Autor: Urza
Čas: 2019-10-08 00:00:02
Nenávist ke kapitalismu
Kapitalismus je spoustou lidí nenáviděn (podobně jako anarchie, ale tu teď pomiňme); proč vlastně? Myslím si ale, že bychom se neměli ptát „proč“, nýbrž „co“; co vlastně tito lidé nenávidí? Typicky jednu ze dvou následujících věcí: Buď „divoký kapitalismus“ devatenáctého století (v porovnání s dnešní dobou), nebo současné (na stát napojené) korporace; nenávidět kapitalismus devatenáctého století proto, že lidé žili v horších podmínkách než dnes (ačkoliv v lepších než předtím), dává asi takový smysl, jako hanět vynález parního stroje, protože dnes máme stroje výkonnější, zatímco nazývat na stát napojené a přeregulované korporace (jež leckdy skrze lobby tvoří zákony a omezují konkurenci) kapitalistickými, svědčí o těžkém nepochopení toho pojmu. Kapitalismus znamená volný trh a dobrovolné směny, ne lobbování a uplácení poslanců; a na nás je, abychom to lidem vysvětlili.
Přečtení: 86516
Komentáře
Komentář 42191
ovšem na rozdíl od nich je mnohem úspěšnější,
nebot stát či socialismus parazituje na voblbování lidí,
zatímco kapitalismus parazituje na duševním vlastnictví (technologie)
Na rozdíl od Misese zastávám názor,
že duševní vlastnictví ne že nikomu nepatří, ale naopak, že patří všem, tedy celému lidstvu, nebot technologie se vyvíjely po celou dobu existence člověka a jedna navazovala na druhou, takže jsou navzájem podmíněné a není lokomotivy bez objevu ohně (a dalších tisíce technologií jenž jsou zapotřebí)
Tedy ne že bych kvůli tomu kapitalismus nenáviděl,
ale rozhodně si před ním nesednu v úžasu na zadek...
Komentář 42218
Komentář 42224
Komentář 42238
Komentář 42252
ale technologie by měly patřit lidstvu, viz výše,
a rozdíl by pak byl v tom, že technologie
(bez nichž by žádnej kapitalismus neexistoval, nebot technologie jsou tím, co nese zisk)
by se pak ten zisk dělil i mezi lidstvo, coby majiteli technologií
tedy lidstvu, nikoliv státu...
Komentář 42261
Skor sa mysli autorstvo. Cize nemozem knihu alebo hudbu okopirovat, a udat, ze som jej autorom. S tym suhlasim, to by bol podvod. Ale ktokolvek a kedykolvek, moze zaspievat, zahrat, okopirovat a sirit akykolvek text. Zakon, ktory toto upiera, je nasilim voci prirodzenym ludskym vlastnickym pravam.
Komentář 42262
Komentář 42264
Komentář 42266
Komentář 42265
klidně si zaspívejte písničku Karla Gotta,
jen by jste bez jeho svolení neměl asi tuto písen používat coby "zdroj vašeho podnikání"
Mně jde jen o tu věc,
že zisk v kapitalismu přinášejí nové technologie,
a že tyto technologie mají vlastníka kterým je celé lidstvo,
to znamená že vy jste vlastníkem této technologie a vlastníte jednu sedmiliardtinu všech technologií, takže dalších sedm miliard lidí je spoluvlastníkem technologie jenž vám přináší zisk
Technologie prostě nejsou zadarmo, mají vlastníka (i vy jste součástí všech spoluvlatníků)
To je opak toho, co tvrdí Mises, že nemají vlastníka a jsou tudíž zadarmo...
Komentář 42267
................................................................
Každej zákon je sračka,
ale podobnou sračkou je i ideologie,
a Mises je ideolog, který naprosto cíleně a záměrně cílí proti duševnímu vlastnictví...
Samozřejmě že v anarchii se můžete vysrat naprosto na všechno,
jak na duševní vlastnictví tak i na materiální vlastnictví,
každého věc...
