Clí, tak clíme – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hezký den....v ankapu nemůže vlastník uvalit clo na nějaké zboží prodávané na jeho pozemku? Nebo co koho štve na clech? Vždyť přece každé rozhodnutí je racionální...tedy i uvalit clo...a co se komu na tom nemá co líbit?

Asi může. A štve je to, že mezi majitelem ovládajícím soukromý byť velký pozemek a státní organizací ovládající státní území prý vidí nějaké rozdíly.

Ano, může uvalit clo. Ale to může někoho štvát.
Vaše spojení toho, že něco je reacionální, tak by se to mělo líbit, nedává logicky smysl.

V tomto ohledu s Urzou plně souhlasím. Clo je zlo, které ničí efektivitu trhu a omezuje výhodnost dělby práce. Na zavedení cla doplatí jak domácí ekonomika, tak i ekonomika země, z niž se dané produkty dovážely.

Tady asi není moc o čem.

Reakce na zavedení cla jinou zemí ve stylu "jak vy k my, tak my k vy" to zlo samozřejmě pouze znásobí. Za racionální reakci na zavedení cel jinou zemí považuji zrušení cel dříve zavedených vůči této zemí, popř. ignorování tohoto kroku s vysvětlující kampaní typu "shame on you".

Off topic k Urzovi.

Netrpělivě čekám na zveřejnění konference z 28.5. s názvem Peníze včera, dnes a zítra. :-)

Na webu konference.urza.cz bylo uvedeno, že záznam se právě připravuje a dnes byla tato informace nahrazena odkazem na playlist Kanálu Svobodného přístavu, kde se má záznam nacházet, ale žádné video zde zveřejněno není.

Tak se ptát, zda jde o nějaký technický problém, nebo je to v procesu a vše jde podle plánu?

Předem děkuji za odpověď.

Pokud to bude stejně jako u minulé konference, čekal bych to průběžně v dalších týdnech o víkendech.

Existuje situace, kdy má clo smysl, ale předpokládá to existenci st(r)átů. Představme si, že větší agresivní stát začne ve velkém vyvážet do jiného menšího státu nějakou klíčovou komoditu třeba plyn, obilí, ropu, elektřinu, za dumpingovou cenu. Bude to mít několik dopadů zejména: 1) velký stát přijde o nějaké ty tržby, menší stát může dokonce komoditu přeprodávat a vydělat na tom 2) producenti obdobné komodity v menším státě zkrachují, jejich výroby se zlikvidují a rozprodají. Velký stát kupuje zkrachované konkurenční podniky za hubičku. Případné znovuzprovoznění některých výrob trvá roky.
Velký stát zavře kohoutek. Malý stát začne komoditu dovážet odjinud, je ale drahá a nedostatková, skladované rezervy se tenčí, začíná krize, lidé se bouří, vláda kolabuje. Velký stát vydíráním, korupcí, vojenským nátlakem a případnou blokádou donutí malý k politickým ústupkům, či ho rovnou přivtělí. Vnější pomoc je limitovaná a neefektivní, ostrakizace agresora nenachází širokou podporu v okolí. Pokud by malý stát hned na začátku nastavil clo, nedošlo by ke krachu místní výroby a nemohl by být vydírán. Druhou možností je přeprodávat většinu komodity dál a na vnitřní trh pouštět jen malou část, která by působila konkurenčně nikoli likvidačně. I to je ale zásah do volného trhu.

Tohle je klasická představa nejen u států, ale i na trhu, ale mylná; ukazuje se, že realita je komplexnější a tržní aktéři nejsou úplní blbci. Tohle vyžaduje, aby ten jeden byl génius a ostatní mimo.
Ona ta fáze, kdy ten velký stát vyváží do malého levně, není tak snadná; protože z toho malého se to dá přeprodávat dál. Nedává úplně smysl, aby pak vznikla situace, kdy v tom malém státu to bude levné, všude jinde drahé a zároveň to zboží nebude proudit.

