Dva rozhovory – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nemyslím, že pacoši sestrám zákazníci vodčerpávají náký zdroje,
jen jim přidávají více práce za stejný peníze,
rozdíl bude asi v tom,
být placen hodinově či úkolově...

I podnikatel může řešit problém s nadbytkem zakázek,
v tom případě pak musí odmítat méně lukrativní zakázky a zákazníci musí čekat či jít jinam

Podnikatel neodmítá méně lukrativní zákazníky, podnikatel zdražuje. Tento jednoduchý cenový mechanismus problém bezezbytku řeší. Ve zdravotnictví se jedná o kumulovaný problém cechovního chování umožňovaného a podporovaného státem a absurdních mechanizmů duševního vlastnictví resp. patentového práva ohledně léků a některých přístrojů. Také testovací mechanizmy léků jsou obludně restriktivní a paranoidní, ačkoli veškerá rizika by samozřejmě šlo řešit smluvně. Zkuste někomu na smrt nemocnému vykládat něco o neetičnosti testování léků na lidech. Tedy ne že by se netestovalo, ale pouze ve finální části vývoje a vývoj díky všem "opatřením" trvá dlouhá léta. Kdyby se takto testoval penicilin, měli bychom dříve jadernou bombu než antibiotika. U přístrojů je situace přeci jen o něco lepší, protože výrobní náklady přístroje jsou významně vyšší částí ceny prodejní než u většiny chemikálií a rizika jsou vesměs známá. Taktéž licenční politika je mnohdy vstřícnější. K té celé absurditě přispívá cenová politika farmakologů, kteří prodávají v různých zemích léky za velmi různé ceny a zároveň si prolobovali, že není možné tyto léky dovézt z levnější země a prodat v dražší (lék má často totožné složení ale jiný název, není tudíž registrován a nelze ho pustit do distribuce).

absurdních mechanizmů duševního vlastnictví resp. patentového práva ohledně léků

A proč by někdo vrážel miliardy do vývoje léku, když by ho pak hned mohl vyrábět každý?

1) Je reálná tržní cena vývoje léku v miliardách?
2) Prakticky každá firma vráží obrovské peníze do vývoje. Např. u nás se vrazí obrovské peníze do vývoje nějakého softwaru; a jiná firma může použít nějaké open source řešení apod. Přesto si i my vyděláme.

Takže začneme prodávat věci za skutečné náklady a bez koruny navíc? :)

1) Je reálná tržní cena vývoje léku v miliardách?

Ano, vývoj léku je asi tak nějak nákladný.

Ve skutečnosti by vůbec být nemusel. Obludná pravidla testování léků si v zásadě nevymyslel úředník. Prolobovaly si je samotné farmaceutické firmy, aby tím potřely konkurenci menších výrobců. Ony si samozřejmě veškeré náklady zpětně promítnou do ceny produktu, ale aby to mohly udělat, musejí nejprve ty miliardy na vývoj mít. To dost zvedá laťku a omezuje počet konkurentů. Ve skutečnosti by proces testování mohl být výrazně kratší (ne vždy) a zejména levnější (většinou), kdyby stát nezasahoval do smluvních záležitostí.

Vývoj léků, to není jen to povinné testování!

Trefil jste hřebík na hlavičku. Vývoj léků by rozhodně neměl být nic povinného. Dodá firma lék, který neotestovala a který bude škodit? Bum. Firma bude testovat, nebo bude platit tučná odškodnění. Nicméně proč by vývoj léků měl probíhat určitým daným způsobem? Kvůli různým byrokraciím vývoj řady léků trvá velmi dlouho, zatímco pacienti trpí. Testovací skupiny jsou omezené, léky potom předražené z dlouhého testování... vážně je to to, co chce zákazník?

Firma bude testovat, nebo bude platit tučná odškodnění.
.....................................................

