Duševní vlastnictví v kostce – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nilen to iste, oni si nesmu vyrobit ani podobne. A v niektorych pripadoch, ani velmi malo podobne. Zavisi od nalady lokalneho monopolneho vladara.

Nemateriální statek není statek hodný ochrany před neoprávněnými zásahy?

jako, že vám někdo vymaže ten nápad z hlavy?

Ochranuj si ho ako chces, len prosim, cudzie vlastnictvo nechaj pri tom na pokoji.

Myslíš tak ako sa zákaz násilia dotýka tvojho vlastníctva zbraní? Že nesmieš hocikoho hocikde napr. zapichnúť či zastreliť?

A co přesně je takový neoprávněný zásah? Pochopím, že není správné vydávat cizí dílo za svoje, protože je to podvod, ale jinak?

Čokoľvek čo s ním spravíte bez vedomia a súhlasu vlastníka.

Prečo by anarchokapitalisti vôbec mali mať problém s podvodom?

Užití předmětu duševního vlastnictví bez právního důvodu. Je to stejný, jako kdybych si vzal tvoje auto, aniž bys mi to dovolil.

Je zkopírování auta krádež?

Co to je za debilní otázku? Užiješ vlastnické právo někoho jiného, aniž bys pro to měl důvod. Takže pokud užiješ něčí (chráněné) know-how ke zkopírování auta, aniž bys měl právní důvod, pak jo, je to krádež.

Cim chranene know how? Statom, vsak? :-)
Kradeze sa naopak, dopustas ty.

P.S.
Krádež je definovaná AKO OBMEDZENIE SCHOPNOSTI VLASTNÍKA VYUŽÍVAŤ SVOJ MAJETOK TAKÝM SPÔSOBOM, AKO SÁM UVZNÁ ZA VHODNÉ, POKÝM TÝMTO VYUŽÍVANÍM ZÁROVEŇ NEOBMEDZUJE VLASTNÍCTVO OSTATNÝCH. Napríklad mi prí krádeži jablka zlodej zabráni jablko zjesť, alebo predať. TOTO JE KRÁDEŽ!!! Kopírovaním myšlienky nijako nezabránim jej "vlastníkovi" túto myšlienku využívať. No pozrime sa na to zo strany vlastníka IP: Vlastník IP napíše knihu menom XYZ. Keď si kúpim tlačiareň, papier, toner a počítač, tak sú tieto veci zároveň mojím majetkom. Keď skopírujem román alebo fotografiu autora XYZ a vytlačím jeho fyzickú kópiu na svoj papier, ulozim si kopiu fotografie do pocitaca a použijem pri tom svoj počítač a svoj toner a svoju tlačiareň, nijako tým nezabránim "vlastníkovi" románu a fotografie XYZ tlačiť a predávať a zverejnovat jeho vlastné kópie. Teda ku krádeži knihy alebo fotografie XYZ nedojde. Lenze, on môže prísť za mnou a MÁ PRÁVO zakázať mi pužívať moju tlačiareň, môj toner, môj PC a môj papier na tlač a publikáciu tohoto románu alebo fotografie. TEDA ON OBMEDZUJE MOJE PRÁVO NA UŽÍVANIE MÔJHO MAJETKU SPÔSOBOM, čo napĺňa našu definíciu krádeže. Zlodej v tomto prípade nie je ten, čo knihu a fotografiu kopíruje, ale ten, čo kopírovanie knihy alebo fotografie zakazuje.

Samozřejmě, že je chráněno státem, protože garancí ochrany vlastnictví poskytuje pouze stát.

Ty máš teda zvláštní definici krádeže, ale tak, aby ti to sedělo na tvůj světa názor to asi stačí. Krádež je protiprávní přisvojení si věci tím, že se jí zmocníš a způsobíš tím škodu.

Zmocníš se know-how (věci v právním smyslu), aniž bys měl právní důvod a způsobíš tím škodu (snížíš zisk, který lze důvodně očekávat), takže se dopustíš krádeže.

Zbytek okolo je jen trapná teoretická omáčka, kterou se nějakým způsobem snažíš vysvětlit, proč máš takový názor, jaký máš.

Troll detected. Chod si otravovat k mame do kuchyne.

Slušný. Tak teď argument, pls.

Uz si ho dostal. Radsej si zmen zasa nick, uz si preflaknuty. ;-)

Aha, takže nepřijdeš s žádnou další vlastní definicí krádeže, aby ti na tvůj systém pasovala?

Buďte v klidu. Zaslepenýmu fanatikovi typu Bender a Velkej Ká, můžete argumentovat logikou, právními skutečnostmi, výzkumy z oblasti společenských věd, ale i exaktní vědou a oni budou dál ze sebe dělat úplný trouby. Viz. nedávná brilantní dedukce Velkýho Ká o odporu vzduchu a vody.....

Viz je sloveso, nikoliv zkratka. Proto se píše bez tečky ;-)

Samozřejmě, že je chráněno státem, protože garancí ochrany vlastnictví poskytuje pouze stát.

