Autor: Urza
Čas: 2015-12-16 00:00:02
Jak přicházíme o svobodu?
Před časem jsem do Stok vylil komentář, o kterém mi postupně několik lidí napsalo, že bych jej měl vložit jako standardní „článek“; protože je dle mého názoru na Stoky dost dlouhý, zde (trochu obecněji) popisuji jeho pointu – jak přicházíme o svobodu.
Fáze první:
Máme nějakou svobodu (projevu, pohybu, podnikání, ozbrojování, …); lidé se jí (zatím) nejsou ochotni vzdát a kohokoliv, kdo by se pokusil tuto svobodu omezit kvůli nějaké úřednické buzeraci, pošlou někam, začne ztrácet voliče a všichni kolegové od něj dají ruce pryč. Kdyby náhodou někdo jen tak prosadil zákon, jež tuto svobodu ruší, v příštích volbách si polepší každý, kdo slíbí tuto legislativu zrušit.
Fáze druhá:
Zakazovači předkládají silný emocionální důvod, proč tuto svobodu omezit (teroristický útok, masově znásilňované děti, radioaktivita, biologické zbraně a tak dále, prostě cokoliv, co vyvolává silné pocity, ačkoliv s danou svobodou to může souviset byť jen zcela okrajově); jde-li o velký zásah do našich životů, slíbí, že se jedná o změnu dočasnou. Předpokládám, že všichni známe takové ty argumenty na téma, že za války se přece smí či dělá tohle a támhleto (dávat válku jako příklad morálních výšin je též úsměvné). Hysterie zcela zastíní jakoukoli rozumnou debatu na dané téma, takže zákaz projde.
Fáze třetí:
Jakmile si lidé zvykli, že daná svoboda již do jisté míry omezená je, sociální inženýři přijdou s návrhem, jak snížit počet vražd, znásilnění, loupeží a podobně, když se tato svoboda potlačí ještě trochu více; tyto snahy sice občas selžou, ale po nějaké době nakonec stejně uspějí (všimněte si, že jakmile se nějaká regulace zavede, už ji prakticky nikdy nikdo nezruší). Až se tak stane, začne se už celkem bez zájmu veřejnosti ona svoboda omezovat i kvůli každé blbině a úřednickému vrtochu; ačkoliv zpočátku šlo o něco nepřípustného, v tuto chvíli to nechává chladným prakticky všechny (krom několika bláznivých libertariánů).
Fáze čtvrtá:
Vznikají procesy (v rámci veřejného i soukromého sektoru), služby, statky a normy, jež jsou založeny na tom, že daná svoboda je nějakým způsobem omezena; tyto jsou pak používány jako argumenty, proč ona svoboda musí zůstat potlačena. I když původní důvod zmizí, případně se ukáže býti nesmyslným od samého začátku, reálně na tom už nezáleží. Daná svoboda už nikoho nezajímá, navíc „je každému jasné“, že omezená být musí, neboť jinak „by to nefungovalo“ (kvůli těm všem procesům, jež počítají s oním omezením).
Fáze první:
Máme nějakou svobodu (projevu, pohybu, podnikání, ozbrojování, …); lidé se jí (zatím) nejsou ochotni vzdát a kohokoliv, kdo by se pokusil tuto svobodu omezit kvůli nějaké úřednické buzeraci, pošlou někam, začne ztrácet voliče a všichni kolegové od něj dají ruce pryč. Kdyby náhodou někdo jen tak prosadil zákon, jež tuto svobodu ruší, v příštích volbách si polepší každý, kdo slíbí tuto legislativu zrušit.
Fáze druhá:
Zakazovači předkládají silný emocionální důvod, proč tuto svobodu omezit (teroristický útok, masově znásilňované děti, radioaktivita, biologické zbraně a tak dále, prostě cokoliv, co vyvolává silné pocity, ačkoliv s danou svobodou to může souviset byť jen zcela okrajově); jde-li o velký zásah do našich životů, slíbí, že se jedná o změnu dočasnou. Předpokládám, že všichni známe takové ty argumenty na téma, že za války se přece smí či dělá tohle a támhleto (dávat válku jako příklad morálních výšin je též úsměvné). Hysterie zcela zastíní jakoukoli rozumnou debatu na dané téma, takže zákaz projde.
Fáze třetí:
Jakmile si lidé zvykli, že daná svoboda již do jisté míry omezená je, sociální inženýři přijdou s návrhem, jak snížit počet vražd, znásilnění, loupeží a podobně, když se tato svoboda potlačí ještě trochu více; tyto snahy sice občas selžou, ale po nějaké době nakonec stejně uspějí (všimněte si, že jakmile se nějaká regulace zavede, už ji prakticky nikdy nikdo nezruší). Až se tak stane, začne se už celkem bez zájmu veřejnosti ona svoboda omezovat i kvůli každé blbině a úřednickému vrtochu; ačkoliv zpočátku šlo o něco nepřípustného, v tuto chvíli to nechává chladným prakticky všechny (krom několika bláznivých libertariánů).
