Autor: Karel K
Čas: 2021-02-02 00:00:02
Lidská přirozenost
Zahleďme se do záhadného úsměvu Mony Lisy, pokochejme se mramorovou krásou Michelangelova Davida – a podívejme se na pitvorné figurky Hieronýma Bosche. Co mají společného? Pro stoupence nacistické ideologie je to jednoduché: jedná se vesměs o lidský odpad, pokud to náhodou nejsou příslušníci ušlechtilé nordické rasy. Pro komunisty je to materiál, který je možno cílevědomou výchovou k ušlechtilým ideálům přetvořit v Člověka budoucnosti. Liberálové respektují jejich odlišnosti a snaží se nehodnotit, kdo je lepší či horší tvrdíce, že na každém je něco dobrého. Ale přesto mají všichni ti lidičkové něco společného. Co to je? Skalní genetikové říkají, že to všechno jsou prostě jen nosiči genů. Geny chápou jako kousíčky informace, která nakonec ani nemusí být vázána na jediný druh, je to něco „meta“ – nad nimi všemi. Veškeré pinožení jejich nosičů má jediný účel: vybrat geny, které obstojí v konkurenci a přetrvají třeba milióny let.
Z takových biologicko-filosofických výšin se můžeme stáhnout a spočinout na méně ambiciózní tezi. Všichni vyšší živočichové včetně lidí mají dvě tendence: zlepšovat si životní podmínky a propagovat svoje geny. Otázkou je, zda je k lidské přirozenosti vhodné či nutné přidávat ještě něco navíc či zda toto samo o sobě stačí. Třeba by se šlo spokojit s tím, že vše úžasné, důmyslné, nádherné a jinak úchvatné vzniklo jako výsledek různých strategií, jak si polepšit a jak předávat své vlastnosti a schopnosti co největšímu počtu potomků. Jaké strategie by asi byly úspěšné v anarchokapitalistické společnosti? Jaké vlastnosti by se nejlépe prosazovaly? Možná by to bylo něco z vlastností a strategií českých sedláků. Zkoumáme-li historii silných selských rodů, zjistíme řadu společných bodů: dbali až urputně o svou pověst, snažili se myslet dopředu, aby dokázali překlenout nepříznivá období, zajímali se živě o novinky v zemědělství, nové postupy, stroje, potomstvo vedli k tvrdé práci a odpovědnosti.
Z takových biologicko-filosofických výšin se můžeme stáhnout a spočinout na méně ambiciózní tezi. Všichni vyšší živočichové včetně lidí mají dvě tendence: zlepšovat si životní podmínky a propagovat svoje geny. Otázkou je, zda je k lidské přirozenosti vhodné či nutné přidávat ještě něco navíc či zda toto samo o sobě stačí. Třeba by se šlo spokojit s tím, že vše úžasné, důmyslné, nádherné a jinak úchvatné vzniklo jako výsledek různých strategií, jak si polepšit a jak předávat své vlastnosti a schopnosti co největšímu počtu potomků. Jaké strategie by asi byly úspěšné v anarchokapitalistické společnosti? Jaké vlastnosti by se nejlépe prosazovaly? Možná by to bylo něco z vlastností a strategií českých sedláků. Zkoumáme-li historii silných selských rodů, zjistíme řadu společných bodů: dbali až urputně o svou pověst, snažili se myslet dopředu, aby dokázali překlenout nepříznivá období, zajímali se živě o novinky v zemědělství, nové postupy, stroje, potomstvo vedli k tvrdé práci a odpovědnosti.
Přečtení: 18351
Komentáře
Komentář 63859
Komentář 63860
Půl pinty sraček autorovi do chřtánu!
Komentář 63865
Komentář 63895
Komentář 63863
Laissez faire není jen o tom, že děláte to co vás baví a stát vám do toho nekecá, to má i svůj duchovní podtext nebot je to překopírované taoistické wu wei.
Hlavními hrdiny taoistický Zuangzhi jsou sice také prostí lidé, kolář a řezník, také pracují, ale skrze tu práci objevují "vesmír" A výsledek jejich poznání je zcela opačný než píšete vy :
...dbali až urputně o svou pověst, snažili se myslet dopředu, aby dokázali překlenout nepříznivá období, zajímali se živě o novinky v zemědělství, nové postupy, stroje, potomstvo vedli k tvrdé práci a odpovědnosti.
Komentář 63866
Všechno souvisí se vším. Gratuluji!
Komentář 63940
jacípak sedláci, to vše (tedy mimo toho Marxe) je šmrcnuté konáním, činností...
Marxe činnost nezajímala, toho zajímal leda kapitál...
Komentář 63948
Naopak, manuální práci postavil na piedestal. Udělal z ní něco posvátného, zbožštil ji[/b,] aby tím mohl spíše mluvit o [b]vykořisťování člověka člověkem.
Na základě tohoto nenávistného paradigmatu rozdělil lidstvo na dvě nesmiřitelné, smrtelně se nenávidějící části.
Komentář 63961
a jeho kámoš Marx napsal Kapitál...
Možná je jednou trufnete pojednáním či knihou :
"Podíl českých zemědělců na rozvoji anarchkapitalismu"
Komentář 63963
Komentář 63970
já jsem jen rozvedl vaši myšlenku do konkrétní podoby...
Komentář 63946
Naši zemědělci se k poznání Vesmíru skrze taoismus nepropracovali. Ale myslím, že pro ankap by byli více fit než taoisté.
Komentář 63960
taoisté byli anarchisté již někdy v době 5. století př.n.l.
zatímco v tý době tady ještě běhali neandrtálci nemající nějakého ponětí vo nějakým státu...
To co vy obdivujete na našich zemědělcích mně osobně přijde jako fakt dobrá sračka..
Komentář 64048
Prosím, doporučte mi nějakou literaturu o neandrtálcích v 5. století př.n.l. na našem území.
Zdá se mi, že kapánek plácáte.
Komentář 63868
Není ta lidská přirozenost třeba nějaká složitější? Možná tak nějak do duchovna?
Komentář 63869
Komentář 63870
Komentář 63874
To si opravdu myslíte, nebo to je jen vtip pro vtip?
Komentář 63877
Komentář 63887
Jistě. Ani já to netuším. Jedna z možností je vznik na území stiženém takovou katastrofou, že zlikviduje stávající struktury. Druhou možností je vytvoření ankapu jako paralelní struktury uvnitř jednoho či více států. Urza mluví o možnosti postupné deregulace a současné výchovy obyvatelstva. Když by se podařilo odbourat všechny regulace, vznikly by podmínky pro vytvoření ankapu.
Komentář 63915
Ale no tak, nebudte prizemni a malicherny.
V clanku jste tak krasne a vzletne rozsoup, tak si to ted prece nezkazite temihle infantilnostmi.