Potřeba sebeaktualizace – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2021-09-10 00:00:02

Potřeba sebeaktualizace

Oblíbeným narativem autoritářů je narativ o člověku, který je neschopný, a proto potřebuje vůdce, který ho povede správným směrem. Jejich představou je, že takovému člověku je třeba podsunout vzdělání, aby měl alespoň nějaké znalosti, pak ho donutit platit za řadu služeb, které by si jinak nezaplatil, ideálně mu dohodit pracovní místo a ještě mu nenechat moc svobody; jinak by si přece ublížil…

Podobná představa podle mě vychází ze zásadního nepochopení toho, co o člověku společenské vědy ví. Motivace jsou různé: řada z nich je čistě krátkodobě hédonická, ale řada z nich vyplývá i z naší potřeby zapadnout do společnosti a naplňovat náš potenciál. Potřeba sebeaktualizace (někdy seberealizace), postavená právě na naplňování našeho potenciálu a hledání něčeho, co nás přesahuje, hraje zásadní roli poté, co nám je umožněno naplnit základní potřeby, zděděné od zvířecích předků.

Kdo přesně to je ten člověk, který není schopen dělat nic produktivního? Obvykle je to jedinec s vážnými psychickými nebo životními problémy. Je to někdo, komu je jeho vlastní mozek nepřítelem, anebo někdo, kdo nedokázal naplnit své základní potřeby, ba třeba ani neví, jak je naplnit, a tak prostě stagnuje a vysává druhé. Považuji za velkou chybu myslet si, že být takový je normální. Takoví lidé nepotřebují aparát, který je nutí něco dělat, podobní lidé potřebují zejména naši lásku a péči. Věřím, že je třeba řešit příčiny tohoto jednání, nikoli toto chování jako takové.
Přečtení: 3270

Autor: Vostálník (neregistrovaný) Čas: 2021-09-10 07:47:12
Potřeba sebeaktualizace (někdy seberealizace), postavená právě na naplňování našeho potenciálu a hledání něčeho, co nás přesahuje,
..................................................................................................................................

Podle mého názoru je lidské "naprogramování" postavené pouze a jen na naplnování našeho potenciálu,

zatímco ono "hledání toho co nás přesahuje" je již něco uměle vytvořeného naším zblblým mozkem,

a jeho potřebou vysvětlovat si tak něco co zatím nechápeme a takto si pojištovat budoucnost,

tedy jde v samé podstatě o strach z neznámého,

říká se tomu náboženství jenž nás má pouze uklidnit a voblbnout před stále blížící se naší konečností (smrtí)



