O odporu k duševnímu vlastnictví v kostce – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Konečně super článek, škoda že ho musel Urza hned znehodnotit svou poznámkou bez jediného protiargumentu :-(

Uvedl odkaz na přednášku. To podtržené. Na to se dá kliknout. Víte?

Což je asi tak stejné, jako by tu někdo napsal, že s vámi nesouhlasí, a dal odkaz na Marxův Kapitál. V které minutě Urza vyvrací Dominikův argument?

To je relevantní připomínka. Počkáme na Urzu.

No a čím tedy, kde a jak Urza znehodnotil článek DominkaH? Tuhle poznámku pod čarou tu dává opakovaně pod články cizích autorů. V prázdninovém módu to pravda nedělal. Informoval nás předem, že si chce užít léto a Stokám nebude věnovat tolik času. Ale jinak je to, pokud si pamatuju, pravidlem pod jakýmkoli článkem, který není od něho. Jseš na Stokách dlouho. Tutově si to taky pamatuješ. Je to jen další tvůj zmrdský faul.

Nikdy ji nedával pravidelně pod články jiných autorů, tak si toho zmrda schovej, až budeš někdy koukat do zrcadla.

Jestli si pamatuji dobře, dává to jen pod články, se kterými nesouhlasí.

Zpočátku byl na Stokách přirozeně autorem jen zakladatel Stok - Urza. Postupně po čase se přidávali další. Začal tedy na to upozorňovat pod články, jichž nebyl autorem. Protože zpočátku lidi byli zvyklí na jediného autora - Urzu, ta si nevšimli, že nový článek už napsal nový autor a reagovali, jako by byl autorem Urza a oslovovali s námitkami a reakcemi jeho. Pak to (bez ohledu na jeho ne/souhlas s obsahem) Urza vysvětloval v diskusi, že mají oslovit autora a ne jeho. Tím se diskuse zaplevelovala zbytečnými nedorozuměními. A to se několikrát opakovalo, že si lidi nevšímali autora a mysleli si, že článek je od Urzy a ... kolovrátek nedorozumění. Proto sem to upozornění pod čarou začal dávat. Všichni to tu zcela jistě pamatují. Až na blba, který musí za každou cenu vysrat průjem.

Ale nekecaj, v aktuálnom prehľade príspevkov je 7 príspevkov od iných autorov než URZA a iba pri tomto jednom je Urzov komentár.

Jakubko je ako colnik alebo inspektor prace. Najnizsia a najzbytocnejsia forma ludskeho zivota. :-))))

Nie, najzbytočnejší si ty, internetový troll. Colníci a inšpektori práce sú oproti tebe omnoho užitočnejší.

Nenapadá mě jediná věc, čím mohou být ti tři zmínění jakkoliv užiteční.

To že Vás to nenapadá ešte neznamená že colník či inšpektor práce nič užitočné nerobia. S Vašim hodnotením Bendera súhlasím, internetový troll nič užitočné nerobí, iba kazí diskusiu.

A co si představujete pod takovým slovem užitečné, Kefalín?

Mě ano. Jsou naprosto nezbytní v drobné a pečlivé šikaně zaměstnavatelů a obchodníků, aby nezapomněli, kdo je tu pánem. A celníci samozřejmě jako soukromá úderka Burešova.

Z toho tedy nemám moc velký užitek.

Ja som ani netvrdil že z toho má úžitok každý. Napr. z inšpektorátu práce majú úžitok zamestnanci a poctiví zamestnávatelia, podvodníci z neho logicky úžitok nemajú.

Konečně super článek, škoda že ho musel Urza hned znehodnotit svou poznámkou bez jediného protiargumentu :-(

Tohle je poznámka typu „Názor autora se neshoduje s názorem redakce“ a

1. není třeba argumenovat, tahle věta úplně stačí, redakce nechce vyvolat polemiku, pouze říká, že má odlišný názor,

2. nejde o znehodnocení, redakce autorův názor nehodnotí, pouze říká, že se liší od jejího,

3. dělají to tak běžně například i mnohé mainstreamové noviny pod články externích autorů,

4. místo kritiky si tento postup spíše zaslouží pochvalu, protože ukazuje, že redakce se nevypořádává s odlišným názorem tak, že ho neotiskne, což by bylo charakteristické spíše náboženské nebo komunistické noviny, které hlásají ideologii ale vyhýbají se otevřené diskusi a své ovečk... čtenáře před „nepatřičnými“ názory chrání. To je ovšem diametrálně odlišný postoj od Urzy.

Je v pořádku, že se vede diskuse i o těchto "šedých" zónách. Já osobně vím o několika:

1) Pomluvy a lži.
2) Duševní vlastnictví.
3) Dobrovolné otroctví.

Prvé dvě se týkají šíření myšlenek. Kam přesně sahá duševní vlastnictví? Když vyzradím něčí heslo, fakticky jsem heslo neukradl, ale škodu jsem způsobil. Dotyčný rozhodně nechtěl, abych heslo šířil. Když vyzradím něčí soukromý klíč ke kryptoměnové peněžence, a ty peníze během pár minut z té peněženky zmizí, jsem spolupachatel? Nejspíše se shodneme s tím, že jsem způsobil škodu, i když ty peníze jsou jen čísla v počítačích.

Ostatně, nemusí jít o nehmotné věci. Když bez jeho vědomí zkopíruju kamarádův klíč od bytu a kopie rozdám, a kamarád bude jednou z těchto kopií další noc vykraden, jsem spolupachatel? (Fakticky je to pořád stejný problém - duševním vlastnictvím je kombinace k odemčení zámku, jejímž nosičem je klíč.)

A když proti něčímu přání okopíruju program, abych si ho nemusel kupovat, působím škodu? Kde je přesně nějaká hranice?

Ktore z tych slov, ktore si pouzil v clanku, si vymyslel a vlastnis ty? Ani jedno. Tak ako je mozne, ze ich pouzivas bez dovolenia ich vlastnikov?

Fakt potrebuješ robiť zo seba ešte väčšieho hlupáka?

Radsej mi odpovedz na otazku. Ked mo, e byt vlastnik textu, tak moze yt ligicky a konzistentne aj vlastnik slova. Takze znova - akym pravom porusujes cudzie vlastnictvo a pouzivas ho, aj ked si zan neplatil? Nevadi ti, ze kradnes?

Které slovo použil a vlastník toho slova si to nepřál?

Takze si mozem pozicat tvoje auto, bez toho, aby som sa pytal, staci, ze si budem mysliet, ze si mi to dovolil?

Ne, ale zcela jistě si můžeš půjčit auto, které si nikdo nenárokuje.

A ako vies, ze si ho nikto nenarokuje? Mozno iba nevedel, ze si ho poziciavas.

A odkud ty víš, že si ta slova někdo nárokuje, hmm? Nebo podle tebe je každý zloděj, dokud neprokáže opak?

Predpokladam, ze chces byt konzistentny v tom, co obhajujes. Alebo zaznavas pravidlo, ze mozem kradnut, ked sa to ten druhy nedozvie a neozve sa?

Copak já tu prosazuji nějaký konkrétní způsob vlastnictví, abych s ním mohl být nekonzistentní?

Neviem co presadzujes.

To neví nikdo. Odhaduju, že se stydí přiznat se ke svému bolševismu.

Čo presadzuje JakubG je nepodstatné, toto je diskusné fórum o ankape a ten JakubG nepresadzuje.

No jo, to je taková klasika, já to tu kdysi psal, ale abys nemusel tvrdit, že jsi blbec, co to nedokázal pochopit, tak raději šíříš, že to nikdy nepíšu. Ale za svou blbost se nemusíš stydět, to už tu o tobě lidé stejně vědí.

Ber si priklad z pana Andrewa Josepha Galambosa. Ten, ked pri prednaske pouzil slivo, o ktorom vedel, ze ho vymyslel niekto iny, tak do kasicky vzdy hodil nejaky penazny obnos, ktory potom poslal dedicom vynalezcu slova.

U

Ne, z toho, že někdo napíše nějaký text, nevyplývá, že text vlastní. Vlastníí asi papír, na kterém je to napsané, inkoust... ale netuším, rpoč by mu mělo patřit jedno slovo nebo písmeno. (Kromě toho, že to tvrdí stát, který je v podstatě nástroj parazitování jedněch na druhých).
Já v tom Dominikově textu vlastně nevidím jediný argument, pouze popis stávajícího stavu.

Lidi opakují to, co je pro ně dobré. Duševní vlastnictví je v zásadě popírání toho, že jsme z opice... :)

Dominik hlavně vyvrátil jeden z argumentů odpůrců duševního vlastnictví. A pokud netušíš, proč by někomu měl patřit výsledek jeho práce, tak...

Já v tom Dominikově textu vlastně nevidím jediný argument, pouze popis stávajícího stavu.
- Dominik ale přece neargumentuje pro duševní vlastnictví; vyvrací argument – mimořádně hloupý – PROTI duševnímu vlastnictví. Argument, který anarchokapitalisté neustále opakují; což musíte vědět.

S duševným vlastníctvom je to asi tak ako s veganskym bravčovým mäsom... Môžeš to vyslovit ako kombinaciu slov a to je tak všetko. Celý článok je v podstate postavený na prvej vete, ktorej tvrdenie však v článku nieje nijako obhajene. ... Čo tak si vymyslieť ďalšie koncepty vlastníctva, ktoré už "podľa názvu budú standardnou súčasťou vlastníctva?". Čo tak Emočne vlastníctvo, kto má prvý určitý pocit má nan výhradné právo a ostatný musia daný pocit potláčať inak toto právo porušujú :D :D :D to je mi len rovnaká absurdita čo... :D A čo tak Vizuálne vlastníctvo? Keď niečo prvý uvidím, mám výhradné právo sa na to pozerať a ostatný už nie :D :D :D ..........

Faktem ale je, že do nějakého nehmotného díla jste vložil nějakou práci s jeho vytvořením, tedy homesteadoval jste určitý shluk myšlenek, nápadů. Stejně tak vzpomínky uložené ve Vaší hlavě budou pravděpodobně Vaším vlastnictvím, a kdyby Vám je někdo vymazal proti Vaší vůli z hlavy, nebyl byste z toho nadšený.

Tento prejavený svet emanuje zo sveta ideí, všetky idei a všetky ich kombinácie už existujú. Žiadna prejavená bytosť nieje a nemôže byť autorom žiadnej idey, len ju objavuje v potencionalite kam sama dovidí. Nemôžeš homesteadovať shluk myšlienok, pretože ich potencionalita sa nachádza všade, to znamená, že keď ich "obsadíš", niesu skutočne obsadené, a prirodzene bez akéhokoľvek problému ich môže podobným spôsobom "obsadiť" ktokoľvek, bez akejkoľvek interakcie s tebou a to aj bez akejkoľvek znalosti o tom, že si tak učinil ty a to kdekoľvek v celej prejavenej existencií. Keď si sadnem na drevennú prejavenú stoličku, kým na nej sedím, ťažko si na nu niekto môže sadnúť, toto však vôbec neplatí o koncepte stoličky, keď si "privlastním" koncept stoličky, neznamená to, že tým zabránim niekomu inému aby sa do jeho mysli, tento koncept zo sveta ideí preniesol.

Tak z tohoto argumentu musí každý materialista sednout na zadek :-D

A co je hmota? Určitá konfigurace kvarků a elektronů, která drží pohromadě gluony a fotony? Kvarky a elektrony jsou všude, gluony a fotony též... Co když tatáž stolička existuje i někde jinde ve vesmíru?

Stephen Kinsella napisal pekne konzistentne, preco je dusevne vlastnictvo v priamom rozpore s fyzickym.


