale KVŮLI přerušení medikace by to nebylo.
3. Orlová měla nařízenou ambulantní léčbu. Každý týden se musela dostavit k psychiatrovi. Takže předpokládám, že vražda nastala nejdéle 7 - 8 dní od poslední kontroly. Pokud už dlouho antipsychotika nebrala, nesvědčí to o "vzplanutí chorobného procesu, který schizofrenik nemá pod kontrolou". Kdyby to tak bylo, jak to, že psychiatr nic nepoznal?
4. Jak to, že před rokem 1950, před antipsychotiky, nenacházíme v Evropě nápadně hodně zločinů nebo sebevražd spáchaných neléčenými schizofreniky? Anebo v 50. letech jejich nápadný úbytek?

4) Ale někteří i jo, zvlášť pokud jsou věřící.
- Někteří ano, ale DRTIVÁ VĚTŠINA ne. Proto to nepřítomnost schizofrenie ve středověku nevysvětluje.

5) Kdybych Vám napsal, za co byli schizofrenici pokládáni ve starověkém Římě, vsadím klobouk, že se vytasíte s Persií za vlády Achaimenovců a pak s předkolumbovskou Amerikou. Takže se nebudu namáhat.
- 1. I kdybych se s tím vytasil, nic by to neměnilo na tom, že bod "starověký Řím" byste vyhrál… Takže to je hloupý argument. 2. Kdyby v starověkém Římě bylo doloženo něco jako schizofrenie nebo jako psychiatrická nemocnice, psychiatři by to používali jako argument. Poukazovali by na to a říkali "Vidíte, už ve starověkém Římě to bylo rozpoznáváno jako choroba, takže to asi bude choroba, he?". Proto je nepřítomnost schizofrenie nebo psychiatrické nemocnice tamtéž svědectví PROTI psychiatrii. 3. Psychiatři rádi poukazují, že "už Hippokratés rozpoznával duševní nemoci například melancholii", jako by Hippokratés, který nevěděl naprosto nic o fungování lidského těla, měl být ve 21. století autoritou. A co se jim nehodí, ignorují: Proč "zakladatel moderní medicíny" nepopsal schizofrenii? Jak něco tak strašně nápadného, mohlo uniknout jeho pozornosti?

6) Jenom pro zajímavost: Jak to tedy podle Szasze bylo? Psychiatři si vymysleli diagnózu schizofrenie, aby pak zavírali lidi do blázinců, protože je to švanda?
- Psychiatři zavírají společensky slabé jedince, tj. ne nemocné, ale bezmocné lidi, vězní je a mučí, vydávají to za léčbu jejich "duševní nemoci" a pak natáhnou ruku ke státu pro lékařský plat. To je jejich sociální nika. Psychiatrie vznikla v polovině 17. století. Tehdy a ještě dlouho poté to bylo zavírání bláznů. Byla jediná diagnóza: "blázen". Blázen byl "společensky slabá osoba", tzn. "osoba kterou mohl psychiatr násilně hospitalizovat, aniž by si tím způsobil problémy". V 19. století byla psychiatrie medikalizována. Už se nejednalo o zavírání bláznů, ale duševně nemocných. Byly vymyšleny diagnózy. "Schizofrenik" znamená "osoba, kterou může psychiatr násilně hospitalizovat, aniž by si tím způsobil problémy". Psychiatři jsou školeni svůj pocit z osoby "tato osoba je tak společensky slabá, že ji můžu násilně hospitalizovat na neurčitou dobů a násilně ji podávat antipsychotika, aniž bych si tím způsobil problémy" vyjadřovat slovy "tato osoba má schizofrenii". Jsou školeni svůj pocit z osoby "tato osoba by neměla vlastnit střelnou zbraň" vyjadřovat slovy "tato osoba má schizofrenii/bipolární poruchu".

