Co si etatisté mohou odnést z anarchokapitalismu? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Někdy nerozumím reakcím etatistů na ankap. Tedy proč se ihned přepnou do nenávistného („Taková utopie! Blbost!“) nebo do zesměšňujícího módu („Jasně, takže si můžeme povraždit, ha ha!“). Je fakt, že já obecně nepociťují odpor či nenávist k méně běžným názorům. Vlastně mi nevadí ani flat-earth society, anti-vax, konspirátoři a prakticky – ať si každý věří, čemu chce. Ony někdy i ty mainstream názory nedávají moc smysl (hlavně demokracie je plná kognitivní disonance).

Myslím si ale, že etatista, když dá šanci ankapu, se nemusí stát ihned ankapem, ale může si z toho něco odnést. Tj. nějaké ty zajímavé postřehy, myšlenky či zkrátka jen odlišný pohled na běžné každodenní věci. Ankap přístup ke státu je něco, co si do jisté míry může osvojit i běžný etatista. Například je fajn jistá míra skepticismu k vládě, úředníkům, politikům, prostě obecně k tomu, jak funguje stát. Když se etatista začne ptát: „Je opravdu nutné, aby tohle stát zakazoval?“ nebo „Opravdu politici ví, co dělají?“ případně „Skutečně nedovede nikdo jiný zajistit vzdělání, takže ho musí zabezpečovat stát?“

A pokud si takové otázky pokládá, je to jedině správně, protože jistá míra skepticismu a pochyby jsou dobrá věc… vlastně úplně všude. To platí i pro anarchokapitalisty mimochodem.