Autor: Karel
Čas: 2020-08-12 00:00:02
Je morální být voják?
Dle mého názoru není. I když pominu fakt, že berou peníze vybrané násilím. Vojáci jsou v naší společnosti (stejně jako policisté) nedotknutelné a oslavované osoby, ačkoliv slouží organizaci, která v zahraničí zabíjí lidi. Považuji za nezdravé automaticky nazývat mrtvé vojáky AČR (nebo NATO) hrdiny a naopak mrtvé Talibance (a jiné teroristy) brát plošně jako „podlidi“, u kterých je dobře, že nežijí. Kdyby někdo zavraždil člověka proto, že to dostal za úkol od šéfa v práci, byl by vrahem. Proč tedy není vrahem i voják zabíjející lidi v rámci své mise? Armáda může být navíc použita i proti vlastním občanům – může užívat pravomocí, které normální občan nemá, a omezovat svobodu druhých (viz. koronakrize). Armáda z principu vychovává z lidí podřízené a rozvíjí tzv. „slave mind“, která je v naší společnosti tak častým jevem. A až jednou nastane mobilizace, stát omezí naši svobodu, a budeme muset otročit pod nucenými autoritami a zabíjet v této organizaci. Jak armádu vnímáte vy? Je morální sloužit v armádě?
Přečtení: 42539
Komentáře
Komentář 58874
Komentář 58879
Komentář 58881
Komentář 58882
Jenže je tu stát, který omezí možnosti bránit sebe, spoluobčany a vlast běžným lidem a povolí to pouze vojákům...
Komentář 58887
Komentář 58888
Stát nezakazuje sebeobranu (až na to, že nesmí být zcela zjevně nepřiměřená).
Psal jsem, že omezuje možnosti se bránit.
Což dělá. Například držení zbraní atd.
Komentář 58891
Komentář 58894
Komentář 58895
Komentář 58896
Komentář 58898
Komentář 58899
Slušný člověk nechce mít problémy se zákonem (tresty za nelegální držení zbraní bývají dost vysoké), takže si zbraň nelegálně většinou nepořizuje. Zato zločinec s tím problém nemá, jen bude vědět, že má volný prostor, protože pokud stát dostupnost zbraní výrazně reguluje, je velmi malá pravděpodobnost, že náhodná oběť se bude mít čím bránit.
Původní tvrzení bylo, že "stát omezuje možnosti lidem se bránit", na což jste oponoval tím, že stát neomezuje obranu, ale omezuje možnost lidí útočit. Kdyby to byla pravda tak by zákazy zbraní vedly ke snížení útoků, to se však neděje (viz ta Británie). Jestli myslíte, že ano, tak to dokažte.
Komentář 58900
Komentář 58901
Komentář 58903
Komentář 58905
A ještě poznámka. Když bude hodně lidí mít u sebe a umět používat zbraň (což úzce souvisí s omezeními které tvoří stát regulacemi), tak zločinec dřív nebo později narazí na někoho kdo se bude umět účinně bránit. Čím víc lidí se zbraní, tím větší šance to bude. Takže bych řekl, že Ti co budou chtít zkoušet na ostatní útočit budou dřív nebo později vytřízeni.
Komentář 58909
A k tej poznámke: keď bude mať viac ľudí zbrane, tak bude viac obetí. Vaše domnienky neodpovedajú realite, ani v krajinách s benevolentnou zbraňovou legislatívou nie je kriminalita nulová.
Komentář 58913
Co do palných zbraní — v USA mají civilisté zhruba 250 milionů zbraní. Každý rok se takovou zbraní ubrání 2.500.000 obyčejných lidí jako vy nebo já, kteří tak zastaví zločince. A zneužito k vraždění je ročně 9146 zbraní*. Tedy, ještě jednou: 250 milionů zbraní — 2,5 milionu zachráněných životů — 0,009 milionů zmařených životů.
Odkaz uz je nastastie pre Norbertka zmazany alebo presmerovany a nechce sa mi ho hladat. Uz je zazrak, ze vobec reagujem na tohto etatistickeho echt kokota. Ale naposledy. Viem, ze je to zbytocne, pretoze jeho sexualna a zivotna frustracia sposobi, ze bude svoje jeboviny opakovat zasa dokola, ale pre ostatnych aspon, no.
V roku 1976 uzákonili vo Washingtone D.C. praktický zákaz strelných zbraní. Výsledok bol 200% nárast vrážd v nadchádzajúcich 15 rokoch, zatiaľčo v zvyšku USA bol nárast 12%. V roku 1987 povolila Florida nosenie zbraní. V priebehu nasledujúcich 9 rokoch klesol počet vrážd strelnými zbraňami o 41%, zatiaľčo v zvyšku USA bol nárast o 24%.
https://www.dailysignal.com/2016/02/10/mass-shooters-prefer-gun-free-zones/
Navázat můžeme článkem Auditing Shooting Rampage Statistics. Autor nashromáždil data z jednotlivých střílecích masakrů a vypadlo mu toto: při masakrech, které zarazila až policie (a nebo si to útočník pořešil sám), zemřelo průměrně 14.29 lidí. Při masakrech zastavených majiteli střelných zbraní to bylo 2.33.
https://dailyanarchist.com/2012/07/31/auditing-shooting-rampage-statistics/
Komentář 58914
Komentář 58915
Každopádně ta vaše logika je vynikající. Je tu důkaz o nižším procentu útoků možností obrany se zbraní a váš závěr je, že celkový počet je velké číslo...