Dobře. A pokud je clo ochranou před dupingem vytvořeným třeba masivními zahraničními dotacemi? Co když dovoz dotovaných produktů zlikviduje domácí odvětví, které po zablokování dovozu (např. v případě války) nelze nahradit, nebo až za několik let? Třeba v zemědělství?

Přesně dotace zemědělství rozebírám v mnoha videích.
Když někdo dává potraviny za nízké ceny, je fajn je kupovat; když je dávat přestane nebo zdraží, lze nakupovat jinde (není nutno od něj).

Jistě. Pokud platí, že lze nakupovat jinde. Zemědělství není můj obor. Ale třeba v energetice, když vám konkurence zlikviduje např. uhelné elektrárny (podpora konkurenčních produktů nemusí být vždy přímá, ale třeba skrytá za tzv. ekologií), rozhodně si stejné množství a kvalitu jinde nekoupíte.

Nemyslím, že by reálně někdy v současnosti nebylo možné kupovat potraviny jinde; vždyť producentů je spousta a v našich končinách přebytky.

Jistě, pokud připustíme pouze variantu, že libovolné zboží (nebo jeho substitut) lze vždy někde nakoupit, je tato debata zbytečná. Ale zajímalo by mě, jestli teorie ankapu počítá s možností, že nějaké hodně důležité zboží na globálním trhu nebude k sehnání. Jestli uvažuje o něčem jako soběstačnost ve strategickém odvětví.

Jenže tahle debata není o libovolné situaci a libovolném zboží; je to debata o potravinách pro malou zemi.
Debata o "nějakém hodně důležitém zboží" je naopak moc obecná.

Dobře, tak začněme od začátku. Článek je o clech a o tom, že zejména malý stát si zavedením cel nijak nepomůže (viz „Tak proč by si měl pomoci stát, zejména když některé státy mají méně obyvatel než některá města?“).
Cla evidentně nejsou aktuálním problémem Česka, protože to o clech nerozhoduje, jsouc poddaným EU. Jelikož cla kromě financování státu mají sloužit k ochraně vnitřního trhu před zahraniční konkurencí, je zcela legitimní v rámci nadnesené diskuse položit otázku: Je v zájmu (malého) státu chránit v případě strategických produktů vnitřní trh?
Konkrétně např.: Je v malém státě normální nechat si exportovanou kvaziekologickou politikou zlikvidovat výrobu spolehlivé a levné el. nergie a nakupovat předraženou nekvalitní energii z monopolu velké země?

Odpověď na první otázku: Je mi jedno, co je v zájmu státu; řeším, co je v zájmu lidí.
Odpověď na druhou otázku: Už vůbec neřeším, co je normální.

Tomu rozumím. Ale proč teda téma cel vůbec otevíráte, když je přece evidentní, že jsou pouze produktem a v zájmu státu a proti zájmu lidí. Napsal jste: "Proč by si měl pomoct stát, zejména když..." Takže jste diskusi o zájmech státu sám inicioval. Zajímal mě tedy názor, zda v podmínkách existence státu je či není ochrana domácího trhu v zájmu lidí (alespoň v některých případech).
Ale už to nebudu rozmazávat.

O clech píši právě proto, abych ukázal, že poškozují lidi.

Já to chápu, ale nikde nenalézám odpověď, co s tím zkrachovalým odvětvím, některé komodity nelze tak snadno a rychle dovézt, a nebo to bude hodně drahé. Průmysl v kapitalismu neprodukuje tak velké přebytky, bylo by to neefektivní a reakční doba např. u potravin je minimálně půl roku, rychleji to nové obilí zkrátka nebude. Když se k tomu přidá nějaký ten sezónní výkyv, máme hladomor.

K hladomoru jsme v současné době extrémně daleko.
Jídla je velký přebytek a my se v příkladu bavíme o malé zemi.