Jak řeší deontologie problémy konsekvencionalismu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V některých etických otázkách jsem konsekvencionalistou: Například ve známém tramvajovém dilematu bych pokaždé zvolil obětovat jednoho člověka pro záchranu více jiných, neboť v takto izolovaném problému tento přístup přináší měřitelně lepší výsledky – to mi přijde jako absolutní cíl kterýchkoli morálních pravidel. I tak v konsekvencionalismu spatřuji dva problémy, které jeho použití v praxi zásadně komplikují: (1.) Jednoduše měřitelné a viditelné důsledky bývají často upřednostňovány před hůře měřitelnými důsledky, které však mohou být o to důležitější. (2.) Důsledků je příliš mnoho, tudíž mohou být vybírány spíše v souladu s tím, co je populárním tématem nebo co zdůrazňuje dominantní ideologie daného časoprostoru. To vede k přehlížení jiných zjevných důsledků.

Tyto problémy mě dovedly k přijetí deontologie při řešení mnoha společenských problémů: Pokud je princip správný, pak, domnívám se, z dlouhodobého hlediska jeho aplikace povede k lepšímu uspořádání společnosti. Překážkou toho je, když se v rozporu s těmito principy snažíme páchat krátkodobější „dobro“, založené na velmi omezených a zkreslených informacích.