No neke, to samozřejmě víme. Ale my jsme anarchisté, my probíráme případ, kdy stát neexistuje, a tedy ochranu vlastnictví negarantuje. (Pomiňme to, že zlodějský nenažravý stát, který krade lidem většinu výdělků a v minulosti znárodňoval, dnes jen občas vyvlastňuje, není zrovna zářným příkladem garanta vlastnických práv.) Lze očekávat, že se objeví jiné záruky ochrany. Nebo taky ne. Nevíme. Z chování lidí ale víme, že protispolečensky jednajících jedinců je ve společnosti minimum, krást tedy nebude obvyklou normou chování, ať už se státem nebo bez. Např. když se kouknu na sebe, tak mi v krádeži nebrání to, že bych neměl příležitost, ale proto, že nechci, nemám důvod krást a nepovažuju to za správné.

Krádež je definovaná AKO OBMEDZENIE SCHOPNOSTI VLASTNÍKA VYUŽÍVAŤ SVOJ MAJETOK TAKÝM SPÔSOBOM, AKO SÁM UVZNÁ ZA VHODNÉ, POKÝM TÝMTO VYUŽÍVANÍM ZÁROVEŇ NEOBMEDZUJE VLASTNÍCTVO OSTATNÝCH. Napríklad mi prí krádeži jablka zlodej zabráni jablko zjesť, alebo predať. TOTO JE KRÁDEŽ!!! Kopírovaním myšlienky nijako nezabránim jej "vlastníkovi" túto myšlienku využívať.
- To je špatná definice. Pak by v situaci, kdy vlastník dočasně opustí své sídlo, nebyl pobyt na jeho pozemku krádeží. Protože tím přece "nebyla omezena schopnost vlastníka svůj majetek využívat". Stejně tak pobyt v jeho domě a používání těch z jeho věcí, které se užíváním neopotřebovávají, by nebylo krádeží. Což je zjevně špatně, takže máte definici špatně.

Vstupom na jeho pozemok ho opotrebovavas. Dalej, zaberas priestor na jeho fyzickom majetku. Ktore veci sa pouzivanim neopotrebovavaju a nachadzaju sa v dome?
Narabas s jeho fyzickym majetkom.
Ine by boli, keby si si ba svojom pozemku postavil uplne rovnaky dom. Vtedy by to bolo porovnatelne.

Jak opotřebovávám pozemek vstupem? Když vstoupím do domu, jehož majitel odjel, a využívám ho jako přístřeší, jak ho opotřebovávám? Když vstoupím do cizí zahrady, abych tam pobyl, pokochal se její krásou a tichem, jak ji opotřebovávám?

1)Ktore veci sa pouzivanim neopotrebovavaju a nachadzaju sa v dome?
- Většina z nich: nábytek, koberce, příbory, nádobí, hrnce, knihy, počítač, televize, pračka, vana, umyvadlo…

2) Dalej, zaberas priestor na jeho fyzickom majetku. Narabas s jeho fyzickym majetkom.
- Ale "neomezuješ jeho schopnost svůj majetek využívat".

Dokážete zajistit, že každý atom toho domu bude ve stejném stavu, jako kdybyste tam nepřišel? I sebeopatrnějším šlápnutím na podlahu přenesete pár atomů, nějaké setřete atd.

Proč bych to měl zajišťovat? Podstatné přece je, že "neomezím schopnost vlastníka využívat jeho majetek".

Ale obmedzis. Zaberas na nom fyzicky priestor zabraty tvojim telom. Moze necakane prist a budes mu zavadzat, nevraviac o tom, ze si trespasoval.

Keď príde tak odídem, nebudem mu predsa zavadzať :-).

Moze necakane prist a budes mu zavadzat, nevraviac o tom, ze si trespasoval.
- A proč byste měl o trespasování mluvit? Vždyť podle Vás trespasování není nic špatného, dokud trespaser majiteli nezačne "omezovat možnost využívat svůj majetek". Což se vztahuje i na nečekaný příchod: Ano, když majitel nečekaně přijde a trespaser mu překáží, je to krádež, ale POKUD (a DOKUD) se to nestane, tak to podle Vaší definice krádež není…

Omyl. Je to to iste, ako keby si si nechal auto na ulici, a ja si doma vyrobim presne take iste.
Neviem z akeho dovody etatisri stale zamienaju fyzicke vlastnictvo s dusevnym. Su v priamom rozpore. Napriek tomu s oblubou pouzivaju tuto logical fallacy

Nemateriální statek není!

Je

Co je to zase za blbost? Víte vy vůbec jak se práva duševního vlastnictví třeba konkrétně v ČR vymáhá? Státu (když to teda chcete považovat za nějakou abstraktní entitu) je to úplně u zadele

To co je za blabol? Ako inak, ako bez statu (centralnej autority) by si mohol vymahat taku obludnost, akou je dusevne vlastnictvo?
Bez statu by taka hovadina neexistovala.