To platí dneska páč zákony,

ale ve svobodě můžete klidně upozornit kupujícího že lék nebyl testován a nejsou známy jeho nežádoucí účinky, takže se žádné odškodnění nebude konat

A nebo naopak, můžete tvrdit a také musíte pak prokázat, že lék byl testován

A což takhle se vrátit k tématu? Proč by léky vůbec někdo vyvíjel, když by je pak hned mohl vyrábět každý bez těch nákladů na vývoj? I kdyby ty náklady byly poloviční, pořád jsou značné!

Nu von by je třeba někdo vyvíjel páč jen proto, že jsou prostě potřebný,
a možná by se i našel nákej mecenáš, to přece také funguje,

ale je jasný že ti lidi to pak nedělají pro zisk,
ale jsou i lidé, co konají pro zisk a ti pak potřebují chránit svůj byznys...

Pro zisk. S vývojem za sebou máte i know-how, můžete reagovat na různé problémy, víte více o tom léku, který děláte... a ano, asi budete muset vývoj značně zlevnit, třeba na desetinu, setinu apod. Nevíme. Zdravotnictví je silně regulované státem, neznáme skutečnou tržní cenu těch věcí. Ten, kdo najde přesnou korelaci mezi množstvím regulací a nafouknutím ceny, a bude tedy schopen vypočítat, kolik by taková věc stála bez zásahu státu, by si zasloužil Nobelovu cenu. Já to nevím. Hádám. Ze zkušenosti vím jen to, že ta tržní cena bude podstatně nižší, a že na tom vydělají jak ty firmy, tak ti pacienti.

Ne, zkušenost říká, že firmy nebudou vyvíjet drahé léky, pokud z toho nekouká návratnost té investice. A ta z toho nekouká, pokud pak každý bude moci levně vyrábět kopii.

Žádná taková zkušenost nikde není a nikdy nebyla. Z touto zkušeností bychom seděli u ohně v jeskyni. Ani chatrč by si nikdo nepostavil. A ani bychom ten oheň neuměli rozdělat, protože ten, kdo by se chtěl zabývat vynálezem nějakého "zapalovače", by na to rezignoval, protože by mu (na základě této "zkušenosti") hrozilo, že mu ten vynález někdo "ukradne" a vydělá na něm směnou v tehdejší formě obchodu.

Definujte drahý lék v kontextu zcela tržního zdravotnictví. Je to ten lék, který spotřebuje více zdrojů, než jsou lidé ochotní obětovat?

Představ si pod tím lék, jehož vývoj je nesrovnatelně dražší v porovnání s náklady na jeho následnou výrobu.

Tak urcite...někdo bude vyvijet desitky let nejake leky, bude do toho cpat miliony/miliardy penez, a kdyz konecne ten lek naleznou, tak ostatni pujdou, lek si okopirujou, a to je presne ten duvod, proc to ta firma ty desitky let bude vyvijet, ze jo...Presne po tomhle touzi…
Ale tak zase proc ne...holt by v takovem svete na nektere nemoci nebyly leky no, se lidi neposerou, na neco se umrit stejne musi…Nejaka rakovina, srat na ni…

Vy to podáváte, jako kdyby to byla jediná věc, co ta firma ty desítky let dělá. Je dost dobře možné, že v průběhu těch desítek let zdokonaluje i nástroje toho výzkumu atd. A samozřejmě nezkoumá jen jednu věc. A navíc vyrábí léky.

Takže ten vývoj, který se jí díky vám nevyplatí, má dotovat z jiných zdrojů?

