Autor: DominikH
Čas: 2019-09-11 00:00:02
O odporu k duševnímu vlastnictví v kostce
Duševní vlastnictví je už podle svého názvu standardní součástí vlastnictví. Pokud chceme být v obhajobě svobody konzistentní a vyhnout se jakékoliv arbitrárnosti, tak si nemůžeme z konceptu vlastnictví vybrat pouze část a jinou část odvrhnout.
Často vyčítaná nekompatibilita duševního vlastnictví s hmotným vlastnictvím je pouze zdánlivá. Pokud vlastním svoje tělo, vyplývá z toho moje výhradní právo rozhodovat o jeho použití a zásazích do něj. Pro ostatní z toho vyplývá nemožnost vrazit do něj nůž nebo do něj praštit baseballovou pálkou, což nic nemění na tom, že tyto předměty legitimně vlastní. Stejné je to s duševním vlastnictvím. Z toho, že vlastním text článku, který jsem napsal, vyplývá moje výhradní právo rozhodovat o jeho užití. Pro ostatní z toho vyplývá např. nemožnost jeho obsah šířit v opsané, okopírované nebo namluvené podobě, což nic nemění na tom, že své psací potřeby, kopírovací stroje i nahrávací zařízení legitimně vlastní.
Odpůrci soukromého vlastnictví obhajují prakticky neomezené parazitování na druhých. Odpůrci duševního vlastnictví obhajují částečné parazitování na druhých.
________________________________
Urzova poznámka pod čarou: Nejsem autorem článku (mnozí stále předpokládají, že vše, co vyjde ve Stokách, píši já, což už dávno není pravda ani z poloviny) a s jeho vyznením nesouhlasím; měl jsem na toto téma celou přednášku, jelikož se jedná o poměrně komplexní problematiku.
Často vyčítaná nekompatibilita duševního vlastnictví s hmotným vlastnictvím je pouze zdánlivá. Pokud vlastním svoje tělo, vyplývá z toho moje výhradní právo rozhodovat o jeho použití a zásazích do něj. Pro ostatní z toho vyplývá nemožnost vrazit do něj nůž nebo do něj praštit baseballovou pálkou, což nic nemění na tom, že tyto předměty legitimně vlastní. Stejné je to s duševním vlastnictvím. Z toho, že vlastním text článku, který jsem napsal, vyplývá moje výhradní právo rozhodovat o jeho užití. Pro ostatní z toho vyplývá např. nemožnost jeho obsah šířit v opsané, okopírované nebo namluvené podobě, což nic nemění na tom, že své psací potřeby, kopírovací stroje i nahrávací zařízení legitimně vlastní.
Odpůrci soukromého vlastnictví obhajují prakticky neomezené parazitování na druhých. Odpůrci duševního vlastnictví obhajují částečné parazitování na druhých.
________________________________
Urzova poznámka pod čarou: Nejsem autorem článku (mnozí stále předpokládají, že vše, co vyjde ve Stokách, píši já, což už dávno není pravda ani z poloviny) a s jeho vyznením nesouhlasím; měl jsem na toto téma celou přednášku, jelikož se jedná o poměrně komplexní problematiku.
Přečtení: 177047
Komentáře
Komentář 41163
Komentář 41164
Komentář 41165
Komentář 41167
Komentář 41199
Komentář 41202
Komentář 41227
Komentář 41246
Komentář 41248
Komentář 41170
Komentář 41172
Komentář 41174
Komentář 41189
Komentář 41191
Komentář 41190
Komentář 41195
Komentář 41197
Komentář 41489
Tohle je poznámka typu „Názor autora se neshoduje s názorem redakce“ a
1. není třeba argumenovat, tahle věta úplně stačí, redakce nechce vyvolat polemiku, pouze říká, že má odlišný názor,
2. nejde o znehodnocení, redakce autorův názor nehodnotí, pouze říká, že se liší od jejího,
3. dělají to tak běžně například i mnohé mainstreamové noviny pod články externích autorů,
4. místo kritiky si tento postup spíše zaslouží pochvalu, protože ukazuje, že redakce se nevypořádává s odlišným názorem tak, že ho neotiskne, což by bylo charakteristické spíše náboženské nebo komunistické noviny, které hlásají ideologii ale vyhýbají se otevřené diskusi a své ovečk... čtenáře před „nepatřičnými“ názory chrání. To je ovšem diametrálně odlišný postoj od Urzy.
Komentář 41166
1) Pomluvy a lži.
2) Duševní vlastnictví.
3) Dobrovolné otroctví.
Prvé dvě se týkají šíření myšlenek. Kam přesně sahá duševní vlastnictví? Když vyzradím něčí heslo, fakticky jsem heslo neukradl, ale škodu jsem způsobil. Dotyčný rozhodně nechtěl, abych heslo šířil. Když vyzradím něčí soukromý klíč ke kryptoměnové peněžence, a ty peníze během pár minut z té peněženky zmizí, jsem spolupachatel? Nejspíše se shodneme s tím, že jsem způsobil škodu, i když ty peníze jsou jen čísla v počítačích.
Ostatně, nemusí jít o nehmotné věci. Když bez jeho vědomí zkopíruju kamarádův klíč od bytu a kopie rozdám, a kamarád bude jednou z těchto kopií další noc vykraden, jsem spolupachatel? (Fakticky je to pořád stejný problém - duševním vlastnictvím je kombinace k odemčení zámku, jejímž nosičem je klíč.)
A když proti něčímu přání okopíruju program, abych si ho nemusel kupovat, působím škodu? Kde je přesně nějaká hranice?
Komentář 41168
Komentář 41171
Komentář 41181
Komentář 41183
Komentář 41185
Komentář 41192
Komentář 41201
Komentář 41204
Komentář 41209
Komentář 41211
Komentář 41212
Komentář 41328
Komentář 41329
Komentář 41334
Komentář 41184
Komentář 41169
Komentář 41175
Já v tom Dominikově textu vlastně nevidím jediný argument, pouze popis stávajícího stavu.
Lidi opakují to, co je pro ně dobré. Duševní vlastnictví je v zásadě popírání toho, že jsme z opice... :)
Komentář 41178
Komentář 41179
- Dominik ale přece neargumentuje pro duševní vlastnictví; vyvrací argument – mimořádně hloupý – PROTI duševnímu vlastnictví. Argument, který anarchokapitalisté neustále opakují; což musíte vědět.
Komentář 41176
Komentář 41177
Komentář 41180
Komentář 41182
Komentář 41186
Komentář 41188
"Co je tedy skutečně špatného na uznávání nehmotnych vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy nehmotneho (duševního) vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných (nehmotnych) zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném (fyzickem) světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, k pisničce, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
_____
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem.
_____
Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
______
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci duševního vlastnictví navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
_________
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Pepa Mrkvička – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Pepu Mrkvičku a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců duševního vlastnictví, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
_______
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti duševního vlastnictví oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."
Komentář 41193
Komentář 41194
A neobmedzujem ťa tým že som nevynašiel nič čo by si mohol vyrábať a na môj úkor speňažiť?
Komentář 41205
Komentář 41220
Komentář 41223
Komentář 41226
Komentář 41239
Komentář 41219
Košili, auto, dům, u toho můžu zajistit, aby to nikdo kromě mě samotného nepoužíval. Prostě to nikomu nepůjčím, nikomu od toho nedám klíč. Nemusím kvůli tomu vtrhnout na pozemek někoho jiného a tam silou vyžadovat uznání svých vlastnických práv ke košili v mé skříni nebo k autu v garáži mého domu. Nikdo pak nemůže tu mou věc začít používat, aniž by použil násilí. Nikomu ale nemohu nijak zabránit, aby si ušil košili podle té mé, až ji na mě uvidí. Nebo si postavil dům podle mého vzoru, když se mu bude líbit. Není mi jasné, jak dosáhnout duševního vlastnictví jinak, než uzavřít dohodu se všemi lidmi na planetě. Nevím, jak nějak bez vyvolávání konfliktních situací zařídit, aby bylo možno duševní vlastnictví rozumně aplikovat. Všechno je zkopírovatelné (nejen myšlenky), aniž by došlo k majetkové újmě vynálezce. O mnoha vynálezech (např. kolo) i moderních (např. žárovka), je známo nebo se podle nějakých historických indiciích soudí, že vznikly nezávisle na sobě na minimálně dvou místech na planetě. Myšlenka tedy není vzácný zdroj, jehož množství by bylo nějak omezené. Libertariáni (nejen ancapáci) tedy při posuzování vlastnictví vycházejí z toho, že ovládnout majetek tedy znamená omezit ovládnutí nad částí omezeného - vzácného zdroje ostatním subjektům.
Beru na vědomí, že to máme každý jinak. Dobrá já duševní výtvor nepovažuju za vlastnitelný a ty ano. Řešení i v takovéto situaci existuje, aniž bychom se žoldáky museli jeden k druhému vtrhnout. V tvém případě jsem srozuměn s tím, že k žádné relevantní dohodě dojít nemůže a z důvodu nákladů obětované příležitosti se vystříhám toho, jakkoli využívat tvé myšlenky...
Komentář 41187
Komentář 41196
Komentář 41203
Komentář 41200
2. Konkurence je, že napíšete VLASTNÍ román o kouzelníkovi žijícím v lidském i kouzelnickém světě. Konkurence není, že zkopírujete Harryho Pottera od Rowlingové, tedy CIZÍ román, a začnete ho prodávat za poloviční cenu.
Komentář 41206
Komentář 41207
Komentář 41210
Komentář 41213
Komentář 41215
Komentář 41216
Komentář 41217
Komentář 41222
Komentář 41224
Komentář 41253
nemůže -> nemůže zkopírované poskytovat pod svým jménem co by autora zkopírovaného, pokud se nechce dopouštět podvodu.
Ty to samozřejmě chápeš, jen opět hovníš.