Hmmm takže nevíte jak se vymáhá :-D. Klasika. Co taky od moulů na Stokách čekat. Doporučuji prostudovat k dané problematice příslušné zákony. Ano stát uznává duševní vlastnictví, ale rozhodně neodměňuje někoho, kdo vymyslí to, co se státu líbí, jak je psaný v článku. To je prostě kardinální kravina

Hmmm takže nevíte jak se vymáhá :-D. Klasika. Co taky od moulů na Stokách čekat. Doporučuji prostudovat k dané problematice příslušné zákony. Ano stát uznává duševní vlastnictví, ale rozhodně neodměňuje někoho, kdo vymyslí to, co se státu líbí, jak je psaný v článku. To je prostě kardinální kravina

Rovnako ako ktorékoľvek iné vlastnícke právo.

Asi vsichni vedi, ze jsem zastancem myslenek ancapu, a podotknu, ze predevsim z moralniho hlediska. To je pro me velmi dulezite.
A proto jsem i zastancem "dusevniho vlastnictvi", a to predevsim z moralniho hlediska.
Problem podle me je v tom, ze dneska je ta oblast CELA KOPLETNE SPATNE nastavena / DEFINOVANA.
Rozhodne bych si to cele predstavoval dost jinak, ackoliv priznavam, ze presne nevim do detailu presne jak.
ALE prijde mi nespravne, aby kdyz nekdo vykona svoji praci a vytvori nejaka "data" , tak aby nekdo jiny mohl jit a i proti jeho vuli toto pouzit,aniz by mu za to nedal odmenu.
Proste mi to prijde spatne moralne.

Problemom je, ze on pri vytvarani dat, pouzil a vychadzal vzdy z dat, ktore pred nim vymysleli a pouzili ini.

Imho hlavni problem, na ktery narazime, je problem miry.
Jenze podobny problem mame i v beznem zivote s hmotnym majetkem. Pokud budu mit na svem pozemku tresen a nekdo pujde, natahne se pres plot a utrhne si jednu tresen, dozajiste se tim dopousti kradeze - ale typicky na to budeme pohlizet tak, ze se jedna o nepatrnou miru a nebudeme to resit.
Kdyz si utrhne jablko, tak to typicky take jeste moc resit nebudeme...
Kdyz by si jablek (tresni) natrhal kosik, uz to asi typicky resit budeme, pokud budeme u toho a budeme moct zasahnout. Pokud u toho nebudeme, tak typicky nebudeme volat policii, ze nam nekdo ocesal 1 kosik jablek.
Pokud nekdo ocese cely strom, je docela mozne, ze to uz budeme resit i na urovni "policie" (ci neceho podobneho).
Velmi podobne to je i s timto "dusevnim vlastnictvim".
Problem tohoto je, ze je tu na svete jeste prilis kratce, oproti vlastnictvi "fyzicekmu" a tak se zatim nepovedlo dojit "obvykleho / obecneho koncenzu", co je jeste ok, co uz je pres caru, co vic a co uz se fakt nesmi.
Btw, to co pises - velmi casto to funguje tak,ze skutecne ti, co neco tvori, plati penize nekomu jinemu, co neco vytvoril pred nima - napriklad za nejaky nastroj, ktery pomaha tomu tvoreni.
Ja napriklad delam obchodnika a potrebuji vytvaret dat - informace o zakaznicich, objednavky, potrebuji resit platby a podobne. A za VSECHNO toto platim. Mam zakoupene nastroje a vsechny jsem si zaplatil (skutecne vsechny, vcetne windows, office a podobne). Prislo by mi krasne nemoraln, abych pouzival ja nevim, MS Excel ke sve praci, tedy k tvorbe zisku, a nezaplatil za nej - kdyz vim, ze MS za nej platit chce.
Mohl bych samozrejme pouzit jiny SW, za ktery autori platit nechteji (asi, ja nevim, nepouzivam to). Je to pak na me, co pouziju a je na me, abych respektoval prani autoru toho SW.
A takhle to vidim s jinyma vecma. Trebas takova hudba...jsou autori, kteri za ni chteji platit, a jsou autori, kteri za ni nechteji platit...atd
Kdyz to shrnu - pokud investuju napriklad 1 000 000kc do toho, abych vytvoril nejaka "data", prijde mi velmi nefer, aby kdokoliv mohl "legalne" prijit, vzit tato "data" a napriklad je zacit prodavat. At si kazdej rika co chce, me to prijde NEMORALNI.

omg preklepy sorry...pracuju u toho a tohle pisu na pokracovani a obcas i nejaka slova vypadnou a tak :-( Nemam moc casu se venovat jen diskutovani zde :-((
snad je smysl pochopitelny

Za která musel platit/citovat/použít volně dostupná (protože autorské právo např. vypršelo, resp. jeho ochrana).

To je teda hustý že zastánci postavení společnosti na vlastnických právech, jsou ochotni úplně vydrbat s nehmotným majetkem.

Žádný akcie, žádný právnické osoby.