Fáze čtvrtá:
Vznikají procesy (v rámci veřejného i soukromého sektoru), služby, statky a normy, jež jsou založeny na tom, že daná svoboda je nějakým způsobem omezena; tyto jsou pak používány jako argumenty, proč ona svoboda musí zůstat potlačena. I když původní důvod zmizí, případně se ukáže býti nesmyslným od samého začátku, reálně na tom už nezáleží. Daná svoboda už nikoho nezajímá, navíc „je každému jasné“, že omezená být musí, neboť jinak „by to nefungovalo“ (kvůli těm všem procesům, jež počítají s oním omezením).
Přečtení: 21954
Komentáře
Komentář 2203
David Forbelský na facebooku:
Tak prý kuřákova svoboda v kuřácké hospodě končí u nekuřákova nosu. Končí tedy boxerova svoboda u nosu druhého chlapa v boxerských rukavicích? Tím, že si oba obléknout boxerky a vlezou mezi provazy dávají najevo, ze poučka o nosech neplatí. Stejně tak jako když někdo vleze do podobně vymezeného prostoru kuřácké restaurace. Stejně jako by byl za blba boxer, který by si stěžoval ze ho to bolí, jsou za blby ti, kteří si stěžují, že to v kuřáckých hospodách smrdí.
Komentář 2205
Komentář 2209
Komentář 2210
http://www.mises.cz/clanky/imigrace-v-sirsich-souvislostech-1939.aspx
Komentář 2214
Komentář 2207
1) vyvolat strach,
2) nabídnout "řešení".
Dokud jim tohle bude fungovat, nemají na tom co měnit.
Komentář 2212
Komentář 2208
I zákaz kouření v restauracích je jen gradace dřívějších omezení. V podstatě když už stát řekl, že hospodu může mít jen ten, komu to dovolí a kdo splní nějaké normy, začala nesmyslná regulace.
Komentář 2213
Komentář 2215
Prostě budou chtít po nás víc platit na další lidi co chtějí žít na úkor státu. Nevidím tu nic nového, jen míra se zvětšuje.
Komentář 2216
Komentář 2219
Levicovi lide jsou mistri na delani chyb(maji ve svem uvazovani na zacatku nejakou nepravdivou informaci a uz se to pak jen narusta).Jeden znamy od Havla rikal,ze kdyz se mel nejak dulezite rozhodovat,tak se zeptal na nazor Havla...pak udelal opak a vzdy to bylo nakonec spravne.
Komentář 2217
V jiném podání jde o metodu vaření žáby.
Jinak je též dobře popsána panem Joseph P. Overtonem, dnes už po něm dokonce nazvaná Overtonovo okno.
K přečtení (mj.) zde: http://www.svobodny-svet.cz/1073/metoda-overtonova-okna.html
Ale ať to nazveme jakkoliv, obrana proti tomu není žádná, pokud je komukoliv svěřena moc a není zpětná vazba kontroly a odpovědnosti.
Nějaké návrhy v tomto smyslu sice padly, například, že v soudním procesu by se neměla posuzovat jen vina (potenciálního) viníka, ale pokaždé také vlastní zákon, který je aplikován, což by vedlo k eliminaci vadných zákonů. Nicméně je to jen utopie, protože kdo má moc, musí se v té pozici psychologicky sebepotvrzovat, dokazovat si, že ji reálně má. I za cenu nesmyslných nařízení.
Jediným lékem, který mě napadá, je taková míra občanského odporu, ignorace toho předpisu. Problémem je, že prakticky není organizovatelný z důvodu toho, že moc je koncentrována a monopolizována, kdežto neposlušnost je diverzifikována i se všemi dílčími variantami (in)tolerance.