"Co je tedy skutečně špatného na uznávání nehmotnych vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy nehmotneho (duševního) vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných (nehmotnych) zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném (fyzickem) světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, k pisničce, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
_____
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem.
_____
Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
______
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci duševního vlastnictví navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
_________
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Pepa Mrkvička – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Pepu Mrkvičku a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců duševního vlastnictví, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
_______
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti duševního vlastnictví oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."

A právě tento argument Dominik vyvrací.

Bender, netapetuj každú diskusiu s tým istým nezmyslom. Ešte si mi od minula neodpovedal že či skutočnosť že vražda je nelegálna znamená že vlastním všetky ( aj potenciálne ) zbrane na Zemi. A keďže niektorí ľudia dokážu zabiť aj holými rukami ( alebo kopancom do hlavy ) tak či vlastním aj tých ľudí.
A neobmedzujem ťa tým že som nevynašiel nič čo by si mohol vyrábať a na môj úkor speňažiť?

Norbert, neviem, co beries, ale nerobi ti to dobre. Uz som ta prosil, aby si sa nepustal do diskusii, na ktore rozumovo nestacis. Potom si iba smiesny, ako tu bez ladu a skladu trieskas nezmysly, strawmanov a dyslogicke vety, ako kapitan Danko.

Takže už zase ti došli argumenty a tak od zúfalstva reaguješ urážkami, trollko?

Nie.

Ak ti nedošli tak ich teda ukáž, trollko.

Ešte vždy si nenašiel ten geniálny argument že prečo tvoj nôž nevlastním, ale tvoj sústruh áno?

Když si někdo půjčí jakoukoli mou věc, tak ji může zkopírovat a vytvořit si podle ní úplně stejnou. Dokonce kolikrát chce si ji může zkopírovat. Podle dohody o zápůjčce mi pak věc vrátí a jemu "zbydou" jím vytvořené kopie. Svou věc dál vlastním. Kde je kráděž? Jistě s ním budu mít dohodu, že tu věc nebude přepůjčovat nikomu dalšímu. To přepůjčení, které nesmí udělat, ale není totožné s tím, že půjčenou věc, kterou jsem mu dal dočasně do držení, někdo další uvidí a vytvoří si podle toho vzoru kopii. Stejně tak ale v případě, když si ode mne věc koupí (třeba košili nebo softwear). Mohu s ním mít smlouvu, že si to nesmí kopírovat a ani nikomu dalšímu ke zkopírování poskytnout. Vymáhat mohu teprve porušení smlouvy o kopírování.

Košili, auto, dům, u toho můžu zajistit, aby to nikdo kromě mě samotného nepoužíval. Prostě to nikomu nepůjčím, nikomu od toho nedám klíč. Nemusím kvůli tomu vtrhnout na pozemek někoho jiného a tam silou vyžadovat uznání svých vlastnických práv ke košili v mé skříni nebo k autu v garáži mého domu. Nikdo pak nemůže tu mou věc začít používat, aniž by použil násilí. Nikomu ale nemohu nijak zabránit, aby si ušil košili podle té mé, až ji na mě uvidí. Nebo si postavil dům podle mého vzoru, když se mu bude líbit. Není mi jasné, jak dosáhnout duševního vlastnictví jinak, než uzavřít dohodu se všemi lidmi na planetě. Nevím, jak nějak bez vyvolávání konfliktních situací zařídit, aby bylo možno duševní vlastnictví rozumně aplikovat. Všechno je zkopírovatelné (nejen myšlenky), aniž by došlo k majetkové újmě vynálezce. O mnoha vynálezech (např. kolo) i moderních (např. žárovka), je známo nebo se podle nějakých historických indiciích soudí, že vznikly nezávisle na sobě na minimálně dvou místech na planetě. Myšlenka tedy není vzácný zdroj, jehož množství by bylo nějak omezené. Libertariáni (nejen ancapáci) tedy při posuzování vlastnictví vycházejí z toho, že ovládnout majetek tedy znamená omezit ovládnutí nad částí omezeného - vzácného zdroje ostatním subjektům.

Beru na vědomí, že to máme každý jinak. Dobrá já duševní výtvor nepovažuju za vlastnitelný a ty ano. Řešení i v takovéto situaci existuje, aniž bychom se žoldáky museli jeden k druhému vtrhnout. V tvém případě jsem srozuměn s tím, že k žádné relevantní dohodě dojít nemůže a z důvodu nákladů obětované příležitosti se vystříhám toho, jakkoli využívat tvé myšlenky...

Velkej Ka - aj do obchodu si vlozil vela penazi, a ked si oproti niekto postavi rovnaky obchod, tiez nebudes nadseny. Takze zakazeme konkurenciu, lebo sa prizivuje na cudzich napadoch a know how?

Těší mne to, že on musel rovněž do zřízení obchodu naproti vynaložit finance.

Takze meritko je vyska vzacneho zdroja, ktory vynalozis na okopirovanie myslienky a pretavis ju do hmotnej entity?

1. A proč by si nemohla duševní vlastnictví konkurovat tak jako výrobky a služby? Subjekt A má výrobek/službu/copyright A, subjekt B má výrobek/službu/cobyright B, a konkurují si. V čem je problém?
2. Konkurence je, že napíšete VLASTNÍ román o kouzelníkovi žijícím v lidském i kouzelnickém světě. Konkurence není, že zkopírujete Harryho Pottera od Rowlingové, tedy CIZÍ román, a začnete ho prodávat za poloviční cenu.

Konkurencia je, ze upeciem a predavam rovnake rohliky, ako moj konkurent. A konkurencia takisto je, ze mozem si roman vytlacit, okopirovat a predavat. Je to uplne normalne a konzistentne vo vlastnickych pravach. Jedine, co nesmiem, je predavat ho pod svojim menom, lebo to by bol podvod.

Pokud tam nesmím napsat své jméno, tak tím podle tvé logiky jasně dochází k cizímu přívlastnění mé tužky!

Nerozumiem, tvojmu pozliepaniu slov, skus to znova. Jednoducho, ked okopirujem knihu, vytlacim ju ale neuvediem, ze som ju pisal ja, ale uvediem autora, je vsetko v poriadku.

Tvrdíš, že zákazem kopírovat je omezeno vlastnictví fyzických věcí. Tak se udivuji, že zákaz tam něco připsat ti jako omezení vlastnictví fyzických věci nepřijde.

Mozes to tam napisat. Ale bude to loz.

Mozes napisat na tabulu na svojom plote, ze poziciavas cojaviem, pbezurocne peniaze a pritom to robit nebudes. Je to rovnake. Budes klamat.

Jednou tvrdíš, že nemůžu, pak zase, že můžu, tak už se rozhodni!

Ale ty dobre vies, ako to bolo myslene, chces len trolkovat a tahat sa za slovicka.

Ne, když jednou tvrdíš, že něco nesmím a pak najednou, že můžu, tak pak fakt nevím, co jsi tím myslel, pokud jsi vůbec myslel, když jsi to psal.

může -> může zkopírovat a poskytovat nějakým způsobem dál
nemůže -> nemůže zkopírované poskytovat pod svým jménem co by autora zkopírovaného, pokud se nechce dopouštět podvodu.

Ty to samozřejmě chápeš, jen opět hovníš.

A zkopírovat cizí dílo není podvod? Pokud zákaz kopírovat znamená přívlastnění cizí tiskárny, pak zákaz napsat nepravdivou informaci by byl přívlastněním cizí tužky!

zkopírovat = napsat nepravdivou informaci
????? :-O
Plácáš dohromady dvě naprosto odlišné činnosti. Zkopírovat je zkopírovat. To není podvod. Napsat nepravdivou informaci je lež. Lež je podvod. Ne to psaní. Jakým způsobem se ho kdo dopustí (napsat, vyslovit, jinak vyjevit) je jen nepodstatný technicismus. Lze rozporovat/postihovat lež-podvod, nikoli způsob, jakým byla zveřejněna.

zkopírovat = napsat nepravdivou informaci ????? :-O

Prosím tě, přečti si to ještě jednou a pořádně. Nikde nepíšu, že ty dvě věci jsou totéž!

Jak sám uznáváš, nejsou "zkopírovat" a "napsat nepravdivou informaci" dvě totožné činnosti. Obě mají rozdílný vztah k okolí, tedy i k vlastnímu a cizímu majetku. Tedy i zcela odlišná řešení. Tvrzení "Pokud zákaz kopírovat znamená přívlastnění cizí tiskárny, pak zákaz napsat nepravdivou informaci by byl přívlastněním cizí tužky!" by bylo pravdivé, kdyby takový zákaz nějaká centrální moc vydala. A co s tím? To je jen trollení úplně mimo mísu, nijak nesouvisející s řešením problému - jak naložit s nápadem, kterého si cením.

To tvoje "by byl" je klasická tvoje sviňárna. Ex post vyjádření diskutéra můžeš tvrzení, ve kterém to "by byl" použiješ, prohlásit buď za svoje nebo se k němu nemít a prohlašovat "nikde nepíšu". Záměrně nezaujmeš jasnou pozici. Jsi slizský.

Samozrejme že Jakub píše v podmieňovacom spôsobe "byl by", lebo našťastie tu vy ankapisti nevládnete a nemusíme sa teda riadiť vašimi pravidlami.
Navyše tie tvoje tvrdenia nie sú konzistentné. Buď je to okopírované dielo tvoje a potom si s ním môžeš robiť čo chceš vrátane písania vlastného mena, alebo priznávaš že to dielo nie je tvoje a potom nemáš právo to dielo kopírovať bez súhlasu autora-vlastníka.

Samozřejmě, že Géčko používá podmiňovací způsob, aby mohl ex post slizce klouzat.

To okopírované dílo je moje. Pokud nemám smlouvu s původním autorem, že kopírovat nesmím, ničeho jsem se nedopustil. Už vůbec ne krádeže, protože on svůj myšlenkový konstrukt k dílu má pořád k dispozici k jakémukoli použití. Psát na kopii sebe jako autora je lež neboli podvod. Neplatí implikace můžu kopírovat => můžu lhát. Člověk má schopnost lhát. Tu mu nikdo nevezme. Lhát tedy může ve smyslu, že má schopnost lhát, ale pouze na svou odpovědnost a své náklady. Lhát (podvádět), to slušní lidé nedělají.

Psát na kopii sebe jako autora je lež neboli podvod.

A lhát je porušením vlastnického práva?

Neplatí implikace můžu kopírovat => můžu lhát.

Fiala, nemůžu za to, že jsi debil, co nerozumí psanému textu. Nikdy jsem tu takovouto implikaci nepsal.

Slušní ľudia ani nekradnú cudzie duševné vlastníctvo a nepriživujú sa na ňom na úkor jeho autora/objaviteľa/vynálezcu.

Jedine, co nesmiem, je predavat ho pod svojim menom, lebo to by bol podvod.
- A kdo má být podvedený? A v čem podvod spočívá?

Keby si chcel byt v tvrdeni konzistentny, a nazvat "dusevnym vlastnictvom" vsetko co je nejak kauzalne naviazane na niekoho pracu a chranit to nejakym "autorskym zakonom", velmi rychlo by si sa zasekol, vlastne by sa zasekla cela spolocnost, cele ludstvo. Nebolo by mozne predavat a jest chlieb, spievat si, pozerat na cokolvek vytvorene ludmi atd. Ludstvo vymyslelo taku prospesnu vec, prospesnejsiu ako "dusevne vlastnictvo" - vymyslelo obchod. Ked niekto nieco vytvoril, mohol to predat a novy majitel si s tym mohol robit co chel. Az kym neprisli par desiatok rokov dozadu "kopirajty".