Seberealizace v podstatě je pravým opakem nějakého hledání,
hledání je směřováno do budoucnosti,
zatímco seberealizace je život v přítomnosti
Autor: Vostálník (neregistrovaný) Čas: 2021-09-10 08:26:17 [↑]
PS.
Aby to snad někoho nemátlo, tak píšu o seberealizaci jako o seberealizaci duchovní,
zatímco sebeaktualizace je rozvoj individuality...
Autor: li Čas: 2021-09-10 09:42:43 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Myslím si, že tím "hledání něčeho, co nás přesahuje" není myšlena přímo "duchovní seberealizace" ale seberealizace v obecnější rovině :)
Chápu to spíš jako hledání toho, k čemu se "opravdu hodím"...
Představuji si to tak, že projdu nějakým vzděláním, začnu pracovat, abych si "vydělala na živobytí"... a pokud v té práci nejsem příliš "naplněna", tak "hledám něco víc = hledám tu podstatu, která mě činí šťastnou" a snažím se z této činnosti pomalu udělat i svoji práci, tedy zdroj obživy....
Já osobně mám v tomto ohledu jasnou představu a je mi tak příjemně. Hrozně často si ale všímám, že to není úplně běžné - a že spousta lidí vlastně neví, co je činí šťastnými a nedovede s tím pak dál pracovat... v tom je tak trochu zakopaný pes :(
Web: neuveden Mail: schován
"Takoví lidé nepotřebují aparát, který je nutí něco dělat, podobní lidé potřebují zejména naši lásku a péči. Věřím, že je třeba řešit příčiny tohoto jednání, nikoli toto chování jako takové."
Jako kdybych četl komunisty. Začíná to řečičkami o lásce a péči, končí to zavedením trestného činu příživnictví a gulagama.
Autor: li Čas: 2021-09-10 11:35:01 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Já bych to jen malinko poopravila:
"Takoví lidé nepotřebují aparát, který je nutí něco dělat. Takoví lidé potřebují zcela jistě méně byrokracie a různých nařízení, aby bylo snazší podnikat."
Příklad: Kamarádka má zahradu a spoustu ovoce. Dělá báječný marmelády a skvěle peče. Zároveň má malé děti a je celkem dost chudá. Úplně ji vidím jak by se tím mohla živit... Ale nemůže, nemá dost peněz na to, aby měla na tyhle aktivity extra kuchyň a nehrozily by jí vysoké pokuty...
Web: neuveden Mail: schován
V tomto snad lze souhlasit. Problém je, jak zaručíte, že absence té regulace nezneužijí i ti, kterým je určena primárně. Nemyslím si, že ta regulace míří na domácí malovýrobce. Omezení malovýrobců je cenou za bezpečnost produkce velkovýrobců. Nic není dokonalé a nic není zadarmo.
Autor: li Čas: 2021-09-10 12:44:58 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Ono jedno takové omezení k druhému a je z toho velkej průser, bohužel... Chápu, že každá regulace je zavedena s "dobrými úmysly"... výsledek je pak často k pláči...
Web: neuveden Mail: schován
Mě to tak nepřijde. Samozřejmě existují nadbytečné nebo i škodlivé regulace. Opakuji nic není ideální. Nicméně představa, že žádné regulace jsou lepší by Vám podle mně velmi rychle zhořkla na patře. :-) Ale uznávám, že i pro regulace samozřejmě platí všeho s mírou a dvakrát měř, jednou řež. :-) Přeregulováno jsme tu už jednou měli za socialismu a nebylo moc o co stát.
Autor: li Čas: 2021-09-10 12:59:54 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Můj pocit je ten, že v současné době máme už tolik regulací, že je to až nesnesitelné... bohužel :( ale každý na to koukáme zřejmě svým pohledem, máme různé životní zkušenosti...
Web: neuveden Mail: schován
Přesně tak. Každý to vidíme jinak naléhavě i z toho důvodu, že se nás tykají různé regulace a jiné zase ne. Pokud se ale budeme bavit o tom konkrétním příkladu, pak si myslím, že by ty regulace mohly rozlišovat podle velikosti producenta, kdy pokud někdo dělá něco v malém a prodává jen v okruhu svých známých, pak by tam měla fungovat určitá samoregulace ve vztahu ke kvalitě produkce, oproti situaci, kdy někdo produkuje ve velkém a prodává nejen ve svém nejbližším okolí, kde ho každý zná.