Komentář 42268
..........
v duchovní oblasti se toto slovo používá dvojím způsobem :
Budto tím myslíte duchovní oblast (tedy něco v čem se nepoužívá mysl)
tedy něco co je spontánní a není součástí vaší vůle
nebo tím myslíte oblast duševní, tedy kdy mysl se nachází na určité úrovni,
a pak je pro ni přirozené jednat tím či oním způsobem,
od té nejnižšší úrovně kdy je pro člověka přirozené krást, podvádět, znásilnovat, vraždit,
přes úroven kolektivistickou kdy je přirozené druhým vnucovat svou vůli
až po úroven spontánní, kdy je přirozené dávat věcem volný průběh..
Tady tedy je to "přirozené" velmi různorodé...
Každý si samozřejmě může svůj názor vyzdobit jakýmkoliv přívlastkem,
klidně "přirozené" "božské" tradiční" "pravdivé" "láskyplné"
ale navzdory to jsou názory prostě různorodé...
Komentář 42269
Tady tedy je to "přirozené" velmi různorodé...
............................................
Viz Jungova psychologie
http://jung.sneznik.cz/typy.htm
atd.
Komentář 42192
Mame tu protezovani, zneuzivani soudu a zakonu ve prospech korporaci,regulace a regulce regulaci....
mame tu KORPORATNI FASISMUS a boj s kapitalismem proto nikdo nemuze vyhrat....
nelze porazit neco, co tu neni....
Komentář 42195
......................
No jo souhlas,
a není to náhodou proto, protože kapitalismu právě toto vyhovuje ???
Zřejmě je i toto součástí konkurenčního boje,
a
navíc propojení kapitálu se státem je pro obě strany výhodné,
politici dostávají prachy a kapitalisté skrze stát "uspávají" lidi představou, že stát je jejich zastánce proti tomu zlému kapitalismu...
Copak kdy byl nějaký úspěšný kapitalista anarchistou ???
Politikem, to jo....
Komentář 42193
Komentář 42200
Komentář 42202
Komentář 42204
Komentář 42206
Komentář 42209
Komentář 42211
Komentář 42215
Komentář 42219
Komentář 42222
Komentář 42227
Komentář 42253
Komentář 42210
Komentář 42194
Komentář 42196
........................................................................
Vážně ?
Existuje docela hafo literatury zaobírající se tím, jak se stát bohatým a úspěšným, nebo učení o tom jak dosáhnout splnění tužeb a přání,
nevím tedy jestli to lidi čtou nebo nečtou,
ale tahle ta literatura či učení není ničím jiným, nežli různými náhledy právě na laissez faire (co autor, to trošku jiný náhled, což je obvyklé)
Poměrně rozšířený mně přijde učení (chanelingy) Abrahama,
je to toho plnej internet,
takovej návod pro začátečníky jak dojít k laissez faire...
Komentář 42197
Laissez faire je sice "ekonomicko-politický" názor,
wu wei je zase duchovní náhled,
ale v podstatě je to známá lidovka "na pilu se nemá tlačit"
tedy jinak řečeno,
nevytvářejte svou aktivitou kontraproduktivní aktivity vůči svému záměru
Komentář 42199
Komentář 42230
Komentář 42243
Komentář 42246
Komentář 42244
Komentář 42272
Komentář 42257
Jinak to nejde - protože jsme bytosti společenské a mateřskou láskou formované do nikoliv psychopatických, nýbrž lidských bytostí...
A snaha konkurenci potírat (tedy nikoliv ji předčit kvalitou svého zboží) je vlastnost socialistická. Vyplývá ze strachu, že moje zboží v konkurenci neobstojí (zbožím je cokoliv ke směně, ne nutně fyzický předmět či služba). Proto jedinec začne pro sebe nebo nad sebou budovat moc, která ho má zachraňovat před konkurencí druhých, nebo před vlastní neschopností obstát... Tedy buduje stát.
A skutečně, kapitalismus ani anarchokapitalismus neexistuje. Všudepřítomný je socialismus...
Komentář 42258
.......................................................................