Takže tvrdíš, že míra ochrany vlastnictví by se měla volit s ohledem na prospěšnost společnosti?

Nic take netvrdim.

Tak v čem byl tedy ten argument?

Škoda, že věta o parazitismu není ničím odargumentována. Dokonce chybí i jakýkoli myšlenkový konstrukt, jež by vysvětloval smysl či účel vlastnictví.

"nemožnost jeho obsah šířit v opsané, okopírované nebo namluvené podobě"
Mně se to zdá zcela možné. Jen nevím, proč by to někdo dělal :D

Škoda, že věta o parazitismu není ničím odargumentována.

Ten argument tam je v implikaci: Pokud je parazitismus první případ, tak jím musí být i druhý.

Problém vidím v tom, že se tu lehce přechází z reálného fyzického světa (v podstatě materialismu) do světa myšlenek a nereality.
Já osobně jsem přesvědčen, že vlastnictví je přirozená věc, která vychází z toho, že jsme lidé v nějakém fyzickém světě a tudíž je srovnatelné s jinými fyzikálními vlastnostmi. Třeba s tím, že když na zemi něco pustím z ruky, bude to padat k zemi. Vím, že s tím někteří nesouhlasí a tvrdí, že vlastnictví je sociální konstrukt, ale podle mě se mílí.
A pokud jsem přesvědčen, že vlastnictví je výsledkem toho, že žijeme v nějakém fyzickém světě, nemohu dost dobře souhlasit, že jsme vlastníky našich myšlenek po té, co je zveřejníme, protože ty nejsou součástí fyzického světa.

"Stejné je to s duševním vlastnictvím. Z toho, že vlastním text článku, který jsem napsal, vyplývá moje výhradní právo rozhodovat o jeho užití."
Můj názor je, že je to omyl, nemáte právo na ty myšlenky, ale pouze na ten papír na kterém jsou napsány. Ten by vám nikdo neměl brát a nakládat s ním podle svých představ.

Ale jinou věcí je tvrdit, že když se na ni nevztahuje vlastnictví může to každý použít jak chce. To nemusí být pravda. A zde by měla být ta dělící čára, použití cizí věci bez souhlasu majitele je trestné. Vždy bez ohledu na společenské uspořádání. Použití cizí myšlenky by mělo být pouze morální/nemorální a tím pádem závislé na zvycích, případně na shodě v nějaké společnosti.
Nevidím problém v tom, aby byla společnost, kde budou vlastnická práva vztahována i na duševní vlastnictví a na druhé straně společnost, kde budou veškerá takováto díla považována ze majetek všech. U vlastnictví hmotných věcí je toto nemožné, i když se to některé komunity snaží tvrdit. Ale není to tak. I v komunistické společnosti by lidé věci vlastnili, bez ohledu na to co by tvrdili. Realita by byla prostě jiná.
Ostatně za socialismu se tvrdilo, že fabriky jsou nás všech a pravda to nebyla, pravda byla taková, že byla vedení té fabriky a státních úředníků, bez ohledu na to co kdo chtěl.

Já osobně jsem přesvědčen, že vlastnictví je přirozená věc, která vychází z toho, že jsme lidé v nějakém fyzickém světě a tudíž je srovnatelné s jinými fyzikálními vlastnostmi.

A jak se tato vlastnost měří? Jak se změní fyzikální podstata věci, když se tato vlastnost změní?

A jak se tato vlastnost měří? Jak se změní fyzikální podstata věci, když se tato vlastnost změní?

Změní se vlastnost??? Jak jako??? Co to je zase za slovní cvičení? Jako když si ukrojím ze štangle svého salámu kus, tak je kratší, než předtím. Co jako? nebo máš nějaký Arabelin prsten, kterým dokážeš fyzické věci změniv v nefyzické???

Jako když věc přejde z vlastnictví osoby A do vlastnictví osoby B. Jak se přitom změní fyzikální podstata věci?

Nerozumím. Ona se nějak změní fyzikální podstata věci??? Kdo to kde tvrdí??? Co tpo je zase za blbost???

Tvrdí to ten původní příspěvek.

Jo??? Kde??? Já tam píšu, že se změní rozměr salámu, nikoli fyzická podstata. Fakt nerozumím.

Když nějaký předmět rozřízneš napůl, tak se fyzikální stránka té věci sakra změní!

No a co s tím, že nějaká věc přejde z vlastnictví osoby A do vlastnictví osoby B nebo že přeříznu stůl? kde je pointa??? Co to má společného se změnou FYZIKÁLNÍ podstaty/vlastnosti/stránky té věci? Přeříznutý stůl bude z praktického pohledu k nepoužití, ale má stále FYZIKÁLNÍ podstatu/vlastnost/stránku. Věc, která přejde z vlastnictví A do vlastnictví B má stále FYZIKÁLNÍ... Furt se dají měřit nebo vážit FYZIKÁLNÍ vlastnosti věci. Já fakt nerozumím, co je tohle za cvičení. K čemu vede? Má to zpochybnit vlastnictví vzácných zdrojů nebo co jako? Fakt nerozumím...

Tak si konečne prečítaj pôvodný morbidov príspevok kde vlastnícke práva prirovnáva ku fyzikálnym zákonom a nezapájaj sa do diskusie ktorej nerozumieš.

Já ho četl. Vím, pod čím píšu. Chápu, co měl morbid na mysli. No ale stejně já furt nechápu námitky vás všech. Co má přeřezávání věci nebo převod jejího vlastnictví společného s fyzikální podstatou vlastněné věci? Jak ji mění? Převodem vlastnictví ani přeříznutím se nezmění fyzikální podstata předmětné vlastněné věci.

Přeřiznutím věci že se nezmění fyzický stav té věci? To jste měli na nějakém ankap výplachu mozku?

Podľa mňa Fiala slovíčkári. On zrejme pod pojmom fyzikálna podstata myslí štruktúru hmoty alebo niečo podobné a nie parametre ako hmotnosť či rozmery predmetu.

Přeříznutím stolu se změní fyzický stav věci. Jaký vztah to má k vlastnictví proboha???!!!

To sa pýtaj morbida.

No to morbid tvrdí, že obojí je věcí fyzického stavu věci. Prosím tě, používáš ty vůbec mozek, nebo ti stačí, že vidíš někde můj nick, a okamžitě začneš plodit nějaké sračky?

Nevidím problém v tom, aby byla společnost, kde budou vlastnická práva vztahována i na duševní vlastnictví a na druhé straně společnost, kde budou veškerá takováto díla považována ze majetek všech. U vlastnictví hmotných věcí je toto nemožné, i když se to některé komunity snaží tvrdit. Ale není to tak. I v komunistické společnosti by lidé věci vlastnili, bez ohledu na to co by tvrdili. Realita by byla prostě jiná.
Ostatně za socialismu se tvrdilo, že fabriky jsou nás všech a pravda to nebyla, pravda byla taková, že byla vedení té fabriky a státních úředníků, bez ohledu na to co kdo chtěl.
- To je pořád ten kolovrátek "Myšlenku můžou užívat všichni najednou, hmotný statek ne, takže…". No a co? Proč se nepodívat na vznik duševního bohatství? Zdaleka ne všichni produkují hodnotné myšlenky (a nikdo je neprodukuje všechny), stejně jako zdaleka ne všichni produkují hodnotné hmotné statky (a nikdo je neprodukuje všechny).
A šlo by to vymyslet úplně opačně: že vlastnit lze PŘEDEVŠÍM myšlenky, a hmotné statky jen méně. Prostě se řekne: Prostor nikdo nevytvořil, tak ho nelze vlastnit; přírodní zdroje taky nikdo nevytvořil, tak je nelze vlastnit; lze vlastnit jen výrobky, přírodní zdroje přeměněné prací. V takovém systému je duševní vlastnictví vlastnictvím par excellence, protože je nejvíc vzdálené od přírodních zdrojů.

lze vlastnit jen výrobky, přírodní zdroje přeměněné prací
Aby toto bylo možné, je nutné nejprve nějakým způsobem získat vlastnictví k těm přírodním zdrojům. Jinak nebude možno tyto přírodní zdroje vlastnit žádným způsobem, ani nějakou prací přeměněné ve formě výrobku. Protože by šlo pořád o vlastnictví k původním jen přeskupeným přírodním zdrojům, které z důvodu nějakého psychedelického trollismu :-) nehodláte uznávat.

Všechno na světě lze zkopírovat. Všechno. Výrobek, službu, text básně, melodii písně, algoritmus, ...

Přírodní zdroje jsou omezené. Právě z omezenosti zdrojů vyplývá vlastnictví. Protože když nějakou část přírodního zdroje ovládnu, ostatní mají k dispozici o to mnou ovládnuté méně. Když vytvořím myšlenku, nikde nic vzácného pro ostatní o to méně není. Na tutéž myšlenku přicházejí lidi nezávisle na sobě na různých místech planety.

Když vytvořím myšlenku, nikde nic vzácného pro ostatní o to méně není.
- Když myšlenka není vzácná, proč si lidé nelegálně pořizují hudbu a filmy? Proč je neseberou z podlahy?

Na tutéž myšlenku přicházejí lidi nezávisle na sobě na různých místech planety.
- Však kopyrajt nikomu nebrání napsat si VLASTNÍHO Harryho Pottera nebo si ho natočit.

Szasián, ty ako bývalý autor príspevkov by si už mohol vedieť že ancapovia používajú doublespeak. Že v ich poňatí vzácnosť neznamená raritnosť, jedinečnosť ale znamená nemožnosť skopírovať. Takže liek do ktorého vývoja boli investované desiatky miliónov nie je vzácny, ale rohlík za pár centov je vzácny.

To vím a tam jsem i mířil. Aby si Fiala uvědomil, že to, že věc lze neomezeně kopírovat, neznamená, že věc není vzácná. Protože to, že lze bez práce pořídit kopii věci, neznamená, že ta věc vznikne bez práce. A kopírovatelných originálů není neomezené množství, nejsou všude kolem nás, nelze je sebrat z podlahy: je jen 9 Beethovenových symfonií, asi 150 písniček od Beatles, 7 knih o Harrym Potterovi. Není jich víc. A to, že je něčeho omezený počet, je vzácnost.

Tak si ty písničky od Beatles naposlouchám z nosiče a naučím se je. Pak je můžu hrát na koncertech a tancovačkách. Nic jsem si od nikoho nekoupil ani nepronajal, abych mu za to musel platit. Nikomu jsem neobsadil jeho pozemek. Nikomu jsem nic vzácného jedinečného neukradl, protože všichni ostatní mají (v případě písničky umí) to samé, co doposud a mohou to libovolně užívat.

A proč byste si ty písničky naposlouchával? Proč je jednoduše neseberete z podlahy, když nejsou vzácné?
Že něco není vzácné, znamená, že to nikdo nemusí vyrábět, protože toho je všude dost. Čili když statek můžete sehnat jen tak, že se obrátíte na jeho výrobce, znamená to, že statek je vzácný.

Jen pitomec může nabízet, abych si písničku sebral z podlahy. Na podlaze se totiž žádné písničky nenacházejí. Je tudíž blbost je hledat tam.

Si si vedomý že ten tvoj argument platí práve naopak? Źe ak niečo nové vynájdem a dám si to patentovať tak sa to nijak nedotýka tvojej možnosti vyrábať všetko čo si mohol vyrábať aj doteraz?

Ledaže bych to, co jste si nechal patentovat, už vyráběl, ale bez patentu. A najednou bych nesměl?

Asi ťažko ste už predtým vyrábal vec ktorú som až teraz vynašiel. A priznám sa že nie som odborník na patentové právo, ale pokiaľ viem tak staré veci sa dodatočne patentovať nedajú.

