Autor: Ondrášeček
Čas: 2024-02-01 00:00:02
Co je smyslem anarchokapitalismu?
Tohle téma mi v libertariánském diskurzu chybí už delší dobu, protože snad nikde jsem z nenašel úplně uspokojivou, jasnou a zároveň všeobjímající odpověď na otázku: Proč bych vlastně měl chtít svobodu? Netuším, jestli jsem vůbec na začátku svého působení v ankap komunitě přesně věděl, proč ji chci, jsem si ale jistý, že jsem po ní vždy hodně silně toužil. Co je vůbec smyslem za anarchokapitalismem a jeho myšlenkami? Chce snad nějaká nadpřirozená síla, abychom měli svobodu? A pokud ji chceme my, proč ji vlastně chceme? Proč pro mě nejsou důležité jen některé svobody a jiné neopomíjím? Vím, že již necítím potřebu ovládat druhé lidi skrze stát, ale proč tak moc toužím po opaku? Hodně by mě zajímalo, jak tyhle otázky vnímáte Vy.
Dlouho mi na mysl nepřicházela žádná specifická formulace a moje argumentace pro dílčí aspekty anarchokapitalismu byla spíše utilitaristická. Teď bych řekl, že mým smyslem anarchokapitalismu je nejspíše to, že mi naplňuje potřebu respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt. Etatismus je dle mého názoru zakořeněn i v nedostatku respektu k různorodým způsobům života a řešení problémů: Právě kritizováním státu se snažím lidi nenásilnou cestou přesvědčit, aby ostatním tolik nepřekračovali jejich osobní hranice a dali jim více prostoru pro osobní růst.
Dlouho mi na mysl nepřicházela žádná specifická formulace a moje argumentace pro dílčí aspekty anarchokapitalismu byla spíše utilitaristická. Teď bych řekl, že mým smyslem anarchokapitalismu je nejspíše to, že mi naplňuje potřebu respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt. Etatismus je dle mého názoru zakořeněn i v nedostatku respektu k různorodým způsobům života a řešení problémů: Právě kritizováním státu se snažím lidi nenásilnou cestou přesvědčit, aby ostatním tolik nepřekračovali jejich osobní hranice a dali jim více prostoru pro osobní růst.
Přečtení: 13959
Komentáře
Komentář 101342
D. M. VITON
Konkrétní příklad anarchokapitalistického řádu existoval ve Španělsku, na současné hranici mezi Španělskem a Portugalskem, v království Kastílie a Galície. „Anarchií“ myslím zrušení centralizované moci, ne zrušení autority, jak si levičáci představují, že má nastat. Jeden takový režim byl nazván Coto Mixto. Šlo o malou oblast v povodí řeky Salas. Obyvatelé Coto Mixto se vyhýbali kontrole Španělska a Portugalska přibližně od roku 1143 do roku 1868. Coto Mixto měřilo asi 30 kilometrů čtverečných (přesně 27 km2) a patřilo pod Orsenské biskupství.
Jeden tisíc obyvatel Coto Mixto (dle sčítání z roku 1864) neměl krále nebo feudálního pána a udržel si historická privilegia. Jeho společenské struktury by mohly být považovány za anarchické. Protože starosta, nazývaný soudce, byl volen každou hlavou rodiny každé tři roky na shromáždění a radili mu tři muži ze tří různých vesnic z oblasti (Santiago de Rubiás, Rubiás a Meaus). Fungovalo to podobně jako současné sousedské asociace, ve kterých jeden člen každé domácnosti volí jednoho předsedajícího každý jeden nebo dva roky. Navíc, právem zde byly starodávné nepsané tradice a zvyky, které byly nepříliš daleko od přirozeného práva.
Během sedmi století obyvatelé dodržovali historická práva uznaná jinými královstvími, jako je volná volba občanské příslušnosti, daňové výhody a nepovinná vojenská služba. Žádné bezpečnostní síly neměly soudní pravomoc v hranicích Coto Mixta a jakékoliv osoby zde nemohly být zatčeny nebo připraveny o majetek, ačkoliv místní předávali lidi obviněné z vraždy Španělům, pokud byly důkazy přesvědčivé. Měli také právo poskytovat azyl a svobodu pěstování plodin, díky tomu mohli pěstovat tabák, který byl – a dodnes je – ve Španělsku státem ovládaným monopolem. Mohli praktikovat svobodný obchod díky „Camino Privilegiado“, obchodní cestě mezi Portugalskem a Španělskem, na kterou nemohla žádná autorita uvalovat clo.