7) Setkal jste se vůbec někdy s někým, komu schizofrenii diagnostikovali? Já ano - a zažil jsem ho bez léků i s léky. A on sám by Szasze s kecy o tom, že je v pořádku, poslal k čertu.
- 1. Setkal. 2. Když jsou antipsychotika tak super, VYSVĚTLETE jak to, že je drtivá většina násilně hospitalizovaných při první příležitosti vysadí? 3. Szasz říkal, že schizofrenici nejsou nemocní, ne že jsou nutně v pořádku. Szasz přirovnával duševní nemoc k "budget problems". Představme si člověka, který se zadlužil. Hrozí, že se jeho život dramaticky změní k horšímu. Asi se necítí příliš dobře a kdyby mu dluh někdo zaplatil, nesmírně by se mu ulevilo. Když takovému člověku řeknete "Vzmuž se. Seber se. Podívej se na komedii a hned ti bude líp", nijak mu nepomůžete. Szasz by o něm neřekl, že "je v pořádku" ve smyslu, že nemá žádný problém. Řekl by, že se jedná o životní problém, ne o zdravotní, a že tudíž nemá smysl ho chápat v medicínských pojmech: to prožívání zadlužení jako onemocnění a zaplacení dluhu jako vyléčení nebo remisi.

1) Proč to tak nevykládat? Argument "lze to vykládat i jinak" vlastně není argument: chybí tam důvod, PROČ to vykládat jinak. Protože takhle nechcete? Už vidíte, co jste napsal za sračku?
- Ale já jsem v tom samém bodě uvedl i DŮVOD, proč to tak vykládat. Je jím naprostá, do ohromujících detailů jdoucí stejnost procesů vytváření sociální reality hysterie a schizofrenie. Psychiatři prostě v obou případech DĚLALI to samé. Proto nejspíš i UDĚLALI to samé.
Kromě toho jsem v této diskuzi uvedl desítky dalších argumentů. Kdežto Vy jste žádný argument pro svůj výklad neuvedl. Máte nějaký?

2) Říkám "protože proces formulace OTR je úplně stejný jako proces formulace STR + STR neplatí v neinerciálních systémech = OTR taky neplatí v neinerciálních systémech".
- 1. OTR a STR používají jako příklad jen ti, kteří ničemu z fyziky nerozumí… Co znamená věta "STR neplatí v neinerciálních systémech"? Vždyť STR POPISUJE mechanické jevy v neinerciálních systémech.
2. Každopádně je to špatná analogie. Schéma mého argumentu je: Když postupem P dosáhneme výsledku V, tak postupem Q, který je úplně stejný jako postup P, dosáhneme také výsledku V.

3) Vy víte, proč v 19. století fyzikové neobjevili OTR - která podle fyziků tehdy platila stejně jako dnes - a místo toho zkoumali éter, který neexistoval?
- Vím. Protože je rozdíl mezi "platit" a "existovat" a mezi "objevit něco, co platí" a "objevit něco, co existuje". OTR v 19. století platila, ale neexistovala. Začala existovat, až když byla objevena.
Zatímco schizofrenie podle psychiatrů v 19. století EXISTOVALA, stejně jako dnes. Dává tedy smysl ptát se, proč v 19. století nebyla objevena. Moje odpověď je, že v 19. století nebyla objevena, protože neexistuje; začala existovat jako fikce, až když si ji Bleuler v roce 1908 vymyslel. Čili podle mě je důvod neobjevení schizofrenie v 19. století skutečně STEJNÝ jako důvod neobjevení OTR v 19. století.
Vy si ale myslíte, že schizofrenie před rokem 1908 existovala. Otázka tedy zůstává: Jak vysvětlíte neobjevení schizofrenie v 19. století?

1) Pomocí přístrojových metod (MR, spect, ct, eeg atd) byly zjištěny rozdíly jak ve funkci tak i ve struktuře některých částí mozku schizofreniků oproti běžné populaci, které se postupem choroby prohlubují.
- Jak víte, tyto fejkové studie se dělají na ŽIVÝCH schizofrenicích. Pokud to je pravda a Vy tomu věříte, a nejedná se tedy o Váš poslední zoufalý pokus, jak se zachránit a nás obelhat, tak VYSVĚTLETE, proč psychiatři prostě Breivikovi neudělali snímek mozku, aby zjistili, zda schizofrenii má, nebo nemá. Proč si s ním místo toho dvacet hodin povídali?