Pretoze vlastnit sa daju iba vzacne zdroje. Idealne objekty vlastnit nemozno, akykolvek pokus o ich vlastnenie bude spocivat iba v uz obmedzeni existujuceho fyzickeho vlastnictva.
Patentovy pravnik Kinsella ti to vysvetli zrozumitelne


"Co je tedy skutečně špatného na uznávání nehmotnych vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy nehmotneho (duševního) vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných (nehmotnych) zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném (fyzickem) světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, k pisničce, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
_____
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem.
_____
Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
______
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci duševního vlastnictví navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
_________
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Pepa Mrkvička – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Pepu Mrkvičku a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců duševního vlastnictví, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
_______
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti duševního vlastnictví oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."

Je velmi jednoduche se vymezovat proti stavu, jaky je ted. Ten se nelibi ani me a vlastne neznam moc lidi, kterym by se libil.
Ovsem imho to neznamena, ze cele je to nesmysl. Jak pisu vyse, a prosim pripadne o reakci, zajimala by me od tebe, tak imho z moralnich duvodu neco, cemu by se dalo rikat "dusevni vlastnictvi" pro zjednoduseni, existuje a je potreba ho resit.
Ty sam rikas, ze "vlastnit se daji pouze vzacne zdroje" , no a napriklad "lidska prace" je uplne klasicky lidsky zdroj, ze... Takze pokud zneuzijes neci lidske prace, potom je to imho moralne spatne.

Keby si niekto vysadil nadhernu zahradku a staral sa o nu, investoval by do nej hromadu casu, penazi a energie, a ja idem okolo po cesticke a vidim jeho zahradku a mam z toho dobry pocit a vnutorne naplnenie.
Je teda nemoralne mu za tuto moznost vidiet jeho zahradku a ziskat z toho pozitok a nezaplatit?

Pokud tuto zahradku zridil za tim ucelem, a pokud dal jasne najevo, ze si to tak preje, a pokud se pokusil zaridit to tak, abys napriklad tu zahradku nemohl videt bez toho, abys musel vykonat nejakou akci (napriklad je okolo nepruhledny plot, ktery beznemu cloveku zabranuje se na ni podivat, ale samozrejme lze si napriklad stoupnout na spicky, a to uz tam videt je), tak potom je skutecne nemoralni mu za to nezaplatit.
Pokud nekdo ma nadhernou zahradku a nijak neda najevo, ze za ni chce zaplatit, a take ji da zcela volne k dispozici pohledum ostatnim, potom samozrejme neni potreba hovorit o zadnych platbach, protoze majitel si zadne nepreje a je to jednoduche

Pre krestanov je nemoralne nechodit do kostola. Co s tym?

A vy zase bijete cernochy...

Btw jsi se nijak nevyjadril pod mym textem vyse, kde jsem velmi doufal, ze se vyjadris a prineses nejake argumenty.

A vy zase bijete cernochy...

Btw jsi se nijak nevyjadril pod mym textem vyse, kde jsem velmi doufal, ze se vyjadris a prineses nejake argumenty.

To nebolo myslene pejorativne. Iba som v tom videl rovnaku paralelu.
Pre mna je meritkom, ci danoi cinnostou niekomu neposobim vycislitelnu realnu ujmu, ci stratu fyzickeho charakteru. Pre ineho je to otazka moralky, a povazuje za nemoralne aj to ked sa kona bezobetny trestny cin, alebo nieco, co on povazuje za nemoralne.
Ak to tak vnimas, je to tvoj nazor a akceptujem ho.

Lojzo, ak si chces o tejto teme pokecat s odbornikom, napis tomuto
https://m.facebook.com/profile.php?id=100001405925695&ref=content_filter
On nechce viest polemiku tuna.

Tuto diskusiu uz cital, takze je v obraze.

Nemam zadny facebook...

Nádherná zahrádka = stadion, na kterém se zrovna odehrává zápas, na který se vybírá od diváků vstupné. Můžete se dívat zadarmo přes plot, ale je to správné?

Ked sa pozeram na cudzi ohnostroj, je to spravne? Niekto ho usporiadal, vybera vstupne, a ja ho vidim z okna svojho domu.
Alebo ked niekto usporiada koncert, a ja som tak blizko, ze pocujem hudbu a mam z toho urcity zazitok. Mam prestat pocuvat, lebo to nie je spravne?

Když vidíte zápas z okna, asi nevynakládáte velké úsíli, abyste byl černým pasažérem. Ale když si postavíte bednu k plotu a stoupnete si na ni, už máte docela zřejmý úmysl černého pasažérství.

Cetl jsi, jak jsem psal o te mire?
A o tom, jak je potreba vynalozit na neco nejake usili? atd...

Takže Kinsella říká toto: "Protože jsem ARBITRÁRNĚ stanovil, že ARBITRÁRNÍ anarchokapitalistické principy houmstedingu – absurdní, nespravedlivé, nepraktické, protismyslné a plodící konflikty – jsou jediným zdrojem vlastnictví, je duševní vlastnictví nelegitimní. A odůvodňuju to 1. argumenty, které platí stejně i pro fyzické vlastnictví (zavedením jakéhokoliv fyzického vlastnictví, třeba půdy, nutně omezuju fyzické vlastnictví všech jejich nevlastníků) 2. absurdními případy, které se nikdy nestaly, jako "patent na dřevěnou chatku".
OTÁZKA: Proč jsou všichni anarchokapitalističtí myslitelé TAK BLBÍ? Hoppe, Molyneux, Kinsella… Ví to někdo?