Mohl ses ty písničky naučit dříve, než je někdo složil?

Všechny písničky, počínaje "Prší prší jen se leje" v mateřský školce až dodnes, musel nejdřív někdo složit, aby se je někdo mohl naučit. A co s tím? Tak je někdo složil a někdo se je naučil. Autor už něco nemá, když je někdo jiný veřejně zpívá s kytarou, kapelou? Má všechno, co měl před tím. Nic mu neubylo. Nemohl mu tedy nikdo nic ukrást.

Napřed tedy musel někdo něco udělat, abys ty mohl něco mít! To z toho dělá vzácný zdroj, protože ty věci se neobjevují jen tak samy od sebe.

Vzácný zdroj je běžný ekonomický termín. Je to takový zdroj, kterého když část ovládnu (jedno jak), ostatní už mají k ovládnutí o to méně. Když využiju část uhelné sloje, nikdo jiný už nemůže tuto část využít. Neexistuje žádný způsob, jak by mohl někdo jiný použít část uhelné sloje, kterou jsem si koupil na chalupu a tam si s ní v zimě zatopil. Leda, že by mi vykradl kůlnu, uhlí si odnesl a já ho už neměl. Vymyšlením něčeho - tou myšlenkou, nápadem, vynálezem , ... - nikomu nic nezmenšuju k ovládnutí. Kohokoli může napadnout totéž. Nebo může použít běžný způsob používaný většinou obratlovců - naučit se to od/podle něj. Autor svůj nápad pořád má - o nic nepřišel.

Vzácný zdroj to není, protože nelze vyloučit ani jeho neomezený vznik kdekoli nezávisle jinými lidmi (např. kolo, chatrč), ani okoukání a naučení se principu myšlenky, oboje k vlastnímu prospěchu (např. kolo, chatrč). Každý (minimálně) obratlovec opakuje a zdokonaluje svá jednání buď svým úsilím nebo odpozorováním z okolí.

O krádež nemůže jít, protože autor pořád svou myšlenku má.

Když na tom není nic vzácného, proč sis tedy nevytvořil vlastní?

Nebo může použít běžný způsob používaný většinou obratlovců - naučit se to od/podle něj. Autor svůj nápad pořád má - o nic nepřišel.
Vzácný zdroj to není, protože nelze vyloučit ani jeho neomezený vznik kdekoli nezávisle jinými lidmi (např. kolo, chatrč), ani okoukání a naučení se principu myšlenky, oboje k vlastnímu prospěchu (např. kolo, chatrč). Každý (minimálně) obratlovec opakuje a zdokonaluje svá jednání buď svým úsilím nebo odpozorováním z okolí.
Co na tom nechápeš?

Neodpovídáš na otázku.

Na tohle by chtelo napsat nejaky clanek, ale asi delsi, nez by tu majitel byl ochotny vydat :-)
Ja si totiz myslim, ze:
To, ze dneska jsou "autorska prava" vymahana a vubec jak jsou postavena, je spatne.
Nemyslim si, ze by mnoho lidi (vcetne autoru samotnych) bylo nejak moc rado, jak to dneska je.
Na druhou stranu, nejaky zpusob upravy techto veci by byl fajn (imho)
Odpurci casto argumentuji, ze kdyz nekdo neco okouka, muze si to udelat sam a kdyz se mu to zakazuje, je to spatne. A ja s tim, mozna pro nekoho prekvapive (pac jsem zastance nejake ochrany "dusevniho vlastnictvi) souhlasim.
Tohle je totiz jedna strana mince, rekneme uplny extrem na jednu stranu. Jdy, vidim pekny barak, okouknu ho, postavim si stejny. Ok, nemam proti tomu nic.
Druha strana, opacny extrem, ale zni: Investoval jsem cas/penize, a neco jsem vymyslel. Ja nevim, napriklad jsem vymyslel lek na rymu. To je jedno co. Investoval jsem do toho rekneme 1 milion korun. A ted zni otazka: Je MORALNI (opakuji MORALNI, nebavim se ted o zadne prakticke strance veci, bavim se CISTE o moralce), aby kdykoliv mohl vzit muj lek, zkopiroval si slozeni a zacal ho prodavat a vydelavat na tom penize, ani z bych ja z toho cokoliv mel? Ja osobne si myslim, ze ne. Me to prijde, ze to neni moralne spravne. A z toho hlediska si myslim, ze by vysledky prace mely byt chraneny, I kdyz nejsou hmotne.
O tom jak, mam hrubou predstavu, ale to je proste na dlouho :-(
Ale fakt by me zajiomala odpoved na tu moji otazku. Pokud napises, ze ti to moralni v pohode prijde, potom budeme mit oba dva zcela odlisnou moralku :-) Pokud reknes, ze to moralne v poradku neni, ale stejne se to nema chranit, pak mi to moc neda smysl, protoze I ancap chceme z predevsim moralnich duvodu. Ty ekonomicke jsou sice fajn, ale ty moralni jsou mnohem dulezitejsi.

Okopírovat barák je O.K.
Okopírovat lék není O.K.

WOW

Oooo nikoliv.
Jak to rict jednoduse...Moje myslenka je takova, ze kdyz nekdo neco vymysli, a nekdo jiny vmysli to same, tak by to melo byt v poradku, protoze ten druhy to vymyslel NEZAVISLE na tom prvnim.
V tomhle slovu "nezavisle" asi bude to hlavni, jak bych to rozlisoval (ackoliv uznavam, ze hranice, kdy je neco nezavisle bude znacne nejasna). Znovu opakuji, beru to ciste z moralniho hlediska.
Vymyslim lek na kasel, nekdo jiny nezavisle na me vymysli ten samy lek na kasel - pak je to ok.
S tim barakem to bylo mysleno tak, ze ten barak neni "okopirovany". Nikdo nesel a nezacal merit rozmery a zkoumat, z jakeho je materialu. Proste ho videl a nechal se jim ispirovat. To je podle me jeste ok, ACKOLIV predpokladam okamzite reakce stylem "a co kdyz si to vyfoti, a co kdyz umi ocima rozpoznat materialy a presne rozmery a co kdyz..a co kdyz" Ne, nevim, kde je PRESNE ta hranice a nechci to ted resit (a imho toto je opet jedno z toho, na co muzeme rict "on si to trh vyresi". A nebo spise "ona se uz nejaka obecna zvyklost ustali")
Pokud se nekdo podiva na lek na kasel, pripadne si precte, ze nekdo vymyslel lek na kasel, necha se tim inspirovat a vymysli uplne stejny, pak je to ok. Pokud ale vezme ten jiz vymysleny, udela analyze jeho chemickeho slozeni a okopiruje ho, tak uz to neni ok.
Znovu opakuji, jde mi o urcitou miru te nezavislosti jednoho na druhem pricemz chapu, ze ruzni lide na to budou mit ruzne nazory, muj nazor je ten, ze ok to je smerem od nulove zavislosti po maximalne "inspiraci". Pak je nejaka seda zona, kdy se muzeme hadat, jestli to jeste je inspirace nebo uz to je analyza, a pak na druhem konci je analyza/kopirovani.
Ostatne stejne je to napriklad v hudbe. Dneska uz skoro kazdou melodii nekdo nekdy zahral a vymyslet novou je obtizne - a stave se nam, ze nekdo udela nejakou melodii dost podobnou jak kdysi nekdo jiny, ale ani o tom nevi. To by podle me melo byt ok. Dale pak nekdo udela skladbu, nejaka cast z ni se podoba nejake jine, protoze ji byla inspirovana - stale jeste ok, ale dostavame se nekam k te sede zone, no a pak nekdo vezme nejakou existujici uspesnou skladbu a udela uplne tu samou - imho spatne.

A ano, prinasi to mnoho a mnoho praktickych problem, jako napriklad dokazovani, jestli nekdo neco vymyslel nezavisle na jinem, ci jestli to okopiroval a podobne. Holt zivot je slozitej…
Zaverem znovu opakuji, ze k temto zaverum me nevede prakticnost veci, ale ciste a pouze otazka moralnosti.
Kdybych ten system mel vymyslet tak, aby byl prakticky bez ohledu na moralku, asi bych ho vymyslel trosku jinak.

Myšlenku lze před okopírováním ochránit jedním jediným způsobem. Nechat si ji pro sebe a nikdy ji nezveřejnit.

A právě proto, aby lidé nebyli odkázáni na tento nepraktický způsob ochrany, existuje kopyrajt.
2. A je to hodně hloupý argument. Je to jako hlásat, že "jediný způsob ochrany vlastnictví je mít ho někde, kde nikdo nechodí".

Především, myšlenku nelze zkopírovat, zkopírovat lze pouze informaci.

Jo takhle je to přesnější. Jenže to se ti kokoti budou zase točit na tom, co to je informace.

Prečo by som mal riešiť či to duševné vlastníctvo nazveš myšlienkou alebo informáciou? Názov je irelevantný, podstatné je že ak nad niečim nemám úplnú kontrolu, tak to podľa ankapistickej definície nevlastním.

To je asi taký hlúpy argument ako že vec môžeš pred ukradnutím uchrániť jedine tak že ju nebudeš vlastniť.

Lojzo, duševní vlastnictví (použito jako terminus technicus) jednotlivce není nic jiného než soubor duševních vlastnictví všech vědomých (i mrtvých) bytostí, anžto bez předchozích duševních vlastnictví by nebylo ani duševní vlastnictví současné, tedy, každej vocas kterej si nárokuje platbu za vlastní duševní vlastnictví je prachsprostej zloděj předchozích duševních vlastnictví a proto patří potrestat. A máš to vyřešený, vole:-).

1*

5

Jaké duševní vlastnictví musela ukrást Rowlingová, aby napsala Harryho Pottera?

To je blbosť. Určite nie je pravda že by nejaké konkrétne duševné vlastníctvo bolo súborom duševných vlastníctiev všetkých vedomých ( aj mŕtvych ) bytostí.

Tak ja se zeptam jeste jednou, ve strucnosti, at se mame od ceho odpichnout.
Ty mas takovy nazor, ze je moralne v poradku bezplatne vyuzit cizi praci, kdyz tento subjekt, ktery praci vykonal, za ni chce zaplatit?
Ano/Ne, prosim. At se mame od ceho odpichnout.
Dekuji.

Ne. Prosím.

Dobre.
Takze mame situaci: Nekdo vytvoril svou praci nejaka "data". Je jedno o co presne jde - slozil pisen, vymyslel lek na rakovinu, vytvoril pocitacovy program, atd atd.
Pokud by neexistovalo nic jako "dusevni vlastnictvi", jak zajistit, aby mohlo fungovat to "ne"?
Pro me osobne "dusevni vlastnictvi" je spojene prave s tou praci/naklady, kterou dany subjekt musel vynalozit na to, aby "to neco" vytvoril. A z moralniho hlediska mi jde predevsim o to, aby nebyla zneuzivana tato prace/naklady.
On ten termin "dusevni vlastnictvi" je naprosto nestastny, klidne se od neho muzeme oprostit a rikat tomu nejak jinak - no dneska se tomu tak rika, tak se to pouziva, no..

Tak tu práci nesmí pustit ven. Jakmile jakoukoli svoji práci vypustí člověk do světa - třeba plod své práce prodá, někdo ji může okoukat a udělá podle toho další produkt = okopíruje. Je to přirozené. Učení se tomu říká.

Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování. Ještě že Pythagoras nebo Archimédes nic takového neznali. Mohli by na základě svého objevu vymyslet nějaký přiblblý podnikatelský záměr a ten si..., ale co...??? Žádný patentový úřad nebyl!!! Bez (státního) násilí k vymáhání ne(na)učení se něčemu novému se prostě lidi novým myšlenkám = znalostem učit budou. Navzdory všem, kteří by jim v tom chtěli bránit a tomu jejich učení jakkoli sprostě nadávali.