Tak samozrejme budou lide, kteri budou davat dobrovolne penize na vyzkum leku, aniz by z toho cokoliv meli (mimo dobreho pocitu). Akorat si nejsem jisty, ze by to stacilo, ale tak jak jsem psal, nakonec na neco se umrit musi…
A samozrejme spousta dalsi cinnosti , jejiz vysledky denne pouzivas, proste nebudou, protoze to nebude mit cenu delat. Napriklad ja delam ve firme, ktera chrani ostatni proti podvodnikum/neplaticum. Vzhledem k tomu, kolik penez davame do toho, abychom meli ty informace, tak pokud by nam je kdokoliv mohl zkopirovat, tak by nase firma vubec nemohla existovat.
Ostatne, tuhle jsme resili legracni situaci, co by se stalo, kdyby nekdo zkopiroval trebas nejake bitcoiny, ze… A nebo nejake jednicky a nuly nekde v bance...a tak ruzne.
Ale to vsechno je imho zanedbatelne oproti tomu, ze verim, ze stejne jako je moralni respektovat vlastnictvi hmotne, tak je stejne moralni respektovat neco, cemu dikame vlastnictvi dusevni. Ackoliv sam mam obrovske vyhrady proti tomu, jak to funguje dnes a mam o tom, jak by to melo fungovat, jine predstavy.

vážně je to to, co chce zákazník?
....................................
To bude asi různý,
někdo chce testovanej lék tudíž i dražší , jinýmu nebude vadit netestovanej a tudíž i levnější lék...

Kdo nemá co ztratit, klidně prubne i netestovanej
(tonoucí se stébla chytá)
ale dětem jej asi nekoupíte..

Velkej Ká, jaktože mi neodpovídáš když se s tebou bavým! To je vychování, ty jeden lumpe!

2) Prakticky každá firma vráží obrovské peníze do vývoje. Např. u nás se vrazí obrovské peníze do vývoje nějakého softwaru; a jiná firma může použít nějaké open source řešení apod. Přesto si i my vyděláme.

A teď si představ, že někdo začne zdarma dávat kopii vašeho softwaru. Jak moc si vyděláte pak?

A teď si představ, že někdo začne zdarma dávat kopii vašeho softwaru. Jak moc si vyděláte pak? - on někdo dnes vydělává prodejem něčeho, co jde snadno cracknout? To je idiot a ne podnikatel. Zvlášť v době, kdy je na vše open source má na sw jedinou hodnotu poskytovaný servis k placenému řešení, klidně třeba za paušál. A to se zkopírovat nedá.
Když to vezmu do jiné oblasti, muzikanti také pochopili, že se nevydělává na CD, ale na koncertech.

Tak ať nám sem velkej Ká hodí link na stažení toho jejich softwaru, podle tebe na tom neprodělají.

Musím se podívat vlastně jak řeší duševní vlastnictví duce Benito Mussolini? Aha, nic mimo stát, takže je to jasné, majitelem všech vynálezů je stát!

Pozor, podvodník!

Pozor, pohov, pal do libertaryánů! Vivat!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Urza by se skutečně měl zamyslet nad tím, jestli nezabanovat kokota, který zapleveluje diskusi naprosto zbytečnými hovny. Z x příspěvků je polovina nikomu nepotřebná stračka.

Tipnem si že ty by si dal zabanovať skutočného Jakuba a toho fejkového by si nechal. Veď nepotrebujete aby vám niekto kazil ilúzie, prijemnejšie je si navzájom v bubline leštiť svoje premrštené egá :-).

Svëtého Josef Tisa na teba ty jeden fialový pojebaný nácek!

Neužívej jméno Boží nadarmo. :-DDD

Nedivím se, že stejným šmahem odsuzujete i volný trh.

Že vy jste na tý vojně nebyl ?

No já taky moc ne páč jsem byl v Dukle,
ale myslím, že vám tam chybí upřesnění té palby, zdali jednotlivými výstřely, či snad krátkými dávkami nebo jednou dlouhou dávkou...

Nejefetivnější sou asi ty krátký dávky,
to bych jako amatérský teoretik vojenské stragedie asi doporučil...

A proč by někdo vrážel miliardy do vývoje léku, když by ho pak hned mohl vyrábět každý? - no to je jednoduché, buď to uděláte vy a nebo někdo jiný, a přebere vám zákazníky. Vývoj není o zisku, ale o prostém přežití. Třeba T. Baťa byl proti patentům, aby byli jeho vývojáři pod neustálým existenčním tlakem, proto byl tak inovativní. Jakmile můžete vydělávat na minulých úspěších, přestanete se zlepšovat.