Proč myslíte že je to vlastnost socialistická ?
Komentář 42259
Jenže tu ani v kapitalismu přece tak úplně nemají. Kapitalismus jsou taková "pravidla hry", které nesmíte porušit (jinak by to už nebyl kapitalismus). A pokud něco nesmíte, pak nemáte tak úplně svobodu se rozhodnout.
Komentář 42274
Komentář 42277
Nekrást? Krást (nehmotné) výsledky něčí práce NAP umožňuje.
Nevraždit? Vraždit lidi na svém území NAP umožňuje.
Nenutit lidi násilím dělat něco, co nechtějí? To taktéž NAP umožňuje, stačí, když se nechovají podle toho podivného NAPu.
Komentář 42296
Komentář 42297
...........................................
Nikdo nic po státu nechce,
to že nikde nic nezmizelo páč to nevidíte není pravda,
páč zmizí můj budoucí zisk,
to sice není vidět, ale lze to pochopit...
Komentář 42298
A tím pádem také zmizí mé náklady a má práce jenž jsem věnoval vývoji,
to by taky mohlo bejt pochopitelný...
Komentář 42299
.........................................................................
Někde něco zmizelo ?
Spíše naopak přibylo, totiž přibyl jsem já na vašem pozemku,
ale lze pochopit že je to pro vás nežádoucí situace...
Komentář 42300
Ne, chlapče, to je logika.
"Krádež" duševního vlastnictví odporuje definici krádeže
Pouze anarchokapitalistické účelově zvolené definici krádeže. Většina lidí to vnímá jinak.
Navíc chraňte si své "duševní vlastnictví" na vlastní náklady jak chcete
Jenže to mi právě ten slavný NAP zakazuje. Protože mi říká, že si své duševní vlastnictví mohu chránit pouze velmi omezenými možnostmi.
Z definice se nejedná o vraždu
A daně z definice (státem používané) zase nejsou krádež. Musíš se dívat na obsah, ne jak tomu kdo říká.
Komentář 42313
Zkuste se trochu vzdělat ve vzniku konceptu duševního vlastnictví. Byl to jednoznačně a pouze mechanizmus omezení konkurence.
Pokud nebudete iniciovat násilí, invenci v ochraně vašeho "duševního vlastnictví" anarchokapitalismus žádné meze neklade. Můžete si na svůj software dát deset ochran, svůj "patent" dát do trezoru na deset západů, poskytnutí licence opatřit jak chcete drastickou smlouvou atp. Anarchokapitalistům po tom nic nebude, když to budete činit na vlastní náklady a rizika. Tak o jákých omezeních to tu píšete?
Komentář 42314
................................................................
No to je i váš plůtek kolem vašeho pozemku,
a stejně tak i vaše filozofie o materiálním vlastnictví...
Takže se na to mohu v pohodě vysrat,
at se vám to líbí či ne...
Komentář 42315
Komentář 42316
......................................................................
Totéž pak očekávám od vás v případě ochrany vašeho "materiálního vlastnictví"
jenže tady je to přímo naopak,
tady máte právo mě rozsřílet na sračky
Že vy si děláte prdel, nebo jako fakt a vážně ???
Komentář 42302
etatisti pak mají místo pravidel zákony,
ale ta pravidla vás pak omezují ve svobodě krást, vraždit atd.
At máte pravidla či zákony, lidé stejně budou krást, vraždit apd.
tudíž vám jsou pravidla platný stejně jako zákony,
to víte, svoboda prostě obnáší i svobodné porušování svobody...
Svoboda prostě není žádná procházka rájem...
Komentář 42198
Komentář 42203
Komentář 42205
Komentář 42207
Komentář 42208
Komentář 42212
Komentář 42216
Komentář 42217
Komentář 42223
Komentář 42225
Komentář 42226
Komentář 42228
Komentář 42229
Komentář 42234
Komentář 42237
Komentář 42231
Komentář 42248
Komentář 42254
každej kdo není ankápácká vopice jako ty je holt ubožák...
