Ještě štěstí že nejsem ten anarchokapitalista ale anarchotrolllingista, takže nemusím do tý první linie,
ostatně, já mám stejnak reumatický kolena, takže bych v boji za svobodu moc nepomohl, a skončil bych nejspíše v nemocnici u dr. Grünsteina což by rozhodně nepomohlo ani mně a ani tý svobodě...
Nechci tady nějako lobovat či rozdělovat paběrkující anarchistické hnutí, ale kdyby snad někoho zajímaly základy anarchotrolllingu, najde je shrnuté zde a takto se brilantě může vyhnout té prvnílinii :https://www.youtube.com/watch?v=Y4PN_2dI13g
Pár zajímavostí, které jsem přečetl: ......................................
Protestantská etika jako základ kapitalismu
Ve spoustě knih se dočtete o tom, že je kapitalismus podmíněn protestantsvím. Ale málokde zároveň napíší, jak ho toto náboženství umožnilo či umocnilo. Určitě by stačil jeden dotaz do google, ale protože jsem to našel v knize Sociologie životního způsobu, ocituji vysvětlení odtud. Jedná se o výklad myšlenek německého sociologa Maxe Webera, které uvedl v díle Protestantská etika a duch kapitalismu v letech 1904-1905:
Konečně něco co je čtivé a není to suchoprdně konzistentní a rozšiřuje vobzory vo tom našem myšlení...
Jen mě poněkud mrzí, že je zaměřený pouze a jen na ekonomicky filozofující roštáky, takže mně zde chybí mí dva oblíbenci - Shopenhauer a Nietzsche, ale člověk nemůže mít všechno...
Myslím, že takový Nietzseche (miloval taky stát jako vosinu v prdeli) těmi svými dvěma principy Appolonským a Dionýsovským velmi dobře vystihnul celou naší kulturní tradici, vybudovanou na kultuře řecka a křestanství a především jeho kritika křestanství coby náboženství trpících, správně vodhaluje to, je příčinou současného stavu Evropy... Akoráte poněkud přestřelil s tím mrtvým bohem, nebot buh se nám inkarnoval vcelku úspěšně do demokracie, socialismu, komunismu a fašismu, čemuž zdatně vypomohli právě mnozí filozofující humanizující křestané, či snad křestanští humanisté
Pár zajímavostí, které jsem přečetl: ..................................
„Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. Například dokáží v rozporu se svým osobním užitkem, prospěchem nebo štěstím velmi mnoho obětovat, tedy být altruističtí a spolupracovat. A dokonce i za cenu vlastní oběti trestat podrazáky v situacích, které se jich osobně netýkají. Jinak řečeno - tito lidé hasí, i když je to nepálí.“ (str. 73)
Díky za upozornění, že František Koukolík, zdatný v opisování z Wikipedie, pokročil o knihu dále na své cestě frekventanta. Skutečně, na tohle se nedá říct nic jiného, než "Koukolík!" Je opravdu fascinující, jak může vydávat knihu za knihou někdo, kdo nechápe tak prosté myšlenky, jako že altruista a sobec se liší v tom, co je pro ně užitkem, a ne v tom, že altruista "dokáže v rozporu se svým osobním užitkem mnoho obětovat".
Dodávám, že tento frekventant je jeden z nejhalasnějších stoupenců psychiatrie.
Už když jsem četl Koukolíkovu "Vzpouru deprivantů" a pak "Metuzaléma" mě napadalo, že pomalu každá Koukolíkova věta by mohla jít do encyklopedie blbosti. Je to opravdu úžasný materiál pro rozbor, jak blbě, jak neuvěřitelně blbě se dá myslet.
Třeba tato věta:Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě.
- 1. Z každodenní zkušenosti nic neplyne, ale "je zřejmé". Ale především 2. z čeho by jako mělo plynout, že se lidé nechovají ekonomicky, když jim "něco stojí v cestě"? Na předešlé stránce má: Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. Teorie dále předpokládá, že je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará.“ O to jako má platit jen, "když mu něco nestojí v cestě"? A o těchhle lidech si drtivá většina lidí myslí, že to jsou vzdělanci nebo intelektuálové. Je to začarovaný svět…
Asi to muselo prijit, ale jeden cas jste vypadal uz jako celkem doleceny. Ovsem jakmile se objevi Vasi favorisovani vzdelanci a intelektualove... Smel bych se alespon optat, jakym uveritelnym myslenkovym pochodem se Vam podarilo vlozit rovnitko mezi "jen kdyz" a "ani tehdy"?
Vaše plytké komenty jsou otravné. Není tam žádné takové rovnítko. Ve větě lidé se zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě je ta pravá koukolíkovština to, jak je to mimózní: proč by proboha "stojí mi něco v cestě" mělo vést k neekonomickému chování? A v Koukolíkových knihách jsou takových mimózností kulometné dávky.