Zajděte si na nějaký kurz sebeobrany (doporučuji SORUDO), tam se na vás cvičně vrhne chlapík s pěstí nebo křehká dívka s nožem a třeba pak budete mluvit jinak...
Komentář 58920
Komentář 58921
Výše jsou důkazy, že už jen možnost obránce býti ozbrojen snižuje počet útoků. Jakmile odzbrojíte slušné lidi, zbraně zůstanou jen těm neslušným. Taková je realita.
A že se beze zbraní pravděpodobně ubráníte? No, zkuste si to. Budete překvapen, co i malé dítě dokáže s nožem, hlavně když vy máte jen holé ruce...
Komentář 58924
Komentář 58931
Dost jsem se tam toho naučil. Třeba jsem zjistil, že já sám střelnou zbraň mít nechci, ale jsem rád za všechny zodpovědné a vycvičené (a nemyslím tím strážníky či policisty), kteří ji mají :-)
Komentář 58932
Komentář 58944
Nečetl jsem diskusi od začátku, takže se neorientuju, myslíte svou větu obecně nebo máte na mysli hlavně aktuální situaci v Bělorusku?
Komentář 58946
Komentář 58902
Komentář 58904
Komentář 58906
Komentář 58916
Komentář 58917
Komentář 58897
Komentář 58885
Právě, že o tom rozhodovat může. Prostě neuposlechne rozkaz.
Komentář 58889
Komentář 58875
- Vždyť si na to odpovídáte sám! Zabíjení lidí je v běžných situacích považováno za nemorální; ve výjimečných situacích (sebeobrana, vojenská mise) za morální. V rámci války/vojenské mise se prostě cum grano salis zabíjet může, tak jako se může zabíjet v sebeobraně. To je legitimizující faktor.
Není to tedy tak, že by legitimizovalo "být vojákem", jak sugerujete, ale tak, že kdo bojuje ve válce/vojenské misi je počítán za vojáka.
A není to tak, že by legitimizoval rozkaz nadřízeného, jak sugerujete, ale tak, že boje ve válce/vojenské misi jsou řízeny rozkazy nadřízených.
Čili jsou tam tři věci: voják, rozkaz, válka/vojenská mise; legitimizuje ta TŘETÍ. Voják nemůže zabíjet lidi mimo válku/vojenskou misi a nebýt vrahem. A to ani kdyby mu to rozkázalo deset generálů.
Komentář 58880
Komentář 58907
Komentář 58918
Komentář 58886
Komentář 58890
Komentář 58923
To nestačí. Musí jít o obranu fakticky.
Komentář 58947
Komentář 58908
- To zní, jako byste nemohl pobrat, že společnost, která se k násilí staví značně odmítavě, ho zároveň v ritualizované (řekněme) podobě připouští… S vojenskými operacemi je to jako s boxem. Box je ritualizované násilí. V boxerském ringu platí jiná pravidla než v běžném životě. Viz má odpověď Danovi S. Čili je to jako byste se tázal: "Takže když potřebuju někoho zmlátit, prostě vyhlásím boxerský zápas, a najednou je zmlácení správné?"
Komentář 58911
Komentář 58912
Komentář 58910
Komentář 58878
Komentář 58925
Komentář 58928
Komentář 58884
Záleží co znamená "být voják"?
Pro mě osobně je to obecně člověk trénovaný k boji. Na samotné existenci nevidím nic nemorálního. Stejně jako na existenci libovolné zbraně. Co už lze hodnotit jako morální/nemorální je užití, v případě vojáka konání.
Je nemorální být zaměstnanec bezpečnostní agentury v Ancapu?
Jinak řečeno - je nemorální být zaměstnancem entity která omezuje svobodu jiných lidí. Jestli je nebo není někdo vojákem (člověkem trénovaným k boji) je naprosto irelevantní...
Komentář 58926
Chápu, že otázka se pokouší porovnat dvě věci, které se mohou zdát podobné. Ale principiální rozdíl je ten, že v armádě a v policii nenese za činy provedené v souladu s nějakou legislativou nikdo zodpovědnost, neboli je-li to v úředně stanovené pravomoci a je-li to legální, nikdo škody buď nehradí, protože policie "se jen spletla, to se stane, honíme-li zločince, zastřelili jsme omylem chybnou osobu, sorry" nebo, když někdo přece jen škodu vymůže, hradí ji daňový poplatník. A ani ti, co dávali rozkazy a ani ti, co škodu fyzicky způsobili, nic neplatí. Kdežto bezpečnostní agentura v ankapu nese plnou zodpovědnost a její majitel veškeré vysouzené škody hradí ze svého. Obhajoba "konal jsem svou práci" neobstojí, poškozená strana bude chtít refundaci škod. A soukromá bezpečnostní egentura daňové poplatníky, co by škodu hradili za ní, nemá. A od toho se odvíjí úplně odlišné incentivy, kdo jako se bude v praxi chovat. Další incentiva navíc ke zmíněné je, že soukromá bezpečnostní agentura se nemůže chovat nějakým obecně škodícím způsobem proto, že by přicházela o zákazníky. Tahle incentiva u státní policie či armády také není.
Komentář 58929
Komentář 58919
Komentář 58927
Komentář 59020