Komentář 41254
Komentář 41255
????? :-O
Plácáš dohromady dvě naprosto odlišné činnosti. Zkopírovat je zkopírovat. To není podvod. Napsat nepravdivou informaci je lež. Lež je podvod. Ne to psaní. Jakým způsobem se ho kdo dopustí (napsat, vyslovit, jinak vyjevit) je jen nepodstatný technicismus. Lze rozporovat/postihovat lež-podvod, nikoli způsob, jakým byla zveřejněna.
Komentář 41262
Prosím tě, přečti si to ještě jednou a pořádně. Nikde nepíšu, že ty dvě věci jsou totéž!
Komentář 41266
To tvoje "by byl" je klasická tvoje sviňárna. Ex post vyjádření diskutéra můžeš tvrzení, ve kterém to "by byl" použiješ, prohlásit buď za svoje nebo se k němu nemít a prohlašovat "nikde nepíšu". Záměrně nezaujmeš jasnou pozici. Jsi slizský.
Komentář 41270
Navyše tie tvoje tvrdenia nie sú konzistentné. Buď je to okopírované dielo tvoje a potom si s ním môžeš robiť čo chceš vrátane písania vlastného mena, alebo priznávaš že to dielo nie je tvoje a potom nemáš právo to dielo kopírovať bez súhlasu autora-vlastníka.
Komentář 41278
To okopírované dílo je moje. Pokud nemám smlouvu s původním autorem, že kopírovat nesmím, ničeho jsem se nedopustil. Už vůbec ne krádeže, protože on svůj myšlenkový konstrukt k dílu má pořád k dispozici k jakémukoli použití. Psát na kopii sebe jako autora je lež neboli podvod. Neplatí implikace můžu kopírovat => můžu lhát. Člověk má schopnost lhát. Tu mu nikdo nevezme. Lhát tedy může ve smyslu, že má schopnost lhát, ale pouze na svou odpovědnost a své náklady. Lhát (podvádět), to slušní lidé nedělají.
Komentář 41281
A lhát je porušením vlastnického práva?
Neplatí implikace můžu kopírovat => můžu lhát.
Fiala, nemůžu za to, že jsi debil, co nerozumí psanému textu. Nikdy jsem tu takovouto implikaci nepsal.
Komentář 41283
Komentář 41208
- A kdo má být podvedený? A v čem podvod spočívá?
Komentář 41214
Komentář 41218
Komentář 41221
Komentář 41225
Komentář 41237
"nemožnost jeho obsah šířit v opsané, okopírované nebo namluvené podobě"
Mně se to zdá zcela možné. Jen nevím, proč by to někdo dělal :D
Komentář 41241
Ten argument tam je v implikaci: Pokud je parazitismus první případ, tak jím musí být i druhý.
Komentář 41249
Já osobně jsem přesvědčen, že vlastnictví je přirozená věc, která vychází z toho, že jsme lidé v nějakém fyzickém světě a tudíž je srovnatelné s jinými fyzikálními vlastnostmi. Třeba s tím, že když na zemi něco pustím z ruky, bude to padat k zemi. Vím, že s tím někteří nesouhlasí a tvrdí, že vlastnictví je sociální konstrukt, ale podle mě se mílí.
A pokud jsem přesvědčen, že vlastnictví je výsledkem toho, že žijeme v nějakém fyzickém světě, nemohu dost dobře souhlasit, že jsme vlastníky našich myšlenek po té, co je zveřejníme, protože ty nejsou součástí fyzického světa.
"Stejné je to s duševním vlastnictvím. Z toho, že vlastním text článku, který jsem napsal, vyplývá moje výhradní právo rozhodovat o jeho užití."
Můj názor je, že je to omyl, nemáte právo na ty myšlenky, ale pouze na ten papír na kterém jsou napsány. Ten by vám nikdo neměl brát a nakládat s ním podle svých představ.
Ale jinou věcí je tvrdit, že když se na ni nevztahuje vlastnictví může to každý použít jak chce. To nemusí být pravda. A zde by měla být ta dělící čára, použití cizí věci bez souhlasu majitele je trestné. Vždy bez ohledu na společenské uspořádání. Použití cizí myšlenky by mělo být pouze morální/nemorální a tím pádem závislé na zvycích, případně na shodě v nějaké společnosti.
Nevidím problém v tom, aby byla společnost, kde budou vlastnická práva vztahována i na duševní vlastnictví a na druhé straně společnost, kde budou veškerá takováto díla považována ze majetek všech. U vlastnictví hmotných věcí je toto nemožné, i když se to některé komunity snaží tvrdit. Ale není to tak. I v komunistické společnosti by lidé věci vlastnili, bez ohledu na to co by tvrdili. Realita by byla prostě jiná.
Ostatně za socialismu se tvrdilo, že fabriky jsou nás všech a pravda to nebyla, pravda byla taková, že byla vedení té fabriky a státních úředníků, bez ohledu na to co kdo chtěl.
Komentář 41251
A jak se tato vlastnost měří? Jak se změní fyzikální podstata věci, když se tato vlastnost změní?
Komentář 41256
Změní se vlastnost??? Jak jako??? Co to je zase za slovní cvičení? Jako když si ukrojím ze štangle svého salámu kus, tak je kratší, než předtím. Co jako? nebo máš nějaký Arabelin prsten, kterým dokážeš fyzické věci změniv v nefyzické???
Komentář 41257
Komentář 41259
Komentář 41263
Komentář 41265
Komentář 41268
Komentář 41269
Komentář 41272
Komentář 41275
Komentář 41276
Komentář 41277
Komentář 41279
Komentář 41280
Komentář 41282
Komentář 41252
Ostatně za socialismu se tvrdilo, že fabriky jsou nás všech a pravda to nebyla, pravda byla taková, že byla vedení té fabriky a státních úředníků, bez ohledu na to co kdo chtěl.
- To je pořád ten kolovrátek "Myšlenku můžou užívat všichni najednou, hmotný statek ne, takže…". No a co? Proč se nepodívat na vznik duševního bohatství? Zdaleka ne všichni produkují hodnotné myšlenky (a nikdo je neprodukuje všechny), stejně jako zdaleka ne všichni produkují hodnotné hmotné statky (a nikdo je neprodukuje všechny).
A šlo by to vymyslet úplně opačně: že vlastnit lze PŘEDEVŠÍM myšlenky, a hmotné statky jen méně. Prostě se řekne: Prostor nikdo nevytvořil, tak ho nelze vlastnit; přírodní zdroje taky nikdo nevytvořil, tak je nelze vlastnit; lze vlastnit jen výrobky, přírodní zdroje přeměněné prací. V takovém systému je duševní vlastnictví vlastnictvím par excellence, protože je nejvíc vzdálené od přírodních zdrojů.
Komentář 41258
Aby toto bylo možné, je nutné nejprve nějakým způsobem získat vlastnictví k těm přírodním zdrojům. Jinak nebude možno tyto přírodní zdroje vlastnit žádným způsobem, ani nějakou prací přeměněné ve formě výrobku. Protože by šlo pořád o vlastnictví k původním jen přeskupeným přírodním zdrojům, které z důvodu nějakého psychedelického trollismu :-) nehodláte uznávat.
Všechno na světě lze zkopírovat. Všechno. Výrobek, službu, text básně, melodii písně, algoritmus, ...
Přírodní zdroje jsou omezené. Právě z omezenosti zdrojů vyplývá vlastnictví. Protože když nějakou část přírodního zdroje ovládnu, ostatní mají k dispozici o to mnou ovládnuté méně. Když vytvořím myšlenku, nikde nic vzácného pro ostatní o to méně není. Na tutéž myšlenku přicházejí lidi nezávisle na sobě na různých místech planety.
Komentář 41284
- Když myšlenka není vzácná, proč si lidé nelegálně pořizují hudbu a filmy? Proč je neseberou z podlahy?
Na tutéž myšlenku přicházejí lidi nezávisle na sobě na různých místech planety.
- Však kopyrajt nikomu nebrání napsat si VLASTNÍHO Harryho Pottera nebo si ho natočit.
Komentář 41285
Komentář 41286
Komentář 41289
Komentář 41291
Že něco není vzácné, znamená, že to nikdo nemusí vyrábět, protože toho je všude dost. Čili když statek můžete sehnat jen tak, že se obrátíte na jeho výrobce, znamená to, že statek je vzácný.
Komentář 41293
Komentář 41292
Komentář 41296
Komentář 41297
Komentář 41294
Komentář 41298
Komentář 41299
Komentář 41300
Vzácný zdroj to není, protože nelze vyloučit ani jeho neomezený vznik kdekoli nezávisle jinými lidmi (např. kolo, chatrč), ani okoukání a naučení se principu myšlenky, oboje k vlastnímu prospěchu (např. kolo, chatrč). Každý (minimálně) obratlovec opakuje a zdokonaluje svá jednání buď svým úsilím nebo odpozorováním z okolí.
O krádež nemůže jít, protože autor pořád svou myšlenku má.
Komentář 41301
Komentář 41303
Vzácný zdroj to není, protože nelze vyloučit ani jeho neomezený vznik kdekoli nezávisle jinými lidmi (např. kolo, chatrč), ani okoukání a naučení se principu myšlenky, oboje k vlastnímu prospěchu (např. kolo, chatrč). Každý (minimálně) obratlovec opakuje a zdokonaluje svá jednání buď svým úsilím nebo odpozorováním z okolí.
Co na tom nechápeš?
Komentář 41305
Komentář 41304
Ja si totiz myslim, ze:
To, ze dneska jsou "autorska prava" vymahana a vubec jak jsou postavena, je spatne.
Nemyslim si, ze by mnoho lidi (vcetne autoru samotnych) bylo nejak moc rado, jak to dneska je.