Kdybyste si místo chrlení plytkých komentů radši něco přečetl.
Plytkost svych komentu sam soudit nebudu, nicmene hodnoceni od cloveka, jenz proste souveti (na nez byl jeste explicitne upozornen) neni schopen pochopit ani napodruhe, je i v nejelepsim pripade pouze trapnym komickym cislem. Ze jste - opomnev citace jiste pouhou nahodou - dolicny exkrement rozhrabl tentokrat jinym smerem, tim zapach rozhodne nezmizel.
Mate-li ctenarsky denicek zaplnen knihami, jez chapete obdobnym zpusobem, vyuzijete jej mnohem smysluplneji coby podlozku pod nohu stolu.
Ste vostrej! No tak jo: K: Clovek se tak nechova ANI v pripade, ze v ceste nic neni (ergo v pripade, ze v ceste neco je, se tak TAKY nechova, ale to nas az tak neprekvapuje). S1: O to jako má platit jen, "když mu něco nestojí v cestě"? S2: Proč by proboha "stojí mi něco v cestě" mělo vést k neekonomickému chování?
K: Jedna z myriad Koukolíkových mimózností. A to že se, jak píšete HE ergo v pripade, ze v ceste neco je, se tak TAKY nechova, ale to nas az tak neprekvapuje tak to nás naopak překvapuje, to je právě to mimózní, protože proč, jak už jsem napsal, by se měl HE nechovat ekonomicky "když mu něco stojí v cestě"?
S1: Tak jsem glosoval Koukolíkovy pasáže o člověku ekonomickém Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. (…) je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará. Že to – viz K – zřejmě má platit jen, "pokud mu něco nestojí v cestě". S2: Viz S1.
Ještě něco nejasného? Že bych Vám poradil, jak se naučit psát na klávesnici?
Zjevne i tech pouhych pet uvodnich slov na Vas bylo opet moc kecu a ztratil jste se, jeste nez jste zacal. Zkuste to pripadne precist jeste jednou a ten prvni radek nadrzo preskocte.
K: Tak Vas prekvapuje, ze ve std situaci se clovek chova standardne a dtto naopak? S1: Velmi ftipne. Reagoval jste tedy na definici, v niz po one ceste (a podminkach vubec) neni ani stopy, jen cirou nahodou slovy (a to vc. citacnich uvozovek, sic!) presne vytrzenymi z jine citace, jiz se reakce ovsem vubec, ale vubec netykala. Dobrej kabaret. S2: Viz S1.
Poradte. Ja Vam pak na oplatku osvetlim, ze neni ani tak dulezite, jak pisete, ale co pisete.
1) K: Tak Vas prekvapuje, ze ve std situaci se clovek chova standardne a dtto naopak?
- Ale "nestandardní" nemá s "neekonomickým" nic společného. Tohle je slabé i na Vás.
2) S1: Velmi ftipne. Reagoval jste tedy na definici, v niz po one ceste (a podminkach vubec) neni ani stopy, jen cirou nahodou slovy (a to vc. citacnich uvozovek, sic!) presne vytrzenymi z jine citace, jiz se reakce ovsem vubec, ale vubec netykala. Dobrej kabaret.
- Ano, srovnal jsem dvě pasáže jednoho autora z jedné knihy ze sousedních stránek. Kabaret?
Ale k věci: 1. Když Koukolík na str. 72 píše Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. (…) je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará.“ a pak na str. 73 „Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. tak já tvrdím, že je to typická a velmi častá Koukolíkova mimóznost, protože je nepochopitelné, kde se tam vzalo to "ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě" – proč by "stojí mi něco v cestě" mělo vést k NEEKONOMICKÉMU chování.
Otázka: Podle Vás to tedy mimóznost není? Pokud ano, napište, jak tomu rozumíte.
1) Eh? A jake std a nestd chovani tedy ocekavate u specialne k tomuto ucelu definovaneho Homo economica? Ze pri pozaru slusne nepozdravi, to asi nebude ten pravy kernpudl.
2) Dobra, spis tragikomedie. Jenom abych v tom nezabloudil: Vas dotaz "a to plati, jen kdyz bude prset?" se tedy nevztahuje ke konstatovani "nebude-li prset, nezmoknem", ale k definici "dest je padajici voda". Aha, tak pardon, oprava: fraska.
A to si to, do haje, nemuzete rozmyslet hned? Eh, no co uz s Vami nadelam...
Premyslim, jak lze popsat vec, ktera mi prijde zjevna od prirozeni. Ze HE za std podminek, tedy v pohode a bez zminenych prekazek, obecne jedna rozumove ekonomicky, na tom se predpokladam shodujeme. S prekazkami, tedy za ztizenych podminek, v pretizeni, rozptyleni, oslabeni, spechu, nouzi, ohrozeni, stresu, panice, ale i jen v pouhe nasranosti se racionalita rozhodovani snizuje. Typicky priklad je clovek zachranujici z horiciho baraku pendlofky po babicce misto vkladni knizky na dorucitele a jinych Rembrandtu.
