Kanál Svobodného přístavu: Ankap přednáška o soudnictví – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Předesílám, že poptávku na volném trhu uvažuju v intencích ekonomie, tedy poptávka = otevřená peněženka, ze které proudí na základě dobrovolného a svobodného rozhodnutí peníze jejich držitelů směrem k nabídce. Za poptávku v žádném případě nepovažuju pouhé hubou "jábychchtěl".

O jak velkém území uvažujete? O území zhruba odpovídající dnešním státům? Nebo o celých kontinentech? No vtip je v tom, že pořád existují nějaká území okolo, ze kterých může kdykoli (zejména v okamžiku, kdy stávající nabídka nějakým způsobem přestává vyhovovat tamní poptávce) volně, nekontrolovaně a nekontrolovatelně vstoupit (proto volný trh) jakákoli konkurence, jakékoli velikosti. Tedy už při zrodu nějak pitomého počínání vůči zákazníkům vzniká na trhu neuspokojená poptávka, kterou uspokojí s radostí někdo jiný, v čemž mu jaksi není jak zabránit.

Volný trh je volný zejména proto, že na něj může s jakoukoli nabídkou vstoupit opravdu kdokoli, aniž by musel někoho žádat o licenci a jediný subjekt, kterému je taková nabídka povinna cokoli prokazovat a dokazovat je zákazník. Na trh tedy může vstoupit kdokoli, kdo se domnívá, že má všechny předpoklady u zákazníka uspět. Na volný trh může zcela nekontrolovatelně nejen vstoupit konkurence z venku, ale může i zcela nekontrolovatelně vzniknout konkurence uvnitř. Neexistují žádní vládcem licencovaní (nejen) soudci nebo vládcem licencované (nejen) soudní firmy. "Licenci" k jakékoli činnosti jakékoli nabídky v jakémkoli oboru uděluje komukoli jen a pouze poptávka tím, že si u něj objednává jeho služby nebo produkty, když tedy vůbec chce a rozhodne se, že tak učiní. Na trh tedy může vstoupit (zvenku/zevnitř) jakkoli velký konkurent, který doposud provozoval něco jiného a začne stávající nabídce konkurovat. Třeba další generace majitelů firmy má jinou představu o dalším fungování/směřování firmy nebo se díky svým odlišným zájmům zaměřila na něco zcela jiného, než jejich předci, něco jiného vystudovala a získala díky tomu kontakty v jiném/dalším oboru a rozšíří nebo úplně změní charakter podnikání firmy apod...

Trh (nejen volný, ale jakýkoli) nikdy není statický, je to dynamický systém plný změn v čase a prostoru. Ani v komunisty vedené ČSSR se skladba a velikost firem v roce 1955 neshodovala se skladbou a velikostí firem v roce 1985 (pouhých 30 let!). Na volném trhu lze předpokládat ještě menší setrvačnost a lze předpokládat, že každou už prvotní sebemenší trhlinku ve stávající nabídce nebo jakoukoli sebemenší už prvotní nespokojenost stávající poptávky se mileráda pokusí využít (právě a zejména na tom volném trhu) úplně jakákoli konkurence. Nakonec jestli jste tu dobu zažil, tak si vzpomenete, že i v rigidním neschopném hospodářství vedeném komunisty, se různá JZD pokoušela využívat trhliny na trhu prostřednictvím tzv. přidružených výrob čehokoli. Na volném trhu lze předpokládat "poněkud" větší pružnost na straně nabídky.

Zrovna soudní služby poptávají zákazníci nejrůznějších velikostí a zejména větší firmy (třeba už jen stavební firma "okresního" formátu) by si těžko nechaly své spory, ve kterých jde o větší majetky, nechat rozhodcovat u soudních firem, které by svou historií a praxí nebyly schopny doložit (s přihlédnutím lidské omylnosti) férovost svého počínání. Což u firem, provozujících svou praxi (v jakémkoli oboru, nejen v soudnictví) Vámi popsaným způsobem je zcela vyloučené.

Častým argumentem zastánců státu je, že stát garantuje vlastnictví a bez něj je obtížné vlastnictví uhájit. Je to téma na diskusi, ale uznávám, že se zvětšujícím se objemem majetku je v ancapu opravdu čím dál obtížnější vlastnická práva k rozrůstajícímu majetku obhájit. Rostou abych tak řekl "měrné" náklady, ne jen náklady absolutně. X-krát větší majetek musíte udržet víc, než stejně zvýšenými x-násobnými náklady. Kde se to "láme" ukáže právě jen volný trh, ale od určitého objemu majetku firmy přestává v ancapu platit konkurenční výhoda úspory z rozsahu a naopak menší firmy získávají konkurenční výhodu nižších "měrných" nákladů.

Čím by pár velkých hráčů (v jakémkoli oboru, nejen v soudnictví) v ancapu vnutilo svou vůli všem bez výjimky a zabránilo ostatním už v prvopočátku, kdy by svým jednáním postupně čím dál méně uspokojovalo poptávku, vytvořit a využívat nějaký/é paralelní systém/y?

V bezstátní společnosti neexistuje nějaká všeobecná povinnost přistoupit na smlouvu.