Na druhou stranu, nejaky zpusob upravy techto veci by byl fajn (imho)
Odpurci casto argumentuji, ze kdyz nekdo neco okouka, muze si to udelat sam a kdyz se mu to zakazuje, je to spatne. A ja s tim, mozna pro nekoho prekvapive (pac jsem zastance nejake ochrany "dusevniho vlastnictvi) souhlasim.
Tohle je totiz jedna strana mince, rekneme uplny extrem na jednu stranu. Jdy, vidim pekny barak, okouknu ho, postavim si stejny. Ok, nemam proti tomu nic.
Druha strana, opacny extrem, ale zni: Investoval jsem cas/penize, a neco jsem vymyslel. Ja nevim, napriklad jsem vymyslel lek na rymu. To je jedno co. Investoval jsem do toho rekneme 1 milion korun. A ted zni otazka: Je MORALNI (opakuji MORALNI, nebavim se ted o zadne prakticke strance veci, bavim se CISTE o moralce), aby kdykoliv mohl vzit muj lek, zkopiroval si slozeni a zacal ho prodavat a vydelavat na tom penize, ani z bych ja z toho cokoliv mel? Ja osobne si myslim, ze ne. Me to prijde, ze to neni moralne spravne. A z toho hlediska si myslim, ze by vysledky prace mely byt chraneny, I kdyz nejsou hmotne.
O tom jak, mam hrubou predstavu, ale to je proste na dlouho :-(
Ale fakt by me zajiomala odpoved na tu moji otazku. Pokud napises, ze ti to moralni v pohode prijde, potom budeme mit oba dva zcela odlisnou moralku :-) Pokud reknes, ze to moralne v poradku neni, ale stejne se to nema chranit, pak mi to moc neda smysl, protoze I ancap chceme z predevsim moralnich duvodu. Ty ekonomicke jsou sice fajn, ale ty moralni jsou mnohem dulezitejsi.
Komentář 41310
Okopírovat lék není O.K.
WOW
Komentář 41311
Jak to rict jednoduse...Moje myslenka je takova, ze kdyz nekdo neco vymysli, a nekdo jiny vmysli to same, tak by to melo byt v poradku, protoze ten druhy to vymyslel NEZAVISLE na tom prvnim.
V tomhle slovu "nezavisle" asi bude to hlavni, jak bych to rozlisoval (ackoliv uznavam, ze hranice, kdy je neco nezavisle bude znacne nejasna). Znovu opakuji, beru to ciste z moralniho hlediska.
Vymyslim lek na kasel, nekdo jiny nezavisle na me vymysli ten samy lek na kasel - pak je to ok.
S tim barakem to bylo mysleno tak, ze ten barak neni "okopirovany". Nikdo nesel a nezacal merit rozmery a zkoumat, z jakeho je materialu. Proste ho videl a nechal se jim ispirovat. To je podle me jeste ok, ACKOLIV predpokladam okamzite reakce stylem "a co kdyz si to vyfoti, a co kdyz umi ocima rozpoznat materialy a presne rozmery a co kdyz..a co kdyz" Ne, nevim, kde je PRESNE ta hranice a nechci to ted resit (a imho toto je opet jedno z toho, na co muzeme rict "on si to trh vyresi". A nebo spise "ona se uz nejaka obecna zvyklost ustali")
Pokud se nekdo podiva na lek na kasel, pripadne si precte, ze nekdo vymyslel lek na kasel, necha se tim inspirovat a vymysli uplne stejny, pak je to ok. Pokud ale vezme ten jiz vymysleny, udela analyze jeho chemickeho slozeni a okopiruje ho, tak uz to neni ok.
Znovu opakuji, jde mi o urcitou miru te nezavislosti jednoho na druhem pricemz chapu, ze ruzni lide na to budou mit ruzne nazory, muj nazor je ten, ze ok to je smerem od nulove zavislosti po maximalne "inspiraci". Pak je nejaka seda zona, kdy se muzeme hadat, jestli to jeste je inspirace nebo uz to je analyza, a pak na druhem konci je analyza/kopirovani.
Ostatne stejne je to napriklad v hudbe. Dneska uz skoro kazdou melodii nekdo nekdy zahral a vymyslet novou je obtizne - a stave se nam, ze nekdo udela nejakou melodii dost podobnou jak kdysi nekdo jiny, ale ani o tom nevi. To by podle me melo byt ok. Dale pak nekdo udela skladbu, nejaka cast z ni se podoba nejake jine, protoze ji byla inspirovana - stale jeste ok, ale dostavame se nekam k te sede zone, no a pak nekdo vezme nejakou existujici uspesnou skladbu a udela uplne tu samou - imho spatne.
A ano, prinasi to mnoho a mnoho praktickych problem, jako napriklad dokazovani, jestli nekdo neco vymyslel nezavisle na jinem, ci jestli to okopiroval a podobne. Holt zivot je slozitej…
Zaverem znovu opakuji, ze k temto zaverum me nevede prakticnost veci, ale ciste a pouze otazka moralnosti.
Kdybych ten system mel vymyslet tak, aby byl prakticky bez ohledu na moralku, asi bych ho vymyslel trosku jinak.
Komentář 41316
Komentář 41318
2. A je to hodně hloupý argument. Je to jako hlásat, že "jediný způsob ochrany vlastnictví je mít ho někde, kde nikdo nechodí".
Komentář 41320
Komentář 41321
Komentář 41325
Komentář 41324
Komentář 41319
Komentář 41322
Komentář 41327
Komentář 41323
Komentář 41326
Komentář 41331
Ty mas takovy nazor, ze je moralne v poradku bezplatne vyuzit cizi praci, kdyz tento subjekt, ktery praci vykonal, za ni chce zaplatit?
Ano/Ne, prosim. At se mame od ceho odpichnout.
Dekuji.
Komentář 41332
Komentář 41333
Takze mame situaci: Nekdo vytvoril svou praci nejaka "data". Je jedno o co presne jde - slozil pisen, vymyslel lek na rakovinu, vytvoril pocitacovy program, atd atd.
Pokud by neexistovalo nic jako "dusevni vlastnictvi", jak zajistit, aby mohlo fungovat to "ne"?
Pro me osobne "dusevni vlastnictvi" je spojene prave s tou praci/naklady, kterou dany subjekt musel vynalozit na to, aby "to neco" vytvoril. A z moralniho hlediska mi jde predevsim o to, aby nebyla zneuzivana tato prace/naklady.
On ten termin "dusevni vlastnictvi" je naprosto nestastny, klidne se od neho muzeme oprostit a rikat tomu nejak jinak - no dneska se tomu tak rika, tak se to pouziva, no..
Komentář 41336
Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování. Ještě že Pythagoras nebo Archimédes nic takového neznali. Mohli by na základě svého objevu vymyslet nějaký přiblblý podnikatelský záměr a ten si..., ale co...??? Žádný patentový úřad nebyl!!! Bez (státního) násilí k vymáhání ne(na)učení se něčemu novému se prostě lidi novým myšlenkám = znalostem učit budou. Navzdory všem, kteří by jim v tom chtěli bránit a tomu jejich učení jakkoli sprostě nadávali.
Komentář 41337
2) Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
- Takže vlastnictví je legitimizováno prospěchem společnosti?
Komentář 41338
Co to je prospěch společnosti? Každý považuje subjektivně za prospěch něco jiného. Ty prospěchy jsou interpersonálně neporovnatelné. Vlastnictví je legitimní tehdy, když jsem k ovládnutí majetku nepoužil násilí proti někomu jinému. Jaké násilí použiju proti komu, když si něco okopíruju? Okopírování nevykazuje žádné známky násilí. Nikomu nic neberu, aby on už to neměl. K nikomu nevnikám na jeho/pronajatý pozemek. Jsem u sebe doma a nakládám s majetkem, který jsem legitimně nabyl. okopírování je přirozený proces, kterému se říká učení již existujících myšlenek a nápadů.
Komentář 41339
2. Je vlastnictví legitimizováno prospěchem společnosti?
Komentář 41340
2. Ne
Komentář 41343
2. Čím jste tedy argumentoval, když ne prospěchem společnosti? Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
"Zpomalují vzdělání a vývoj" koho/čeho? Společnosti! Takže podle Vás by duševní vlastnictví by nemělo být, protože to není v zájmu společnosti.
Komentář 41345
Komentář 41346
Existuje 7.000.000.000 zájmů, protože existuje 7.000.000.000 lidí a tím pádem 7.000.000.000. důvodů, proč se kdo chce co naučit. Žádný kolektivní "zájem společnosti" neexistuje. To nevíš minarchisto?
Komentář 41348
- To taky nikdo netvrdí. Vy nevíte ani to, co se myslí, když se říká "společnost"?
2) Žádný kolektivní "zájem společnosti" neexistuje.
- Pak je zvláštní, že jím argumentujete: Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování. Čím jiným zde argumentujete, než zájmem společnosti?
Komentář 41370
Komentář 41441
- Ale společnost se SKLÁDÁ Z JEDINCŮ. Zájem/prospěch společnosti JE zájmem/prospěchem jedinců. Viz článek Vladimíra Krupy "Z Maratonu do Athén", který vyšel tento rok na Misesu. Přečtěte si ho, abyste konečně pochopil, co se myslí, když se říká "společenský zájem/prospěch". Že se tím nemyslí zájem/prospěch "co největšího počtu lidí". Pár výňatků:
Tahle úprava pravidel však může mít na Athénskou populaci dva negativní efekty. Jakýkoliv trénink běhu je pro umístění se v soutěži irelevantní, protože ten, kdo netrénoval, má úplně stejnou šanci se umístit jako ten, kdo běhá pětkrát týdně. Pokud byla účast na tradiční běžecké soutěži hlavním motivačním faktorem pro trénování běhu, tak celková fyzická zdatnost Athénské populace bude touto úpravou pravidel znatelně oslabena.
Druhý negativní efekt je, že (…) Předtím pravidla selektovala na přední pozice ty nejlepší vytrvalostní běžce, nyní budou selektováni ti „nejlepší“ simulanti a lháři. Sytém je tak nastaven na negativní selekci.