Chcete-li par prikladu, jez by me byly vice hodny, radostne Vam je dodam.
S prekazkami, tedy za ztizenych podminek, v pretizeni, rozptyleni, oslabeni, spechu, nouzi, ohrozeni, stresu, panice, ale i jen v pouhe nasranosti se racionalita rozhodovani snizuje. Typicky priklad je clovek zachranujici z horiciho baraku pendlofky po babicce misto vkladni knizky na dorucitele a jinych Rembrandtu.
- Napsal jste něco jako "HE jedná vždy podle 'dvakrát měř, jednou řež', skuteční lidé se od toho odchylují". Souhlasím. Ovšem Koukolík napsal něco úplně jiného. Napsal: Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. O nepromyšleném jednání tam není nic.
1) Vasi mimoidni otazku (a potazmo umeleckou formu Vaseho projevu) tedy mohu pokladat za uzavrenou? Dobra. 2) Nepodstrkujte mi, prosim, Vase rymejky mych postu. Rezte si klidne bez mereni, ja ale pisu, ze pri potizich je jednani mene racionalni a tim i mene ekonomicke. 3) Predstavujete-li si pod "neco v ceste" kaferskeho buvola u vchodu do metra, s Koukolikem spolecnou rec nenajdete.
1) Nikoliv. Pořád platí, že Koukolík je chrlič mimózních vět. 2) Ale proč je méně racionální? Protože ta rozhodnutí jsou nepromyšlená. Na všechny Vámi uvedené příklady to sedí. 3) Kdyby Koukolík chtěl napsat "skuteční lidé, na rozdíl od HE, nejednají vždy promyšleně", tak by to napsal. Protože je to blbec, který si o sobě myslí, že je intelektuál, tak žvaní, a jedno jeho zažvanění teď řešíme. On sám neví, proč to tak napsal. Prostě to tam plácl. Opakuju, že z takových vět jsou jeho knihy sestaveny. Jednoduché vysvětlení je, že když máte v hlavě hovno, tak můžete buď držet hubu, nebo mlít hovna. A Koukolík jede b).
Když chcete Koukolíka obhajovat a nemáte argumenty, tak pochopitelně vždycky můžete začít tvrdit, že to myslel jinak. Ale co podle Vás Koukolík myslel, neřešíme, bavíme se o tom co napsal. A napsal Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. O nepromyšleném jednání nenapsal nic.
!) To je to, co rikam, uz jste tak daleko, ze zacatek mate v mlhach. Tutok: Vas dotaz "a to plati, jen kdyz bude prset?" se tedy nevztahuje ke konstatovani "nebude-li prset, nezmoknem", ale k definici "dest je padajici voda". 2) Smysl konstrukce "jsou mene promyslena, protoze jsou nepromyslena" mi unika. Stejne jako souvislost s Vasim prekladem. Presto se nezda, ze byste protestoval proti (at je po Vasem) nepromyslena = mene ekonomicka. Coz byl Vas puvodni problem. 3) Zde s Vami souhlasim. Kdyby to chtel napsat, tak by to napsal. Jenze on, kurwa uz, chtel napsat (a taky napsal) neco uplne jineho. To skutecne nejste schopem se tou vetou probit?
protože proč, jak už jsem napsal, by se měl HE nechovat ekonomicky "když mu něco stojí v cestě"? .................................................................................................
Protože mu v cestě stojí např. ten stát, či nějaký silnější pes,
na cestě se lze nepochybně vyhnout spoustě menších překážek, nebo taky ne a zkolabujete kvůli kandelábru veřejného osvětlení, záleží na vaší vůli, ale těžko se vyhnete např. policejnímu zátarasu,
obzvláště pak jste-li těmi fízly vobklíčen ze všech stran...
Nevím, nevím, těžko ale popřete fakt, že existují dobrosorové, tzv. altruisté, kteří jsou ve skutečnosti sobci, jenž raději vomezí sebe i vás jen proto, aby bylo dle jejich představ,
přičemž i jim samotným je jasné, že i oni sami na tom ekonomicky prodělají, a jejich jediným ziskem bude radost, že se jim to povedlo a dále pak zisk z toho, že dosáhli určité jejich představy jistoty jíž se jim nedostávalo, ale kterou získali vaším i svým omezením, navíc, nečiní nic, co by nechtěli aby někdo jiný činil jim, akoráte pak činí to, co ti druzí nechtějí (ale na to se mohou jaksi vysrat, nebot silnější pes jebe)
Já myslím, že mezi altruisme a sobectvím není rozdílu, jak koukám na wiki, tento názor zastával i Herbert Spencer : že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus
Lidi mají různé zájmy. Co Vám na tom není jasné? Mezi "pivo a utopenci" a "literatura a komorní hudba" taky není rozdíl? Je literatura a komorní hudba jen skryté a neupřímné pivo a utopenci?