To je slušnej argument k diskuzi,
jenže v tvým přídadě je na hovno,
páč ty diskutovat neumíš, umíš leda vopičárny,
tudíž vo tom nemůžeš diskutovat...
PS.
Pozdravj vode mne Tazana...
Komentář 42256
Komentář 42271
my češi považujeme za největší osobnost našich dějin Járu Cimrmana,
jenž nahradil již poněkud zastaralého a nemotorného Hloupého Honzu...
Komentář 42201
Asi jediné co funguje jak Marx zamýšlel :-D
Komentář 42214
Komentář 42220
Komentář 42221
Komentář 42233
Komentář 42236
Komentář 42241
Komentář 42242
Komentář 42245
Komentář 42247
Komentář 42249
Komentář 42250
Komentář 42251
Komentář 42255
podle mne jsou k nezaplacení a každý svým způsobem je originál,
taková svatá trojka (otec, syn a duch svatej)
PS.
Ale pokud se přidá ještě čtvrtej, tak to už bude dábel...
Komentář 42260
2) nenávidět kapitalismus devatenáctého století proto, že lidé žili v horších podmínkách než dnes (ačkoliv v lepších než předtím), dává asi takový smysl, jako hanět vynález parního stroje, protože dnes máme stroje výkonnější
- Tahle rétorika mi taky kdysi dávala smysl. Taky jsem si myslel "V továrně to pro ně bylo lepší než na poli, takže můžou být za kapitalismus rádi". Jenže že si osoba dobrovolně něco vybere, protože je to pro ni lepší, neznamená, že se na ni druhá strana nespravedlivě neobohacuje. Dobře to ukázal Jakub G: Loď anarchokapitalistů ztroskotá na ostrově; oni ostrov houmstedují. Pak tam ztroskotá další člověk. Anarchokapitalisté mu řeknou: "Ostrov je náš; můžeš tady být jako náš otrok". Nový trosečník na to přistoupí, protože je to pro něj lepší než se utopit v moři. Cítíme ale, že přestože je to jeho svobodná volba a přestože si polepšil (bude žít v lepších podmínkách než předtím), tak se na něm anarchokapitalisté nespravedlivě obohacují.
S kapitalismem 19. století je to obdobné. Anarchokapitalisté se zaměřují jen na to, že chudí si přechodem z polí do továren (obdoba přechodu trosečníků z moře na ostrov) polepšili. Když se ale podíváme na celou situaci, nemůžeme nevidět, že zároveň továrníci využívali jejich těžké životní situace ke svému obohacení. Anarchokapitalisté se zaměřují jen na "chudí (noví trosečníci) si polepšili", a "bohatí (vlastníci ostrova) se na úkor chudých nespravedlivě obohacovali" ignorují, odmítají vidět. Proč? Proč ten rozdíl? U příkladu s ostrovem nelegitimnost počínání vlastníků ostrova bije do očí. Co je na dickensovském kapitalismu jinak?
Komentář 42286
Komentář 42288
Komentář 42293
ale především zastávám názor, že nám k zlepšení životů pomohly ty objevy nových technologií,
a až pak v druhé a třetí řadě kapitalisté a dělníci, kteří je pak zcela logicky zavedly do našeho života...
A to ještě navíc nejsem fanatickým uctívačem technologií,
páč třeba ta ekologie jako vedlejší produkt,
páč třeba ta psychologie kdy se člověk stává jen kolečko na výrobní lince
viz https://www.youtube.com/watch?v=HPSK4zZtzLI
Komentář 42294
.........................................................................
To je dle mne normální,
kdekdo s oblibou přelakovává hovno na růžovo,
Dubček, Hus, Ježíš se vždy snažili přelakovat ono hovno (socialismus, křestanství, židovství) na růžovo, nebot měli pocit, že tím ono hovno přestane smrdět a stane se vonící květinou...
Dubčekův "socialismus s lidskou tváří" je prostě jen "Jungovská maska"
sloužící k oklamání druhých a často i sebe sama, nebot člověk se cítí mnohem lépe, když se považuje za dobrodince a ne za svini...