Není zde žádný důkaz o vyšší míře kriminality ve svobodné společnosti Coto Mixto ve srovnání s Portugalskem anebo Španělskem, v protikladu k tvrzením etatistů, kteří tvrdí, že anarchistické společnosti jsou nebezpečné. Navíc místní byli oddanými katolíky a respektovali všechny tradice a spolupracovali ohledně společného majetku; jeví se tak, že myšlenka státu vynucujícího morálku a ctnosti je jen dalším mýtem. Konečně, anarchistická společnost byla stabilní po sedm století bez jakékoliv války a bez potřeby toho, aby stát zajišťoval mír, prosperitu a stabilitu.
Zvažujeme-li přednosti tohoto režimu, musí se potom ptát, proč Coto Mixto zmizelo? Důvodem byla vláda klasických liberálů (ve Španělsku tuto historickou dobu nazýváme jakobínským liberalismem) královny Isabely II., která viděla v Coto Mixtu problém pro své homogenní a rovnostářské cíle. Tak začala se špinavou kampaní proti Mixtům ve jménu národní bezpečnosti, tvrdíce, že stovky lidí mají prospěch z toho, že Mixtové dávají přednost pašování a zločinu. Jak jsme ukázali taková tvrzení byly zřejmými pomluvami, ale byly dostatečné pro království Španělské a Portugalské, aby podepsaly ujednání zvané Lisabonská dohoda k rozdělení Coto Mixta v roce 1864. Místní se nakonec roku 1868 vzdali.
Je zde mnoho otázek ohledně reálného anarchokapitalismu. Mohla by anarchie s řádem fungovat? Jistě, protože je to přirozený systém lidské organizace založený na přirozeném právu. Mohl by tento systém přetrvat věky? Ano, ale měli bychom si připomenout, že Coto Mixto trvalo po tak dlouhý čas kvůli feudálním privilegiím a pasivitě španělské a portugalské vlády. Jakmile tyto mocnosti zatoužily, daly pryč právní zvyky minulosti a svobody právě proto, že měly mocnější armády, podobně jako jakékoliv moderní vlády dávají stranou jakékoliv limity své moci.
Idylické řešení Evropy rozdělené na stovky politických jednotek bez jakéhokoliv státu většího než Lichtenštejnsko nebo malé země Svaté říše římské, bude těžké, jestliže se nepodíváme nazpět a nebudeme uvažovat o feudálním právu, ne jako o špatné instituci, ale jako o vhodné alternativě k narůstající centralizaci státní moci několika byrokratů v Bruselu, v OSN, NATU, EU a všech mezinárodních byrokratických institucích, které jsou řízeny elitami, které chtějí světový stát. Secese může být možná jen tehdy, pokud občané blízkých městských států nikdy nebudou legitimizovat vojenské útoky proti svým sousedům. Bez vítězství v kulturní válce budou všechny secesionistická a anarchistická hnutí smetena nepřiměřeným použitím síly.
Coto Mixto je jen příkladem v dlouhém seznamu anarchistických společností ve formě řádu. Pro více příkladů, se čtenář může podívat na Americký západ (19. století), keltské Irsko (650-1650), islandské společenství (930-1262), Rhode Island (1636-48), Albermale (1640-63). Pensylvánie (1681-90) a Cospaia (1440-1826). Anarchie není nemožná.
https://svobodny-svet.cz/coto-mixto-anarchie-v-galicii/
Komentář 101344
Se článkem v zásadě souhlasím, jenom v tenhle moment nechápu, proč bychom měli Evropu rozdělovat zrovna podle feudálního práva. Já bych ty hranice ideálně nechal podle toho, které území kdo legitimně vlastní.
Komentář 101426
Zase ten starý vtip. A tá legitimita (ako reťaz legitímnych transakcií od prvotného homesteadingu niekedy v praveku, max. staroveku) by sa zisťovala vo všeobecnosti presne ako? A kto by definoval, čo je to legitimita?