2) Tyto změny se odrážejí v psychologickém testování dotyčných v podobě kognitivních deficitů zejména v sociální rovině a postupném rozpadu osobnosti nemocného.
- Pobavte čtenáře Stok a napište co je "kognitivní deficit v sociální rovině".

1) koncim debatu s nekym, kdo je schopny tvrdit i to, ze nemocni lide vlastne vubec nemocni nejsou a kdyby trosku chteli, tak se uzdravi
- Tvrdím prostě to, že když je člověk nemocný, tak má tělesnou nemoc. Když má duševní nemoc, tak nemocný není, protože výraz "duševní nemoc" neoznačuje nemoc, ale nežádoucí myšlenky, nálady, a chování.

2) kdo je schopny tvrdit i to, ze nemocni lide vlastne vubec nemocni nejsou a kdyby trosku chteli, tak se uzdravi
- Podle Vás je to takto: Buď je gej/lesba/transka schopen změnit svou orientaci/chování "kdyby jen trošku chtěl", anebo je nemocný – jak bylo rozpoznáváno před rokem 1992.

Začínáte být hloupý…
Ale pro pořádek: Kdyby špína byla předmětem vědeckého zkoumání a špínologové by v 19. století neobjevili běžný a zajímavý druh špíny, který je navíc nesmírně nápadný, a místo toho by prohlašovali za nejzajímavější špínu něco, co dnes za špínu nepovažují, a současní špínologové by neuměli vysvětlit, proč se jejich předchůdci tak strašně sekli, tak by to vrhalo na špínologii špatné světlo.

1) Souhlasis s tim, ze clovek neprovozuje "schizofrenicke chovani" dobrovolne? Jako ze to nedela naschval, nesimuluje? Proste se chova nejak, jak by se rad nechoval, ale nemuze to ovlivnit, ze se tak chova?
- 1. Takže když člověk chce změnit své chování a nedaří se mu to, tak to znamená, že je nemocný? Když si student řekne "Budu opravdu tvrdě studovat na zkoušky" a pak to neudělá, protože to stále odkládá, tak to znamená, že je nemocný? Když si člověk řekne "Zhubnu o 15 kg" a nedosáhne toho, protože stále něco jí, znamená to, že je nemocný?
ZÁVĚR: Že osoba chce něco udělat, a (přesto) to neudělá, neznamená přítomnost nemoci. Proč? Protože typicky je to tak, že to osoba sice CHCE, strašně to chce, A ZÁROVEŇ to NECHCE, strašně to nechce. Viz ten příklad se vstáváním do práce.

2) Souhlasis s tim, ze clovek neprovozuje "schizofrenicke chovani" dobrovolne? Jako ze to nedela naschval, nesimuluje? Proste se chova nejak, jak by se rad nechoval, ale nemuze to ovlivnit, ze se tak chova?
- Přečetl jste někdy nějakou psychiatrickou kazuistiku schizofrenika? Pokud napíšete, že ne, tak o čem to mluvíte? Já jsem jich přečetl stovky a ANI JEDINOU, ze které by šlo usoudit, že "schizofrenik není schopen ovlivnit své chování tak jako neschizofrenik".

3) Pokud ano, tak potom je otazka: Kdyz to nedela vedomne, nechce to delat, vadi mu to, vadi to okoli, vsem to vadi, je mu neprijemne, muze ho to obcas I zabit...atd...tak CO to tedy zpusobuje, kdyz ne nemoc "schyzofrenie"?
- Dělá to vědomě, chce to dělat nebo chce i nechce to dělat zároveň, vadí mu to nebo nevadí, okolí to vadí, je mu to nepříjemné nebo příjemné, může ho to zabít. Tohle platí pro VEŠKERÁ chování VŠECH lidí, které někomu mocnějšímu vadí nebo které můžou vést ke smrti. Není to nic schizofrenického. Co to způsobuje? To, co způsobuje, že se lidé nějak chovají. Ty samé faktory. Máte snad Vy chorobu, která způsobuje, že se chováte, tak jak se chováte? "Syndrom Lojzy"?
To je prostě přimýšlení nadbytečného příčinného faktoru, jako tomu bylo u flogistonu.

