Kanál Svobodného přístavu: Urzovi o Zvědátorech o AKTIPu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Rozdi mezi AKTIP a zdravotnickym zarizenim neni.

V obou vas manipuluji, aby na tom vydelali.

V nemocnicich mohou navic pouzivat manipulaci autoritou. A kdyz se to nepodari, omluvi to opet autoritou.

'Worst case' vas primo nuti utocnym nasilim, abyste se podvolili lecbe.

Kdyz v AKTIPU zacnou umirat lidi, rozkrikne se to a AKTIP to po 5 mrtvolach zabali, protoze mu dojdou adepti na nove mrtvoly.

Kdyz v UNZ zacnou umirat lidi, rozkrikne se to a UNZ po 5 mrtvolach dale pokracuje v produkci mrtvych lidi.

Hodně dobrý! A to se o zdravotnictví zajímám, debaty ve veřejných prostorech sleduju a mám odposlechnuty všelijaké argumenty. Takže by mohla být konkurence a mohl by toto už někdo probrat před tím. V málo kterých (no, přesněji, prakticky v žádných) debatách se však došlo k podstatě problému současného zdravotnictví a naznačily se i některé mechanismy (to, jak uvažují lékaři, když mají vysvětlit tu čekací dobu apod.). A nehorší, když jsou v debatě politici. Ti pak připustí, že něco sice v pořádku není, protože často právě proto ta debata probíhá ale dopadne to klasicky, že řešení problémů, které způsobuje primárně stát, má být ještě více státu.

To, že socialistické zdravotnictví znamená víc mrtvých (řešili jste už někdy ke konci) můžu i doložit na konkrétní informaci z jedné přednášky (kdyby Vás zajímalo, dodám zdroj, ne původní k té informaci, ten nemám ale na záznam té přednášky): V USA, kde je soukromá zdravotní péče (regulovaná také ale v méně věcech a jinak), je průměrná čekací doba u onkologických pacientů na radioterapii 3 dny, kdežto v sousední Kanadě, což je podobná země a vhodná pro porovnání, je průměrná čekací doba 14 dní a to prý proto, že tam je státní zdravotnictví. A ten rozdíl prý pro některé pacienty kritický z hlediska překročení fáze vyléčitelnosti.

Mimochodem se pohybuju mezi lidmi, kteří řeší AKTIP, antivax a alternativní medicínu a někteří i v médiích ale dost často je to svede k pseudořešení, že by něco měl vynutit stát (to očkování například, vy jste krásně vystihli, proč a jaké tohle má úskalí). Naštěstí ne tak silně a spíše se orientují na vysvětlování těch důkazů ale občas vybočí z pozice hájení vědy do pozice aktivistů za státní řešení ale nemám jim to za zlé, když se tím nikdy nezabývali a otázky jako vy, si nekladli.

K tomu poznání a pravdě, k části kolem 30 minuty, jen že (protože jsem fyzik) to v přírodovědě zas tak úplně rozvolněné není, jak naznačil Urza (třeba v té větě o Vesmíru), že protože nic nevíme na 100 %, jsou to v podstatě spekulace. Je-li něco naměřeno, tak už to spekulace nejsou ale jsou to fakta. Která sice nevíme na 100 %, protože každé měření je zatíženo chybou ale to není systémová vada, to jsou jen hranice, ve kterých víme, že se na ta data dá spolehnout a dají se v rámci toho použít. A díky tomu také všechny technické vymoženosti, které máme, fungují. Naše mobily fungují, s trochou nadsázky, na 99.9 % (neřešme, co ten parametr má znamenat) a to úplně stačí. A v medicíně je to stejné, zkrátka jestli daný lék léči nebo ne, statisticky víme. Někdy víme i mechanismus. Což je super. Nedávno jsem byl na přednášce, kde popisovali celou cestu, jak útočí virus HIV až do opětovného rozmnožení a na jaké části těch mechanismů protiútočí léky na HIV, kterých je dneska už myslím že 12. A ti lidi, co na to za dvě desítky let přišli (mimochodem i někteří čeští biochemici), mají můj obdiv. Což ale nijak nekazí argument, ke kterému jste došli, že kdo se nakonec má rozhodnout, je ten pacient. Jelikož on si ty informace může zjistit a když jim nedokáže porozumět může si sehnat člověka, kterému věří a který mu to dokáže vysvětlit a pomoct mu odhadnout přínosy a rizika.

Mimochodem jsou i solidní argumenty proti hodně obecným útokům proti vědě a sice na základě vágních tvrzení že věda nikdy neví všechno (to je ostatně pravda :-D ) a že co když se kdykoliv v něčem přijde na to, že je něco jinak. Tak tohle už je problematické, protože existuje princip sametovosti přírodovědných teorií, že nové experimenty, vyvracející staré teorie, ovšem neboří vše dosavadní, jelikož ta nová teorie musí umět vysvětlit i všechno dosavadní, co vysvětlovala ta stará. A tedy stará teorie nepřestává platit, jen se pro její platnost vymezily podmínky. A proti tomu, že se mohou zjevit nějaké úplně nové věci, se kterými věda dosud nepočítala, lze zas použít Bayesovskou analýzu, která může na základů doplňků do celé množiny odhadnout, s jakou pravděpodobností toto může nastat. Třeba k protiargumentu, že daný lék může škodit, jen ale věda si toho zatím nevšimla.

A ještě tvrzení, které se Vám myslím i může líbit, že jsem přesvědčen, že charakter vědy je naprosto anarchistický. Ve smyslu, že tam není žádná autorita na pravdu a že tam nejsou žádná tabu, politická korektnost apod. a platí absolutní svoboda slova. A to i přesto, že je z velké části financovaná státem a některé oblasti vědy jsou politicky manipulované (typu globální oteplování, ekonomické teorie, ...).

Díky za skvělé postřehy!

Krásně rozepsáno. Ale úplně bych nesouhlasil s tím posledním. Současná věda, co do výsledků, má podle mého názoru velký problém: Řada výsledků je špatně reprodukovatelných (některé dokonce vůbec), a vědecké týmy navíc často cenzurují samy sebe, když se jim něco nepovede - prostě nevydají zápornou studii. Nad celým tím obrovským mumrajem se pak staví všelijaké meta-analýzy a meta-rešerše, které toto mají rozlousknout, jenže brzy budeme potřebovat i meta-meta atd. Tento problém samozřejmě pramení z motivace výzkumných týmů (soutěž o granty kladnými výsledky a senzacemi), ale nenapasoval bych to ani na politickou manipulaci (tady jde spíš o manipulaci prostředím) ani na absenci svobody slova (protože fakticky tu zápornou studii týmy vydat můžou).

A konkrétně k medicíně. Objevuje se spousta fantastických věcí, ale od objevu k uvedení do praxe to pak trvá třeba deset let kvůli různým klinickým testům, schvalováním, byrokracii atd. Šílené. Chápu, etika, ochrana pacienta a kdesi cosi, ale nemá si tohle pacient rozhodnout sám?

Jak to tak čtu, nazval bych to spíše doplněním než nesouhlasem. Prostě věda má své problémy, které ukazují, že reálně úplně anarchistická není.

Ano, souhlasím. Nemá věda sice centrum ale všechny negativní jevy, jako má zbytek společnosti pod státem, se jí dotýkají také. Trpí asi nejvíc věda přímo placená a řízená státem (třeba AV, zrovna dneska se neefektivita naší vědy řešila na ČT24, párkrát do měsíce si něco pustím na internetu, když mě nějaké téma extra zaujme), pak dotovaná věda (třeba na VŠ, ať bez školného nebo se školným) apod. Chtěl jsem vyjádřit fakt, že zatímco třeba máme ministerstvo zdravotnictví, které určuje kde co, předepisuje i léky, povolené a nepovolené výkony, ... tak žádné ministerstvo vědy ve smyslu že by určovalo, co je vědecká pravda, nebo mluvilo do vědecké metodiky, není, to si určuje vědecká komunita sama. Včetně IPCC, to sice existuje ale pro řadu (já doufám, že pro většinu) vědců je to politický orgán a jeho závěry nepovažují pro ně nijak závazné ani jako vědecký výsledek. Pomíjím teď akreditované laboratoře, ty neberu za vědecké instituce ale za úřad, který je od toho, aby vydával závazné rozhodnutí na základě vědeckých dat a tím se řeší ten problém, že neexistuje (přírodo)vědecký výsledek se 100% platnosti a úřední rozhodnutí může být pouze platné nebo neplatné, nikoliv třeba platné v rámci chyby 3 směrodatné odchylky Gaussova rozdělení.