Všichni obyvatelé Athén mají životní zájem na tom, aby se závody pořádaly podle prvního typu pravidel a selekce pořadí v cíli fungovala na bázi co největší vytrvalosti a tělesné zdatnosti - a to včetně těch, kteří mají nulovou naději, že se někdy umístí byť jen v první polovině tabulky.
Jestliže soutěž neexistuje jen kvůli soutěži samotné, ale jako selekční nástroj, který má vybrat lidi vhodných vlastností do pozic, na nichž nejvíc závisí blahobyt nebo i samotné přežití obce, pak je zavádění a propagování druhého typu pravidel „vyrovnání šancí“ nejen chybné, ale přímo protispolečenské – je to proti zájmu všech obyvatel včetně těch, kterým by taková změna krátkodobě přinesla „vyšší šanci“ na výhru.
Sociální reformátoři nevzdali svého snu o vyrovnaných výsledcích, a vedou intenzivní kampaně za posun pravidel směrem, který je pro celou společnost škodlivý a nebezpečný.
Komentář 41469
Komentář 41488
zde: https://www.mises.cz/clanky/z-maratonu-do-athen-2347.aspx
Komentář 41560
Komentář 41566
2. Je tento zájem "společenským zájmem". Ano/ne.
3. Pokud není, tak jaký je to zájem. Zdůvodnění.
Komentář 41341
A nebo ma tu knizku, co napise, prodat za 1 milion / 1 miliardu / cokoliv korun jednomu subjektu?
Tobe opravdu prijde MORALNE zcela v poradku, ze napriklad spisovatel napise knihu, nekdo jiny si ji koupi, naskenuje a necha vydavat, pricemz da nizsi cenu, takze puvodni autor, ktery tomu venoval PRACI, za ni nedostane zaplaceno, nebot si lide budou kupovat tu jeho knihu od nekoho jineho?
Znovu opakuji, nemluvim ted vubec o prakticke strance veci, ale o MORALNI strance veci. Moralne Ti to prijde v poradku?
Priklad s nihou se da nahradit cimkoliv jinym, napriklad propalim elektrinu za 1 milion kc, aby muj PC spocital vzorec nejakeho leku, nasledne si lek nekdo okopiruje a bude ho prodavat za par korun, cimz se mi ani nezaplati naklady na vyvoj toho leku - prijde ti toto MORALNE v poradku?
Komentář 41342
Komentář 41372
Majitel vydavatelstvi nakoupil prava na knihu. Vydal to, investoval do toho penize. Prvni clovek si knihu koupi, zitra si necha pretisknout a protoze nemusel platit za prava, vyda ji o polovinu levneji. Lide to budou kupovat od neho, puvodni vydavatel prodal mezi tim par vytisku, a pak uz to od nej nikdo nekoupi. Vse moralne v poradku?
Boze, co je tohle za svet, kde ziju :-(((
Komentář 41425
Co se děje je, že na základě "duševního vlastnictví" stát (společnost morálně čistejch duší, vole) násilím vybírá platby za díla, který jsem ani nezkonzumoval a ani bych konzumovat nechtěl.
A hele, malíř namaluje vobraz, já ho vod něj koupím, nechám udělat reprodukce a ty prodám, je to legitimní a morální? A někdo kdo si koupí/dostane reprodukci udělá reprodukci z reprodukce a vybaví si s nima svojí síť hospod, protože se mu líbí a případně je prodá když někdo bude mít zájem, je to legitimní a morální?
Komentář 41426
Před "duševním vlastnictvím" bylo to kopírování jaksi náročnější.
A hele, malíř namaluje vobraz, já ho vod něj koupím, nechám udělat reprodukce a ty prodám, je to legitimní a morální?
Pokud ti to ten malíř prodal s tím, že si nepřeje, abys prodával reprodukce, tak to asi (dle mého) legitimní ani morální není.
Komentář 41428
Co se tyce prikladu s malirem, pokud tento malir bude pozadovat, aby jeho obraz byla jedina kopie a kdyz si ho koupis, tak ze ho nesmis dale reprodukovat, tak skutecne je to nelegitimni a predevsim nemoralni. Pokud malir rekne, ze si s tim muzes delat co chces, pak neni problem.
Vis, ty, stejne jako spousta idiotu tady a I jinde, se snazis argumentovat tim,ze ja si snad myslim neco, co si nejen ze nemyslim, ale dokonce s tebou souhlasim - coz ti nebrani mi vysvetlovat, ze ted je to spatne - TVL ja to sam psal, ze ted je to spatne a ze s tim zasadne nesouhlasim, jak to ted je.
Komentář 41429
A zatimco my jsme tech DVD prodali mozna 100, tak tento clovek jich prodal pres 1 000 (a to je jen to , o cem spolehlive vime)
Prijde ti to ZCELA MORALNE V PORADKU???
Komentář 41432
Jo a přijde mi to naprosto morálně v pořádku. Úplně stejně jako když si někdo koupí bezcenný akcie za svoje celoživotní úspory, nebo si půjčí na nesmyslnej úrok, nebo koupí předražený hrnce.
Komentář 41436
Ale tak alespon vime, na cem jsme.
V tomto se tedy neshodneme a ja te budu nadale s dovolenim povazovat za zmrdskeho hajzla.
A ukoncil bych nasi diskuzi, nebot dale to jiz nema smysl.
Komentář 41430
Komentář 41434
Komentář 41435
Komentář 41437
Nedávno jsem viděl film, v němž dvěma postavám byl ukraden automobil, byli to mexičtí přistěhovalci a na tom autě závisela jejich existence, auto pro ně byl výdělečný prostředek. U policie pomoc hledat nemohli, byli v zemi ilegálně, auto však vypátrali a sami si ho ukradli zpět, už přeprodané dalšímu článku v řetězci, od firmy, která se rozprodáváním kradených aut živila. Vtip dpočíval v tom, že, se do auta nemuseli vloupávat, odemkli si ho a nastartovali vlastním klíčem a zkrátka odjeli. Jen se museli vloupat do oploceného areálu a nenechat se odhalit ochrankou a pak nějak projet bránou ale byl to náklaďáček a ten projel hladce. A věděli, že okradený zloděj určitě nebude hledat pomoc u policie.
Komentář 41438
Komentář 41344
Komentář 41347
Jak jsem tedy pochopil z toho textu, podle tebe je moralne zcela v poradku, aby kdyz napriklad spisovatel napise knihu, tak si ji kdokoliv mohl vydavat, at uz s uvedenim jmena autora ci ne, aniz by ten puvodni autor z toho cokoliv mel. Prosim ano / ne.
Dekuji.
Komentář 41349
Komentář 41350
zajimave
Komentář 41353
Komentář 41358
Komentář 41359
Ja predpokladam stav, kdy nekdo napriklad napise knizku a neumozni komukoliv jinemu, aby ji bezplatne prodaval dale.
Tedy predpokladam uzavreni takove smlouvy pri nakupu, ktere pro kupujiciho bude mit urcita omezeni.
Komentář 41369
Komentář 41371
Samozrejme se muzeme zacit dohadovat asi na 100 postu, jestli jsem to rekl PRESNE takto a nebo malicko jinak a ze vlastne bla bla bla.
A nebo se muzeme bavit o podstate veci.
Takze znova: Autor napise knizku. Chce, aby za kazdy vytisk dostal najeke penize - tak, jak se to dela doted. Je moralni, aby nekdo jiny vzal tu knihu, okopiroval ji, prodaval ji a puvodnimu autorovi nedal ty penize, ktere tento pozaduje?
Pripadne jiny priklad: Autor napise knihu a preje si, aby ji vydavalo pouze to a to nakladatelstvi. Je moralne v poradku, aby nekdo jiny sel a zacal ji vydavat take, ac si to autor nepral? A to I za situace, kdy by mu z toho daval nejake penize, klidne…
Komentář 41377
Autor může chtít, co chce. Autor čehokoli. Je zcela lhostejné, jestli je to kniha, nový výrobek, nějak speciální obchodní plán. Může požadovat, co chce. Pokud s někým neuzavřel smlouvu, má smůlu. Jakýkoli nápad může kdokoli okoukat - okopírovat a používat. Mohu si přát, co chci, ale můj nápad/podnikatelský plán může okopírovat kdokoli. Tečka. Není to nic nemorálního.
Komentář 41306
- Takže vzduch je vzácný zdroj; protože když ho vdechnu, ostatní ho mají k dýchání o to méně.
Dámy a pánove, je to tady: Fiala začal předefinovávat ekonomické termíny!
Komentář 41308
Komentář 41312
Komentář 41314
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vz%C3%A1cnost
Komentář 41315
Komentář 41317
Komentář 41491
Pár otázek na DominikH, hlavně k té arbitrárnosti a konzistenci:
Jak budete konzistentně a nearbitrárně řešit problém, že vynález vynaleznou 2 lidi nezávisle zhruba ve stejné době ale jeden z nich si ho stihne, víceméně ale náhodou, na patentovém úřadu zaregistrovat dřív?
Jak budete konzistentně a nearbitrárně řešit problém, když je realizace nějakého technického řešení na spadnutí, protože vědeckotechnický vývoj tím směrem pokročil a pracuje na něm současně více skupin, takže víceméně podobné řešení by v krátké době nalezlo více subjektů, že první, co si první řešení patentuje, bere vše a ostatní ostrouhají? Ač do toho již vložili hodně prostředků, které se jim cizí patentovou ochranou zmaří?
Jak poznáte, že druhý člověk chráněný vynález patentem okopíroval a nevynalezl ho nezávisle? Možné to je ale patentové právo toto vůbec zohlednit neumí, viďte?
Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem, vzhledem k možnosti nemonopolního, řekněme komunitního rozvoje, což by se zas mohlo brát za veřejný zájmem proti individuálnímu zájmu majitele patentu? Máte tedy dva zájmy, aby vynálezce bavilo vynalézat a něco z toho měli ale také aby se následně vynález rychleji rozvíjel. Jak je nearbitrárně uvedete v soulad? Kde je mezi nimi hranice a z čeho plyne?
Jak nearbitrárně zvolíte, které produkty duševní práce mají pod ochranu duševního vlastnictví spadat a které ne? Protože to je současný stav ale nyní určen naprosto arbitrárně. Vy argumentujete nearbitrárností. Tak bych ji rád viděl i zde.
Protože u fyzického vlastnictví ani jeden nastíněný problém s konzistencí či nutnosti arbitrárně volit parametry nemáte. Děkuji.
Komentář 41493
A keď argumentujete arbitrárnosťou tak práve rozhodnutie chrániť vlastníctvo iba niektorých statkov ( čiže neuznávať duševné vlastníctvo ) je tiež arbitrárne. Prečo duševné vlastníctvo nechcete chrániť a kryptomeny, ktoré sú tiež nehmotné áno?
Komentář 41542
Komentář 41662
2. Nie je od Vás nekonzistentné že riešite straty pomalších vynálezcov a pritom si neuvedomujete že ak zrušíte duševné vlastníctvo tak NIKTO z vynálezcov zo svojich paralelných vynálezov nemusí mať žiaden zisk? Ale na ich úkor možno zarobí niekto kto sa ani nepokúšal daný vynález vyskúmať?
Komentář 41685
Komentář 41689
A to čo tvrdíš o osive je v rozpore s ankapistami presadzovanou Lockeho definíciou homesteadingu, že pozemok je tvoj až keď ho zveľadíš, z čoho vyplýva že ak prídeš ku nejakému pozemku s holými rukami tak ho nemôžeš prehlásiť za svoj.
Komentář 41495
- Jak nearbitrárně určíte, jak si člověk může houmstedovat les?
Komentář 41529
Komentář 41541
Komentář 41545
Teď mějme prales, před ním stojí tisíc lidí a každý z nich si chce pochopitelně zabrat co nejvíc. Vyvstává otázka: Jak nearbitrárně určit, kolik si každý může zabrat? A jak to může vyřešit trh? Trh s čím?
Komentář 41546
Komentář 41600
A co je pro Vás jinak? A jste si jist, že moje dělaní na „tak“ a „jinak“ je týž jako to Vaše? Mě by to totiž velmi zajímalo, protože já v mé větě (obsahující 4 slova, takže je zajímavé, co všechno jste z ní vyčetl :-D) nic nedělím a dělit nechci. Takže nějspíš tu vyvracíte jen své zcestné představy. Chtěl jste mlčet, tak je lepší, když budete i nadále mlčet a nespamovat tu v debatě, které nerozumíte. Nebo se mě zeptejte přímo, jestli na to máte koule. Ty od jisté doby evidentně nemáte.
Komentář 41606
Kdybys měl alespoň koule si to přiznat, místo vymýšlení větších a větších sraček, aby ses nemusel podívat pravdě do očí.
Komentář 41610
Jste úplně mimo, tak tu nespamujte a nezaplevelujte tu debatu, nerozumíte ji, máte zcestnou logiku a ještě tu lidi napadáte osobně. Nikde jsem nepsal, co mi vnucujete, že se lidi nemohou chovat netržně. Takže jste si v prvním příspěvku tady vyvracel svoje vlastní fantasmagorie. Ale co já s tím? Téma je jiné. A Váš odhad toho, co si myslím, je také chybný. A děláte to opakovaně.
Komentář 41614
Pokud to není třeba určovat, proč ty pravidla tedy určuješ? Já vím, jsi indoktrinován, takže si nejsi schopen uvědomit, že je určuješ, což je smutné, ale je to tak.
Pokud se lidi budou chovat tržně, tak netřeba.
A existuje možnost, že by se mohli chovat netržně? Pokud ano, pak i současné státem určené vlastnictví bylo vlastně určeno tržně. A pokud se lidé mohou chovat i netržně, tak kdo arbitrárně určil, co je to "chovat se tržně"?
A Váš odhad toho, co si myslím, je také chybný.
Ty hlavně moc nemyslíš, jinak by z tebe nelezly takové blbosti. Naivně se domníváš, že pokud arbitrárně určíš pravidla, na základě kterých se mají určit nějaká další pravidla, tak že můžeš říct, že ta další pravidla nebyla určena arbitrárně. Stejně tak by totiž etatisté mohli říct "necháme to na demokracii" a následně se tvářit, že ta odhlasovaná pravidla už nejsou arbitrárně zvolena.
Komentář 41616
Ke druhé otázce: Existuje. A také se tak chovají. Ptáte se, jako byste nečetl moji předchozí odpověď. Psal jsem to.
Pokud ano, pak i současné státem určené vlastnictví bylo vlastně určeno tržně.
Nutně ne, to záleží, jakým způsobem se stát ke svému vlastnictví dostal. Pokud třním, tak je určeno tržně (pozná se třeba tak, že stát má nabývací smlouvu), pokud netržně, tak tržně určeno není. Ale to není pravidlo, to je tautologie. Resp. jen jste něco, co dokážete odpozorovat, pojmenoval.
Naivně se domníváš, že pokud arbitrárně určíš pravidla, na základě kterých se mají určit nějaká další pravidla, tak že můžeš říct, že ta další pravidla nebyla určena arbitrárně.
To už je Vaše konstrukce. Co je mi ale do Vašich slaměných panáků? Ty jsou Vaše, mě s nimi neotravujte.
Komentář 41619
Určuješ, jen jsi příliš zaslepen, takže to nejsi schopen vidět.
Jestli si myslíte, že něco určuju, tak byste měl také být schopen napsat, co je to za pravidlo. Jelikož já žádné takové neformuloval.
Zformuloval! Přece to, že něco má být určeno trhem! Plus ta pravidla, co to znamená určit něco tržně.
Nutně ne, to záleží, jakým způsobem se stát ke svému vlastnictví dostal. Pokud třním, tak je určeno tržně
To to pořád nedokážeš vidět!? Když říkáš, že něco necháš určit trh, tak zároveň říkáš, že arbitrárně určuješ mantinely lidského chování v jejichž rámci se má něco rozhodnout!
To už je Vaše konstrukce. Co je mi ale do Vašich slaměných panáků? Ty jsou Vaše, mě s nimi neotravujte.
Ne, to nejsou mí panáci. Ty tvrdíš, že necháš rozhodnout trh, pak tvrdíš, jak se musí lidé chovat, aby to bylo tržní rozhodnutí a nakonec slepě prohlásíš, že jsi nic neurčil. Takže ne, žádní slamění panáci, ale tvá zaslepenost!
Komentář 41621
Komentář 41625
Komentář 41630
Komentář 41631
Ne? https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41541
Komentář 41633
Komentář 41636
Tvá odpověď byla: "Nechám to na trhu."
Nyní tvrdíš: "Nechám to na trhu znamená, že pokud budou lidi nějaké nevyužívané pozemky osídlovat tržně, bude to homesteading."
Kruh se uzavřel, arbitrárně jsi určil, že člověk může homesteadovat pouze tržním osidlováním. Tvá demagogie spočívá v tom, že že slovo homesteadovat je tu použito dvakrát a pokaždé v jiném smyslu. Szaszián chtěl zřejmě vědět, jak nearbitrárně určíš, jak si člověk může přivlastnit/získat do vlastnictví les. Při tom použil slovo homesteading. Ty jsi určil pravidla, za kterých je může homesteadovat les, ale v rámci svého vylhávání, jsi tvrdíš, že jsi žádná pravidla neurčil, že jsi pouze definoval pojem v otázce.
Komentář 41638
Ne! To je definice. Abychom o něčem mohli hovořit, musíme to mít definováno. Ale to je jen pojem. Definicí neurčuju, co člověk může a co nemůže. Definicí určím, co se jak jmenuje.
Komentář 41640
Na otázku, jak budou lidi homesteadovat jsem odpověděl, že to určovat nebudu a že to nechám na trhu.
Co teda určí ten trh? Jak trh může určit, jak lidé budou homesteadovat, když tou definicí jsi homesteading pevně určil a nic k určování tam už není!?
Komentář 41647
Komentář 41650
Marťan dříve: "Nechám to na trhu."
Marťan nyní: "Já neříkám, že trh něco určí."
Běž spát, kravin jsi už dnes napsal více než dost. Dobrou noc.
Komentář 41653
Komentář 41655
Ne, řekl jsi, že to určení necháš na trhu!
Protože nic určovat u homesteadingu není třeba.
Pokud není třeba nic určovat, tak co jsi teda chtěl nechat určovat ten trh?
Komentář 41656
Komentář 41679
Komentář 41680
Komentář 41683
Komentář 41684
Komentář 41686
Komentář 41687
Komentář 41723
Proč 20?
>„Protože jsem to tak definovatl“
Proč jste to definoval právě takto?
Na tuhle otázku já u homesteadingu odpovídat nemusím, jelikož v té definici žádná volba není.
Předpokládám, že to budete zpochybňovat, jak je Vašim zvykem, tak aby byla diskuse efektivnější, rovnou Vám tu napíšu, abyste si podobně porovnal definici záporného čísla a definici velkého čísla. U té první nemáte na výběr. U té druhé by se 10 z deseti matematiků takové definici nejspíš neshodlo, kdežto s definicí záporného čísla problém nemají. Přemýšlejte, proč. Pak Vám dojde, proč patent nelze bez arbitrárně nastavených parametrů definovat (lze ale povede to k absurditám, že budou všichni na světě platit potomkům Pythagorase, kdykoliv použijí Pythagorovu větu) kdežto homesteading v pohodě lze, jelikož tenhle principiální problém nemá.