Komentář 101428
Komentář 101343
Tohle téma mi v libertariánském diskurzu chybí už delší dobu, protože snad nikde jsem z nenašel úplně uspokojivou, jasnou a zároveň všeobjímající odpověď na otázku: Proč bych vlastně měl chtít ANARCHOKAPITALISMUS? Netuším, jestli jsem vůbec na začátku svého působení v ankap komunitě přesně věděl, proč HO chci, jsem si ale jistý, že jsem po NĚM vždy hodně silně toužil. Co je vůbec smyslem za anarchokapitalismem a jeho myšlenkami? Chce snad nějaká nadpřirozená síla, abychom měli ANARCHOKAPITALISMUS? A pokud HO chceme my, proč HO vlastně chceme? Proč pro mě nejsou důležité jen OSTATNÍ SYSTÉMY? Vím, že již necítím potřebu ovládat druhé lidi skrze stát, ale proč tak moc toužím po ANARCHOKAPITALISMU? Hodně by mě zajímalo, jak tyhle otázky vnímáte Vy.
Dlouho mi na mysl nepřicházela žádná specifická formulace a moje argumentace pro dílčí aspekty anarchokapitalismu byla spíše utilitaristická. Teď bych řekl, že mým smyslem anarchokapitalismu je nejspíše to, že mi naplňuje potřebu respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt. Etatismus je dle mého názoru zakořeněn i v nedostatku respektu k různorodým způsobům života a řešení problémů: Právě kritizováním státu se snažím lidi nenásilnou cestou přesvědčit, aby ostatním tolik nepřekračovali jejich osobní hranice a dali jim více prostoru pro osobní růst.
***
CO MI HLAVA NEBERE:
To, po čem tedy nejvíce toužíte je "potřeba respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt"
Respekt (ohled, uznání, úcta) je uznání kvalit jiných lidí. Respekt je důležitou součástí mravnosti. Zahrnuje jisté dobrovolné sebeomezení a toleranci, ale ne proto, že by byl vůči nim lhostejný, nýbrž proto, že si jich váží a uznává jejich cenu, i když s jejich názory nebo postoji nemusí souhlasit.
Respektovat všechny lidi můžete v LIBOVOLNÉM ZŘÍZENÍ, to by Vám snad žádný režim nemohl zakázat, i když je to hodně zvláštní přání... ale ŽÁDNÝ SYSTÉM Vám nezaručí, že OD LIDÍ BUDETE DOSTÁVAT RESPEKT, ankap tuplem ne. To je věc, která se prostě NEDÁ VYNUTIT a závisí to hodně na tom, jaký jste člověk.
Komentář 101345
Komentář 101346
Absolutní respekt od jiných lidí Vám ROZHODNĚ nikdo nezaručí v žádném systému... :)
Respekt vlastnických práv si můžete vynucovat v podobě toho, že si zaplatíte nějakou agenturu či gang, kteří Vám ochranu přislíbí, ale nezaručí :)
Komentář 101368
Komentář 101369
a budete respektovat lidi, kteří Vám na ankap kompletně kašlou?
třeba byste mohl respektoval lidi, kteří vůbec neuznávají koncept vlastnictví :)
Komentář 101376
Systém kde se dají respektovat úplně všichni by byl určitě fajn, ale to je utopie. Řeší se jak se té utopii co nejvíce přiblížit.
Komentář 101378
Point je, že respekt se nedá vynutit.
"Systém kde se dají respektovat úplně všichni by byl určitě fajn" no to by rozhodně nebyl fajn, byl by to totalitní režim, který by to sice deklaroval - a přitom by třeba žádal jen respekt k divným věcem v rámci ideologie režimu, nevyhovující názory by tvrdě potlačoval a trestal... Respekt z principu nemůže být vynucený žádným režimem.
Komentář 101381
Já to myslel v tom smyslu že by to byl systém kde neexistuje ne-respekt, utopie, kde neexistuje konflikt, neexistuje násilí, hlad ani žízeň. To by podle mě fajn bylo.
Komentář 101395
Komentář 101396
To bychom museli být padlí na hlavu.
Vy jste psal, že chcete všechny respektovat...
A skutek utek :)
Komentář 101398
Chci je respektovat co možná nejvíc. Nejde plně respektovat nerespekt, ovšem všechno ostatní by mělo být možné, což se ve státní společnosti inherentně neděje, neboť ta vytváří mnoho umělých konfliktů.