Trolovat a robit sa sprostym ma tiez kedysi bavilo, ale nikam ta to neposunie. Skus si najst babu. ;-)

Trolovat a robit sa sprostym ma tiez kedysi bavilo

A asi tě to i stále baví, když v tom pokračuješ. Argument, že duševní vlastnictví je nepřípustné, protože by omezilo vlastnictví, jak ho chcete vy, je fakt hodně hloupý. Přesto tu hloupost uvádíte znovu a znovu.

DODATEK
Mimochodem, na pasážích z Kinselly bije do očích, jakou důležitost má v anarchokapitalistické teorii houmsteding. Na což jsem nedávno upozorňoval. Kinsella si správně uvědomuje, že na houmstedingu to všechno stojí a padá (podle něj stojí, podle mě padá). Což je v ostrém kontrastu s tím, jak málo prostoru se na Stokách a Misesu houmstedingu věnuje. A zdá se, že typický anarchokapitalista ve svých úvahách vůbec od houmstedingu nezačíná; začíná od toho pověstného bodu, kdy "vlastním krám a přijde stát".

Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem. …
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. …
Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv. …
Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby.

Ale to je špatně postavené. Nikdo nebrání nikomu, aby si své duševní vlastnictví chránil (drm), problém je, že to dělá stát na náklady všech.

Ale to platí aj o hmotnom majetku, tiež ti ho chráni štát na náklady všetkých občanov.

Podstata práva duševního vlastnictví je odměna pro toho, kdo vymyslí to, co se státu líbí. Stát jej odmění tím, že omezí ostatní, kteří si nemohou vyrobit to samé.
- Bombonovy aforismy jsou opravdové bonbónky hlouposti: "Podstata práva fyzického vlastnictví je odměna pro toho, jehož nárok na majetek se státu líbí. Stát jej odmění tím, že omezí ostatní, kteří nemohou využívat to samé."

Fyzicke vlastnictvo existovalo davno pred statom. Ludia si ho vymysleli, aby predisli konfliktom o vzacne zdroje.
Dusevne vlastnictvo je libingovy konstrukt, a naopak, konflikty vytvara.
Co tam mas dalej, trollko?

Fyzicke vlastnictvo existovalo davno pred statom.
- Ne, neexistovalo. "Vlastnictví před státem" je fráze nemající žádný smysl.

Ludia si ho vymysleli, aby predisli konfliktom o vzacne zdroje.
- To je sice naprosto špatně – zjevným smyslem vlastnictví je podpořit žádoucí, pro-společenské chování a potlačit to nežádoucí, proti-společenské; předejít konfliktům lze i jinak – ale takže uznáváš, že podstatou vlastnictví je společenská dohoda? že vlastnictví VZNIKÁ společenskou dohodou?

Ono ma fascinuje akási dvojtvárnosť anarchokapitalistického prístupu. Na jednej strane ankap evanjelisti mechanisticky stanovujú, čo je vlastníctvo a obmedzujú ho pomocou veľmi jednoduchých pravidiel (ktosi na to ešte za čias Urzových článkov na dfensovi vymyslel skratku ČUPS - "čtyři Urzova pravidla společnosti"), no na druhej strane na veľkú časť námietok reagujú "nevieme, ako to bude, ale trh si to vyrieši".

Ja mám dojem, že to druhé je realite bližšie. Tak ako dnes je z mnohých strán dopyt po ochrane "duševného vlastníctva", tak by sa veľmi ľahko mohli aj v tom utopickom ankape objaviť sudcovia a bezpečnostné agentúry, ktoré by toto "duševné vlastníctvo" chránili...

Ano, asi by určitá forma ochrany nějakého duševního existovala. Záleží na tom, za co lidé budou ochotní platit.

Ono častokrát ani tak nezáleží na ochote, ale na tom čo a za koľko si môžeš dovoliť platiť.

Přesně. Např. já nebudu (a nejsem, ale teď to nikoho nezajímá) ochotný platit za zavírání distributorů a uživatelů drog. Nejsem ochotný platit zaklekávání firem a drakonické tresty za kdejaký nevyplněný či nesprávně vyplněný papír. Budu si platit ochranu života, zdraví, majetku. Na to budu mít. Bude to stát v dnešní měně pár stovek korun měsíčně. Nebudu v tomto směru vyhazovat za kraviny.

- Ne, neexistovalo. "Vlastnictví před státem" je fráze nemající žádný smysl.

Co prosím? Takže lidé vynalezli stát a současně s tím vlastnictví? Zvířata taky mají nějaké státy, nebo je jejich vlastnictví různých předmětů nějaká haluz, co není vlastnictvím? Když má pták hnízdo, tak jeho vlastnictví hnízda zaručuje nějaká nám neznámá ptačí říše? Už sto milionů let?

Tu len záleží na tom, ako definuješ "štát". Podľa mňa už aj tlupa lovcov s náčelníkom (a nepísaným právom) je v zovšeobecnenom pohľade štátom.