Autor: li Čas: 2021-09-10 14:32:12 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Souhlas, jen by pak byl asi problém v tom posuzování - znám ho dostatečně dobře na to, abych si u něj / ní mohla koupit dané zboží? :) Já osobně také pracuji na ŽL, ale neprodávám potraviny apod. Mám e-shop, prodávám razítka a dárkové předměty, takže nic extra naštěstí řešit nemusím. Ze své zkušenosti vím, že řada mých zákazníků je na doporučení - prostě jsou to lidi, kterým jsem byla doporučena na základě dobré zkušenosti - a časem se to prostě nabaluje, každý rok mám vyšší obrat. Stejně tak by to mohlo být u lidí, kteří dělají dobré marmelády, pečou svatební koláčky, vánoční cukroví apod... Prostě děláte dobré věci, tak by mohla být radost na obou stranách :) Časem by tak potenciálně maminka mohla zapojit do práce děti.. a pak by nastal i čas rozšířit podnikání, zařídit extra kuchyň a konečně založit svou firmu apod.
Web: neuveden Mail: schován
Tak ten záměr s dětskou prací mě zrovna trošku vyděsil. :-) Podnikání nikdy není sázka na jistotu a chce vždy nějaké investice. Od určitého bodu si už nevystačíte s domácí kuchyní, kde se Vám pletou nebo pracují děti. :-) A k tomu je třeba trochu odvahy a sebevědomí, přestat si jen tak bezrizikově hrát "na pískovišti" a začít to dělat "doopravdy, půjčit si peníze a/nebo něco prodat a/nebo použít úspory na počáteční investici, zařídit provozovnu a pustit se do toho naplno a profesionálně, tedy i v souladu s regulacemi, které by optimálně neměly tu kvalitní výrobu nijak zásadně omezovat. Takové to šolichání, že něco uklohním a když to neprodám, sám si to sním sám, je sice dobré pro získání nějakých zkušeností s výrobou a pro průzkum trhu v blízkém okolí, ale skutečné podnikání, které by mohlo uživit rodinu s dětmi to asi nebude.
Autor: li Čas: 2021-09-10 14:55:05 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Vyděsil? :) proč? :) Mě to přijde hrozně fajn! Od určitého bodu také chápu, že by to bylo potřeba - mít samostatnou kuchyň...
PS: Kdybych byla to "dítě", které by bylo nějakým způsobem namotivované, tak bych z toho měla asi dobrej pocit, že si jako rodina můžeme něco ušetřit a jednou budeme mít firmu... Měla bych pocit, že jsem důležitá, cítila bych určitou zodpovědnost aby to hezky vypadalo a dobře to chutnalo, snažila bych se a mohla bych být pyšná, že něco "buduju" ... takhle o tom přemýšlím a přijde mi to dobrý :)
Web: neuveden Mail: schován
Jasně. Pokud je to myšleno jako součást výchovy a v tom smyslu, že to dítě bude mít dobrý pocit, že se podílelo na budování rodinné firmy, pak je to asi v pořádku. Mě spíš přišlo divné, poněkud cynicky kalkulovat s dětmi, jako s pracovní silou. Jestli mi tedy rozumíte. Ta hranice je tam velmi tenká...
Autor: li Čas: 2021-09-10 18:39:19 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
To mě vůbec nenapadlo! Přijde mi to hodně přirozená věc, že člověk zapojuje od malička děti do všech různých činností. Děti to většinou zajímá a tak nějak přirozeně napodobují dospělého. Samozřejmě, že mi můžou děti pomáhat když chtějí... Můžou být samozřejmě motivovány i finančně :) Já mám ještě malé děti, ale dovedu si představit, že až jim bude třeba 10 let, tak jim můžu nabídnout peníze - odměnou za jejich pomoc... Je na tom něco špatného?
Web: neuveden Mail: schován
No já jsem obzvláště na tomto webu velmi opatrný, co se týče předpokládání toho, jakým zdejší obhájci anarchokapitalismu uvažují. Je to tady jeden "exotičtější" názor vedle druhého. Takže, když tu někdo začne psát o využívání dětí jako pracovní síly, tak se mi nedivte, že mám určité obavy o to, jak to vlastně myslí.
Autor: li Čas: 2021-09-13 13:29:23 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být nepatřičné :) Jsem grafička a děti mě dost často vidí pracovat u počítače... takže je to taky začíná zajímat a rády se učí to, co dělám já... má starší - sedmiletá dcera už umí docela hezky retušovat, chápe základní věci jak pracovat s grafikou a fotografiemi - baví jí to a sama si o to řekla. Do ničeho jsem své děti nikdy nenutila. V deseti letech ji klidně můžu víc zaměstnat i za finanční odměnu - naučím ji jak se spravuje e-shop, okouká ode mne jak jednat se zákazníky... intuitivně - a samozřejmě jen když bude chtít... V 15 letech nebude muset chodit na brigády do pekárny nebo do skladu za pár drobných (tak jako já v 15 letech...), protože bude mít docela hezký náskok před ostatními dětmi :)