Jak si představuješ mi odporovat! Ty jedno... výš ty co seš!

Někdo jiný do toho vrazí miliardu, abych to pak já mohl vyrábět nezatížen těmi náklady na vývoj? To jako myslíš vážně? Jak by mi mohl převzít zákazníky, když já to pak budu vyrábět levněji, když nebudu zatížen těmi náklady na vývoj?

Třeba T. Baťa byl proti patentům, aby byli jeho vývojáři pod neustálým existenčním tlakem, proto byl tak inovativní.
.................................................................

Vony jsou patenty na cvičky ???

Pozor podvodník!

Pozor, podvodník!

Keď už dávaš absurdné otázky, tak aj ja: Je možné jednoducho "reverzne inžinierovať" a skopírovať tabletku?

Ano

Okopirovat liek nie je vobec jednoduche, pokial nie si povinny uviest zlozenie. Coca Cola neuviedla zlozenie, a dodnes ju nie je mozne plnohodnotne zduplikovat.
Ked vyvinies liek, mas na trhu prirodzeny monopol, ze si s nim prisiel prvy. A kym sa ho podari plnohodnotne skopirovat, zarobis na nom.

"Okolo patentů se vůbec točí nejvíc duševně-vlastnických mýtů a legend. I lidé, kteří o oprávněnosti duševního vlastnictví obecně spíše pochybují a se vším, co tady zatím padlo, by i souhlasili, obvykle nakreslí tlustou čáru u patentů na léčiva. Většinová představa totiž říká, že bez patentové ochrany by se farmaceutickým koncernům nevyplatilo vkládat obrovské částky do vývoje nových léků. Když pomineme fakt, že za raketovým vzrůstem nákladů na vývoj léků stojí z největší části regulační úřady, které požadují stále delší a dražší klinické testy (průměrná investice do nového léku dnes dosahuje zhruba jedné miliardy dolarů, přičemž náklady na klinické testy spolknou až 80 procent), tak nám historie nedává jediný důkaz, že by patentová „anarchie“ bránila rozvoji farmaceutického průmyslu. Historický vývoj tohoto odvětví v zemích jako Švýcarsko, Itálie nebo Francie dokonce svědčí o tom, že by tomu mohlo být právě naopak. Ve všech třech zemích bylo totiž patentování samotných léků (nikoli výrobních procesů) až do roku 1977 (Švýcarsko) a 1978 (Itálie, Francie) výslovně zakázáno. Přesto se právě tyto země staly evropskými farmaceutickými velmocemi, včetně Itálie, která byla ještě ke konci 70. let pátým největším výrobcem farmak na světě. A ve Španělsku se patenty na farmaka reálně vymáhají teprve od roku 1992."
http://finmag.penize.cz/ekonom...
A toto je uplne najlepsie, povinne citanie pre zastancov patentov
http://mika.blog.idnes.cz/c/24...

Farmaceutická firma by přišla s nápadem: vymyslíme lék na erektilní dysfunkci. Výzkum plus podnikatelský zisk, který chceme, bude stát miliardu dolarů. Aby se nám to vyplatilo, musíme mít jistotu, že prodáme alespoň za miliardu. Jedno balení bude stát třeba 100 dolarů. Dáváme tedy na stůl 10 miliónů smluv, na kterých bude napsáno "V případě, že se povede udat všech 10 miliónů smluv, níže podepsaný spotřebitel zaplatí v roce 2015 farmaceutické firmě 100 dolarů a farmaceutická firma spotřebiteli dá v roce 2015 jedno balení léku." Zájemci o lék by rádi podepsali a firma by měla předem jistotu, že vydělá svojí miliardu. Někdo může namítnout, že by to nikdo zaplatit nechtěl, protože by všichni čekali, až to zaplatí někdo jiný a oni to pak jen okopríují, to je ale jen teoretický koncept zcela mimo realitu (Google taky ví, že Seznam od něj vše okopíruje, a stejně nápady produkuje jak na běžícím pásu). Protože i to okopírování stojí čas, výsledek se musí testovat na zvířatech, k léku se mohou vázat nějaká další lékařská doporučení, která nejsou známá tomu, kdo to jen okopíroval, atd. atd. Koupení kupónu je pak tedy jasná přidaná hodnota.