Vesmír také vznikl v nějakém státě?

e?

V zevšeobecněném pohledu má vesmír nějaké zákony, takže by se dal chápat jako stát.

To už si vážně touto analogií děláš prdel viď? :-D Mimochodem to s těma atomama jak si analyzoval výše, to je taky slušnej matroš :-D

Analogií jsem to ještě nezkoušel, a co se atomů týče, nejradši mám švestkové.

Ak má aj nejakú vládu, tak potom áno. Čiže pre teistov je vesmír vlastne takým nad-štátom. A teda nemá zmysel snažiť sa o odstránenie štátu, lebo štát štátov odstrániť nemožno...

e-e? :-)

Imho v tomhle je klasicky problem, ktery jsem se tu pokousel resit, ale nemam na to predevsim tolik casu, kolik by bylo potreba, imho by ho bylo potreba hodne.
A to problem v tom, co si kdo vubec predstavuje pod slovem "vlastnictvi" a sladenim tohoto vyznamu pro vsechny lidi, kteri spolu diskutuji.
Imho si pod tim slovem lide ruzni lide predstavuji zcela ruzne veci.

Btw - cim vice tu vidim diskuzi (za ta leta), tim vice vidim, ze primarni problemy nejsou ani tak v tom, ze nekdo vidi jako spravne neco jineho, nez ja ci ty ci tamten ci onen, protoze to je normalni.
Primarni problem je, ze si ruzni lide pod stejnymi slovy predstavuji ZCELA jine veci a potom se naprosto logicky spolu nemohou bavit prilis na urovni, protoze 90% veskereho casu stejne spolkne nadavani si, ze ten druhej je kokot, protoze toto slovo prece zcela logicky znamena toto , a druhej mu oponuje, ze to ne on, ale ten druhej je kokot...a tak dokola.

1) Zvířata taky mají nějaké státy, nebo je jejich vlastnictví různých předmětů nějaká haluz, co není vlastnictvím? Když má pták hnízdo, tak jeho vlastnictví hnízda zaručuje nějaká nám neznámá ptačí říše? Už sto milionů let?
- Zjevně si pletete držitele a vlastníka, držbu a vlastnictví. Zvířata se nepochybně chovají jako držitelé věcí: teritorií, lovišť, doupat, hnízd, kořisti. Ale vlastní je? Jak se u zvířat vlastnictví liší od držby? Nijak. Zvířata tedy mají jen držbu, ne vlastnictví. A ano, kdyby zvířata měla vlastnictví, znamenalo by to, že mají stát.

2) Takže lidé vynalezli stát a současně s tím vlastnictví?
- Asi naopak: Vynalezli vlastnictví, a tím nezáměrně vynalezli i stát. Je skutečně možné, že ti lidé, kteří si v malé skupince začali navzájem uznávat vlastnictví, si neuvědomovali, že právě vznikl stát; tak jako si to neuvědomujete Vy. Přesto se to stalo. Vlastnictví a stát vznikají najednou. STÁT totiž není nic jiného než dohoda lidí, co komu MÁ PATŘIT (tedy ne "co komu patří"). VLÁDA je instituce s pravomocí tu dohodu měnit. TRH jsou, jak napsal Rothbard, "převody vlastnických práv".
To uvádím, abych ozřejmil, jak je protismyslné anarchokapitalistické krédo, že se o všechno má postarat trh. Trh vlastnictví PŘEDPOKLÁDÁ, tzn. nedokáže ho vytvořit. Vlastnictví vytváří politika. Vy definujete politiku opovržlivě jako "netržní ovlivňování společnosti". Správně. Jen to opovržení není na místě. Jak jsem ukázal, je zřejmé, že politika tam vždycky někde bude. Je i v ankapu. V jiné podobě, takže je těžší ji rozpoznat, takže ji tam leckdo nevidí – obzvláště ti, kdo ji tam nechtějí nalézt – ale je tam. Z uvedeného důvodu: trh PŘEDPOKLÁDÁ vlastnictví a vlastnictví vzniká dohodou lidí, což je politika.

Jak se u zvířat vlastnictví liší od držby? Nijak. Zvířata tedy mají jen držbu, ne vlastnictví.

Mohl byste mi prosím osvětlit ten logický zvrat, který nastal mezi mezi druhou a třetí větou? Mně to nedává smysl - když v tom není rozdíl, zvířata tedy mají jen A, ne A, podle Vás.

Pokud se budu držet Vašich definic, pak jsem pro existenci bez vlády (což je význam anarchismu), a úlohu té dohody přebírá trh. Ovšem Vaše definice jsou vskutku zvláštní. Pro mě je stát organizace a vláda její vedení. Dohoda, co komu má patřit, je tak nějak vrozená všem společenským živočichům, a nepřijde mi, že by si psi založili nějaký stát. Do předpokladu trhu o možnosti držet věci se nebudu pouštět - opět je to předpoklad vyplývající z přirozeného chování každého společenského tvora.

Mně to nedává smysl - když v tom není rozdíl, zvířata tedy mají jen A, ne A, podle Vás.