1. To je ve skutečnosti argument "je to možné vykládat jinak". Ano, je možné vykládat posun od hysterie ke schizofrenii jako "vývoj vědeckého poznání". Jenže tam chybí argument, PROČ to tak vykládat? Argument "lze to vykládat i takhle" vlastně není argument: chybí tam důvod, PROČ to tak vykládat. Protože chcete?
Já přece netvrdím, že "protože hysterie byly vymyšlená psychiatry, tak schizofrenie je taky vymyšlená psychiatry". Já jsem prostudoval proces, kterým psychiatři vytvářejí sociální realitu existence schizofrenie (což se dělá tak, že o určitých lidech začne mluvit, jako že mají nemoc, a začne se s nimi jednat, jako že mají nemoc), a tvrdím, že tento proces je ÚPLNĚ STEJNÝ, jako ten, kterým jejich kolegové až do 20. století vytvářeli sociální realitu existenci hysterie, a to až do ohromujících podrobností.
Čili já nemusím předpokládat "neměnnost psychiatrie", jak mi podsouváte. Protože já neříkám, že "hysterie byla vymyšlená + předpoklad neměnnosti psychiatrie = schizofrenie je taky vymyšlená". Říkám "protože proces vytváření sociální reality existence schizofrenie je úplně stejný jako proces vytváření sociální reality existence hysterie + hysterie byla vymyšlená = schizofrenie je taky vymyšlená. Čili postulát neměnnosti, který mi podsouváte tam není – není třeba.

2) Ve fyzice devatenáctého století se zcela vážně mluvilo o éteru. Našli se fyzikové, kteří na úrovni mikrosvěta zpochybňovali zákon zachování energie. Měli jsme teorii flogistonů.
- A tímto druhem omylu je koncept duševní nemoci. Tedy zhruba. Ale koncepty duševní nemoci a flogistonu si jsou skutečně velmi podobné.

3) Z nějakého důvodu tím nikdo nezpochybňuje současnou fyziků.
- Vysvětleno v bodě 1. Nezpochybňuju to TÍM. Můj argument není "psychiatrie je nesmyslná, PROTOŽE se v minulosti dopouštěla nesmyslů".

4) Ve fyzice devatenáctého století se zcela vážně mluvilo o éteru. (…) Z nějakého důvodu tím nikdo nezpochybňuje současnou fyziků. Napadá Vás, Szasziáne, proč? Napovim. Každá věda, tedy i psychiatrie, se vyvíjí.
- Jak "Z nějakého důvodu tím nikdo nezpochybňuje současnou fyziku"? My VÍME, proč to nezpochybňuje současnou fyziku! Víme, proč se koncept éteru jevil užitečným, respektive nutným, a víme, proč byl odvrhnut.
Pro psychiatrii ale tohle přece neplatí. Nebo Vy VÍTE , proč v 19. století psychiatři neobjevili schizofrenii – která podle psychiatrů tehdy existovala stejně jako dnes – a místo toho léčili a zkoumali hysterii, která neexistovala?

PŘEKLAD PŘEKLAD PŘEKLAD

- Z předmluvy z monografie o hysterii z roku 1913:
Than hysteria, probably there is not any disease which is more interesting, which has been more misunderstood, which is capable of causing a greater diversity of manifestation, and about which more has been written. Its absorbing interest is due mainly to the peculiar character and unlimited possibilities of its expression. Surely, a disease is worthy of the consideration which has been bestowed upon hysteria when it is capable of causing such diverse symptoms as paralysis, convulsions, blindness, multiple personality, and which can occur in epidemics that, in the past, have caused greater disturbance to whole nations than a war would have occasioned. Its history and literature, which would fill a spacious library, show that from the days of the Grecian oracles, or of the sibyls of even more distant ages, to the present trance mediums, the unfortunate victims of the disease have been subjected alternately to persecution as witches and demons, or to devotion as the inspired source of wisdom and of supernatural knowledge.
It is only recently, and through psychologic means, that hysterie is beginning to be understood.
zde: https://archive.org/stream/psychopathology00foxc#page/n7/mode/2up