Daly by se určitě vymyslet i další způsoby. Třeba mohou farmaceutické firmy uzavřít kartel a rovným dílem se podělit o náklady na výzkum a rozdělit si tu první várku klientů, kteří přinesou nejvíce peněz. A X dalších, které nás teď ani nenapadnou, stejně tak jako ani nejlepšího počítačového génia před 10ti lety nenapadlo, že nejpoptávanějším telefonem bude zrovna iPhone.
Mises.cz

Co sa liekov tyka,
1. Iba 25 až 30 percent výdavkov na výskum a vývoj vo farmaceutickom priemysle smeruje k tvorbe nových liekov.
2. prevádzkové marže vo farmácii sa pohybujú v priemere okolo 25 percent v porovnaní s priemerom 15 percent v ostatnom spotrebiteľskom biznise
3. Privátne zdroje financujú len jednu tretinu biomedicínskeho výskumu, oproti dvom tretinám v iných sektoroch
4. Ešte aj dnes viac ako polovica z takmer 50 najpredávanejších liekov (rozumej spotrebiteľsky najužitočnejších) vzniklo bez patentovej ochrany
5. V období rokov 1989 až 2000 iba 23 percent registrovaných liekov obsahovalo nové aktívne ingrediencie. Veľký podiel na nových registráciách majú takzvané me-too a copycat lieky
http://levine.sscnet.ucla.edu/...
Je to z knihy
http://www.cambridge.org/sk/ac...
Pri vývoji nového liečiva ide až 70 % financií do jalového právnického zabezpečovania proti možnému kopírovaniu (proti možnému vzniku konkurencie). Tým sa plytvajú peniaze a hlavne čas, ktorý mnohým pacientom nezostáva nazvyš. Výsledkom sú zbytočne predražené lieky, ktorým trvá dlhé roky, kým sa dostanú na trh.
Pokial by sa vyvoj nevyplatil a nikto ho nerobil a teda nevyrabal lieky, tak je tu obrovska prilezitost pre niekoho ten liek vyvinut a uctovat si zanho rovnake prachy ako dnes. To samozrejme prilaka konkurenciu zvysi sa produkcia, znizia sa ceny. Vsetci zarobia.

Pokial by sa vyvoj nevyplatil a nikto ho nerobil a teda nevyrabal lieky, tak je tu obrovska prilezitost pre niekoho ten liek vyvinut a uctovat si zanho rovnake prachy ako dnes. To samozrejme prilaka konkurenciu zvysi sa produkcia, znizia sa ceny. Vsetci zarobia.
........................................................................
Pokud se vám nevrátí náklady na vývoj,
páč konkurence srazí ceny, nebot žádný vývoj nepořádala,
tak vy secsakra proděláte,
takže ne všichni vydělají...
Copak někdo prodává levněji než vyrobil ?

A protože jste VŮČI KONKURENCI V NEROVNÉM POSTAVENÍ

NEBOT JSTE INVESTOVAL DO VÝVOJE, COŽ OVŠEM KONKURENCE NEDĚLALA,

tak proto se potřebujete proti tý konkurenci bránit !!!!

Jasně že to je namířeno proti konkurenci, to dá rozum...

Lék je většinou malá molekula, zjistit její strukturu je jednodušší než zjistit složení Coca Coly. Navíc investovat dnes do zjištění složení Coca Coly nemá moc význam, protože by stejně nebylo možné vyrábět její kopii.

Ty pri argumentoch pouzivas generator nahodnych slov, len aby si nieco vydristol. :-))))))

To bolo pre Jakubka.

Argumenty ti došly, tak se uchyluješ k tomuto, co?

Na tom není nic špatného,
dadaisti takto naprosto v pohodě skládali básně,
byly překvapivě zajímavý když se náhodně povedlo spojení hodně nesourodých slov...