Jak vám to, že Harryho Pottera nesmíte okopírovat a prodávat, znemožňuje se na něm NAUČIT, jak psát romány?

2) Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
- Takže vlastnictví je legitimizováno prospěchem společnosti?

Proč zrovna se na něm NAUČIT, jak psát romány by mělo být tím jediným, co se na Harry Potterovi může člověk naučit? Jak víš, že to bude zrovna tohle a nic jiného? Mohu podle toho vytvořit muzikál nebo natočit film. Mohu podle toho vytvořit představení pro školy. Nebo cokoli. Bethoven nebo Mozart napsali spoustu děl. Prodávali notové party přes vydavatele a nakladatele. Jak mohli zabránit tomu, aby se to někdo naučil a hrál to? Aby si někdo od někoho opsal noty melodie nebo ji odposlouchal, naučil se to a hrál to? Jakého zločinu se dopustím proti komu, když vezmu knihu a použiju ji? Pánové McPherson nebo De Dion se dopustili jakého zločinu proti komu, když vzali doposud známý způsob kostrukce nápravy s kolama a nějak ho rozvinuli? Protože autor/autoři této převratné myšlenky žil/i v době, kdy bez násilí proti ostatním něco tak neuskutečnitelného, jako je ochrana duševního vlastnictví, nikoho napadnout nemohlo? Někdo v pravěku vylezl z jeskyně a postavil si chatrč. Jak by ostatním bránil v tom, aby si podle jeho nápadu postavili svoji? Co by ho opravňovalo nějak násilím sousedům z jeskyně bránit (protože jinak to nejde)? Násilí by se sousedi z jeskyně dopuštěli, kdyby jeho chatrč obsadili nebo mu ji vzali a postavili jinde. A jak nesmím něco kopírovat? Co a jak znemožňovalo okopírování chatrče, kterou si soused z jeskyně postavil, protože ho to napadlo? Jak by tedy uplatňoval na ostatních osadnících duševní vlastnictví toho nápadu? Když něco někde vidím a podle toho mustru si udělám svou věc. Co zmizí autorovi tím, že okopíruju jeho myšlenku? Co už nebude mít, protože jsem mu to vzal?

Co to je prospěch společnosti? Každý považuje subjektivně za prospěch něco jiného. Ty prospěchy jsou interpersonálně neporovnatelné. Vlastnictví je legitimní tehdy, když jsem k ovládnutí majetku nepoužil násilí proti někomu jinému. Jaké násilí použiju proti komu, když si něco okopíruju? Okopírování nevykazuje žádné známky násilí. Nikomu nic neberu, aby on už to neměl. K nikomu nevnikám na jeho/pronajatý pozemek. Jsem u sebe doma a nakládám s majetkem, který jsem legitimně nabyl. okopírování je přirozený proces, kterému se říká učení již existujících myšlenek a nápadů.

1. Takže uznáváte, že kopyrajt nebrání lidem učit se?
2. Je vlastnictví legitimizováno prospěchem společnosti?

1. Ne
2. Ne

1. Jak kopyrajt brání učení? Když se chci naučit, jak funguje auto, můžu si ho koupit, rozebrat, sestavit, a tak se to naučit. Kopyrajt tomu nebrání.
2. Čím jste tedy argumentoval, když ne prospěchem společnosti? Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
"Zpomalují vzdělání a vývoj" koho/čeho? Společnosti! Takže podle Vás by duševní vlastnictví by nemělo být, protože to není v zájmu společnosti.

kolovrátek... nehraju

neplatí: co největší množství lidí = společnost.
Existuje 7.000.000.000 zájmů, protože existuje 7.000.000.000 lidí a tím pádem 7.000.000.000. důvodů, proč se kdo chce co naučit. Žádný kolektivní "zájem společnosti" neexistuje. To nevíš minarchisto?

1) neplatí: co největší množství lidí = společnost.
- To taky nikdo netvrdí. Vy nevíte ani to, co se myslí, když se říká "společnost"?

2) Žádný kolektivní "zájem společnosti" neexistuje.
- Pak je zvláštní, že jím argumentujete: Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování. Čím jiným zde argumentujete, než zájmem společnosti?

Argumentuji zájmem jednotlivců, nikoli společnosti. To, že to člověk, se kterým bolševismus mlátí o zem nechápe, mě nepřekvapuje.

Argumentuji zájmem jednotlivců, nikoli společnosti.
- Ale společnost se SKLÁDÁ Z JEDINCŮ. Zájem/prospěch společnosti JE zájmem/prospěchem jedinců. Viz článek Vladimíra Krupy "Z Maratonu do Athén", který vyšel tento rok na Misesu. Přečtěte si ho, abyste konečně pochopil, co se myslí, když se říká "společenský zájem/prospěch". Že se tím nemyslí zájem/prospěch "co největšího počtu lidí". Pár výňatků:

Tahle úprava pravidel však může mít na Athénskou populaci dva negativní efekty. Jakýkoliv trénink běhu je pro umístění se v soutěži irelevantní, protože ten, kdo netrénoval, má úplně stejnou šanci se umístit jako ten, kdo běhá pětkrát týdně. Pokud byla účast na tradiční běžecké soutěži hlavním motivačním faktorem pro trénování běhu, tak celková fyzická zdatnost Athénské populace bude touto úpravou pravidel znatelně oslabena.

Druhý negativní efekt je, že (…) Předtím pravidla selektovala na přední pozice ty nejlepší vytrvalostní běžce, nyní budou selektováni ti „nejlepší“ simulanti a lháři. Sytém je tak nastaven na negativní selekci.

Všichni obyvatelé Athén mají životní zájem na tom, aby se závody pořádaly podle prvního typu pravidel a selekce pořadí v cíli fungovala na bázi co největší vytrvalosti a tělesné zdatnosti - a to včetně těch, kteří mají nulovou naději, že se někdy umístí byť jen v první polovině tabulky.

Jestliže soutěž neexistuje jen kvůli soutěži samotné, ale jako selekční nástroj, který má vybrat lidi vhodných vlastností do pozic, na nichž nejvíc závisí blahobyt nebo i samotné přežití obce, pak je zavádění a propagování druhého typu pravidel „vyrovnání šancí“ nejen chybné, ale přímo protispolečenské – je to proti zájmu všech obyvatel včetně těch, kterým by taková změna krátkodobě přinesla „vyšší šanci“ na výhru.

Sociální reformátoři nevzdali svého snu o vyrovnaných výsledcích, a vedou intenzivní kampaně za posun pravidel směrem, který je pro celou společnost škodlivý a nebezpečný.

Suma bolševických hoven. Seru ti na ně.

Takže Vladimír Krupa je bolševik? Radši si "Z Maratonu do Athén" přečtěte, dám Vám odkaz. Možná tak konečně pochopíte, co je to společnost, společenský zájem/prospěch. Že to není většina, zájem/prospěch většiny. Proto jsou pro to DVA výrazy, "většina lidí" a "společnost"; protože se tím NEMYSLÍ TO SAMÉ.
zde: https://www.mises.cz/clanky/z-maratonu-do-athen-2347.aspx

Není. Takto účelově poskládané argumenty dávají dohromady bolševickou sračku.

1. Krupova myšlenka je "Zájmem občanů městského státu je, aby lidé byli motivováni rozvíjet svá nadání, a to i za cenu, že tak vznikne příjmová nerovnost." Ano/ne.
2. Je tento zájem "společenským zájmem". Ano/ne.
3. Pokud není, tak jaký je to zájem. Zdůvodnění.

Jasne, takze chapu to spravne, napriklad nejaky spickovy spisovatel tedy ma psat knizky, no nema je nikomu ukazovat?
A nebo ma tu knizku, co napise, prodat za 1 milion / 1 miliardu / cokoliv korun jednomu subjektu?
Tobe opravdu prijde MORALNE zcela v poradku, ze napriklad spisovatel napise knihu, nekdo jiny si ji koupi, naskenuje a necha vydavat, pricemz da nizsi cenu, takze puvodni autor, ktery tomu venoval PRACI, za ni nedostane zaplaceno, nebot si lide budou kupovat tu jeho knihu od nekoho jineho?
Znovu opakuji, nemluvim ted vubec o prakticke strance veci, ale o MORALNI strance veci. Moralne Ti to prijde v poradku?
Priklad s nihou se da nahradit cimkoliv jinym, napriklad propalim elektrinu za 1 milion kc, aby muj PC spocital vzorec nejakeho leku, nasledne si lek nekdo okopiruje a bude ho prodavat za par korun, cimz se mi ani nezaplati naklady na vyvoj toho leku - prijde ti toto MORALNE v poradku?

Je to naprosto legitimní a morální. Spisovatel sepíše a prodá vydavateli. Vydavatel vytiskne a prodá spis. Všichni dostali zaplaceno. Majitelé spisu mají právo se spisem nakládat dle svého uvážení.

Aha..Takze jsi do toho pridal prostrednika, ale to nic nemeni.
Majitel vydavatelstvi nakoupil prava na knihu. Vydal to, investoval do toho penize. Prvni clovek si knihu koupi, zitra si necha pretisknout a protoze nemusel platit za prava, vyda ji o polovinu levneji. Lide to budou kupovat od neho, puvodni vydavatel prodal mezi tim par vytisku, a pak uz to od nej nikdo nekoupi. Vse moralne v poradku?
Boze, co je tohle za svet, kde ziju :-(((

To jsou fantasmagorie, protože se to neděje a ani nedělo před "duševním vlastnictvím".
Co se děje je, že na základě "duševního vlastnictví" stát (společnost morálně čistejch duší, vole) násilím vybírá platby za díla, který jsem ani nezkonzumoval a ani bych konzumovat nechtěl.

A hele, malíř namaluje vobraz, já ho vod něj koupím, nechám udělat reprodukce a ty prodám, je to legitimní a morální? A někdo kdo si koupí/dostane reprodukci udělá reprodukci z reprodukce a vybaví si s nima svojí síť hospod, protože se mu líbí a případně je prodá když někdo bude mít zájem, je to legitimní a morální?

To jsou fantasmagorie, protože se to neděje a ani nedělo před "duševním vlastnictvím".

Před "duševním vlastnictvím" bylo to kopírování jaksi náročnější.

A hele, malíř namaluje vobraz, já ho vod něj koupím, nechám udělat reprodukce a ty prodám, je to legitimní a morální?

Pokud ti to ten malíř prodal s tím, že si nepřeje, abys prodával reprodukce, tak to asi (dle mého) legitimní ani morální není.

Ehm...a neco lepsiho tam nemas? To je jako kdybych ti tvrdil, ze se vlastne nemusime bat atomovek, pac za cele tisice let se nejake atomovky pouzily jen parkrat a tak je to zcela zbytecne s nima pocitat. Co na tom, ze pred par stovkami let jeste nebylo technicky mozne atomovku vyrobit. To jako fakt je argument, ze se to nedelo? Btw, ono se to delo, jenom o tom nevis.
Co se tyce prikladu s malirem, pokud tento malir bude pozadovat, aby jeho obraz byla jedina kopie a kdyz si ho koupis, tak ze ho nesmis dale reprodukovat, tak skutecne je to nelegitimni a predevsim nemoralni. Pokud malir rekne, ze si s tim muzes delat co chces, pak neni problem.
Vis, ty, stejne jako spousta idiotu tady a I jinde, se snazis argumentovat tim,ze ja si snad myslim neco, co si nejen ze nemyslim, ale dokonce s tebou souhlasim - coz ti nebrani mi vysvetlovat, ze ted je to spatne - TVL ja to sam psal, ze ted je to spatne a ze s tim zasadne nesouhlasim, jak to ted je.

