Francouzská vláda versus vlastnická práva – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Mnohé supermarkety ve Francii již léta ctí takový zvyk: Jídlo, které neprodají, večer dávají zdarma lidem k rozebrání; sice to většinou není nic čerstvého, ale bezdomovci (či čeští chudí studenti xD) tím nepohrdnou a supermarkety ušetří nějaké peníze za odvoz a zbavování se zbytků. Před časem se ke mně donesly informace o tom, že se francouzští poslanci snaží tento zvyk zlikvidovat (kvůli nějakým hygienickým normám), ale v praxi se jim to asi nepodařilo; a protože stát prostě nemůže nic nechat jen tak být, vše je nutné zakázat, nebo alespoň přikázat, nyní uložil francouzským supermarketům povinnost veškeré jídlo, které by jinak vyhodily či rozdaly, darovat charitativním organizacím (náklady na transport leží podle všeho na darujícím). Prezident Hollande je nařízením tak nadšen, že jej chce vztáhnout i na restaurace a jídelny; též tlačí na Junckera, aby jej zavedl v celé EU, tedy pochopitelně včetně ČR.

Proč je to úplně špatně? Inu, v prvé řadě proto, že vlastnická práva by měla být nedotknutelná; jednoduše není morální někoho násilím nutit někomu něco dávat, když sám nechce – ostatně jak by se zastáncům onoho zákona líbilo, kdyby museli své odpadky povinně třídit a část z nich na své náklady někam vozit? Řeší se tím prý problém, že supermarkety jídlem plýtvají; jenže co zvyšuje jejich motivaci plýtvat? Ano, správně, dotacemi uměle snížená nákupní cena potravin; co takhle přestat dotovat zemědělce a dát prostor trhu? Častá kritika vyhazování potravin též absolutně ignoruje náklady (například na dopravu), které je třeba vynaložit, aby se toto jídlo nějak zužitkovalo; tyto náklady jsou však (mimo jiné i kvůli nesmyslným dotacím) často vyšší než cena vyhazovaných potravin. Plýtvání však nejlépe omezí volný trh, neboť neexistuje lepší způsob alokace zdrojů; každá jeho deformace jest cestou do pekel.