Komentář 42338
Ale fundamentální rozdíl mezi kapitalismem (skutečným) a příkladem s ostrovem spočívá v tom, že ostrov je jeden, nový trosečník je jeden, zatímco firem jsou tisíce a pracovníků miliony. Každý si může vybrat pro něj nejlepší podmínky, takže navzdory občasným excesům volný trh směřuje k optimu. Za daných okolností byl všeobecný stav nejlepší možný, resp. jeho další zlepšení by mohlo přinést jenom více kapitalismu, nikoli méně kapitalismu.
Tu část s nespravedlivým obohacením na úkor společnosti jsem nepochopil, asi bych k tomu potřeboval přesnou definici pojmů "nespravedlivě", "na úkor společnosti" a "obohacovat".
Navíc producent přece per se zahrnovat externality do účetnictví nemusí, k tomu ho nutí trh (teda pokud spotřebitel nepreferuje levnější výrobek před kompensací negativních externalit (a co positivní externality, ty přece producentům nikdo nekompensuje, nebo snad ano??). O tom, jak moc ve skutečnosti požadují hlasití křiklouni ochranu životního prostředí před "hrabivými korporacemi" v Africe i jinde výmluvně svědčí to, jak se tito spotřebitelé chovají, když mají možnost si koupit výrobky, které takto získané suroviny neobsahují; třeba zájemců o telefony bez tantalových kondenzátorů je jak šafránu (a z řad křiklounů vesměs nepocházejí)).
Komentář 42339
Komentář 42340
Komentář 42341
Komentář 42343
Komentář 42344
Komentář 42346
Komentář 42349
Komentář 42352
Komentář 42356
Komentář 42347
Komentář 42342
Komentář 42345
Zadruhé, optimum je vždy stavem nějaké veličiny. V daném případě je touto veličinou užitek všech jednotlivců, kteří společnost tvoří. Trh není z důvodů, které zde kvůli rozsahu není možno rozebírat, schopen optima dosáhnout, leda náhodou; je schopen do něj ale neustále směřovat. Tuto funkci pak plní principiálně lépe, než hypotetický ekonomický car; o předsednictvu presidia nejvyššího sovětu nebo o evropské komisi nemluvě.
Komentář 42348
Komentář 42354
V případě společnosti to je stav, kdy je uspokojeno nejvíce potřeb nejvíce lidí.
Ještě nějaká nejasnost?
Komentář 42357
Takže pokud má jeden bohatý uspokojeno tisíc potřeb a 9 chudých jen deset, tak je to optimálnější stav, než když těch 10 lidí má uspokojeno 100 potřeb každý?
Komentář 42350
Komentář 42351
Komentář 42353
Komentář 42355
Ad hominem se neargumentuje.
Udělejte si v tom pořádek, než se na mě znovu obrátíte.
Komentář 42358
Pominu-li, že na Internetu se obvykle tyká, tak s cizími lidmi se hlavně nemluví takto: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=548#l42340
Uznej, že tím jsi přestřelil a klidně ti začnu vykat.
Komentář 42359
Komentář 42364
..........................................................................
To je fajn zpráva,
ovšem vybírat si především může vždy ten silnější,
což ovšem není zaměstnanec ale kapitalista...
Dokonce i taková stávka je mnohem horší pro zaměstnance než pro kapitalistu
Prostě silnější pes jebe,
asi vás zjebu za to, že to nevíte...
Komentář 42455
Komentář 42463
že kapitalisté chudnou,
a zaměstnanci bohatnou neuvěřitelným tempem ???
To se asi vykašlu na živnostničení a pudu se někam zaměstnat,
měl bych asi takovou představu tak kolem 100 - 150 000 Kč měsíčně,
mně stačí málo páč žiju skromně,
ale nechci žádnou kancelářtinu, mě baví manuální práce...
Samozřejmě bych byl rád i za stravenky a tejden dovolený navíc,
zejtra si du koupit anonci, doufám že nekecáte...