A mimochodem, ono se to deje I dnes. Sam delam ve firme, kde jsme nacpali miliony korun do shromazdeni nejakych informaci. Tyto jsme pak zpracovali do nejake databaze (predstav si to jako Zlate stranky, napriklad) No a kdyz jsme ji zacali prodavat (rekneme pro zjednoduseni, ze to prodavalo za 10 000kc), tak si nase DVD s daty koupil nejaky "podnikatel", nakopiroval ho (jake mohou byt naklady na 1 DVD) a prodaval ho po 1 000kc.
A zatimco my jsme tech DVD prodali mozna 100, tak tento clovek jich prodal pres 1 000 (a to je jen to , o cem spolehlive vime)
Prijde ti to ZCELA MORALNE V PORADKU???

Tak to jste kokoti, že jste to prodávali, když to stálo tolik peněz, vole. Měli jste to zobchodovat jinak. Ten šikula dal za databázi za miliony jen 10k CZK.
Jo a přijde mi to naprosto morálně v pořádku. Úplně stejně jako když si někdo koupí bezcenný akcie za svoje celoživotní úspory, nebo si půjčí na nesmyslnej úrok, nebo koupí předražený hrnce.

Aha
Ale tak alespon vime, na cem jsme.
V tomto se tedy neshodneme a ja te budu nadale s dovolenim povazovat za zmrdskeho hajzla.
A ukoncil bych nasi diskuzi, nebot dale to jiz nema smysl.

Otázka: Osoba X ti ukradne nějakou (hmotnou) věc a prodá ji osobě Y. Považuješ za morální a legitimní mít možnost přijít k osobě Y a vzít si tu věc zpět? Nebo to morální a legitimní pro tebe není, protože osoba Y ti přece nic neukradla?

To je moc komplexní otázka na odpověď ano/ne.

Komplexní? Na čem by tedy záleželo, zda odpověď bude ano nebo ne?

Za mě, pokud osoba Y věděla, že věc je kradená, ano. Osoba Y se stává spolupachatelem. Věděla totiž, že si věc pořizuje pod cenou a že je to na úkor někoho, kdo na tom tratí, protože byl na začátku řetězce okraden. Zloděj s překupníkem si v podstatě rozdělili lup.

Nedávno jsem viděl film, v němž dvěma postavám byl ukraden automobil, byli to mexičtí přistěhovalci a na tom autě závisela jejich existence, auto pro ně byl výdělečný prostředek. U policie pomoc hledat nemohli, byli v zemi ilegálně, auto však vypátrali a sami si ho ukradli zpět, už přeprodané dalšímu článku v řetězci, od firmy, která se rozprodáváním kradených aut živila. Vtip dpočíval v tom, že, se do auta nemuseli vloupávat, odemkli si ho a nastartovali vlastním klíčem a zkrátka odjeli. Jen se museli vloupat do oploceného areálu a nenechat se odhalit ochrankou a pak nějak projet bránou ale byl to náklaďáček a ten projel hladce. A věděli, že okradený zloděj určitě nebude hledat pomoc u policie.

Komentář nečtu a rovnou ignoruji.

To je jedno, jestli napíšu knihu na trh nebo vymyslím VHS a dám ho na trh. No a? Ano je to morální naučit se to podle toho/okopírovat to a svou prací zase vytvářet další podobný nebo zdokonalený produkt. Producent kopií používá na výrobu svou práci. Je jedno, jestli na trh dá někdo na trh knihu, lék, VHS nebo má nějaký jiný dle svého názoru výlučný záměr. Žádný záměr na trhu není ochráněn před krachem, protože nějaká práce a náklady, které musí někdo zaplatit, protože chci. Žádný záměr na trhu není ochráněn před tím, že si ho jiný vezme za mustr. A v neposlední řadě ta cokoli komukoli zákazníci na volném trhu zaplatí jen to, co jsou ochotni zaplatit. Když uznají, že užitek za utracené peníze (z vykonané práce) je vyšší, než užitek z držení peněz (nevykonání práce a věnování se např. odpočinku). Autor nápadu má šanci (a na volném trhu ničím neomezenou možnost) využít prvotní exkluzivity a třeba prodávat zpočátku za vysokou cenu a mít prvotní vejvar z marže. Dokud mu to situace na trhu dovolí. Má šanci (...) pořídit si a vlastnit nebo nasmlouvat si kapacitu na to, zaplavit tím svět za lidovou cenu a mít vejvar z obratu. V různých oborech jsou navíc diametrálně rozdílné podmínky k provedení toho nebo onoho řešení. Schopnost učit se - zvídavost - je však člověku dána a využívá ji. Je jedno, jestli nějak organizovaně v centrálně řiženém školství nebo zcela volně např. pozorováním okolí. Tuto jeho vlastnost - zvídavost - nelze centrálně zakázat, protože je mu vrozená a bude ji užívat zcela svobodně, pokud mu v tom někdo nebude bránit násilím. Proto se jakýkoli nápad ti okolo nakonec naučí. Až násilí pomine a mnohdy navzdory násilí. Je to přirozené a nelze tomu zabránit jinak, než tím násilím. Nebo víc či míň sofistikovanou hrozbou násilí.

Ja to radsi shrnu, protoze to je spousty slov, ktere vubec nereis to, na co se ptam, no odpoved tam zaznela, a poprosim te pro jisotu o proste ano / ne.
Jak jsem tedy pochopil z toho textu, podle tebe je moralne zcela v poradku, aby kdyz napriklad spisovatel napise knihu, tak si ji kdokoliv mohl vydavat, at uz s uvedenim jmena autora ci ne, aniz by ten puvodni autor z toho cokoliv mel. Prosim ano / ne.
Dekuji.

Ano, kdokoliv komu jí prodal.

Tak to potom mame ZCELA OPACNE moralni hodnoty…
zajimave

Pokud legitimnímu majiteli upíráš vlastnictví tak jistě.

To že Vy upierate ( chcel by ste upierať ) majiteľom ich duševné vlastníctvo vieme, ale komu aké vlastníctvo upiera Szasián?

Aha, to se asi bavime oba o necem jinem.
Ja predpokladam stav, kdy nekdo napriklad napise knizku a neumozni komukoliv jinemu, aby ji bezplatne prodaval dale.
Tedy predpokladam uzavreni takove smlouvy pri nakupu, ktere pro kupujiciho bude mit urcita omezeni.

Lojzo, klasicky jste si do svých podmínek ex post zařadil podmínku další - smlouvu. To je faul.

Ooo nikoliv. Psal jsem to hned na zacatku, akorat jinymi slovy. Psal jsem o situaci, kdy dotycny pozaduje, aby se za ten jeho vytvor platilo.
Samozrejme se muzeme zacit dohadovat asi na 100 postu, jestli jsem to rekl PRESNE takto a nebo malicko jinak a ze vlastne bla bla bla.
A nebo se muzeme bavit o podstate veci.
Takze znova: Autor napise knizku. Chce, aby za kazdy vytisk dostal najeke penize - tak, jak se to dela doted. Je moralni, aby nekdo jiny vzal tu knihu, okopiroval ji, prodaval ji a puvodnimu autorovi nedal ty penize, ktere tento pozaduje?
Pripadne jiny priklad: Autor napise knihu a preje si, aby ji vydavalo pouze to a to nakladatelstvi. Je moralne v poradku, aby nekdo jiny sel a zacal ji vydavat take, ac si to autor nepral? A to I za situace, kdy by mu z toho daval nejake penize, klidne…

Jasně. Nepřesně jste to napsal a já tomu nerozuměl.

Autor může chtít, co chce. Autor čehokoli. Je zcela lhostejné, jestli je to kniha, nový výrobek, nějak speciální obchodní plán. Může požadovat, co chce. Pokud s někým neuzavřel smlouvu, má smůlu. Jakýkoli nápad může kdokoli okoukat - okopírovat a používat. Mohu si přát, co chci, ale můj nápad/podnikatelský plán může okopírovat kdokoli. Tečka. Není to nic nemorálního.

Vzácný zdroj je běžný ekonomický termín. Je to takový zdroj, kterého když část ovládnu (jedno jak), ostatní už mají k ovládnutí o to méně.
- Takže vzduch je vzácný zdroj; protože když ho vdechnu, ostatní ho mají k dýchání o to méně.
Dámy a pánove, je to tady: Fiala začal předefinovávat ekonomické termíny!

No...imho skutecne vzduch je docela vzacny zdroj :-)

Ano, to je pravda. Vzduch je vzácný zdroj. Písek je taky vzácný zdroj. Jen děláš,že to nechápeš.

Wikipedie: Opakem vzácných statků jsou volné statky. Je jich v daném prostředí více, než jsou lidé schopni spotřebovat a tedy nejsou za ně ochotni zaplatit. Volné statky ale stále můžou být užitečné. Jako příklad se nejčastěji uvádí vzduch v atmosféře, nebo písek na poušti.
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vz%C3%A1cnost

Volné statky mohou být vzácné. Např. neobjevená netěžená ložiska nerostných surovin. Nebo ložiska přírodních zdrojů, jejichž využití ještě nebylo objeveno nebo vynalezeno.

Hovořil jste o vzácném zdroji jako o EKONOMICKÉM termínu: Vzácný zdroj je běžný ekonomický termín. Teď říkáte, že volný statek je nevlastněný, nezabraný statek, což je POLITICKÝ pojem. To jsou dvě různé dvojice: volný x vzácný statek v ekonomii a volný x zabraný zdroj v politice. Takže buď tyto dvě dichotomie nerozlišujete, a tudíž nerozlišujete ani ekonomii a politiku, nebo neznáte/nechápete koncept volného statku v ekonomii, anebo obojí.

Pokud chceme být v obhajobě svobody konzistentní a vyhnout se jakékoliv arbitrárnosti, tak si nemůžeme z konceptu vlastnictví vybrat pouze část a jinou část odvrhnout.

Pár otázek na DominikH, hlavně k té arbitrárnosti a konzistenci:

Jak budete konzistentně a nearbitrárně řešit problém, že vynález vynaleznou 2 lidi nezávisle zhruba ve stejné době ale jeden z nich si ho stihne, víceméně ale náhodou, na patentovém úřadu zaregistrovat dřív?

Jak budete konzistentně a nearbitrárně řešit problém, když je realizace nějakého technického řešení na spadnutí, protože vědeckotechnický vývoj tím směrem pokročil a pracuje na něm současně více skupin, takže víceméně podobné řešení by v krátké době nalezlo více subjektů, že první, co si první řešení patentuje, bere vše a ostatní ostrouhají? Ač do toho již vložili hodně prostředků, které se jim cizí patentovou ochranou zmaří?

Jak poznáte, že druhý člověk chráněný vynález patentem okopíroval a nevynalezl ho nezávisle? Možné to je ale patentové právo toto vůbec zohlednit neumí, viďte?

Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem, vzhledem k možnosti nemonopolního, řekněme komunitního rozvoje, což by se zas mohlo brát za veřejný zájmem proti individuálnímu zájmu majitele patentu? Máte tedy dva zájmy, aby vynálezce bavilo vynalézat a něco z toho měli ale také aby se následně vynález rychleji rozvíjel. Jak je nearbitrárně uvedete v soulad? Kde je mezi nimi hranice a z čeho plyne?

Jak nearbitrárně zvolíte, které produkty duševní práce mají pod ochranu duševního vlastnictví spadat a které ne? Protože to je současný stav ale nyní určen naprosto arbitrárně. Vy argumentujete nearbitrárností. Tak bych ji rád viděl i zde.