Od toho odvozuji, že pokud by měla má kamarádka časem drobné podnikání například na výrobu a prodej domácích marmelád, tak že ji její děti mohou pomáhat např. se sběrem ovoce a i přípravou :) Jsem přesvědčená, že většina dětí se automaticky zapojit chce a má z toho dobrý pocit! Já v tom vůbec nevidím nic špatného... Není to o tom, že by děti nutil, spíš je přirozeně motivoval, inspiroval... a když o to nebudou mít zájem, tak je samozřejmě nenutit - to by stejně nejspíš nefungovalo :)
Web: neuveden Mail: schován
Jasně, s tím, co píšete nemám žádný problém. :-) Působíte na mě jako normální člověk, ne jako nějaký fanatik, co by s Vážnou tváří bojoval za "právo" každého zaměstnávat své děti již od dvou let věku. Občas se zde ale setkávám se zcela neuvěřitelnými názory, ta mě prosím chápejte v tom, že jsem na začátku přistoupil k Vašim názorům uvedeným v diskuzi na tomto webu s určitou "opatrností". :-)
Autor: Měchožil Zhoubný Čas: 2021-09-10 18:17:16 Titulek: Regulace ano i ne. [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Je to pro představu celkem přehledně zjednodušitelné. Např. elektrotechnika a chemie je regulována všude na světě dost tuhým způsobem, protože nesprávnost výkonu těch oborů může přímo ohrozit život člověka, chemie dokonce ve velkém a plošném rozsahu, pokud se sejdou okolnosti. Zcela podobně potravinářství.. reguluje se kvůli bezprostřednímu vlivu na organismus. To není kvůli Babišovým pekárnám a masokombinátům, aby ty mohly víc prodat a soukromník zkrachoval. Hygiena povoluje maloprovozovnu a pak šmejdí kvůli zdraví zákazníka. Zákazník teoreticky má mít rozum, to ano.. ale pokud si naběhne už jen na obyčejnou salmonelu, vznikne náklad, který zaplatí lidé, co nemají s dotyčným maloproducentem co do činění.
Tyto příklady doufám ilustrují nutnost místy i citelné regulace, ale vyvstává otázka udržení rozumné rovnováhy.. nezatěžování občana či podnikatele hloupostmi, protože ouředník musí sám sebe zdůvodnit a proto (podezírám ho, že často) plodí samoúčelná lejstra. Kapitolou sama o sobě je možnost žádoucí restrikci kompenzovat např. přístupem ke zdrojům. Tedy paní začne doma péct, dosáhne určitého rozměru činnosti a obratu, hygiena chce mít vše v pořádku, to stojí peníze a bylo by vhodné ten náklad nějak úvěrovat, protože se to ve finále vrátí. Ovšem tím se dostáváme zpět k šimlovi s beranem a moje zkušenost není vábná. Když to vezmu směrem do průmyslového rozměru, každý ví, že rizikové činnosti je velmi výhodné až skoro jediné možné provozovat v již existujícím třeba i historickém průmyslovém areálu či zóně. Proč? Protože ten areál typicky je zainvestován co do infrastruktury a má všechna platná povolení, EIA, čističku atd. Tyto bumážky dnes sehnat pro průmyslovou novostavbu je otázka hodně velikého rance peněz a ztráty času.
Web: neuveden Mail: neuveden
Zde bych dal priklad z meho zivota. Delal jsem pres 10 let ve spolecnosti, jenz dokaze odhalovat "neplatice" v obchodnim styku.
Protoze si vezmeme takovou fakturu...nekdo odebere zbozi, a za fakturu nezaplati….
Takze nastoupi firma,co dokaze nekolik veci:
1. Dokaze rici prodejci, jak je pravdepodobne, ze mu jeho zakaznik nezaplati (pripadne, s jakou pravdepodobnosti zaplati do urcite doby).
2. Ale jako nadstavbu tohoto dokaze ocertifikovat ty zakazniky, kteri dobre plati, jako dobre platici.