Komentář 101400
Pokud byste neuznával přirozené právo, budete můj nepřítel... logika
Komentář 101401
Komentář 101404
Komentář 101405
Komentář 101347
Komentář 101348
To je hodně znepokojivé :)
Buďme rádi, že je to jen Vás subjektivní postoj, který nás jako společnost nemůže příliš ohrozit :)
Komentář 101349
Komentář 101350
Komentář 101351
Komentář 101355
Komentář 101356
Nejde o bohy, ale o to, abychom tady neměli velkej průser, společenstvo nezodpovědných a nesvéprávných sobců... pak by to bylo ono "peklo na zemi" :)
"Neznám člověka co dokáže obhájit svojí morálku aniž by se odkazoval na jednoho z bohů" toto je ukázka čiré stupidity...
Komentář 101358
Co je na tom stupidního vyjma toho, že se to neshoduje s vašimi subjektivními názory? Morálka stejně jako chuť a nechuť prostě je jaká je, to že mi něčí morálka nelíbí je jen moje naštvaná morálka, nic víc. Stejně jako já jsem naštvaný na zloděje protože krade, zloděj je naštvaný protože mu nechci dát svou peněženku, v očích vesmíru jsme si rovni, v očích mích je zloděj hňup, v očích zloděje jsem hňup já. A dokud nepřijde bůh a nebo Li aby nám řekli kdo má pravdu, pak jsme hňupi oba.
Komentář 101359
Komentář 101364
Komentář 101370
Komentář 101374
https://veridici.com/ayn-rand-had-aspergers-syndrome/
Komentář 101375
"Vysvětlení AS po odborné stránce: jedná se o poruchu autistického spektra, vyznačující se narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Stejná triáda postižení se projevuje i při dětském autismu a atypickém autismu. Při Aspergerově syndromu může být hloubka postižení zpravidla mírnější než při ostatních poruchách autistického spektra, ale někdy tomu bývá i opačně."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Asperger%C5%AFv_syndrom
Komentář 101379
Komentář 101380
Není to o fantaziích, ale pokud modelujete systém, tak je nutné mít představivost dost rozvinutou, pracovat synchronně s oběma hemisférami, což je u autistů kámen úrazu :)
Komentář 101382
Komentář 101383
Pokud by právo bylo selektivní jen na "hmotné statky", tak tam něco nehraje.
Když to zkoumáte víc, tak je zjevné, že to nemá vůbec nic společného s LIBERTARIÁNSTVÍM ani s rakouskou školou.
Na čem to tedy stojí? Na knížce od Urzy... a to je dost málo :)
Komentář 101384
Komentář 101386
To je dost málo... ne?
Komentář 101387
Já si MYSLÍM že to je pravda, ale vždycky se můžu mýlit. A nemyslím si že Ankap stojí JENOM čistě na víře, ať se vám to líbí nebo ne vychází mimo jiné z praxeologie a z toho že člověk jedná, já si myslím že tento axiom je pravdivý a proto je axiomem, ale nikdy si nemůžu být jistý, pak tam jsou ekonomická pravidla, to je nebo není víra? Otázka je co považujete za víru, někdo by mohl říct že všechno v lidské mysli je vlastně tak trochu víra.
A co přesně víc než víru si přejete? Boží intervenci? Bohužel jsme jenom lidi, nezbývá nám víc než věřit, případně doufat, každý v něco věří, problém je když lidi začnou svou víru lidem předhazovat jako boží pravdu, to je původ skoro každé války.
Komentář 101388
Komentář 101389
https://mises.org/power-market/what-mises-said-about-rothbard
A mimo jiné, Mises věřil v subjektivní/relativní etiku, zatímco Rothbard vyházel z přirozeného práva. Tady si jsem bližší s Misesem, respektive jsem ještě neslyšel argument pro objektivní přirozené právo který by mě přesvědčil. Marx byl taky zastáncem bůh ví čeho, to neznamená že z něj Stalin, Pol Pot, Kim a Mao nevycházeli.
Komentář 101390
Přirozené právo je pro libertariány dost klíčové, bez toho to moc nejde...
Komentář 101392
Komentář 101394
https://www.mises.cz/clanky/uvod-do-liberalismu-prirozena-prava-a-liberalismus-1974.aspx
Komentář 101402
Komentář 101403
Mohu z něj případně citovat :)
Komentář 101367
Komentář 101371
Tj. něco jako právo na respekt?? A to má být libertariánské??
Komentář 101372
Komentář 101393
Komentář 104239
Komentář 104238
Nesnesitelná těžkost svobody
Jinak krásně naspáno, respektu se všichni musíme učit. Jen teda nevím , jestli propagace ankapu je zrovna nejefektivnější forma...
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.