Protože u fyzického vlastnictví ani jeden nastíněný problém s konzistencí či nutnosti arbitrárně volit parametry nemáte. Děkuji.

Presne ako pri homesteadingu, tam konkrétny voľný pozemok tiež získa do vlastníctva ten ktorý ho prvý obsadí. A nikoho z ankapistov nebude trápiť že akú námahu vynaložili jeho pomalší konkurenti.
A keď argumentujete arbitrárnosťou tak práve rozhodnutie chrániť vlastníctvo iba niektorých statkov ( čiže neuznávať duševné vlastníctvo ) je tiež arbitrárne. Prečo duševné vlastníctvo nechcete chrániť a kryptomeny, ktoré sú tiež nehmotné áno?

Jenže ten, kdo pozemek neobsadí, o žádnou vynaloženou práci nepřijde. On nezasel, neobdělával a nepřijde o úrodu. On pozemek neudržoval a nikdo mu ho následně nevzal s tím, že patří kolektivu a tedy ho teď chvíli zas chce užívat on. U duševního vlastnictví je problém, že nepoznáte, co je co a co využívat můžete a co nemůžete, takže neustále a u všeho máte riziko, že někdo přijde a bude chtít poplatek za to, že jste se nějak zachoval a on Vám může dokazovat, že na to má někde registrovaný monopol, že může jenom on, protože ho to napadlo jako první. Aby nedošlo ke zjevným absurditám, které jsou zřejmé pro všechny a nemusíte nikomu vysvětlovat, že jde o absurdity, musíte někde nastavit arbitrární hranici. To u materiálního vlastnictví nemusíte. Proto materiální vlastnictví je konzistentní, duševní není. Tam nekonzistenci musíte řešit arbitrárním nastavením hranic.

1. Ako že nepríde o vynaloženú prácu? A čo ten pozemok prišiel ku nemu? Nemusel ten neúspešný záujemca nakúpiť náradie, osivo, plot a pod. a to všetko priviezť na miesto svojho predpokladaného pozemku?
2. Nie je od Vás nekonzistentné že riešite straty pomalších vynálezcov a pritom si neuvedomujete že ak zrušíte duševné vlastníctvo tak NIKTO z vynálezcov zo svojich paralelných vynálezov nemusí mať žiaden zisk? Ale na ich úkor možno zarobí niekto kto sa ani nepokúšal daný vynález vyskúmať?

On nevěděl, že tam ten pozemek bude. On ho musel nejdřív objevit a rozhodnout se, jestli ho chce využívat. Pokud tam pozemek byl ale už využívaný někým jiným, tak pro dotyčného jako by tam nebyl (leda že by s dotyčným uzavřel kontrakt o prodeji). Ale může využívat jiný, dosud nevyužívaný pozemek. Neboli, dokud pozemek skutečně nezačne využívat, ztráty žádné nemá. Nemohl počítat s tím, že pozemek tam bude, nevěděl o něm. Mohlo tam být moře, spálená krajina, kráter, cokoliv, co by mu ve využívání bránilo. Osivo si berete až tehdy, máte-li ho kde zasít. Nejdřív se osidluje pozemek a pak teprve se shání osivo.

To máš ozaj tak slabú predstavivosť že si nevieš predstaviť že sa ku tomu istému neobsadenému pozemku vyberú nezávisle na sebe 2 rôzni ľudia ( alebo 2 skupiny osadníkov ) a jeden tam príde skôr? Čo vymýšľaš more na pevnine alebo "zmiznutý" pozemok. No rovnako hlúpo môžem argumentovať aj ja, že vynález ktorý už niekto patentoval už pre ostatných vynálezcov akože neexistuje. A môžu vynachádzať niečo iné, dosiaľ neobjavené.
A to čo tvrdíš o osive je v rozpore s ankapistami presadzovanou Lockeho definíciou homesteadingu, že pozemok je tvoj až keď ho zveľadíš, z čoho vyplýva že ak prídeš ku nejakému pozemku s holými rukami tak ho nemôžeš prehlásiť za svoj.

Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem
- Jak nearbitrárně určíte, jak si člověk může houmstedovat les?

+1

Nechám to na trhu.

Což znamená? Něco konkrétnějšího? Zpravidla se rozepisujete, takže teď to vypadá, že nevíte, a tak jste zatáhl za záchrannou frázi… Aby bylo jasno: Trh je soubor dobrovolných směn. Takže na trhu můžete nechat koloběh vlastnických práv. Když se říká, že poskytování něčeho zajistí trh, neznamená to, že ten koloběh peněz sám o sobě něco zajistí, ale že přivábí lidi, kteří budou nabízet vyřešení problému, aby se do koloběhu mohli zapojit.
Teď mějme prales, před ním stojí tisíc lidí a každý z nich si chce pochopitelně zabrat co nejvíc. Vyvstává otázka: Jak nearbitrárně určit, kolik si každý může zabrat? A jak to může vyřešit trh? Trh s čím?

Tak ono "nechám to na trhu" není nic jiného než jeho arbitrární volba pravidel, jak by se to mělo určit. Nyní bude následovat fáze, kdy se pokusí vylhat z toho, že je to jeho arbitrární volba. Toto vylhávání většinou probíhá tak, že začne tvrdit, že tato pravidla mají všichni (proto to nemůže být jeho arbitrární volba - volí tak všichni). Skutečnost, že většina lidí volí jinak, pak vysvětlí logickým faulem, že ti, co volí jinak, si arbitrárně přidali navíc pravidlo, že ta "společná" pravidla neplatí. Vyvracet mu to je marné a ztráta času, indoktrinace je u něj tak silná, že věří, že tam logickou chybu nemá.

Skutečnost, že většina lidí volí jinak...
A co je pro Vás jinak? A jste si jist, že moje dělaní na „tak“ a „jinak“ je týž jako to Vaše? Mě by to totiž velmi zajímalo, protože já v mé větě (obsahující 4 slova, takže je zajímavé, co všechno jste z ní vyčetl :-D) nic nedělím a dělit nechci. Takže nějspíš tu vyvracíte jen své zcestné představy. Chtěl jste mlčet, tak je lepší, když budete i nadále mlčet a nespamovat tu v debatě, které nerozumíte. Nebo se mě zeptejte přímo, jestli na to máte koule. Ty od jisté doby evidentně nemáte.

Bože, ty jsi tak blbý, že to svět neviděl! Tím, že jsi určil, že by něco být něco zvoleno "tak" (v tvém případě trhem), jsi nutně zvolil, že to nemá být určeno "jinak".

Kdybys měl alespoň koule si to přiznat, místo vymýšlení větších a větších sraček, aby ses nemusel podívat pravdě do očí.

Tedy netržně? OK ale zde se bavíme, jestli je nutno pravidla pro to, co je fyzické vlastnictví, arbitrárně určovat. Pokud se lidi budou chovat tržně, tak netřeba. Pokud netržně, tak jim někdo netržní pravidla vnutí proti jejich vůli ale z toho ještě neplyne, že je to nutno. Protože lidi by si uměli spravovat své vlastnictví i tržně a k tomu navíc bez pocitu, že jim někdo něco vnutil proti jejich vůli.

Jste úplně mimo, tak tu nespamujte a nezaplevelujte tu debatu, nerozumíte ji, máte zcestnou logiku a ještě tu lidi napadáte osobně. Nikde jsem nepsal, co mi vnucujete, že se lidi nemohou chovat netržně. Takže jste si v prvním příspěvku tady vyvracel svoje vlastní fantasmagorie. Ale co já s tím? Téma je jiné. A Váš odhad toho, co si myslím, je také chybný. A děláte to opakovaně.

jestli je nutno pravidla pro to, co je fyzické vlastnictví, arbitrárně určovat

Pokud to není třeba určovat, proč ty pravidla tedy určuješ? Já vím, jsi indoktrinován, takže si nejsi schopen uvědomit, že je určuješ, což je smutné, ale je to tak.

Pokud se lidi budou chovat tržně, tak netřeba.

A existuje možnost, že by se mohli chovat netržně? Pokud ano, pak i současné státem určené vlastnictví bylo vlastně určeno tržně. A pokud se lidé mohou chovat i netržně, tak kdo arbitrárně určil, co je to "chovat se tržně"?

A Váš odhad toho, co si myslím, je také chybný.

Ty hlavně moc nemyslíš, jinak by z tebe nelezly takové blbosti. Naivně se domníváš, že pokud arbitrárně určíš pravidla, na základě kterých se mají určit nějaká další pravidla, tak že můžeš říct, že ta další pravidla nebyla určena arbitrárně. Stejně tak by totiž etatisté mohli říct "necháme to na demokracii" a následně se tvářit, že ta odhlasovaná pravidla už nejsou arbitrárně zvolena.

K první otázce: Neurčuju. Že to nedokážete pochopit, Vaše věc. Jestli si myslíte, že něco určuju, tak byste měl také být schopen napsat, co je to za pravidlo. Jelikož já žádné takové neformuloval.

Ke druhé otázce: Existuje. A také se tak chovají. Ptáte se, jako byste nečetl moji předchozí odpověď. Psal jsem to.

Pokud ano, pak i současné státem určené vlastnictví bylo vlastně určeno tržně.

Nutně ne, to záleží, jakým způsobem se stát ke svému vlastnictví dostal. Pokud třním, tak je určeno tržně (pozná se třeba tak, že stát má nabývací smlouvu), pokud netržně, tak tržně určeno není. Ale to není pravidlo, to je tautologie. Resp. jen jste něco, co dokážete odpozorovat, pojmenoval.

Naivně se domníváš, že pokud arbitrárně určíš pravidla, na základě kterých se mají určit nějaká další pravidla, tak že můžeš říct, že ta další pravidla nebyla určena arbitrárně.

To už je Vaše konstrukce. Co je mi ale do Vašich slaměných panáků? Ty jsou Vaše, mě s nimi neotravujte.

Neurčuju. Že to nedokážete pochopit, Vaše věc.

Určuješ, jen jsi příliš zaslepen, takže to nejsi schopen vidět.

Jestli si myslíte, že něco určuju, tak byste měl také být schopen napsat, co je to za pravidlo. Jelikož já žádné takové neformuloval.

Zformuloval! Přece to, že něco má být určeno trhem! Plus ta pravidla, co to znamená určit něco tržně.

Nutně ne, to záleží, jakým způsobem se stát ke svému vlastnictví dostal. Pokud třním, tak je určeno tržně

To to pořád nedokážeš vidět!? Když říkáš, že něco necháš určit trh, tak zároveň říkáš, že arbitrárně určuješ mantinely lidského chování v jejichž rámci se má něco rozhodnout!

To už je Vaše konstrukce. Co je mi ale do Vašich slaměných panáků? Ty jsou Vaše, mě s nimi neotravujte.

Ne, to nejsou mí panáci. Ty tvrdíš, že necháš rozhodnout trh, pak tvrdíš, jak se musí lidé chovat, aby to bylo tržní rozhodnutí a nakonec slepě prohlásíš, že jsi nic neurčil. Takže ne, žádní slamění panáci, ale tvá zaslepenost!

Viz předchozí příspěvek. Tam jsem vyjasnil rozdíl mezi tím, co je pravidlo chování a co je definice pojmu.

Bože můj, ty jsi fakt indoktrinovaný, že to bolí. Definuješ, že je to tržní chování, fajn, to je definice. Ve chvíli, kdy prohlásíš, že něco se má určit tržním chováním, tak to už je pravidlo!

Já nic takového neprohlásil. Vlastnictví lidi mění tržně i netržně. Jen se každé jinak nazývá. To první je například homesteading nebo koupě, to druhé je například krádež (znárodnění, ...). Rozumíme si? Jde o definici pojmů. Nikoliv o určování pravidel chování.