Všichni lidé jsou egoisti, avšak někteří se řídí rozumem a jiní pak pocity a emocemi, mezi pivem a literaturou není rozdíl, obojí přináší zisk dle vašich preferencí či vidění světa..
Mě je jasné především to, že všechny tři Vaše věty jsou nesmyslné. Třeba ta první: Všichni lidé jsou egoisti. Být egoistou znamená, že ve vašem zájmu je jen vaše blaho. Být altruistou znamená, že ve vašem zájmu je i blaho ostatních. Takže je zřejmé, že všichni nejsou egoisty.
Takže je zřejmé, že všichni nejsou egoisty. ..........................................
Ale právě naopak, citoval jsem názor svůj i Herberta Spencera : že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus není v tom prostě rozdílu, dle mého názoru tedy...
Ale samozřejmě že mnozí jsou egoisty. To je jako s každou škálou. Jako byste říkal, že nikdo není malý, protože by mohl být ještě menší, nikdo není hubený, protože by mohl být ještě hubenější…
Herbert Spencer vážně řekl takovou blbost? Dáte odkaz?
Tedy hlavně to neberte tak, že se zaštituji nějakým Spencerem, je to především můj názor i bez Spencera,
jen jsem na to kápnul zde :https://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus
Čistý altruismus Britský myslitel Herbert Spencer začal uvažovat o "čistém altruismu”, to jest postojích nebo jednáních, která by sledovala výlučně prospěch někoho jiného, případně ještě spojený s vlastní ztrátou. Vzhledem k již zmíněné společenské povaze lidského života se taková jednání mohou vyskytovat jen zcela výjimečně: za běžných okolností je prospěch příbuzného, přítele, spolupracovníka, spoluhráče atd. vždycky do jisté míry i prospěchem vlastním. Ale i mezní případy, kdy někdo za cizího člověka položí život, lze vždycky vysvětlit tak, že je to ve prospěch nějakého většího celku, národa, lidstva – anebo že vlastní prospěch spočívá v tom, že se na takového člověka nezapomene, že si získal pověst nebo slávu. Představou čistého altruismu tedy dovedl Spencer altruismus ad absurdum, takže pak snadno ukázal, že nic takového neexistuje. Z toho pak neoprávněným zobecněním vyvodil, že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus. Potud je tedy diskuse o čistém altruismu a egoismu spíše problematická, neboť oba pojmy nelze od sebe odlišit a žádný z nich nelze vykázat.
Potom Spencer definuje altruismus jako "jednání nepřinášející jednajícímu užitek" a egoismus jako "jednání přinášející jednajícímu užitek". Ale v běžném úzu je altruismus "jednání jehož užitkem je blaho někoho jiného".
Kdyby to byla pravda, pak by Spencer uvažoval hloupě. Ovšem je otázka, nakolik lze české wikipedii věřit.
Oba pojmy lze od sebe snadno odlišit a lze od sebe snadno odlišit i ona jednání, resp. lze snadno jednání zařadit do jedné z kategorií.
otom Spencer definuje altruismus jako "jednání nepřinášející jednajícímu užitek" a egoismus jako "jednání přinášející jednajícímu užitek". Ale v běžném úzu je altruismus "jednání jehož užitkem je blaho někoho jiného". :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Já myslím, že definuje altruismus jako jednání přinášející jednajícímu užitek...
V běžném úzu je tomu tak jak píšete, ale já tvrdím, že to především přináší užitek vám, protože jinak by jste tak nevolil, a tím užitkem je "dobrý pocit"
A teď to nejdůležitější - moderní zobrazovací metody ukázaly, že u altruistického odměňování i trestání se v mozku aktivují jisté oblasti, tedy že altruismus je chování zakódované, bez ohledu na racionální zisky. „Pokus provedený s 36 dvojicemi žen, které buď obě spolupracovaly, nebo obě podrážely, případně první spolupracovala, druhá podrážela, nebo opačně, dokázal, že se při vzájemné spolupráci v mozku aktivuje systém odměny. To je vývojově starý systém, neuronální síť tvořená některými oblastmi mozkového kmene, bazálních ganglií a některými oblastmi kůry čelních laloků mozku. Systém odměny nás 'odměňuje' pocitem blaha, když se žízniví napijeme, hladoví najíme, když - nepřesycení - získáme sexuálního partnera, kdž jsme úspěšní při pohybu na společenském žebříčku, například získáme-li nějaké peníze. K jeho aktivaci stačí kousek čokolády. Systém odměny je jeden ze základních systémů zajišťujících v přírodě přežití.“ (str. 87) To hodně připomíná vnitřní pocit uspokojení, že? Jenže výše zmiňované vnitřní uspokojení by vycházelo ze subjektivního žebříčku hodnot, zatímco zde je to pevně dané - narušení sociální normy. atd.