To je náhodou docela dobrá metoda i v diskuzi,
jednak může být inspirativní nebot vám může umožnit náhled zcela nečekaný,
a pak taky je to zábavný...

Vono ani to lidský podvědomí či nevědomí neblábolí nějako rozumově a konzistentně, nýbrže se vyjadřuje symbolicky a často pak taky hovoří ptačí řečí...

Slyšel jsem, že takto někde nějaké opice přepisují dílo Williama Shakespeara. Ale zatím bez úspěchu.

To já jsem předevčírem viděl v TV 50 let starý týdeník,
a tam medvědi hráli hokej
a musím říct že jim to šlo lépe než tomu Jágrovi,
jen brankáři byli poněkud apatyčtí a nevrhali se po puku...

Asi to bude chtít ještě náký to století soužití lidí se zvířaty,
a ony se naučej i toho Wiliama...
Jako Darwinista to nahlížím vcelku pozitivně, druh který se nepřizpůsobí změněným životním podmínka prostě a jednoduše vyhyne...

Coca Cola neuviedla zlozenie, a dodnes ju nie je mozne plnohodnotne zduplikovat.

Toto vím o Becherovce a o Kofole, o Coca Cole ne. Navíc Coca Colu nepiju od té doby, co jsem zjistil, že v ní není koka.

Dnes do značné míry ano - prostě zjistíte její chemické složení spektrografem, elektronovým mikroskopem apod. Horší to může být s napodobením výrobních postupů. Tyhle věci se kopírují na trochu jiné úrovni než zkoumáním konečných produktů.

Podnikatel neodmítá méně lukrativní zákazníky, podnikatel zdražuje. Tento jednoduchý cenový mechanismus problém bezezbytku řeší.
..........................................................................

Tak to pak není divu,
že si lidé raději přejí socialistický zdravotnictví co stojí za hovno,
než zdravotnictví kde nejsou lukrativní pacoši léčeni...

Vidíte, jak si sami kapitalisté zadělávaj na etatisticko-socanský regulace a dotace...

Tento jednoduchý cenový mechanismus pak je vcelku žádaný...

By bolo vhodné ženy zdvorilo napomenúť, ja im odpúšťam, zažili situáciu, ktorá im nebola príjemná a snažili sa zo zlomyseľnosti pomstiť.
Išlo výlučne o ich vlastný spor a preto nepodstatný pre analyzovanie ich okolím.

Vyeštebákovanie súkromných údajov z etatistických kartoték sa stalo duševným vlastníctvom, na ktoré číha pohroma, že by ich niekto mohol skopírovať.

S tímhle samozřejmě nelze nesouhlasit. Ano, veškeré statky by měly být poskytovány soukromými podnikateli působícími na volném trhu. Takže na úrovni Bastiata s kritikou státu zcela souhlasím. Jenže to je kritika jen určité státní činnosti; státu jako takového se to téměř netýká.
Což Rothbard nepochopil. Jak to napsal: „Capitalism is the fullest expression of anarchism, and anarchism is the fullest expression of capitalism. True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism.“ Jak to odůvodňoval? Kapitalismus = vše je vlastněno soukromníky, anarchismus = neexistuje vláda; z toho usuzoval, že když je vše vlastněno soukromníky, tak to neguje vládu, protože nemůže mít čím a na čem vládnout. Zřejmě ho nenapadlo, že zeskoukroměním všeho by mohl VZNIKNOUT stát: soukromý stát spravovaný soukromníkem.
Kde je chyba? Co v Rothbardově úvaze znamená ta "neexistence vlády"? Znamená ještě něco jiného, než že vše je vlastněno soukromníky? Ne. Takže je to tautologie. Je sice pravdivá, ale nicneříkající. Říká to vlastně: "Když bude vše vlastněno soukromníky, tak bude vše vlastněno soukromníky". Jen druhou polovinu tautologie formuloval jako "tak nebude existovat vláda". Čili Rothbardova chyba je v tom, že anarchismus nijak pozitivně nedefinoval, resp. nedefinoval jej NEZÁVISLE na kapitalismu. Definoval jej jen jako APRIORNÍ DŮSLEDEK kapitalismu. Takže není divu, že mu pak "vyšlo", že "nemůžete mít jedno bez druhého"… Not only are they compatible, but you can't really have one without the other.