Snad žádná choroba není tak zajímavá jako hysterie: tak záhadná, schopná toho tolik způsobit, a o které by toho bylo tolik napsáno. Hysterie je tak fascinující především pro svůj podivný charakter a neomezené možnosti projevu. Choroba si jistě zaslouží tolik pozornosti, kolik bylo věnováno hysterii, když je schopna způsobit tak rozdílné symptomy jako ochrnutí, křeče, slepotu, mnohočetnou osobnost, a když se může objevit v epidemii, což v minulosti způsobilo národům víc škod než války. Z její historie a z literatury o ní – která by zaplnila rozměrnou knihovnu – víme, že od dob čarodějnic a démonů nebo věštkyň v ještě dávnějších dobách až k současným spiritistickým médiím, byly nešťastné oběti této choroby střídavě jak pronásledovány jako čarodějnice a démoni, tak uctívány jako božský zdroj moudrosti a nadpřirozených vědomostí.
Až dnes, díky psychologické vědě, začínáme hysterii chápat.

Je to schizofrenické chování (tj. prostě NĚJAKÉ chování) psychiatry vydávané za symptomy choroby schizofrenie. Tak jako – jak Marcusant uznal – nikdy neexistovala žádná choroba hysterie, bylo jen hysterické chování (tj. NĚJAKÉ chování) vydávané psychiatry za symptomy choroby hysterie. Je to prostě jen RÉTORIKA: o chování mluvíte jako o symptomech nemoci.

P.S. Ten výňatek z monografie o hysterii přeložím. Je možné, že ještě někdo další tady neumí anglicky.

1) Szaszián nepochopí ani to, když si z něj někdo dělá už jenom prdel.
- Že psychiatři zavírají dospělé svéprávné lidi na NEURČITOU DOBU a nejsou schopni to obhájit má být srandovní?

2) Konverzní chování je stále běžné, ovšem má jiné projevy než před stodvaceti lety. Takové chování by dnes bylo ve většinové společnosti vnímáno jako směšné a nedosahovalo by žádoucího účinku. (…) Je důležité vnímat hysterii jako účelové i když nevědomé chování. Hysterické chování sleduje nějaký cíl, který ovšem není v daném okamžiku přístupný vědomí hysterika, ale který je dnes často srozumitelný okolí. Proto dnes hysterii tolik pšenka nekvete. Hysterie není z dnešního pohledu nemocí.

- Z předmluvy z monografie o hysterii z roku 1913:
Than hysteria, probably there is not any disease which is more interesting, which has been more misunderstood, which is capable of causing a greater diversity of manifestation, and about which more has been written. Its absorbing interest is due mainly to the peculiar character and unlimited possibilities of its expression. Surely, a disease is worthy of the consideration which has been bestowed upon hysteria when it is capable of causing such diverse symptoms as paralysis, convulsions, blindness, multiple personality, and which can occur in epidemics that, in the past, have caused greater disturbance to whole nations than a war would have occasioned. Its history and literature, which would fill a spacious library, show that from the days of the Grecian oracles, or of the sibyls of even more distant ages, to the present trance mediums, the unfortunate victims of the disease have been subjected alternately to persecution as witches and demons, or to devotion as the inspired source of wisdom and of supernatural knowledge.
It is only recently, and through psychologic means, that hysterie is beginning to be understood.
zde:https://archive.org/stream/psychopathology00foxc#page/n7/mode/2up

- Takže uznáváte, že hysterii si psychiatři vymysleli, že neexistuje a neexistovala žádná "choroba hysterie" jen hysterické chování vydávané psychiatry do dvacátého století (čili dnes UŽ ne) za symptomy "choroby hysterie". V TOMTO se shodujete se Szaszem.
Tak si ještě přiznejte, že stejně tak i schizofrenii si psychiatři vymysleli, že neexistuje a neexistovala žádná "choroba schizofrenie" jen schizofrenické chování v dnešní době psychiatry vydávané (ale do dvacátého století JEŠTĚ ne) za symptomy "choroby schizofrenie".