Komentář 2218
Komentář 2220
Nejsilnější argument, který ČNB uvádí pro svou legislativu je, aby klienti nebyli obírání na poplatcích za něco, čemu nerozumí (k čemuž stejně dochází, letos opět rozdány tuny pokut, ale když obíráte lidi o desítky milionů a dostanete pokutu pár milionů, tak to zas tolik nebolí). Navíc když jde opravdu do tuhého a ČNB vám sebere licenci, zabalíte to, přejmenujete se, přetáhnete klienty, kteří to přežili a začnete znovu. No není to skvělej byznys :)
Asi jsem blázen, že jsem do toho vůbec šel, ale prostě mě to baví(navíc mimo relugaci si stejně moc neškrtnete). Nicméně mi začíná docházet trpělivost, a asi to brzo zabalím. Budu si dál obchodovat svoje. V takovém prostředí se prostě těžko může uchytit drobný podnikatel, který to chce dělat férově, bez toho aby byl nucen zobchodovat klienty. (Pokud to ovšem není investiční génius, což bohužel nejsem :( )
Tak sem si postěžoval :)
Komentář 2222
Komentář 2221
http://www.svobodnymonitor.cz/politika/uplny-zakaz-koureni-v-restauracich-v-cesku-podporila-snemovna/
A tak tady žijem...
Komentář 2223
je zajímavé, že Fiala z Odeesky se točí jenom na "právu volby", ale asi to maj v genech, moc nezdůrazňovat nedotknutelnost soukromého vlastnictví, protože co když zase budou u lizu, tak aby mohli těžit a dobývat "rentu". Asi pro každého člověka je strašně přitažlivé si prostřednictvím státu realizovat svůj hodnotový systém a pak samozřejmě může dojít i na dost docela dobrý "úchylárny".
Komentář 2225
A jinak souhlas.
Komentář 2224
" ...What does the mob think? It thinks, obviously, what its individual members think. And what is that? It is, in brief, what somewhat sharp-nose and unpleasant childrern think. The mob, being composed, in the overwhelming main, of men and women who have not got beyond the ideas and emotions of childhood, hovers, in mental age, around the time of puberty, and chiefly below it. If we would get at its thoughts and feelings we must look for light to the thoughts and feelings of adolescents.
When the city mob fights it is not for liberty, but for ham and cabbage. When it wins, its first act is to destroy every form of freedom that is not directed wholly to that end. And its second is to butcher all professional libertarians. If Thomas Jefferson had been living in Paris in 1793 he would have made an even narrower escape from the guillotine than Thomas Paine made.
What the common man longs for in this world, before and above all his other longings, is the simplest and most ignominious sort of peace: the peace of a trusty in a well-managed penitentiary. He is willing to sacrifice everything else to it. He puts it above his dignity and he puts it above his pride. Above all, he puts it above his liberty. The fact, perhaps, explains his veneration for policemen, in all the forms they take—his belief that there is a mysterious sanctity in law, however absurd it may be in fact.
A policeman is a charlatan who offers, in return for obedience, to protect him ( a ) from his superiors, ( b ) from his equals, and ( c ) from himself. This last service, under democracy, is commonly the most esteemed of them all. In the United States, at least theoretically, it is the only thing that keeps ice-wagon drivers, Y. M. C. A. secretaries, insurance collectors and other such human camels from smoking opium, ruining themselves in the night clubs, and going to Palm Beach with Follies girls…Here, though the common man is deceived, he starts from a sound premise: to wit, that liberty is something too hot for his hands---or, as Nietzsche put it, too cold for his spine.
Politics under democracy consists almost wholly of the discovery, chase, and scotching of bugaboos. The statesman becomes, in the last analysis, a mere witch-hunter, a glorified smeller and snooper, eternally chanting "Fe, Fi, Fo, Fum!" It has been so in the United States since the earliest days. The whole history of the country has been a history of melodramatic pursuits of horrendous monsters, most of them imaginary: the red-coats, the Hessians, the monocrats, again the red-coats, the Bank, the Catholics, Simon Legree, the Slave Power, Jeff Davis, Mormonism, Wall Street, the rum demon, John Bull, the hell hounds of plutocracy, the trusts, General Weyler, Pancho Villa, German spies, hyphenates, the Kaiser, Bolshevism. The list might be lengthened indefinitely; a complete chronicle of the Republic could be written in terms of it, and without omitting a single important episode.
It was long ago observed that the plain people, under democracy, never vote for anything, but always against something. The fact explains in large measure, the tendency of democratic states to pass over statesmen of genuine imagination and sound ability in favour of colorless mediocrities. The former are shining marks, and so it is easy for demagogues to bring them down; the latter are preferred because it is impossible to fear them...."
Komentář 2226
Komentář 2227
http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-kauza-vitaskova-v-souvislostech-d9d-/p_politika.aspx?c=A151215_011459_p_politika_wag
a pak uz se jen od toho odvadi picovinami pozornost:jednou bojem o koureni,o kyseliny,o pomazankove maslo a okurky....
Vladimir Zelezny,kdyz jeste sedel v EP, tak tvrdil,ze zelene silenstvi je vubec ta nejvetsi hrozba(vsak uz ho taky odklidili)
Komentář 2228
http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=38530