Komentář 41724
U mé definice také není na výběr, každý to musí definovat takto, pokud chce definovat tutéž věc. Kdyby to definoval jinak, definoval by tím už něco jiného.
Komentář 41725
Jenže tvá definice je podobná spíše té definici velkého čísla, protože hlavním účelem tvé definice je volba toho, co a jak si může kdo přivlastnit. A to se každý pokusí definovat trochu jinak. Díky tvé indoktrinovanosti a totální zalepenosti to však nejsi schopen vidět ...
Komentář 41726
Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.
Komentář 41733
Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.
Podle mého, matematici se spíš shodnou na tom, že žádná speciální definice výhradně pro číslo 20 není potřeba. A to číslo definují společně se všemi přirozenými čísli naráz. Protože toto číslo nemá žádnou speciální vlastnost, kterou by se lišilo od všech ostatních čísel. Právě ta výhradní vlastnost by byla zajímavá a to teprve by stálo matematikům za definici. Podobnou, jako je třeba svou výjimečnou vlastností definováno číslo 0, 1, e nebo Pí. Ale zřejmě nemáte ten správný cit pro zobecňování vlastností v matematice, tak beru příklad zpět, příště matematiku nechám být a budu volit spíš nějaký praktický příklad ze života.
Komentář 41736
Komentář 41727
Komentář 41728
Takže patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent a s dvacetiletou je? Proč? Proč zrovna pro toto číslo? Takový problém já nemám. Protože znárodnění není homesteading, protože to není osidlování nevyužívaného pozemku, což je to, co jsme chtěli definovat. Ale co je za vlastnost u tvého patentu s 20 lety, která není přítomná u 19 let, kromě toho, že se to liší o rok?
Jenže tvá definice je podobná spíše té definici velkého čísla, protože hlavním účelem tvé definice je volba toho, co a jak si může kdo přivlastnit.
Volím tu definici, to jinak nejde než ji volit ale není v ní žádný volitelný parametr pro to, co chci tou definicí vystihnout. Kdežto v tvé je. Jako u toho záporného čísla. Kdežto budu-li definovat, co je velké číslo, tam mám libovůli kolik je „velké“, protože to je pro každého něco jiného. Zápornost je pro každého stejná, je to relace, která říká menší než nula. Což je principiální vlastnost, dělící celá či reálná čísla na disjunktní množiny s protichůdnými vlastnostmi. Zvolil-li bych místo nuly třeba jedničku, toto už mít nebudu. Takže chci-li vystihnout zápornost, nemám jinou volbu na výběr.
Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.
A čím je to číslo zajímavé v porovnání s číslem 19? Protože v mé definici je zajímavé, když osídluju pozemek, který nikdo nevyužívá. Třeba v tom, že s nikým nemusím jednat, dohadovat smlouvu a také je jisté, že nikoho tím činem nepoškodím, protože tam nikdo není. Resp. nikdo jiný o ten pozemek nemá zájem, jelikož by už pozemek nebyl volný.
Podívej, já chápu, že jsi totálně indoktrinovaný a zaslepený, takže to tvá mysl nedokáže přijmout, ale volba lhůty 20 let je stejně arbitrární jako tvá volba, co kdy a jak si lze přivlastnit.
Právě že není. Zaslepenost je myslet si opak. Pozná se to tak, že nedokážeš odpovědět, proč zrovna 20 a proč ne 19 a jaká vlastnost u 20 je a u 19 už není, aby to nemohl být také patent. Kdežto já u mé definice všechny její atributy takto odůvodnit dokážu. Proč třeba není homesteading, kdyby se na území nacházely osoby, které pozemek využívaly. Jestli si myslíš, že tvá definice něco tou dvacítkou vystihuje, co devatenáctka nevystihuje, sem s tím! A nikoliv pouze prázdné keci, že to tak je. Takže? Žádné další keci o mé zaslepenosti ale důkaz o tvé nezaslepenosti a sem s tou vlastnosí, co z definice u 20 dělá patent, kdežto u 19 to patent není.
Komentář 41729
Ne, patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent s dvacetiletou dobou vypršení. To snad musí chápat někdo, kdo je v logice tak mizerný jako ty!
Proč zrovna pro toto číslo? Takový problém já nemám.
Ale máš, jen jsi zaslepený a nevidíš to. Také ses musel například arbitrárně rozhodnout, že k homesteadování stačí, že tam dotyčný přijde. A ne třeba (jak tu bylo zmíněno) jak se rozhodl Locke, že je nutné přijít a nějak pozemek zvelebit. Tvá argumentace pouze je, že pokud bys to definoval jinak, už by to nevyjadřovala to, jak jsi to definoval. No a stejně tak pokud to já definuji jako 19 let, už by to nevyjadřovalo 20 let, to je naprosto stejná argumentace.
Protože znárodnění není homesteading, protože to není osidlování nevyužívaného pozemku
To je argumentace kruhem. Ty říkáš, že znárodnění není homesteading, protože ho chceš definovat tak, aby to homesteading nebyl, a proto musíš homesteading definovat takto. Schéma tvé argumentace je totiž toto: Pojem P musíme definovat jako X, protože kdybychom ho definovali jako Y, tak by pojem P neznamenal X. Takže já, pokud chci něco definovat jako 20 let, také nemám jinou možnost, protože kdybych to definoval jako 19, už by to nebylo 20!
Volím tu definici, to jinak nejde než ji volit ale není v ní žádný volitelný parametr pro to, co chci tou definicí vystihnout.
Stejně tak já nemám jinou možnost, pokud chci definicí vystihnout, že něco má být 20 let. Protože i ty snad chápeš, že 19 není totéž co 20!
Kdežto v tvé je.
Není, pokud to definuji jako 19, už to nebude 20!
Třeba v tom, že s nikým nemusím jednat
Tak já také nemusím s nikým jednat o tom, kolik je dvacet! Pokud by ale už šlo o jednání, co a kdy si lze přivlastnit, tam už s ostatními jednat musíš, protože na to jaksi už z principu různí lidé mají různé názory. Tvé prohlášení, že ty o tom jednat nemusíš, není dané realitou, ale tvým politickým přesvědčením. Protože tvůj argument je asi tak stejný, jako by někdo tvrdil, že když něco vymyslí jako první, tak je ta myšlenka jeho a nemusí o tom s nikým jednat a nikoho tím nepoškodil, protože když je první, tak tu myšlenku ještě nikdo nemá, takže tím nemohl být ani nikdo poškozen!
Právě že není. Zaslepenost je myslet si opak. Pozná se to tak, že nedokážeš odpovědět, proč zrovna 20 a proč ne 19 a jaká vlastnost u 20 je a u 19 už není, aby to nemohl být také patent.
Ale já na to odpovědět dokážu a odpovídám na to stejně jako ty, tj. když to bude 19, tak už to nebude vyjadřovat to, co jsem tím chtěl vyjádřit, protože já chtěl vyjádřit 20. Takhle totiž ty vysvětluješ, proč nemůžeš homesteading definovat jinak!
Kdežto já u mé definice všechny její atributy takto odůvodnit dokážu.
Odůvodňuješ to pouze tak, že tvrdíš, "kdybych homesteading nevyjádřil jako X, nevyjadřoval by X, proto ho musím vyjádřit jako X". Proto já musím tu dobu definovat jako 20, protože kdybych jí definoval jako 19, nebylo by to 20. To je naprosto stejně validní argument, protože jiné odůvodnění, ne toto, ty nepoužíváš.
Takže? Žádné další keci o mé zaslepenosti ale důkaz o tvé nezaslepenosti a sem s tou vlastnosí, co z definice u 20 dělá patent, kdežto u 19 to patent není.
Nemohu za to, že jsi prostě zaslepený pablb. To je jako bych se tě pořád dokola ptal, co je tou vlastností, která z homesteadingu dělá nabývání majetku, kdežto u jinak znějící definice by už o nabývání majetku nešlo. Pokud tu definici upravím tak, že lze homesteadovat pozemek, který nikdo nevyužívá, tak už to nebude definice získávání majetku? Proč? Jediné tvé vysvětlení je, že pak už by to nebyl homesteading takový, jaký chceš ty. No a stejně tak někdo pokud chce 20, nemůže tam mít 19. Ale nečekám, že to při míře své zaslepenosti dokážeš pobrat, natož mít koule si to připustit.
Komentář 41731
Ale moje logika není až zas tak mizerná (na rozdíl tedy od Vaší), abych nepostřehl, že Vy máte v tom případě N možných definic patentu, kde N je přirozené číslo. A to ještě když se omezíte na celočíselné roky, jinak mnohem víc. A v chování lidí žádné takové číslo nepozorujete. U mé definice je to jinak. Já pozoruju nějaké chování a to nějak nazvu a řeknu, že je to homesteading. A nepotřebuju k tomu uměle volit nějaké číslo navíc, protože se mi zrovna takové líbí, jako to máte Vy. Proto Vaše definice je umělá a nutně arbitrární (ten parametr, u něhož nedokážete říct, z čeho plyne). Já tam nic takového nemám.
Také ses musel například arbitrárně rozhodnout, že k homesteadování stačí, že tam dotyčný přijde.
Ne, to není moje rozhodnutí, to je definice pojmu, který popisuje nějaké chování, které pozorujeme. Nerozhodnul jsem se. Jen jsem něco, co tu už je, pojmenoval. Kdežte Vy těch 20 let nikde v chování lidí nevypozorujete, nebo jo? Asi ne, jinak byste napsal, proč 20 let a ne jinak.
To je argumentace kruhem. Odůvodňuješ to pouze tak, že tvrdíš, "kdybych homesteading nevyjádřil jako X, nevyjadřoval by X, proto ho musím vyjádřit jako X". Proto já musím tu dobu definovat jako 20, protože kdybych jí definoval jako 19, nebylo by to 20. To je naprosto stejně validní argument, protože jiné odůvodnění, ne toto, ty nepoužíváš.