Asi stejný, jako má film na svého režiséra.
- Takže rozhodnutí nedívat se na televizi ale číst si podle Vás nemá žádný vliv na činnost mozku? V obou případech jsou aktivní stejná centa, utváření a upevňují se stejné spoje, vylévají se stejné neurotransmitery. To si myslíte?

Marcusant napsal, že [i]Myšlení se ale může dít i proti našemu přání. a já jenom nadhodil, čím to asi začnete bagatelizovat.[/i]
- Myšlení se neděje proti našemu přání, neboť myšlení je činnost osoby.

1.1) Mně je upřímně u zadku, na co se vztahuje "Szaszova kritika konceptu duševní nemoci". Alzheimerova choroba je typickou ukázkou poškození činnosti mozku, které má za následek - jak Szasz říká - otravné a obtěžující chování.
- 1. Ale Szasz se vůbec nezabýval "chorobami mozku majícími za následek otravné a obtěžující chování". Zabýval se "otravným a obtěžujícím chováním vydávaným psychiatry za důsledky neviditelné a nedetekovatelné choroby mozku".
1.2) Navíc bych dal krk, že kdyby ten blbec Szasz někde napsal, že Alzheimer neexistuje, jisto jistě byste to po něm papouškoval a zaštiťoval se tím, že je diagnostikován podle pacientova chování.
- Alzheimer se nediagnostikuje podle chování. Existují objektivní testy.

2) Nevím, já vystudoval fyziku a nikdy mě ani nenapadlo točit video, kde bych vysvětloval veřejnosti, že plochozemci se mýlí. Vzhledem k tomu, že szasziáni mají přibližně stejnou šanci způsobit zvrat v psychiatrii, jako plochozemci ve fyzice, není třeba, aby odborníci plýtvali časem a prostředky na vyvracení bludů.
- Což pořád nevysvětluje, proč teda tolik odborníků, včetně Jiřího Grygara, teorie plochozemců vyvrací.

4.1) Stejně jako ten schizofrenik může ublížit sobě nebo svému okolí, pokud nedodrží medikaci.
- A argument? Tohle říkají psychiatři. Myslíte si, že kdyby to nebyla pravda, tak by to neříkali? A jak to, že před rokem 1950, před antipsychotiky, nenacházíme v Evropě nápadně hodně zločinů nebo sebevražd spáchaných neléčenými schizofreniky?
4.2) Za prvé bych neřekl, že skupina disociativních poruch je tak marginální, a za druhé, když nad tím tak přemýšlím, možná je chyba, že tolik hysteriků nikdo neléčí. Znám dost lidí, kterým by to prospělo.
- Každopádně jsou disociativní poruchy naprosto marginální ve srovnání s hysterií v roce 1900. Jak to? Co se s hysterií stalo? Říkáte "škoda, že se hysterici neléčí". To ale nevysvětluje, proč se neléčí? Když před sto lety se léčili?
4.3) V evropském středověku jsme neměli schizofreniky, zato plno lidí posedlých různými ďábly a démony. V různých dobách a kulturách se téže nemoci říkalo různě. Sedíte si na vedení, nebo už Vám čtení Szasze natolik vymylo mozek, že tyhle debilní otázky míníte vážně?
- 1. Takže oběťmi čarodějnických procesů byli schizofrenici? Viděl jste "Kladivo na čarodějnice"? Nebo kdo má být ta "spousta lidí posedlých ďábly a démony ve středověku"? A proč DNEŠNÍ schizofrenici vůbec nepřipomínají středověké posedlé? 2. Nezodpovídá to nepřítomnost schizofrenie v 17.–19. století, a obzvláště v 19. kdy už byla zavedená psychiatrie. Jak to, že za celé 19. století ty tisíce psychiatrů neobjevily schizofrenii? Dále to nezodpovídá nepřítomnost schizofrenie a psychiatrické péče ve starověkém Říme.