Komentář 42372
- Pokud toto má být ten rozdíl, tak tam žádný rozdíl není, protože to je neexistující rozdíl. Asi jste nepochopil analogii. Ztroskotat poblíž ostrova vlastněného anarchokapitalisty = narodit se do ankapu , pobývat na ostrově jako otrok = pracovat v dickensovské továrně, moře = prostor v ankapu neposkytující příležitost k obživě, např. slam.
Čili ostrovů můžou být tisíce a u každého z nich se bude opakovat situace "buď dobrovolně do otroctví, nebo zpátky do moře".
Komentář 42454
Trosečníci homesteadující ostrovy, anarchokapitalističtí nebo jiní, nejsou klony ani identičtí jedinci; stejně tak zaměstnavatelé a zaměstnanci. Ke stejným reakcím na stejné vstupní podmínky lidi vychovávají socialismy, jako je třeba nacismus nebo komunismus; v reálném světě je sice samozřejmě v principu možné, že na tisíci ostrovech odmítnou přijmout trosečníka jinak, než jako otroka, ale toto "v principu" je zde ve významu onoho en principle, oui, které ale znamená "vlastně ne", protože pravděpodobnost něčeho takového je o mnoho řádů menší, než pravděpodobnost, že si na rušné ulici ukopnu palec o zlatou cihlu. Tím bych asi analogii s trosečníky považoval za vyčerpanou.
Co se zaměstnanců a zaměstnavatelů týče, tam platí stejná východiska a docházíme k podobným závěrům. Zaměstnanci si sice konkurují v nabídce práce, ale zaměstnavatelé si konkurují v nabídce pracovních příležitostí. Pracovní vztah je oboustranný kontrakt, ta druhá půlka ani nevisí ve vzduchoprázdnu, ani není vytesána do kamene (s výjimkou tuhých socialistických režimů, které cenu práce stanovují administrativně, například v bolševickém Rusku nebo nacistickém Německu). Zaměstnavatel je sice motivován platit zaměstnanci co nejméně, ale zároveň je motivován produkovat lépe, než konkurence, což může znamenat a v praxi také znamená, že někteří zaměstnavatelé nabízejí vyšší mzdy, než jiní (aby více motivovali zaměstnance, aby přetáhli ty pracovitější či schopnější, nebo z tisíce dalších důvodů; na výsledku to nic nemění). Ludwig von Mises ukázal, že na volném trhu převládá tendence k přesnému přizpůsobování tržních mzdových sazeb ke mzdovým sazbám konečným. Toto přizpůsobování nějaký čas trvá a proto pokud se situace na trhu mění příliš rychle, může docházet v jednom nebo ve více odvětvích ke stavům, které by někdo mohl nazvat excesy, ale které jsou ve skutečnosti projevem konečné rychlosti přizpůsobování mzdových sazeb (a jsou ze své podstaty dočasné, pokud je nějaká taková nerovnováha trvalá, hledejte za tím nějaký netržní zásah --- od vysokého zdanění práce, přes školství "zdarma" až po přesvědčování části elektorátu státem blahobytu, že má na něco "nárok").
Komentář 42456
Komentář 42457
Pořád ses nějak nevypořádal s faktem, proč takový požadavek vlastníka nebyl vnímán jako legitimní.
Komentář 42461
2. Především jste se ale vyhnul odpovědi. Otázka zněla: "Na příkladu s ostrovem nelegitimnost počínání vlastníků ostrova bije do očí. Co je na dickensovském kapitalismu jinak?" Odpovězte na tohle: Pokud je počínání vlastníků ostrova z našeho příkladu nelegitimní a dickensovský kapitalismus byl legitimní, tak co přesně, jaká odlišnost, dickensovský kapitalismus legitimizuje?
P.S. Ludwig von Mises ukázal, že na volném trhu převládá tendence k přesnému přizpůsobování tržních mzdových sazeb ke mzdovým sazbám konečným.
- Co jsou "konečné mzdové sazby"?
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.