Murray Christmas 2020! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jako dospělý se na Vánoce těším jako malý kluk; daleko víc, než když jsem byl ještě malým klukem. Miluji všestrannost těchto svátků: Jsou křesťansky duchovní; kapitalisticky materiální; a pro mě osobně anarchisticky nenásilné, protože si je se svými blízkými zařizujeme po svém a tak, že děláme jen to, co vážně dělat chceme. Krom toho nám (libertariánům) Vánoce ukazují PR masterpiece, který se nám (křesťanům) povedl před tisíci lety: Původní pohanský zavedený svátek Saturnálie byl přetransformován ve Vánoce. Co myslíte, povede se někdy i nám (anarchistům) udělat ze Dne české státnosti třeba Den decentralizace? xD

Víc než Vánoce miluji… třeba hudbu! Takže koledy nemohou chybět: Freddie will never die…! Carol of the Bells jsem Vám linkoval i v minulých letech, ale tehdy jsem ještě nevěděl, že ji zahrála i má oblíbenkyně Lindsey Stirling. Letos si určitě neodpustím ani Deck the Halls (rocková verze s pěkným obrázkem snad neurazí). No a konečně Pentatonix zpívající koledu v kostele vnímám jako oslavu cesty, kterou naše společnost ušla od doby, kdy církev vraždila homosexuály; někdo v tom může vidět zkázu tradičních hodnot, já osobně v tom spatřuji boží lásku ke každému (!) z nás.

Jsem (nejen) Bohu nesmírně vděčný za to, že tu mohu být; že žiji tento život, jenž má větší představivost, než si nosím ve svých snech. Děkuji za tu vzácnou příležitost být na světě, za schopnost učit se a poznávat, pracovat se sebou a být užitečný. A ačkoliv je má doba na tomto světě omezená a vše je pomíjivé, zatím si neumím představit větší dar než tenhle šťastný život mezi těmi nejlepšími lidmi. Domnívám se, že mé štěstí pramení především z toho, že jsem pánem vlastního života; a ten stav začíná uvědoměním, že svůj život tvořím svými myšlenkami a činy. Věřím ve svobodu; věřím v Boha a sílu modlitby; věřím v sebe a sílu meditace; věřím logice i vědecké metodě; věřím lidem, které miluji. Kam mě tato víra dovede? Těžko říct; ale nemohu se dočkat, až to zjistím.

Jsem přesvědčen, že (nejen) k růstu potřebujeme svobodu; a tu také přeji (nejen) k Vánocům každému z nás. Nadělit ji však nikomu nemohu; svoboda se totiž nedává – svoboda se bere. Vezměte si tedy svou svobodu a nechte ostatním tu jejich. Někdy to chce odvahu; příkladem nám mohou jít třeba vojáci, kteří to zvládli v daleko horších podmínkách (a shodou okolností též o Vánocích) – vzepřeli se rozkazům a byli alespoň na chvíli svobodní. Následujme je – mírumilovně, s láskou, nenásilně, ale neoblomně.
A konečně i letos bez překlepů: MURRAY CHRISTMAS!!