To je ambivalence. Chcete něco dělat a zároveň nechcete. Chcete ráno jít do práce – protože do ní jdete – a současně tam jít nechcete – protože se vám nikam nechce a RADĚJI byste ještě spal. Čili ambivalenci znají z osobní zkušenosti pracující lidé, tudíž ji neznají psychiatři, což má závažné důsledky.
S tím jednáním je to tak, že na něj chcete myslet – a proto na něj myslíte – a současně na něj nechcete myslet – protože je vám ta myšlenka nepříjemná. Je to přesně jako vstávání do práce: Chcete jít do práce, protože tam jdete; a nechcete tam jít, protože je vám ta činnost nepříjemná.

Neřekl jsem přece, že mysl může existovat nezávisle na mozku. Podle Vás tedy mysl nemá vliv na mozek?

1) Předpokládám, že spolu se Szaszem budete tvrdit, že Alzheimer neexistuje, že je normální, když staří lidé zapomínají
- Tenhle "argument" použil proti Szaszovi Cyril Höschl v Hyde Parku, když byl na něj Danielem Stachem dotázán. Takový je to formát! Alzheimerova CHOROBA není, překvapivě, duševní nemoc, ale choroba mozku, neurodegenerativní. Takže se na ni Szaszova kritika konceptu duševní nemoci nevztahuje.

2) Tak mě napadlo, že možná proto, že Szaszovy žvásty jsou ještě větší kravina než názory plochozemců.
- A myslíte, že to je dobrý důvod pro to, jejich nesmyslnost neukázat veřejnosti?

4.1) Takže je O.K. říct hemofilikovi, že je v pohodě, když se pořeže?
- Ne, protože může vykrvácet. Kam tím míříte?
4.2) I ta blbá česká wiki to ví: Pojem „hysterie“ (…) Pro méně chápavé radši ještě takto: Pojem hysterie nebyl odstraněn, ale nahrazen.
- Ale mě přece nezajímá TERMÍN "hysterie", zajímá mě SKUTEČNOST hysterie. Jak to, že před sto lety byla hysterie běžná, závažná, fascinující a důležitá choroba, kdežto dneska je vzácná a zcela marginální? Jak se může SKUTEČNOST hysterie, ne to slovo, tak vytratit? Blbá česká wiki je složena z pasáží z psychiatrických textů, proto tyhle nesmysly.
4.3) Já třeba Vaše myšlenky odmítám, ale v hlavě mi je nikdo nepřeříkává. A nepřipadalo by mi normální, kdyby začal. Asi věc vkusu.
- Chybí argument, tak OTÁZKA: Pokud je pravda, co říkají psychiatři – že existuje choroba mozku způsobující, že kolem 20. roku začne člověk slyšet hlasy, myslí si, že ho pronásledují ufoni a paprsky, a není schopen se o sebe do konce života starat – tak PROČ TAKOVOU STRAŠNĚ NÁPADNOU CHOROBU NEZNÁME ODNEPAMĚTI? Proč ji musel Bleuler v roce 1908 objevit? Proč pro ni nemáme český název? Máme diabetes: cukrovka, hepatitis: žloutenka, epilepsie: padoucnice, tuberkulóza: souchotě. Proč nemáme český název pro schizofrenii? Proč Němčina, Angličtina, Čínština, Japonština, Hindština, žádný jazyk neobsahuje lidový název pro schizofrenii? Jak to, že v těch strašných dobách, kdy nebyla antipsychotika, nenacházíme v Evropě obrovské přecpané blázince plné schizofreniků? Jak to, že v Římě za Nera, kdy tam žilo milion lidí, nebyla jediná psychiatrická nemocnice? Měly by tam být tisíce a tisíce schizofreniků. Kde byli?

každý přece občas myslí na něco, na co si nepřeje myslet. Je to jako kolovrátek.
- Uveďte příklad.