Celorepubliková párty – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ovšem podle toho, jak fungují utopené náklady, se vyplatí si užít oslav jen když se nám to užívání líbí a pociťujeme ho jako přínos. Jelikož kdo se neúčastní, tomu se poměrná ani celá část nákladů nevrati. V tomhle, že to zaplatíme tak jako tak, souhlas, "koukejte si tuhle párty užít" jsem si vyložil jako sarkasmus. Takže vlastně celkově souhlas.

A všimněte si, že utopené náklady působí z hlediska motivací naprosto stejně, jako cokoliv tzv. zadarmo. Hezký příklad má ekonom Tím Harford v jedné své knize, kdy se organizátoři nějakého večírku rozhodli, že nápoje budou drahé ale lze si zakoupit paušál a za něj pak pít neomezeně. A pak řešili, proč se jim účastníci rozdělili na dvě skupiny, jedna popíjela téměř po kapkách celý večer jeden, dva nápoje a moc si večírek neužila a druhá nezřízeně chlastala, až někteří do němoty. Na dalším večírku tedy zkusili upravit velikost toho paušálu ale dostali totéž, jen ty skupiny tentokrát byly jinak velké. Jinak ale triviální ekonomicky příklad pro středoškoláky, jak tohle vysvětlit. Zajimavé, a pro mě naprostá záhada, proč tomu tak je, že s tímto (a s dalšími jinými, taktéž IMHO úrovni střední školy), mají problémy zákonodárci. A nikoliv zanedbatelní jednotlivci, neznalost základních ekonomických principů se běžně promítá do zákonů, načež v dalších obdobích politici řeší, proč tak skvěle napsané zákony nezafungovaly a jsou potřeba neustálé novelizace. Nejčastěji se politici mýlí všude tam, kde mají co do činění s trhem. Takže se nabízí hypoteza, že je to tím, že pokud by chápali fungování trhu, nešli by do politiky ale vydělávali by si na živobytí možná jinak. A proto se mezi politiky hromadí tyhle administrativně regulátorské typy lidí.