PavelX7 k Proč tu máme stát?:
Příště zkuste vysmahnout předtím než začnete nesmyslně obviňovat a trollit. Je až potom
Komentář 111435
PavelX7 k Proč tu máme stát?:
A zase akorát trapný žvásty o ničem trolko. Když nic jiného neumíte , je to jednoduché vědět .
Komentář 111433
PavelX7 k Proč tu máme stát?:
No věděl jsem to. Takze další naprosto z prstu vycucané obvinění. A naprosto nesmyslné směšné obviňování - z toho ze používám stejné pojmy jako vy? Jen zase trolite
Komentáře
Komentář 20661
takže nemusím do tý první linie,
ostatně, já mám stejnak reumatický kolena, takže bych v boji za svobodu moc nepomohl,
a skončil bych nejspíše v nemocnici u dr. Grünsteina což by rozhodně nepomohlo ani mně a ani tý svobodě...
https://www.youtube.com/results?search_query=%C5%A1vejk
Nechci tady nějako lobovat či rozdělovat paběrkující anarchistické hnutí,
ale kdyby snad někoho zajímaly základy anarchotrolllingu, najde je shrnuté zde a takto se brilantě může vyhnout
té prvnílinii :https://www.youtube.com/watch?v=Y4PN_2dI13g
Komentář 20662
https://www.youtube.com/watch?v=j_t8dfHBcXM
a
https://www.youtube.com/watch?v=Y4PN_2dI13g
Komentář 20669
- http://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/john-maynard-keynes--nejistota-a-selhani-trhu.html
Keynes a nejistota, docela šílené Keynesovy názory.
- http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/pravicovy-populismus-od-murraye-rothbarda.html
Jak dělat libertariánskou politiku radí Rothbard.
- http://www.svobodny-svet.cz/5669/socialismus-se-vraci-zpatky-pristi-zastavka-karl-marx-stadt.html
Karel Marx se nám vrací. Mimochodem Pikora zná Misese!!
Komentář 20675
......................................
Protestantská etika jako základ kapitalismu
Ve spoustě knih se dočtete o tom, že je kapitalismus podmíněn protestantsvím. Ale málokde zároveň napíší, jak ho toto náboženství umožnilo či umocnilo. Určitě by stačil jeden dotaz do google, ale protože jsem to našel v knize Sociologie životního způsobu, ocituji vysvětlení odtud. Jedná se o výklad myšlenek německého sociologa Maxe Webera, které uvedl v díle Protestantská etika a duch kapitalismu v letech 1904-1905:
http://blog.wuwej.net/2010/05/20/protestantska-etika-jako-zaklad-kapitalismu.html
Komentář 20695
....................................
Po dlouhé době jsem nakouknul na Mises a co nevidím, řádí tam jakýsi Modrý pták,
a to velmi pěkně, pro mě i téměř srozumitelně ba i příjemně humorně,
aji grafická úprava je vcelku na úrovni
https://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xix-claude-rouvroy-309.aspx
Konečně něco co je čtivé a není to suchoprdně konzistentní
a rozšiřuje vobzory vo tom našem myšlení...
Jen mě poněkud mrzí, že je zaměřený pouze a jen na ekonomicky filozofující roštáky,
takže mně zde chybí mí dva oblíbenci - Shopenhauer a Nietzsche,
ale člověk nemůže mít všechno...
Myslím, že takový Nietzseche (miloval taky stát jako vosinu v prdeli) těmi svými dvěma principy
Appolonským a Dionýsovským velmi dobře vystihnul celou naší kulturní tradici,
vybudovanou na kultuře řecka a křestanství a především jeho kritika křestanství coby náboženství trpících,
správně vodhaluje to, je příčinou současného stavu Evropy...
Akoráte poněkud přestřelil s tím mrtvým bohem, nebot buh se nám inkarnoval vcelku úspěšně do demokracie, socialismu, komunismu a fašismu, čemuž zdatně vypomohli právě mnozí filozofující humanizující křestané, či snad křestanští humanisté
čímž se nám pak potvrzuje teorie o věčném návratu téhož
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9B%C4%8Dn%C3%BD_n%C3%A1vrat
neboli jak praví lidová moudrost v dětské písni :
Chodí pešek vokolo,
nekoukej se na něho,
kdo se na něj koukne,
toho Pešek bouchne
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9B%C4%8Dn%C3%BD_n%C3%A1vrat
Komentář 20677
..................................
„Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. Například dokáží v rozporu se svým osobním užitkem, prospěchem nebo štěstím velmi mnoho obětovat, tedy být altruističtí a spolupracovat. A dokonce i za cenu vlastní oběti trestat podrazáky v situacích, které se jich osobně netýkají. Jinak řečeno - tito lidé hasí, i když je to nepálí.“ (str. 73)
http://blog.wuwej.net/2007/08/26/homo-economicus-a-altruismus.html
Komentář 20678
Skutečně, na tohle se nedá říct nic jiného, než "Koukolík!"
Je opravdu fascinující, jak může vydávat knihu za knihou někdo, kdo nechápe tak prosté myšlenky, jako že altruista a sobec se liší v tom, co je pro ně užitkem, a ne v tom, že altruista "dokáže v rozporu se svým osobním užitkem mnoho obětovat".
Dodávám, že tento frekventant je jeden z nejhalasnějších stoupenců psychiatrie.
Komentář 20680
Třeba tato věta:Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě.
- 1. Z každodenní zkušenosti nic neplyne, ale "je zřejmé". Ale především 2. z čeho by jako mělo plynout, že se lidé nechovají ekonomicky, když jim "něco stojí v cestě"? Na předešlé stránce má: Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. Teorie dále předpokládá, že je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará.“
O to jako má platit jen, "když mu něco nestojí v cestě"?
A o těchhle lidech si drtivá většina lidí myslí, že to jsou vzdělanci nebo intelektuálové. Je to začarovaný svět…
Komentář 20694
Smel bych se alespon optat, jakym uveritelnym myslenkovym pochodem se Vam podarilo vlozit rovnitko mezi "jen kdyz" a "ani tehdy"?
Komentář 20713
Není tam žádné takové rovnítko. Ve větě lidé se zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě je ta pravá koukolíkovština to, jak je to mimózní: proč by proboha "stojí mi něco v cestě" mělo vést k neekonomickému chování?
A v Koukolíkových knihách jsou takových mimózností kulometné dávky.
Kdybyste si místo chrlení plytkých komentů radši něco přečetl.
Komentář 20721
Mate-li ctenarsky denicek zaplnen knihami, jez chapete obdobnym zpusobem, vyuzijete jej mnohem smysluplneji coby podlozku pod nohu stolu.
Komentář 20722
Komentář 20723
K: Clovek se tak nechova ANI v pripade, ze v ceste nic neni (ergo v pripade, ze v ceste neco je, se tak TAKY nechova, ale to nas az tak neprekvapuje).
S1: O to jako má platit jen, "když mu něco nestojí v cestě"?
S2: Proč by proboha "stojí mi něco v cestě" mělo vést k neekonomickému chování?
Komentář 20724
S1: Tak jsem glosoval Koukolíkovy pasáže o člověku ekonomickém Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. (…) je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará.
Že to – viz K – zřejmě má platit jen, "pokud mu něco nestojí v cestě".
S2: Viz S1.
Ještě něco nejasného? Že bych Vám poradil, jak se naučit psát na klávesnici?
Komentář 20725
K: Tak Vas prekvapuje, ze ve std situaci se clovek chova standardne a dtto naopak?
S1: Velmi ftipne. Reagoval jste tedy na definici, v niz po one ceste (a podminkach vubec) neni ani stopy, jen cirou nahodou slovy (a to vc. citacnich uvozovek, sic!) presne vytrzenymi z jine citace, jiz se reakce ovsem vubec, ale vubec netykala. Dobrej kabaret.
S2: Viz S1.
Poradte. Ja Vam pak na oplatku osvetlim, ze neni ani tak dulezite, jak pisete, ale co pisete.
Komentář 20753
- Ale "nestandardní" nemá s "neekonomickým" nic společného. Tohle je slabé i na Vás.
2) S1: Velmi ftipne. Reagoval jste tedy na definici, v niz po one ceste (a podminkach vubec) neni ani stopy, jen cirou nahodou slovy (a to vc. citacnich uvozovek, sic!) presne vytrzenymi z jine citace, jiz se reakce ovsem vubec, ale vubec netykala. Dobrej kabaret.
- Ano, srovnal jsem dvě pasáže jednoho autora z jedné knihy ze sousedních stránek. Kabaret?
Ale k věci:
1. Když Koukolík na str. 72 píše Homo economicus je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje vklad neboli náklady s užitkem. (…) je dokonale informován, to znamená, že zná všechny možnosti a dokáže je seřadit dle míry užitku, který očekává. Nic jiného jej nezajímá, o nic dalšího se nestará.“
a pak na str. 73 „Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě.
tak já tvrdím, že je to typická a velmi častá Koukolíkova mimóznost, protože je nepochopitelné, kde se tam vzalo to "ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě" – proč by "stojí mi něco v cestě" mělo vést k NEEKONOMICKÉMU chování.
Otázka: Podle Vás to tedy mimóznost není? Pokud ano, napište, jak tomu rozumíte.
Komentář 20758
2) Dobra, spis tragikomedie. Jenom abych v tom nezabloudil: Vas dotaz "a to plati, jen kdyz bude prset?" se tedy nevztahuje ke konstatovani "nebude-li prset, nezmoknem", ale k definici "dest je padajici voda". Aha, tak pardon, oprava: fraska.
Ale k veci: NE!
Komentář 20759
- Tak napište, jak tomu rozumíte.
Komentář 20765
Premyslim, jak lze popsat vec, ktera mi prijde zjevna od prirozeni. Ze HE za std podminek, tedy v pohode a bez zminenych prekazek, obecne jedna rozumove ekonomicky, na tom se predpokladam shodujeme. S prekazkami, tedy za ztizenych podminek, v pretizeni, rozptyleni, oslabeni, spechu, nouzi, ohrozeni, stresu, panice, ale i jen v pouhe nasranosti se racionalita rozhodovani snizuje. Typicky priklad je clovek zachranujici z horiciho baraku pendlofky po babicce misto vkladni knizky na dorucitele a jinych Rembrandtu.
Chcete-li par prikladu, jez by me byly vice hodny, radostne Vam je dodam.
Komentář 20768
- Napsal jste něco jako "HE jedná vždy podle 'dvakrát měř, jednou řež', skuteční lidé se od toho odchylují". Souhlasím. Ovšem Koukolík napsal něco úplně jiného. Napsal: Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. O nepromyšleném jednání tam není nic.
Komentář 20772
1) Vasi mimoidni otazku (a potazmo umeleckou formu Vaseho projevu) tedy mohu pokladat za uzavrenou? Dobra.
2) Nepodstrkujte mi, prosim, Vase rymejky mych postu. Rezte si klidne bez mereni, ja ale pisu, ze pri potizich je jednani mene racionalni a tim i mene ekonomicke.
3) Predstavujete-li si pod "neco v ceste" kaferskeho buvola u vchodu do metra, s Koukolikem spolecnou rec nenajdete.
Komentář 20773
2) Ale proč je méně racionální? Protože ta rozhodnutí jsou nepromyšlená. Na všechny Vámi uvedené příklady to sedí.
3) Kdyby Koukolík chtěl napsat "skuteční lidé, na rozdíl od HE, nejednají vždy promyšleně", tak by to napsal. Protože je to blbec, který si o sobě myslí, že je intelektuál, tak žvaní, a jedno jeho zažvanění teď řešíme. On sám neví, proč to tak napsal. Prostě to tam plácl. Opakuju, že z takových vět jsou jeho knihy sestaveny. Jednoduché vysvětlení je, že když máte v hlavě hovno, tak můžete buď držet hubu, nebo mlít hovna. A Koukolík jede b).
Když chcete Koukolíka obhajovat a nemáte argumenty, tak pochopitelně vždycky můžete začít tvrdit, že to myslel jinak. Ale co podle Vás Koukolík myslel, neřešíme, bavíme se o tom co napsal. A napsal Z každodenní zkušenosti plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají ani tehdy, nestojí-li jim nic v cestě. O nepromyšleném jednání nenapsal nic.
Komentář 20775
2) Smysl konstrukce "jsou mene promyslena, protoze jsou nepromyslena" mi unika. Stejne jako souvislost s Vasim prekladem. Presto se nezda, ze byste protestoval proti (at je po Vasem) nepromyslena = mene ekonomicka. Coz byl Vas puvodni problem.
3) Zde s Vami souhlasim. Kdyby to chtel napsat, tak by to napsal. Jenze on, kurwa uz, chtel napsat (a taky napsal) neco uplne jineho. To skutecne nejste schopem se tou vetou probit?
Komentář 20727
.................................................................................................
Protože mu v cestě stojí např. ten stát, či nějaký silnější pes,
na cestě se lze nepochybně vyhnout spoustě menších překážek, nebo taky ne a zkolabujete kvůli kandelábru veřejného osvětlení, záleží na vaší vůli,
ale těžko se vyhnete např. policejnímu zátarasu,
obzvláště pak jste-li těmi fízly vobklíčen ze všech stran...
Komentář 20730
při cestování vám pak obvykle brání v ekonomickém sledování vašeho cíle např. autorita dopravní značky a vy pak dáváte přednost v jízdě jiným řidičům,
tedy ne všichni řidiči, někdo na to třeba kašle a jezdí značka neznačka, páč mu ta značka nikterak nebrání,
vždyt stojí vedle silnice či cesty...