Vemte moji definici jako že nějaké chování nazvu pojmem, který dosud neexistoval. A teď si to po sobě přečtěte ještě jednou dejte si okamžitě sám facku za mizernou logiku, abyste si to pamatoval a tohle na mě už víckrát nezkoušel. Triviality Vám vysvětlovat nechci, na to nemám čas.
Stejně tak já nemám jinou možnost, pokud chci definicí vystihnout, že něco má být 20 let.
Máte. Já chtěl po Vás definici patentu, nikoliv definici patentu na 20 let. Těch 20 let jste si zvolil sám. A neumíte mi odůvodnit, proč zrovna takto.
Otázka je stále stejná ale jak u blbejch: Proč nemůže být také patent s dobou 19 let? Jestli může, tak máte arbitrární možnosti a musíte vybrat některé, chcete-li pojem patent zavést a prosadit, aby se podle něj společnost řídila ale nedokážete říct, která definice je lepší než druhá. Kdežto já nemusím, já jen mojí definicí pojmenovávám něco, co už tu je.
Komentář 41735
Komentář 41738
Taková definice může být, ale byla by to jiná definice, která by definovala jiné chování! To jsi tak blbý, že to nechápeš? Když pozorujeme, že někdo chce tu lhůtu 20 let, tak nemůžeš dát do té definice 19 let, to by neodpovídalo tomu, co pozoruješ!
Komentář 41741
Ale moje logika není až zas tak mizerná (na rozdíl tedy od Vaší), abych nepostřehl, že Vy máte v tom případě N možných definic patentu, kde N je přirozené číslo.
Pokud chceš definovat dobu jako dvacetiletou, tak nemáš na výběr N možných definic, ale jen jednu!
U mé definice je to jinak. Já pozoruju nějaké chování a to nějak nazvu a řeknu, že je to homesteading.
A já pozoruji, že někdo tu dobu chce dvacetiletou, a to nějak nazvu. Proč s tím máš pořád takový problém?
A nepotřebuju k tomu uměle volit nějaké číslo navíc, protože se mi zrovna takové líbí, jako to máte Vy.
Ne, ty zase potřebuješ uměle zvolit, jaký způsob nabývání majetku se ti zrovna líbí.
Proto Vaše definice je umělá a nutně arbitrární (ten parametr, u něhož nedokážete říct, z čeho plyne). Já tam nic takového nemám.
Ale máš! Však ty také nedokážeš říct, proč sis vybral zrovna takové způsoby a ne jiné. Jediné tvé vysvětlení bylo, že kdyby sis vybral jiné, tak by ta definice nepopisovala to, co ty chceš. A u mne je to stejné, když zvolím jiné číslo, nebude to popisovat to, co chci. Co na tom nechápeš?
Ne, to není moje rozhodnutí, to je definice pojmu, který popisuje nějaké chování, které pozorujeme.
A to, že někdo chce dobu 20 let jako nepozorujeme?
Kdežte Vy těch 20 let nikde v chování lidí nevypozorujete, nebo jo?
Možná tě to šokuje, ale takoví lidé existují.
Vemte moji definici jako že nějaké chování nazvu pojmem, který dosud neexistoval.
Totéž platí pro tu mou a přesto s ní máš nějaký mentální problém.
Máte.
Nemám, pokud má ta doba být 20 let, tak tam opravdu nemohu dát 19 let. To snad musíš chápat i ty, i když máš s logikou takové problémy.
Já chtěl po Vás definici patentu, nikoliv definici patentu na 20 let. Těch 20 let jste si zvolil sám. A neumíte mi odůvodnit, proč zrovna takto.
Ne, chtěl jsi "definici patentu, kde definujete tu dobu" a přesně to jsi dostal. Tys také napsal definici homesteadingu podle sebe a ne třeba podle Lockeho a nedokážeš vysvětlit proč. Jen opakuješ, že kdyby to bylo podle Lockeho, nebylo by to tak, jak to chceš mít definované ty, protože by to definovalo jiné chování. No a s tou dvacetiletou lhůtou je to naprosto totéž. Proč tam není jiné číslo? No protože jiné číslo by nevyjadřovalo to, co chci definovat.
Komentáře ke zbytku tvých hovadin jsem už napsal.
Komentář 41814
Otázka ale byla jiná. Z čeho určit, jakou dobu zvolit. Nikoliv jakou dobu vzít, když chceme dvacetiletou. To Vám z toho totiž vyjde tautologie typu „chceme to takto, protože to tak chceme“. Ale 1. na to jsem se neptal a 2. takovéhle hloupé uvažování patrně na nic užitečného není.
A já pozoruji, že někdo tu dobu chce dvacetiletou, a to nějak nazvu.
Zatím jen pozorujeme, že ji chcete mít v definici VY. A pozorujeme, což už nechcete vidět, že neumíte říct, proč zrovna takovou a ne jinou.
Ne, ty zase potřebuješ uměle zvolit, jaký způsob nabývání majetku se ti zrovna líbí.
To není pravda. Pooužívám stejně tak i definice nabývání majetku, které se mi nelíbí. Mám definováno znárodnění, obsazení uzemí armádou apod. Szaszián se mě ptal na homesteading. Tak mu odpovídám. O to ovšem nešlo, původní otázka byla, ať mi někdo ukáže nearbitrární volbu doby, po které má vypršet patent. Zatím mi to nikdo neukázal. Tedy teorie duševního vlastnictví má vnitřní problém konzistence, který je nutno řešit arbitrárním nastavením paramentrů. Což je ale problém, jak je nastavit, aby to pro někoho nebylo účelové. A vždycky to bude způsobovat vnitřní tření mezi zájmovými skupinami a to netržní, řešitelné jen politicky a to ještě „řešitelné“ v uvozovkách, jelikož vždycky bude nějaká skupina, pro kterou to bylo vyřešeno diskriminačně pro ní. Na volném trhu se to řeší čistým spůsobem a sice nenásilně, smlouvou, se kterou protistrana může ale také nemusí souhlasit.
>>Já tam nic takového nemám.
Ale máš! Však ty také nedokážeš říct, proč sis vybral zrovna takové způsoby a ne jiné.
Nic jsem si nevybral. Jen něco nazývám homesteadingem, něco jiného znárodněním a něco jiného obsazením území armádou. Vybírají ti, co jednají. To se děje. Ale neděje se, že by se lidi chovali podle nějakého modelu pro patenty a tak jim to uzákonili politici. Děje se to přesně naopak. Politici něco uzákoní, nastaví arbitrárně ty parametry a to podle toho, jak si to u nich vylobují zájmové skupiny a lidi se pak podle toho (ne)chovají.
A to, že někdo chce dobu 20 let jako nepozorujeme?
Pozorujeme to jen v tomto diskusním vlákně.
Totéž platí pro tu mou a přesto s ní máš nějaký mentální problém.
Memám s ní problém. Jen k tomu dodávám, že si tu dobu volíte arbitrárně a nedokážete tu definici patentu mít, aniž byste si musel něco arbitrárně volit. Neboli koncept patent Vám bez toho určení zkrátka nebude fungovat. Stále nechápete, jelikož to tu opakovaně jakoby vyvracíte, že já žádný volitelný parametr nikde nemám. Lidi nemají problém homesteadovat území, aniž by jim někdo něco arbitrárně určil. A konají. Kdežto nikde nepozorujeme, že pokud by jim nikdo neurčil dobu vypršení patentu, že si ji určí sami. Resp. pokud budou mít potřebu si něco takového vyjednat, tak si to vyjednají smluvně a individuálně a každý tu dobu bude mít jinou, podle specifika toho, co si kdo bude chránit a podle toho, na co jim přistoupí druhá smluvní strana. Ale pak se to nenazve patent nýbrž smluvní podmínky. Patent je zkrátka jen umělý koncept, kterým se snaží politici přes moc státu vstupovat jako třetí strana so soukromých smluv. Nic jiného to totiž není.
Ne, chtěl jsi "definici patentu, kde definujete tu dobu" a přesně to jsi dostal.
_NE_! Chtěl jsem odpověď na otázku „Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem, vzhledem k možnosti nemonopolního, řekněme komunitního rozvoje, což by se zas mohlo brát za veřejný zájmem proti individuálnímu zájmu majitele patentu?“
Viz https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41491
Komentář 41825
PS: Prozradíš nám konečně, kolikrát za život jsi pozoroval homesteading?
Komentář 41853
Jinak možná si stále ještě myslíte, že každá definice je subjektivní volba https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1150#l28825 (ona je ale pokud ji přijmete, tak ji používáte, jako by byla objektivní, tvrzení, že definice je subjektivní, nedává žádný smysl a nemá vypovídací hodnotu o ničem, berte definici spíš jako dohodu na tom, jak něco nazvete) a z toho Vám vyjde, že jsem si něco volbou definice zvolil a tudíž tam mám taky arbitrární volitelný parametr. Ale já tvrdím, že jen jinak definujete, co je arbitrární, než jak je obvyklé a nebo máte logicky zcestný pohled na to, co je definice vůbec a tvrdíte pak tedy, že KAŽDÁ definice je arbitrární. Já tvrdím, že není. Definice, kterou lze volit více způsoby, ač každým můžete vystihnout +- (tedy nějak přibližně) tutéž vlastnost, musíte jednu možnost zvolit. Já tu vlastnost vystihnmu jedinou možností té definice. Tedy arbitrární libovůli žádnou nemám. Ale budiž. Setrvávejte si na svém a používejte si svůj pojem nadále jak chcete. Přeji Vám mnoho štěstí při komunikaci s ostatními lidmi.
Prozradíš nám konečně, kolikrát za život jsi pozoroval homesteading?