Takze je potom na strategii kazdeho prodejce, jak se k veci postavi. Muze si rict, ze sere na nejake predikce a proda kazdemu. Pak jiste bude mit nejake ztraty, ale mozna se mu to vyplati I tak (a mozna ne a zkrachuje). A nebo si bude nejake zakazniky proverovat. A nebo vsechny….A nebo bude obchodovat jen s tema certifikovanyma.
System docela slusne funguje, vykazuje znacnou uspesnost.
A ted to hlavni: Je zcela kompletne trzni. Nestavi na zadnem zakone, zadny zakon nenarizuje,kdo se ma nechat certifikovat a kdo ne a podobne. (Pravda, zakony uz se serou i sem, takze se muze stat, ze nekdo nekomu neco proda, ten z toho neodvede DPH a toto zaplati prodejce, protoze si ho mel proverit, coz je imho priserna svinarna).
Nevidim duvod, proc by to velmi pdobne nemohlo fungovat v hospodach (btw, kolikrat nekam prijdu do nejakeho obchodu a maji na dverich nalepku "spolehliva firma" ci tak neco. Proc by nemohly mit hospody nalepku "poctiva hospoda")
Samozrejme na to existuji namitky,ze jako takovy certifikat nema zadnou cenu,kdyz neni podporeny zakonem, ze si ho muze natisknout kazdy.
To jiste muze, a v oboru, kde jsem pracoval, se to docela deje. Akorat ze mezi financnimi rediteli firem, lidmi v bankach a podobne maji urcite firmy vydobyte nejake renome a pokud se zajimaji, tak vedi, ktery certifikat je jen na oko a ktery za neco stoji. (ostatne, nejaky zadarmo certifikat da mnoho "certifikacnich autorit". My jsme prodavali ty nejprisnejsi certifikaty za 50-100 TISIC rocne. A firmy si to kupovaly. Dobrovolne. Protoze ten certifikat ma tu vahu)
Problem solved...
Autor: li Čas: 2021-09-11 12:06:47 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Existuje takový zvyk - a mají ho snad všechny školky: Na konci roku se koná tzv. jarmark. Je to oslava, kdy se předškoláci loučí se školkou a účastní se té slavnosti všichni, co chodí do školky i jejich rodiny, které se navzájem vůbec nemusí znát. Přinesou domácí koláče a nějaké věci (např. domácí marmelády, sirupy) dají to na stánek, kde si občerstvení ostatní můžou vzít nebo si nějaké drobnosti můžou koupit za symbolickou částku... Vybraná částka jde pak té školce. Nějaké takové oslavy bývají pak i ve školách na vánoce i na konci školního roku, není to nic vyjímečného a je to velmi příjemné osvěžení.... Teď si říkám, že by nějaký "pořádkumilovný politik" mohl takové akce zakázat, aby byla jistota, že někdo nebude mít průjem nebo bolení bříška... :)
Autor: Vostálník (neregistrovaný) Čas: 2021-09-11 09:08:05
Kdo přesně to je ten člověk, který není schopen dělat nic produktivního? Obvykle je to jedinec s vážnými psychickými nebo životními problémy. Je to někdo, komu je jeho vlastní mozek nepřítelem, anebo někdo, kdo nedokázal naplnit své základní potřeby, ba třeba ani neví, jak je naplnit, a tak prostě stagnuje a vysává druhé. Považuji za velkou chybu myslet si, že být takový je normální. Takoví lidé nepotřebují aparát, který je nutí něco dělat, podobní lidé potřebují zejména naši lásku a péči. Věřím, že je třeba řešit příčiny tohoto jednání, nikoli toto chování jako takové.
.........................................................................................................................................

Produktivita asi není to správné měřítko, vždyt i workholik je psychicky narušený člověk,
a o spoustě psychických bloků člověk ani vůbec neví a nakonec mu přijdou i normální, nebot podobně narušených lidí je většina,
což celou situaci značně ztěžuje,

láska a péče sice zní dobře, ale to nic neřeší,
psychické bloky které si člověk během života vytvoří a o nichž povětšinou nic neví jsou vlastně zablokované energie,
a jejich rozpouštění není nikterak jednoduché,
většina terapeutických metod je asi tak účinná jako účinnost žárovky,
přinesou nějakou dočasnou úlevu nebo je spíše zatlačíme ještě více do podvědomí aby nás nezlobily...

Ale to není jednoduchý téma, chtěl jsem jen říct že ta láska a péče prostě nestačí...
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky