Kanál Svobodného přístavu: Závěrečná ankap přednáška – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Zdravím urzo x) jsem tu sice úplně novej ale koukám na tebe už delší dobu x) chtel jsem dokonce někdy i přijít do polis ale nemám kryptonem škoda ehm xD hrozně se mi líbil tvůj rozhovor v standashow kde chatě se se Standou bavili i o tom co vlastně si říkal v tomhle videu v souvislosti s těmi blackboxy..bavili jste se o tom že když tedy si lidé budou vážit víc toho vysledku..tak jsou schopni platit a tedy podnik bude ziskovej..a když ne..tak že to znamená že lidé si více váží těch zdrojů...a Standa ti argumentoval že tam bereš v úvahu kritérium ziskovosti..a já s tím trošku souhlasím...dám ti priklad..když bude nějaký omezený obezivo

Dejme tomu škeble..mame 3 skeble..a budou omezené..a bude prodávající co prodává např blackbox za jednu škeblí..a pak přijde kupující a koupí si tento blackbox za jednu skebli a hodí tomu marži 1 škeblí..a začne to prodávat..tak ten původní prodávající si nebude moci tenhle blackbox koupit zpátky..protože mu jedna škeble bude chybět..a tím pádem je to docela takový nanic a bude si muset půjčit škeblí od někoho aby si tuhle věc mohl koupit zpátky..a tim pádem bude muset víc odpracovat když bude třeba chodit do práce xD..

Dobrý den.
Jsem moc rád, že to sledujete. Rád bych Vás jen poprosil o nějakou kulturu komentářů. Proč jste sem napsal tři? Prosím, šlo by to příště do jednoho?
Především ale se to hrozně blbě čte. Jak je to někdy s čárkami a háčkami, někdy bez, místo interpunkce používáte dvě tečky, nepoužíváte pořádně věty.... prosím, šlo by to nějak vylepšit?
A možná i v důsledku toho si nejsem jist, zda ten Váš příklad dobře chápu. Každopádně mi tedy říkáte, že když někdo něco někomu prodá za cenu 2, tak je špatně, když to pak neprodá zpět za cenu 1? Proč by měl?

Ano ano xD omlouvám se jsem neohrabaný xD (vtip). Píšu z mobilu a tak se občas ten háček či čárka bohužel objeví kde nemá xD jde o to že jedno a to samé zboží že u jednotlivých obchodníků neustále zvyšuje na ceně kvůli marzim a tak od výrobce toto zboží projde např 5 distributory kteří si prohodí marže. Např. Každý distributor si prohodí marži 10 takže spotřebitel by v tomhle případě kupoval zboží za 60. Tzn. Výrobce by nemohl koupit toto zboží které vyrobil zpět protože se zvýšilo o marže 5 distributorů. A tady vzniká problém. Protože když bude obezivo omezené např ty škeble a bude jich třeba jen 30 tak to povede k tomu že z toho bude profitovat opravdu jen ten co si dá největší cenu za toto zboží. A ti skromnější si prostě budou muset půjčovat a bude to vést k zadluzovani.

Ale ono to není jedno a to samé zboží; flaška vody někde na výrobní lince není stejné zboží jako flaška vody u mě v lednici.
S tím zbožím se dějí věci a celkem logicky přibývá marže.

Toto je představa, která je nám establishmentem nenápadně vtloukána do hlav. Totiž ta, že když jsem já před chvílí nakoupil v krámě kaiserky, máslo, lovečák, piškoty, jabka, nevímcoještě, že zisk má ten obchodník a já má ztrátu. To je právě keynesiánská teorie, která k vyjádření hodnoty používá peníze. Hodnota je navýsost subjektivní záležitost. Peníze sami o sobě nejsou nic. Mají smysl pouze jako prostředník, do kterého jsem já "zkomprimoval" svou práci a v této podobě ji nabídl obchodníkovi ke směně. Já k uspokojení svých potřeb potřebuju daleko víc všechno to, co jsem vyjmenoval o pár řádků výše, než svou práci. Obchodník má všechno to, co já potřebuju, ae on zase k uspokojení potřeb svých potřebuje tu mou do nějakého prostředku směny "zkomprimovanou" práci. Tím, že uskutečníme směnu, aby dva se dostaneme do lepší situace, než ve které jsme byli před tím.

Snažit se vyčíslit tuto směnu v penězích, jak se nám snaží nabulíkovat keynesiánci (a i marxisti), je blbost. Součet cen na zboží je 204,- Kč, cena mé do směny použité práce je 204,- Kč. Na jedné straně směny stojí 204,- Kč ceny zboží, na druhé straně stojí 204,- Kč ceny práce. Směnou obě strany získáme hodnotnější statek, než jsme měli před tím a tím zlepšíme svou situaci. Přes to, že cena obou statků vyjádřená v penězích je totožná. Jakkoli to bylo pro mě kdysi naprosto překvapivé zjištění, prostou směnou totožně naceněných statků dosáhne člověk vlastnictví vyšší hodnoty, než jakou vlastnil před uskutečněnou směnou!

a bude si muset půjčit škeblí ...
..................................

Já vám klidně jednu škebli půjčím, páč doma jednu starou šklebli mám,
jen nevím, jestli si to u ní nebudete muset vodpracovat...
Samozřejmě vám ji půjčím zcela zdarma,
nebot jako antikapitalista tvrdím, že i prodělek může bejt docela dobrej zisk...

Vycházím z vaší premisy - máme 3 škeble jako celou peněžní zásobu na trhu.

Pokud by v nějaké společnosti byly pouhé 3 ks nějakého směnného statku, po kterém by zároveň byla poptávka, byl by jeden z těch 3 poptávaných kousků nehorázně vzácný a tím by měl nehorázně vysokou hodnotu ve směnném poměru s ostatními statky směňovanými na trhu. Tak nehorázně vysokou, že by klidně mohl někdo nabízet na trhu směnou třeba ten blackbox za jeden ten statek (škebli), ale vzhledem k tomu, že dostatečného zisku lze dosáhnout i směnou jednoho blackboxu za nepatrný drobný toho staku (jednu škebli lze příkladně rozdělit na tisíc tolarů, ten na tisíc krejcarů, ten na tisíc grošů, ten na tisíc halířů, ...), patrně by takový magor nenašel zákazníky. Spíš by se na volném trhu vyskytovalo dostatečné množství daleko výhodnějších směnných poměrů za jeden blackbox, než je jeden za jednu převelevzácnou škebli, jež by měla mnoho a mnoho a mnohokrát větší hodnotu, než pověstná milionová bankovka ve filmu s Gregory Peckem.

K lepšímu pochopení je možná dobré trochu proniknout do teorie hodnoty. Přičemž není od věci zkusit pochopit všechny 2 a půl, které existují: 1 - nákladovou, 1,5 - z ní odvozené pracovní a 2,5 - subjektivní. Přičemž právě ta subjektivní vede k nějakému konzistentnímu uvažování. A zároveň se pokusit pochopit kvantitativní teorii peněz. Ani jedno není zase až tak náročné.

Jinak je hrozně super že o tom někdo vede diskuzi x) xD

A tak zase jo, zaver celkem slusnej, korektni, rozumnej.
(A ani nejak nemuzu rict, ze to rikam nerad... :))

Potěšil mě přehled anarchistických směrů
a i když se mně všechny líběj,
tak přece jen žádný z nich není stopro moje parketa,
proto jsem se rozhodl vytvořit směr nový
tzv. anarchoetatismus (mírného pokroku v mezích zákona)

Prozatím jsem vymyslel vlajku,
bude bílo černá čtverečkovaná, tedy přesně ta, kterou se mává v cíli závodů...
Vlajka pak odpovídá i programu, jenž bude zenový (zazen je satori)
což pak vlastně znamená že jsme již v cíli a že stát je určitý druh anarchismu...

Jen mám trošku obavu abych nedopadl stejně jako ten anarchokapitalismus,
s nímž se pak žádní anarchisté nechtějí bavit
a etatisté na to kulej voči...

Jou nečekal jsem tak dlouhý komentář děkuji za vecnou reakci xD x) já vlastně vycházel pouze z predstavy pouze kdyby na trhu byly dva aktéři tedy kupující a prodávající a jeden jedinej blackbox. Dávám vám za pravdu že by tu byl někdo kdo by vlastnil právě zmíněnou škeblí..ano byla by tu poptávka po skebli jako směnného statku..a právě ten prodávající vlastníci ten blackbox by tuto škeblí poptával (za ten blackbox) on by si určil cenu škeble protože on by byl jediný na trhu..a a určil si že to chce prodat právě za jednu škeblí..v tomhle případě by to byla
poptávka oběživa za zboží..promiňte xD napsal jsem to fakt zjednodušeně xD v roli poptávky by byla škeble v roli nabídky by byl blackbox xD tak to je první část ehm sem se nak rozvypravel xD a teď v ty další části by tedy konečně měl blackbox..xD a teď to přijde..on si vlastně řekl že má dvě možnosti..buď tedy bude na svém původním trhu a protože chce utržit tak řekne že nechce už jen jednu škeblí a přihodí marži a bude za to chtít dvě škeble..a nebo půdě na jiný trh a určí si že za to bude chtít třeba kůru stromu (dalšího oběživa)..když by tedy zůstal na původním trhu tak ten původní prodávající by si musel tu další škeblí obstarat třeba prací..a tedy by vynaložil víc práce aby získal zpět ten blackbox který už přece on vyrobil.. a nebo by si ji půjčil a vyšlo by to stejně zase by dal do toho víc práce..a nebo možnost že by prodávající blackboxu šel na trh s kůrou stromů a určil si že to chce prodat za 5 kur stromu..v tomhle případě by původní prodejce blackboxu který by vlastnil skebli ji mohl hodit zpátky do vody protože by byla bezcenná..celým tím povídáním chci vlastně říct že hodnotu nema to obezivo ale ten statek xD

Napsal sem pic.... Pardon v té první části..on by si neurčil cenu škeble ale cenu toho blackboxu kolik škeblí by stála tak sem to myslel xD

Nějak je to pro mě moc kostrbatý.
Ale že oběživo nemá samo o sobě žádnou hodnotu na trhu je holý fakt. Ono totiž slouží ke zprostředkování směny práce. Ve skutečnosti to není tak, že za zmíněné zboží jsem dal směnou peníze - punkt. Krásně to vysvětluje pohádka o slepičce a kohoutkovi. Peníze zprostředkují směnu práce mezi slepičkou, vlastníkem žebříku, knedlíku, jehly s nití atd. Ty peníze umožní překlenout tenhle šílenej řetězec bartrových směn tím, že je do nich zkomprimována práce a jejich prostřednictvím může každý svou práci přímo směnit, aniž by ten, kdo směnou přijímá peníze potřeboval konkrétně tu práci, kterou (prostřednictvím peněz) do té směny někdo druhý vkládá. On ji díky tomu prostředku - penězům, do kterého je zkomprimována může použít právě takovým způsobem, který potřebuje a ne tím způsobem, který umí strana, která svou práci prostřednictvím peněz do směny vložila. Proto je zcela jedno, jestli se ke směně práce 2, 3, 10, 10.000.000 lidí používá 2, 3, 10, 10.000.000 "škeblí". Směňované práce je v daném okamžiku stejné množství bez ohledu na to, kolik máme k dispozici jednotek směnidla k uskutečnění všech směn na trhu.

Jinak ten Váš příklad (domnívám se, že záměrně) je postaven nekonkurenčně proto, abyste mohl vyvozovat závěry, které potřebujete. Praxeologie používá příkladu dvou trosečníků na ostrově, ale úplně jiným způsobem, než je účelové konstruování tržních podpásovek.

Nevím jak by to bylo v konkurenčním prostredi to bych nedokázal predikovat..říkám no..byl to pouze hrozně jednoduchy příklad a asi blbě postavenej když si to teď uvedonuju..šou tam nesrovnalosti a je to kostrbatý..jinak ale líbí se mi nové myšlenky a každej kdo je obhajuje mám rád diskuzi proto urzu sleduju už dlouho a koukal jsem se na každé video..vždycky sem koukal pokaždé hlavně abych to nepropasl xD už vlastně od doby co byl na standashow x) to interview se mi hrozně líbilo to o tom nějakým způsobem přemýšlet..přemýšlel jsem že si někdy Zajdu do polis poslechnout nějakou prednasku měl sem to v plánu ale nak pořád nemám kryptomeny xD musím koupit cD

Nechcete je překvapit těma škebličkama,
vždyt to je taky kryptoměna ???

No ono je to trochu tak, jako že já koukám rád na Prima ZOOM a na základě takového poznání bych chtěl vést debatu o historii nebo zoologii. Stejně tak u ekonomie je dobré, chce-li člověk nějak kloudně debatit, mít alespoň nějaké základní znalosti z ekonomických, nebo politickoekonomických oborů. Pakliže má člověk alespoň základní znalosti, vyvaruje se častých "cokdyžů", které mě ani nebaví vysvětlovat, protože jsou způsobeny neznalostí toho, co je to např. cena, jaký má vztah k nákladům, náklady obětované příležitosti, mezní užitek, teorie hodnoty apod. Sledovat přednášky Urzy je chválihodné, ale z nich si člověk v podstatě neodnese víc, než já z té Prima ZOOM.