V peruánských Andách je to běžný jev. Viděl jsem to tam několikrát na vlastní oči. Tu nejchudší vrstvu v Peru vláda vůbec nezdaňuje a navíc jim dovoluje si zabrat nevyužívané pozemky, pokude je chtějí a umějí obdělávat, postavit se na vlastní nohy a vést svůj vlastní život. Andy jsou velké a nevyužívaná plocha je obrovská. A lidi chtějí žít a není žádný důvod chtít od nich za ta území nějaké peníze, jelikož téměř žádné nemají. Ten prapůvodní homesteading spočíval v tom, že na území neoperoval ani žádný stát. Prostě tam nebyl vůbec nikdo a nějací lidé tam přišli a zůstali.
Komentář 41855
A to je právě ten dvojí metr, který kvůli své indoktrinovanosti nejsi ani schopen vidět! Protože přesně takové otázky na svou definici odmítáš, ty odmítáš vysvětlovat, z čeho plynou jednotlivé podmínky ve tvé definici, jen se odvoláváš na to, že je to prostě jen pojmenování. Na druhou stranu ale odmítáš pochopit, že ta druhá definice je také pouze pojmenováním nějakého konkrétního případu, který je zrovna dvacet let. A že definice s 19 nebo 21 lety jsou prostě zase definice/pojmenování něčeho jiného.
V mých definicích takový žádný paramter nemám.
Máš tam zase jiné! Ale v rámci dvojího metru je odmítáš jako parametry chápat.
A k téhle úvaze stačí jen matematický cit pro vystihnutí nějaké podstatné vlastnosti.
A tento cit ti naprosto chybí, jinak bys pochopil, že dvacet let je také jen nějaká vlastnost.
Nikoliv tak, že si definujete každé číslo zvlášť.
Ale ty také definuješ zvlášť homesteading, zvlášť znárodnění, krádež, atd. Znamená to, že ti chybí cit pro zobecnění?
Vaše definice je naprosto umělá a vymšlená ad hoc
Takže i číslo 20 je umělé a vymyšlené ad hoc, že? Prosím tě, že ty máš vůbec drzost komentovat něco z matematiky, při tvých mezerách ve vzdělání.
nebo to fakt zoufale nepobíráte.
Jediný, kdo tu něco nepobírá, jsi ty. Ale už jsem došel k závěru, že to nehraješ, že prostě tak moc hloupý a indoktrinovaný skutečně jsi.
Já tu vlastnost vystihnmu jedinou možností té definice. Tedy arbitrární libovůli žádnou nemám.
To, že jsi příliš hloupý a ideologicky zaslepený a tu libovůli tam nevidíš, to neznamená, že tam není! Ty pořád ukazuješ, že lze změnit hodnotu dvacet na jiné číslo a pořád to bude patent s nějakou dobou ochrany a z toho dokazuješ, že parametr 20 byl arbitrárně zvolen. Ovšem i ve tvé definici lze některé podmínky změnit, stále to však bude definici přisvojování majetku, přesto odmítáš, že by to znamenalo, že ty podmínky byly arbitrárně zvoleny. A to je přesně ten dvojí metr, který ve svém uvažování máš.
Viděl jsem to tam několikrát na vlastní oči. Tu nejchudší vrstvu v Peru vláda vůbec nezdaňuje a navíc jim dovoluje si zabrat nevyužívané pozemky
Vláda jim dovoluje? K homesteadingu je třeba povolení vlády? Prosím tě, to, cos pozoroval, vůbec neodpovídá tomu, jak jsi definoval homesteading! Takže příště nelži, že jsi to definoval na základě nějakých pozorování!
Komentář 41857
Komentář 41858
Klidně si to mysli, pokud ti to udělá radost, mně vůbec netrápí, co si o mně nějaký hlupák myslí.
Komentář 41641
Pořád jsi ale nepochopil, že když se Szaszián ptal na homesteading lesa, nešlo mu o ankap definici homesteadingu!
Komentář 41642
Nechtěl. Jinak by se ptal, co je pro mě homesteading a porovnával by svoji definici s mojí. Nebo by se ptal obecněji, na získání vlastnictví lesa, což je širší definice než homesteading. On ten pojem nechtěl vydefinovat ale použil ho již v otázce, nedy neptal se, co je pro mě homesteading ale ptal se, jaká pro něj určím pravidla. Já odpověděl, že žádná, protože žádná netřeba určovat. Pojem tu navíc už dříve v debatách používal. Takže o pojem tu nešlo. Šlo tu o to, jestli lidi vědí, bez toho, aby jim to někdo řekl, jakým způsobem mají dosud nevyužívané pozemky osídlit. Já odpověděl, že vědí a že jim k tomu žádná pravidla určovat netřeba. To jen Vy nechcete uznat, že jste se mýlil a definici pojmu jste mi prve vnutil jako mnou nastavené pravidlo pro chování lidí. A já to odmítl. Podle mého je debata u konce a v posledních pár příspěvcích se již točí v kruhu. Jestli nemáte žádné další otázky, tak těšilo mě a dobrou noc.
Komentář 41644
A není spíše pravděpodobné, že se už v otázce řídil svojí definicí? Jsi si jistý, že ji máte oba stejnou?
Šlo tu o to, jestli lidi vědí, bez toho, aby jim to někdo řekl, jakým způsobem mají dosud nevyužívané pozemky osídlit.
Jsi si jistý, že lidé vždy osidlují pozemky v souladu s tím, jak jsi definoval homesteading?
Komentář 41652
Proč mám pocit, že se Vám nechce přiznat, že jste se zmýlil a definici jste mi omylem vložil do klávesnice jako určovaná pravidla chování a zachraňujete to nyní pokusem o předefinování či zpochybnění pojmů?
Komentář 41654
Já? Proč jsi mu tedy rovnou neodepsal, že ta otázka je nesmyslná, protože ten pojem je definicí pevně dán? Hmm? Proč ta mlhavá odpověď o tom, že to určení necháš na trhu, když na tom prý není co určovat?
Komentář 41645
Tuhle: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41640
Komentář 41597
Komentář 41599
- Jak nearbitrárně určíte, jakým "využíváním části lesa" se ta část lesa houmsteduje?
Komentář 41601
Komentář 41603
- Ale na trhu S ČÍM? S nanuky?
2) Máte možná utkvělou představu, že když někdo jedná, musí mu k tomu někdo vymezit mantinely, co může a co nemůže. Zvykejte si na to a smiřte se s tím, že nutně nemusí. Říká se tomu myslím změna paradigmatu.
- Ale vy jste "změnil paradigma" v průběhu této diskuze. Bavíme se přece o tom, jak nearbitrárně URČÍTE, jak člověk může houmstedovat les! Takže to nejde nearbitrárně určit, nebo co?
Komentář 41611
S pralesem. Byl to Váš příklad, o ničem jiném od té doby nedebatujeme, proč se tak divíte a co na trhu s pralesem nechápete? Je to s jakýmikoliv jinými pozemky.
Bavíme se přece o tom, jak nearbitrárně URČÍTE, jak člověk může houmstedovat les!
Po čtvrté odpovídám, že já nic určovat nebudu a že nic takového určovat netřeba. Ale už mě to přestává bavit.
Komentář 41624
- Ale jak můžete s pralesem obchodovat, když ještě nikomu nepatří? Je to taková Hlava 22: Houmsteding pralesa necháme na trhu s pralesem, který vznikne po houmstedování pralesa… Dobré.
2) Po čtvrté odpovídám, že já nic určovat nebudu a že nic takového určovat netřeba. Ale už mě to přestává bavit.
- Odpovězte na toto: Je možné nearbitrárně určit, jak houmstedovat prales?
Komentář 41608
Bože, to jsou zase totální blbosti! Copak vy neurčujete, jak se lidé nesmí chovat, aby to bylo rozhodnutí trhu? Bez těch mantinelů by totiž platilo, že i demokratické hlasování je rozhodnutí trhu, protože ničím omezené jednání lidí určilo, že to bude rozhodnuto právě demokratickým hlasování. Vlastně každé rozhodnutí libovolným způsobem by bylo rozhodnutím trhu. Protože kdybys tvrdil, že není, už by to znamenalo, že jsou tu nějaké mantinely. Teď mít jen odvahu si přiznat, že meleš totální blbosti.
Komentář 41620
To je definice trhu. Definici chápejte jako potřebnou k tomu, abyste mohl různé věci rozlišit, co je co. Nikoliv ale jako pravidlo pro to, jak se mají lidé chovat.
Komentář 41623
Takže "nechme to na demokratickém hlasování" také není pravidlo, že!?
Komentář 41632
Komentář 41635
Jak tedy může pravidla homesteadingu určit trh, když ta pravidla jsou, jak se nyní zase snažíš tvrdit, pevně určena už nějakou definicí?
Komentář 41637
Komentář 41602
Komentář 41605
Komentář 41607
Komentář 41609
Komentář 41612
To Vám vyšlo z čeho? Ty továrny ležely ladem a nikdo je nevyužíval?
Fakt máš potřebu se takto ztrapňovat?
Nechcete si nejdřív ověřit, jestli se tu neztrapňujete ve skutečnosti Vy?
Komentář 41615
Fuj! To jako určuješ pravidlo, že musí ležet ladem!? Přece tvrdíš, že ty nic určovat nebudeš!
Komentář 41617
Komentář 41622
Jak můžeš tvrdit, že to byla krádež, aniž bys arbitrárně neurčil, co to je vlastnictví?
Komentář 41618
- Když tak "nic NEARBITRÁRNĚ určovat". Už podruhé mluvíte o arbitrárním určování. Diskutujeme o tom NEarbitrárním.
Chcete mi vnutit etatistický klam, že pokud se lidem něco neurčí, že sami neví, co mají dělat.
- Ale Vy jste začal s tím, že je správné moci něco nearbitrárně určit. Ptal jste se přece: Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem? Takže jste najednou úplně obrátil a říkáte, že NENÍ SPRÁVNÉ moci něco nearbitrárně určit? Proč jste tedy nemožnost toho vytýkal patentovému právu?
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.