Zřejmě ho nenapadlo, že zeskoukroměním všeho by mohl VZNIKNOUT stát: soukromý stát spravovaný soukromníkem.
.......................................................................

Já myslím že ho to napadlo,
jen si asi představoval, že onen soukromník bude pak ten svůj stát jaksi spravovat lépe, nežli nějaká vláda...

O tom lze ale silně pochybovat, nebot toto zde již bylo v minulosti a onen soukromník se tenkráte nazýval král...

Zřejmě ho nenapadlo, že zeskoukroměním všeho by mohl VZNIKNOUT stát: soukromý stát spravovaný soukromníkem.

Teoreticky může. Ale soukromník by musel disponovat enormní prostředky, za které by všechny pozemky vykoupil pro sebe a problém není s vykoupením těch prvních ale s těmi úplně posledními. Ty získá třeba za mnohonásobek těch prvních, porovnáváno při stejné kvalitě a jednotky plochy. A je otázka, jestli se mu to vůbec podaří, jelikož jakmile poslední majitelé uvidí, že pozemky skupuje plošně, o to víc se budou cítit ohroženi a vzdají se těch svých za výrazně vyšší cenu, někdo se rozhodne neprodat za žádnou cenu. A stačí málo takových, aby mu způsobovali nepříjemnou konkurenci. Tak jestli mu spíš nevyjde jako lepší strategie, když už má nějaké prostředky a neví co s nimi, investice do konkurenceschopných produktů a dělat business než vykupovat pozemky s cílem získat monopol na nějakém malém území s nejistým výsledkem.

Takže teoreticky ano, máte pravdu, stát se to může. Nutno ale také kalkulovat s pravděpodobností, s jakou se to stát může.

Ale o to přece nejde. Jde o to, co v Rothbardově úvaze znamená "neexistence vlády" nebo "anarchismus". Znamená to JEŠTĚ NĚCO JINÉHO, než že vše je vlastněno soukromníky? Protože když řeknete "Anarchismus je 'neexistence vlády' a to je, že vše je vlastněno soukromníky", pak vám "vyjde", že anarchismus je kapitalismus, ale jen proto, že jste pojem "vláda" nenadefinovali nezávisle na pojmu "kapitalismus".
Když Rothbard píše: True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism., znamená to "Když bude skutečně vše vlastněno soukromníky, bude vše skutečně vlastněno soukromníky, a když bude vše skutečně vlastněno soukromníky, bude skutečně vše vlastněno soukromníky".
To je tautologie, je to Rothbardova chyba a spočívá v tom, že si Rothbard pod anarchismem nepředstavuje nic určitého, nezávislého na kapitalismu.

někdo se rozhodne neprodat za žádnou cenu.
..........................................
Tací se jistě najdou, ale dle vojenské strategie je třeba je vobklíčit ze všech stran aby vám takto padli do zajetí...


Nutno ale také kalkulovat s pravděpodobností, s jakou se to stát může.
........................................................................

Nezapomente na to, že ten soukromník může být skupina lidí stejně smýšlejích, at už třeba politicky nebo nábožensky, která se rozhodne vytvořit si nějaký ten svůj soukromý ráj,
vono vždy nejde jen o podnikání ve smyslu zisku

Váš příspěvek je zajímavý z pohledu kombinatoriky. Lze formulovat úlohu, kolik kombinací typů písem můžete vygenerovat pomocí primitivních písmových atributů z množiny {tučné, kurzíva, big case, ...} a které v textu máte a které Vám chybí. Nebo zodpovědět otázku, jestli písmo měníte v nějakém logickém významu nebo spíš náhodně, aby to bylo pestré.