Ale dobrá zpráva je, že na mezinárodní úrovni už věda dost anarchistická je, když se EU třeba rozhodne, že bude regulovat nějaké postupy v biologii (co já vím, třeba omezovat experimenty s lidskými kmenovými buňkami), tak obor jede dál, jenom ne v Evropě ale třeba v Číně nebo Korei. Tuhle vlastnost jsem chtěl vystihnout. Asi je to proto, že věda je celosvětový fenomén a nezná hranice Podobný charakter má třeba podnikání typu letecká doprava, tam se třeba Evropě nepodařilo prosadit žádné spotřební daně na kerosin, i když se o to mockrát snažila. Dosáhla by jen zhoršení vlastní konkurenceschopnosti.

A v mých úvahách jsem měl také víc na mysli základní výzkum, který má podobný charakter jako třeba umění, cítí se, že by to společnost měla dělat a leckdo by to proto dotoval dobrovolně ale přímý dopad na ekonomiku je neměřitelný. Vaše poslední argumenty pak v tomhle duchu šly na aplikovaný výzkum a na regulace ekonomiky jako takové, která má samozřejmě dopad i na ten aplikovaný výzkum (cituji: "kvůli různým klinickým testům, schvalováním, byrokracii atd. "). Tomuhle bych ale spíš víc říkal technologický vývoj a než do vědy bych to řadil to technologických inovací poháněných investicemi do budoucího zisku, takže spadajícího pod podnikání. To samozřejmě státy ovlivňují.

Je otázka na koho je Vaše video cílený a asi to je tím, že žiju pod kamenem, ale: Co je doprdele AKTIP a co jsou zač ty Zvadátoři?! Nechcete příště dát nějaký krátký shrnutí na začátek?

Co s tim má kurva společnýho nějakej protein? https://en.wikipedia.org/wiki/AKTIP

Lol, good trivia s tím paracetamolem.

Ad formát: Jediný co mě tam trochu rušilo bylo, že místama mi přišlo, že trochu zápasíte mezi sebou kam chcete hovor/diskusi směřovat.

Jinak za mě dobrý.

AKTIP je nějaké centrum alternativní medicíny, kde "léčí" lidi pochybnými metodami.
A Zvědátoři jsou dva chytří lidé na YouTube, kteří o tom točili pořad.

Díky moc za zpětnou vazbu; ten "boj" o směřování diskuse je mnedle výsledkem toho, že to (schválně) máme připravené jen zhruba.

Mé se ten formát právě velice líbil. Protože jste tam všechno tvořili a nahlas ukazovali, jak uvažujete. Čímž jste předali to nejdetailnější vysvětlení případného závěru, nebo odmítnutí nějaké možnosti. Neboli důležitější u Vás byla metoda, s jakou k věcem docházíte (data ze života, porozumění jim, nalézání řešení a vhodný logický algoritmus na jejich porovnávání a třídění).

Tak třeba jste úplně čistě a obecně ukázali problém existence autority vybírající nějaké správné řešení pro lidi (na cokoliv). A protože jste ukázali tu metodu, tak kdokoliv si to může aplikovat zcela abstraktně, třeba pro změnu na školství (vlastně tam jste ukázali totéž s těma diplomama a titulama, přenesení záruk za vzdělání z obecného titulu na konkrétní univerzitu už by byla decentralizace státní autority na ty školy).

Díky moc!