Komentář 20681
těžko ale popřete fakt, že existují dobrosorové,
tzv. altruisté, kteří jsou ve skutečnosti sobci,
jenž raději vomezí sebe i vás jen proto, aby bylo dle jejich představ,
přičemž i jim samotným je jasné, že i oni sami na tom ekonomicky prodělají,
a jejich jediným ziskem bude radost, že se jim to povedlo a dále pak zisk z toho,
že dosáhli určité jejich představy jistoty jíž se jim nedostávalo, ale kterou získali vaším i svým omezením,
navíc, nečiní nic, co by nechtěli aby někdo jiný činil jim,
akoráte pak činí to, co ti druzí nechtějí (ale na to se mohou jaksi vysrat, nebot silnější pes jebe)
Já myslím, že mezi altruisme a sobectvím není rozdílu,
jak koukám na wiki, tento názor zastával i Herbert Spencer : že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus
Komentář 20682
Mezi "pivo a utopenci" a "literatura a komorní hudba" taky není rozdíl?
Je literatura a komorní hudba jen skryté a neupřímné pivo a utopenci?
Komentář 20683
avšak někteří se řídí rozumem a jiní pak pocity a emocemi,
mezi pivem a literaturou není rozdíl, obojí přináší zisk dle vašich preferencí či vidění světa..
Mně není spíše jasné co vám není jasné ?
Komentář 20685
Komentář 20686
..........................................
Ale právě naopak,
citoval jsem názor svůj i Herberta Spencera : že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus
není v tom prostě rozdílu, dle mého názoru tedy...
Komentář 20687
Herbert Spencer vážně řekl takovou blbost? Dáte odkaz?
Komentář 20689
je to především můj názor i bez Spencera,
jen jsem na to kápnul zde :https://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus
Čistý altruismus
Britský myslitel Herbert Spencer začal uvažovat o "čistém altruismu”, to jest postojích nebo jednáních, která by sledovala výlučně prospěch někoho jiného, případně ještě spojený s vlastní ztrátou. Vzhledem k již zmíněné společenské povaze lidského života se taková jednání mohou vyskytovat jen zcela výjimečně: za běžných okolností je prospěch příbuzného, přítele, spolupracovníka, spoluhráče atd. vždycky do jisté míry i prospěchem vlastním. Ale i mezní případy, kdy někdo za cizího člověka položí život, lze vždycky vysvětlit tak, že je to ve prospěch nějakého většího celku, národa, lidstva – anebo že vlastní prospěch spočívá v tom, že se na takového člověka nezapomene, že si získal pověst nebo slávu. Představou čistého altruismu tedy dovedl Spencer altruismus ad absurdum, takže pak snadno ukázal, že nic takového neexistuje. Z toho pak neoprávněným zobecněním vyvodil, že každý altruismus je jen skrytý a neupřímný egoismus. Potud je tedy diskuse o čistém altruismu a egoismu spíše problematická, neboť oba pojmy nelze od sebe odlišit a žádný z nich nelze vykázat.
Komentář 20690
https://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus
Komentář 20691
...........................................
Podle mne vyvodil oprávněně,
nebot řídite-li se rozumem či pocitama, v obojím případě se řídíte svým egoismem. tedy sledujete svůj cíl...
Komentář 20692
Kdyby to byla pravda, pak by Spencer uvažoval hloupě. Ovšem je otázka, nakolik lze české wikipedii věřit.
Oba pojmy lze od sebe snadno odlišit a lze od sebe snadno odlišit i ona jednání, resp. lze snadno jednání zařadit do jedné z kategorií.
Komentář 20693
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Já myslím, že definuje altruismus jako jednání přinášející jednajícímu užitek...
V běžném úzu je tomu tak jak píšete,
ale já tvrdím, že to především přináší užitek vám, protože jinak by jste tak nevolil,
a tím užitkem je "dobrý pocit"
viz. http://blog.wuwej.net/2007/08/26/homo-economicus-a-altruismus.html
A teď to nejdůležitější - moderní zobrazovací metody ukázaly, že u altruistického odměňování i trestání se v mozku aktivují jisté oblasti, tedy že altruismus je chování zakódované, bez ohledu na racionální zisky. „Pokus provedený s 36 dvojicemi žen, které buď obě spolupracovaly, nebo obě podrážely, případně první spolupracovala, druhá podrážela, nebo opačně, dokázal, že se při vzájemné spolupráci v mozku aktivuje systém odměny. To je vývojově starý systém, neuronální síť tvořená některými oblastmi mozkového kmene, bazálních ganglií a některými oblastmi kůry čelních laloků mozku. Systém odměny nás 'odměňuje' pocitem blaha, když se žízniví napijeme, hladoví najíme, když - nepřesycení - získáme sexuálního partnera, kdž jsme úspěšní při pohybu na společenském žebříčku, například získáme-li nějaké peníze. K jeho aktivaci stačí kousek čokolády. Systém odměny je jeden ze základních systémů zajišťujících v přírodě přežití.“ (str. 87)
To hodně připomíná vnitřní pocit uspokojení, že? Jenže výše zmiňované vnitřní uspokojení by vycházelo ze subjektivního žebříčku hodnot, zatímco zde je to pevně dané - narušení sociální normy.
atd.
Komentář 65388