Napísal to trochu kostrbato, ale pointa je zachovaná - majú nejaké zvieratá povedomie o tom, čo komu patrí, aj keď onu vec má pod kontrolou niekto iný (a teda sa ich správanie líši podľa legitimity držby veci?)? Alebo prosto kto si vec uchmatne a obráni, ten ju má?

1) Mohl byste mi prosím osvětlit ten logický zvrat, který nastal mezi mezi druhou a třetí větou? Mně to nedává smysl - když v tom není rozdíl, zvířata tedy mají jen A, ne A, podle Vás.
- To je slovíčkaření, jak dobře víte. V zájmu jednoduchosti: Lidé mají držbu i vlastnictví, zvířata jen držbu. Z toho že zvíře něco brání nebo buduje, neplyne, že to vlastní, jen že to drží. I zloděj si brání lup; a lze stavět na cizím pozemku. Prostě u zvířat vidíme jen držbu, ne vlastnictví.

2) Pokud se budu držet Vašich definic, pak jsem pro existenci bez vlády (což je význam anarchismu), a úlohu té dohody přebírá trh. Ovšem Vaše definice jsou vskutku zvláštní.
- Vláda nemusí být. I česká vláda může teď skončit s tím, že navždy platí současné zákony. Většina lidí to považuje za blbost, protože svět se mění. Každopádně i v ankapu bude vláda/politika na začátku, když se rozdělí přírodní zdroje = stanoví vlastnická práva, která se pak už nebudou měnit. 2. A nejsou to žádné moje definice. To Vy máte papírové, svět ignorující definice, viz Hoppe.

Pro mě je stát organizace a vláda její vedení.
- Zde si pro změnu pletete organizaci a instituci. Nebudu to rozplétat. Už to, že si lze snadno představit stát, i současný český stát, bez vlády, je důkaz, že to máte špatně.

Dohoda, co komu má patřit, je tak nějak vrozená všem společenským živočichům, a nepřijde mi, že by si psi založili nějaký stát.
- Právě že není vrozená. Proto ostatně psi nemají vlastnictví, ale jen držbu. Mimochodem, dohoda nemůže být vrozená.

Do předpokladu trhu o možnosti držet věci se nebudu pouštět - opět je to předpoklad vyplývající z přirozeného chování každého společenského tvora.
- …předpokladu trhu o možnosti VLASTNIT věci. Proto to "předpoklad vyplývající z přirozeného chování každého společenského tvora" není. Aby bylo jasno: K životu ve společnosti vůbec nepotřebujete vlastnictví, stačí hierarchie.

K životu ve společnosti vůbec nepotřebujete vlastnictví, stačí hierarchie.

K životu ve společnosti nepotřebuji hierarchii. K životu ve společnosti ale potřebuji vlastnictví, ne však to podle Vaší definice. Podle Vaší definice je to držba.

1. Mají vlci vlastnictví nebo hierarchii?
2. Takže nerozlišujete vlastnictví a držbu? Proč je zloděj držitel, a ne vlastník? a proč je okradený vlastník, a ne zcizitel? Je na to jednoduchá odpověď, ale anarchokapitalistovi se do ní moc chtít nebude. Je tam totiž zřejmě třeba použít pojem "společnost".

DODATEK
Toho největšího nesmyslu jsem si nevšiml: Pokud se budu držet Vašich definic, pak jsem pro existenci bez vlády (což je význam anarchismu), a úlohu té dohody přebírá trh.
- Jak to může přebrat trh? Trh PŘEDPOKLÁDÁ vlastnictví; jak ho může vytvořit? A zde, i v rámci anarchokapitalismu, vyvstává nutnost politiky a vlády.

"Vlastnictví před státem" je fráze nemající žádný smysl." To zkuste vysvětlit třeba mému psovi, že ta kost není jeho. A existence státu je mu u zadku. Ve vašem případě by mě velmi potěšilo to pozorovat.

To zkuste vysvětlit třeba mému psovi, že ta kost není jeho.

Máte pravdu, psi většinou nechápou, že nějaká kost není jejich. Ale co to má dokazovat?

Duševní vlastnictví je vlastnictví jako každé jiné. Ancapáci jen zase ukazujou své kolektivistické choutky, když ho neuznávají. Což je paradox a pokrytectví jako prase.

Ak by to bola pravda, tak na jeho ochranu by sa nemuaeli vymyslat nove a spwcificke zakony, ale stacili by tie stavajuce.
Ja si myslim, ze normalne vlastnictvo nezanika po 20 alebo 70 rokov po smrti majitela (patent a copyright).
Si peedstav, ze tvoj dom, by po 20 rokoch mohol ktokolvek vziat alebo 70 rokov po tvojej smrti by tvojim potomkom niekto vzal vsetko, co po tebe podedili.
Uz si uvedomujes, akeho capa si strelil?