Váš příspěvek je zajímavý z pohledu kombinatoriky. Lze formulovat úlohu, kolik kombinací typů písem můžete vygenerovat pomocí primitivních písmových atributů z množiny {tučné, kurzíva, big case, ...} a které v textu máte a které Vám chybí. Nebo zodpovědět otázku, jestli písmo měníte v nějakém logickém významu nebo spíš náhodně, aby to bylo pestré.

Co v Rothbardově úvaze znamená "anarchismus". Znamená JEŠTĚ NĚCO JINÉHO, než že vše je vlastněno soukromníky?

DODATEK DODATEK DODATEK
Anarchokapitalismus, nejvyhraněnější forma libertarianismu, se v podstatě skládá ze dvou základních kořenů: filosofického základu anarchoindividualistů a rakouské ekonomické školy; jeho duchovní otec – Murray Newton Rothbard – to vyjádřil těmito slovy: „Capitalism is the fullest expression of anarchism, and anarchism is the fullest expression of capitalism. Not only are they compatible, but you can't really have one without the other. True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism.“ Ačkoliv do sebe tyto dva myšlenkové základy zapadají naprosto dokonale pro toho, kdo pochopil…
- Pro toho, kdo si anarchismus NADEFINOVAL jako kapitalismus, tj. jako věc vlastnictví.

…mohou argumentačně velmi dobře obstát i odděleně, navíc jejich spojení není zrovna intuitivní záležitost (nikoho před M. N. Rothbardem to nenapadlo);
- Pročpak to asi před Rudovousem nikoho nenapadlo? Skutečně proto, že to "není zrovna intuitivní záležitost"? Není to náhodou proto, že všichni před Rothbardem anarchismus chápali jako věc svobody/volnosti a kapitalismus jako věc vlastnictví, a Rothbard anarchismus předefinoval na věc vlastnictví?

z toho plyne, že existuje spousta lidí, kterým je vlastní jeden z těch dvou principů (alespoň ve své valné většině), nikoli však ten druhý
- Protože si dosud jeden princip nepředefinovali na druhý, jako Rothbard.

– leč k tomu, aby se někdo stal anarchokapitalistou, potřebuje oba.
- Potřebuje si předefinovat anarchismus na kapitalismus. Pak se stane anarchokapitalistou.

Kdo pamatuje reálný socialismus, tak tenhle rozdíl vnímá velice zřetelně. Aspoň ve viditelných důsledcích. Příčiny již potřebují promyslet si, jak to funguje podle zákonů ekonomie. Z čehož nakonec vyjde, že odlišné motivace (ve smyslu jak jsou zmíněny v Urzově článku) jsou způsobeny rozdíly ve vlastnictví: v prvním případě vlastník pracuje na sebe neboli buduje si firmu a rozhoduje se a uvažuje dlouhodobě. Vyjde mu nakonec (většinou) jako nejlepší strategie cílit na blaho zákazníků. Ve druhém je člověk zaměstnanec, který sleduje cíle krátkodobější, tj. poměr svého výdělku a své práce. Když to pro něj bude výhodné, svého zaměstnavatele bez skrupulí opustí a začne pracovat pro jiného. Kdyby věnoval příliš energie do budování firmy, riskuje, že když ho zaměstnavatel propustí, nebude sklízet plody. Jeho dlouhodobou investicí je pouze jeho vzdělání a pracovní schopnosti popř. renomé, které si buduje. V socialismu před rokem 89 jsme v podstatě byli všichni zaměstnanci, protože nikdo nic nevlastnil, jako ekvivalent toho, že všichni vlastnili všechno. Chování zaměstnanců soukromých firem ve smyslu Urzova textu (aby sledovali blaho zákazníků) si ošetří vlastníci, kteří je zaměstnávají. Problém je u těch sester, pracují-li pro nemocnici zřizovanou krajem či MZ, tedy všemi a nikým. Což se vlastnicky podobá té době předlistopadové a chování sester je pak pouze ekonomický důsledek.