Kolektivisticke chutky maju ti, xo dusevne vlastnictvo chcu vymahat. Je to klasicke vyvlastnovanie. Ale mozno sa ti podari definovat, ako sa da vlastnit myslienka bez toho, aby si utocnym nasilim nezasahoval uz do existujuceho vlastnictva vzacnych zdrojov. Uz to mnohi skusali, ale doteraz sa to nikomu nepodarilo. ;-)

Ten tvůj příklad s domem je naprosto encyklopedický příklad straw mana, za to ti velmi děkuju. Vyložit si můj komentář tak, že bych chtěl aplikovat zanikání duševního vlastnictví i na vlastnictví nemovitých věcí, na to člověk musí být fakt hlavička.

A jak se dá vlastnit myšlenka? To je úplně jednoduché, musí v nějaké obecně uznávané referenční databázi být psáno, že je moje. Ono by to šlo nakonec i v té ankap utopii, jen by místo státního orgánu to řídil třeba nějaký decentralizovaný blockchain.

A co je přesně kolektivistického na tom, že vymáhám své duševní vlastnictví, tady bych prosil trochu podrobnější vysvětlení.

V prvom rade si treba polozit otazku, co je to vlastnictvo a ako vznika. Z lubertarianskeho hladiska plati, ze ckivek je vlastnikom svojho tela, a vsetjeho, co pomocou neho vyrobi z prirodnych zdrojov, jtore ziskal nenasilnym sposobom. Vlastnictvo teda moze vzniknut homesteadovanim, dobrovolnym prevodom vlastnickych prav, darovanim a dedenim. Pokual si v tomto konzistentny, tak pre dusevne vlastnictvo plati to, co pise Kunsella:


"Co je tedy skutečně špatného na uznávání nehmotnych vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy nehmotneho (duševního) vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných (nehmotnych) zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném (fyzickem) světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, k pisničce, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
_____
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem.
_____
Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
______
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci duševního vlastnictví navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
_________
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Pepa Mrkvička – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Pepu Mrkvičku a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců duševního vlastnictví, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
_______
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti duševního vlastnictví oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."

Ak mas facebookovy ucet, mozem ti dat kontakt na chalana, co ti to vysvetli este lepsie.
Mozes mu napisat do sukromnej spravy.
https://m.facebook.com/annna.christa?tsid=0.4716194557317004&source=result

Z lubertarianskeho hladiska plati, ze ckivek je vlastnikom svojho tela, a vsetjeho, co pomocou neho vyrobi z prirodnych zdrojov, jtore ziskal nenasilnym sposobom. Vlastnictvo teda moze vzniknut homesteadovanim, dobrovolnym prevodom vlastnickych prav, darovanim a dedenim.
- Tím ale není zodpovězena otázka, jakým právem člověk získal ty přírodní zdroje, ze kterých začal pomocí svého těla něco vyrábět. Něco Vám tam chybí.

Je.

Není.

Bender, takže to že ťa nikto nesmie zavraždiť znamená že máš vlastnícke právo nad všetkými aj potenciálnymi zbraňami na Zemi? A ak beriem do úvahy že niektorí ľudia sú schopní zabiť aj bez zbrane, tak máš vlastnícke právo aj nad ich telami?
A za druhé, ak nič nevynájdem, alebo vynájdem a svoj vynález utajím, tiež obmedzujem tvoje vlastnícke práva?

Opat splietas kokotiny, navyse uplne od veci, na ktore ti bolo nesciselne velakrat odpovedane, stale dokola...ale aj tak si aai v poradi az treti kokot za Jakubom a Sasianom. Odjebte sa, splynujte sa, alebo si najdite zeny, ci kupte nafukovacie. Smrdite. :-)

Bender, neklam, keby si proti tomu mal nejaký argument tak ho víťazoslávne napíšeš a nemusel by si sa uchyľovať ku osobným útokom a vulgarizmom.

Fakt ta to bavi? To bude tym, ze si predavac, a necsnazis sa rozvijat a pracovat na sebe. Potom aj tvoj troling je ubohy. Dokola opajovat otazku, na ktoru si dostal x krat odpoved. A dokola tvrdit, ze si ju nedostal. :-)))
Zacni robit nieco uzitocne, zaliz si rodinu a venuj sa jej. Nestracaj cas trolivanim v skupine, kde intelektualne nestihas s ostatnymi. Ani ja nie. Ankapaci vacsinou intelektualne daleko nad nami, kamo.

Dokola opajovat otazku, na ktoru si dostal x krat odpoved.

To, že na otázku odpovíte nějakým nesmyslem, se dá stěží považovat za zodpovězení otázky.

Diskutovať s trollom ako si ty ma nebaví. Ale sú tu aj omnoho inteligentnejší diskutujúci než ty. A nerob sa múdry, ani Lojzovi, ktorého nemôžeš obviniť z indoktrinácie etatizmom si nedokázal odpovedať inak než kopírovaním nejakého odstavca z nejakej knihy od nejakého Kinsellu.

Nejméně se na mě, ale to tak přece není. Množina nápadů nejspíš ani není množina a stát často není v reálném čase nijak schopen rozhodnout, co se mu líbí a co ne.

Nezlobte se na mě, ale to tak přece není. Množina nápadů nejspíš ani není množina a stát často není v reálném čase nijak schopen rozhodnout, co se mu líbí a co ne.

Proč by to neměla být ani množina?