Já nic takového neprohlásil.

Ne? https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41541

Nechám to na trhu je něco jiného, než prohlásit, že se má něco určovat tržním chováním. Nechám to na trhu znamená, že pokud budou lidi nějaké nevyužívané pozemky osídlovat tržně, bude to homesteading. K netržnímu osidlování jsem se nijak nevyjadřoval. A z mé věty ani nevyplynulo, že se takhle lidi nemají chovat a ani že se tak nemohou nebo nebudou chovat (jak jste mi vložil do úst v prvním příspěvku tady). Takže klid. Neposouvejte významy a nepřekrucujte mé formulace.

Byla ti položena otázka: "Jak nearbitrárně určíte, jak si člověk může houmstedovat les?"
Tvá odpověď byla: "Nechám to na trhu."
Nyní tvrdíš: "Nechám to na trhu znamená, že pokud budou lidi nějaké nevyužívané pozemky osídlovat tržně, bude to homesteading."

Kruh se uzavřel, arbitrárně jsi určil, že člověk může homesteadovat pouze tržním osidlováním. Tvá demagogie spočívá v tom, že že slovo homesteadovat je tu použito dvakrát a pokaždé v jiném smyslu. Szaszián chtěl zřejmě vědět, jak nearbitrárně určíš, jak si člověk může přivlastnit/získat do vlastnictví les. Při tom použil slovo homesteading. Ty jsi určil pravidla, za kterých je může homesteadovat les, ale v rámci svého vylhávání, jsi tvrdíš, že jsi žádná pravidla neurčil, že jsi pouze definoval pojem v otázce.

arbitrárně jsi určil, že člověk může homesteadovat pouze tržním osidlováním.

Ne! To je definice. Abychom o něčem mohli hovořit, musíme to mít definováno. Ale to je jen pojem. Definicí neurčuju, co člověk může a co nemůže. Definicí určím, co se jak jmenuje.

Ne! To je definice. Abychom o něčem mohli hovořit, musíme to mít definováno. Ale to je jen pojem. Definicí neurčuju, co člověk může a co nemůže. Definicí určím, co se jak jmenuje.

Na otázku, jak budou lidi homesteadovat jsem odpověděl, že to určovat nebudu a že to nechám na trhu.

Co teda určí ten trh? Jak trh může určit, jak lidé budou homesteadovat, když tou definicí jsi homesteading pevně určil a nic k určování tam už není!?

Já neříkám, že trh něco určí. Takže otázka co určí trh mi nedává smysl. Lidi zkrátka přijdou někam, kde nikdo před tím nebyl a osidlují krajinu, kterou před tím nikdo nevyužíval. Výsledek je, že ji budou využívat. Pokud při tom nikdo nikomu nevnutí netržní transakci, tj. nevtrhnou tam například s armádou a nepodrobí si předchozí obyvatele, nazývá se to homesteading (podle definice). To, že někam přijdu a začnu využívat pozemek znamená, že jsem ho získal tržně. Tržní cena byla nulová. Věci, jejichž vlastnictví si nikdo nenárokuje, mají totiž nulové protiplnění vzdání se vlastnictví ve prospěch nabyvatele. Sice se to tak běžně mezi lidmi neříká, že jsem pozemek koupil od nikoho za nulovou cenu ale pro matematicky erudovaného člověka by takováto abstrakce neměla dělat žádný problém. jestli ano, tak stačí říct a já se to mohou pokusit přeříkat méně abstraktně.

Szaszián: "Jak nearbitrárně určíte, jak si člověk může houmstedovat les?"
Marťan dříve: "Nechám to na trhu."
Marťan nyní: "Já neříkám, že trh něco určí."

Běž spát, kravin jsi už dnes napsal více než dost. Dobrou noc.

Demonstrujete tou posloupností vlastní neschopnost pochopit psaný text. Ale co já s tím? Pouze jsem odpověděl na otázku „Jak určíte...“ že nehodlám nic určovat. Protože nic určovat u homesteadingu není třeba. Po desáté už Vám to tu opakovat nebudu.

Pouze jsem odpověděl na otázku „Jak určíte...“ že nehodlám nic určovat.

Ne, řekl jsi, že to určení necháš na trhu!

Protože nic určovat u homesteadingu není třeba.

Pokud není třeba nic určovat, tak co jsi teda chtěl nechat určovat ten trh?

Snad to lépe pochopíš, když na tvou otázku "Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem?" odpovím v duchu tvé demagogie. My to určovat nebudeme, bude to součástí definice.

Tak tu definici napište. A můžeme porovnat, kdo v ní má arbitrárně nastavené parametry a kdo nemá.

Celá ta tvá definice je arbitrární, co na tom chceš porovnávat? Maximálně můžeme diskutovat, proč jsi natolik zaslepený, že si to nedokážeš přiznat.

Tak napište svou definici patentu, kde definujete tu dobu. Ať je Váš argument komplet a neargumentujete tu jen stylem „mohu Vám na to napsat tento argument“. Pokud ho máte, tak ho napište a uvidíme. Pokud nemáte, tak mlčte, protože nemáte k tématu co říct.

Co to zase zkoušíš za sračky? Nejsi chopen abstraktně myslet? Tak třeba 20 let. Stačí?

A proč 20?

Protože jsem to tak definoval. Proč ty homesteading definuješ tak, jak ho definuješ, a ne jinak?

U homesteadingu není na výběr, každý ho musí definovat takto, pokud chce definovat tutéž věc (osidlení pozemku, který nikdo nevyužívá). To proto, protože tam není žádný volitelný parametr. Kdežto Vy k definici patentu potřebujete mít parametr, jehož hodnotu nemáte z čeho jednoznačně odvodit.

Proč 20?

>„Protože jsem to tak definovatl“

Proč jste to definoval právě takto?

Na tuhle otázku já u homesteadingu odpovídat nemusím, jelikož v té definici žádná volba není.

Předpokládám, že to budete zpochybňovat, jak je Vašim zvykem, tak aby byla diskuse efektivnější, rovnou Vám tu napíšu, abyste si podobně porovnal definici záporného čísla a definici velkého čísla. U té první nemáte na výběr. U té druhé by se 10 z deseti matematiků takové definici nejspíš neshodlo, kdežto s definicí záporného čísla problém nemají. Přemýšlejte, proč. Pak Vám dojde, proč patent nelze bez arbitrárně nastavených parametrů definovat (lze ale povede to k absurditám, že budou všichni na světě platit potomkům Pythagorase, kdykoliv použijí Pythagorovu větu) kdežto homesteading v pohodě lze, jelikož tenhle principiální problém nemá.

U homesteadingu není na výběr, každý ho musí definovat takto, pokud chce definovat tutéž věc (osidlení pozemku, který nikdo nevyužívá).

U mé definice také není na výběr, každý to musí definovat takto, pokud chce definovat tutéž věc. Kdyby to definoval jinak, definoval by tím už něco jiného.

Předpokládám, že to budete zpochybňovat, jak je Vašim zvykem, tak aby byla diskuse efektivnější, rovnou Vám tu napíšu, abyste si podobně porovnal definici záporného čísla a definici velkého čísla

Jenže tvá definice je podobná spíše té definici velkého čísla, protože hlavním účelem tvé definice je volba toho, co a jak si může kdo přivlastnit. A to se každý pokusí definovat trochu jinak. Díky tvé indoktrinovanosti a totální zalepenosti to však nejsi schopen vidět ...

U té druhé by se 10 z deseti matematiků takové definici nejspíš neshodlo, kdežto s definicí záporného čísla problém nemají.

Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.

>U té druhé by se 10 z deseti matematiků takové definici nejspíš neshodlo, kdežto s definicí záporného čísla problém nemají.

Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.

Podle mého, matematici se spíš shodnou na tom, že žádná speciální definice výhradně pro číslo 20 není potřeba. A to číslo definují společně se všemi přirozenými čísli naráz. Protože toto číslo nemá žádnou speciální vlastnost, kterou by se lišilo od všech ostatních čísel. Právě ta výhradní vlastnost by byla zajímavá a to teprve by stálo matematikům za definici. Podobnou, jako je třeba svou výjimečnou vlastností definováno číslo 0, 1, e nebo Pí. Ale zřejmě nemáte ten správný cit pro zobecňování vlastností v matematice, tak beru příklad zpět, příště matematiku nechám být a budu volit spíš nějaký praktický příklad ze života.

To, že definují ty čísla nejednou, neznamená, že v rámci té hromadné definice nedefinují číslo 20 jedním konkrétním způsobem. Takže kdybys měl cit pro logiku, tak bys to chápal a nepsal bys takové hloupé komentáře.

Podívej, já chápu, že jsi totálně indoktrinovaný a zaslepený, takže to tvá mysl nedokáže přijmout, ale volba lhůty 20 let je stejně arbitrární jako tvá volba, co kdy a jak si lze přivlastnit.

U mé definice také není na výběr, každý to musí definovat takto, pokud chce definovat tutéž věc. Kdyby to definoval jinak, definoval by tím už něco jiného.

Takže patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent a s dvacetiletou je? Proč? Proč zrovna pro toto číslo? Takový problém já nemám. Protože znárodnění není homesteading, protože to není osidlování nevyužívaného pozemku, což je to, co jsme chtěli definovat. Ale co je za vlastnost u tvého patentu s 20 lety, která není přítomná u 19 let, kromě toho, že se to liší o rok?

Jenže tvá definice je podobná spíše té definici velkého čísla, protože hlavním účelem tvé definice je volba toho, co a jak si může kdo přivlastnit.

Volím tu definici, to jinak nejde než ji volit ale není v ní žádný volitelný parametr pro to, co chci tou definicí vystihnout. Kdežto v tvé je. Jako u toho záporného čísla. Kdežto budu-li definovat, co je velké číslo, tam mám libovůli kolik je „velké“, protože to je pro každého něco jiného. Zápornost je pro každého stejná, je to relace, která říká menší než nula. Což je principiální vlastnost, dělící celá či reálná čísla na disjunktní množiny s protichůdnými vlastnostmi. Zvolil-li bych místo nuly třeba jedničku, toto už mít nebudu. Takže chci-li vystihnout zápornost, nemám jinou volbu na výběr.

Já si myslím, že matematici se schodnou na tom, jak se definuje číslo 20.

A čím je to číslo zajímavé v porovnání s číslem 19? Protože v mé definici je zajímavé, když osídluju pozemek, který nikdo nevyužívá. Třeba v tom, že s nikým nemusím jednat, dohadovat smlouvu a také je jisté, že nikoho tím činem nepoškodím, protože tam nikdo není. Resp. nikdo jiný o ten pozemek nemá zájem, jelikož by už pozemek nebyl volný.

Podívej, já chápu, že jsi totálně indoktrinovaný a zaslepený, takže to tvá mysl nedokáže přijmout, ale volba lhůty 20 let je stejně arbitrární jako tvá volba, co kdy a jak si lze přivlastnit.

Právě že není. Zaslepenost je myslet si opak. Pozná se to tak, že nedokážeš odpovědět, proč zrovna 20 a proč ne 19 a jaká vlastnost u 20 je a u 19 už není, aby to nemohl být také patent. Kdežto já u mé definice všechny její atributy takto odůvodnit dokážu. Proč třeba není homesteading, kdyby se na území nacházely osoby, které pozemek využívaly. Jestli si myslíš, že tvá definice něco tou dvacítkou vystihuje, co devatenáctka nevystihuje, sem s tím! A nikoliv pouze prázdné keci, že to tak je. Takže? Žádné další keci o mé zaslepenosti ale důkaz o tvé nezaslepenosti a sem s tou vlastnosí, co z definice u 20 dělá patent, kdežto u 19 to patent není.

Takže patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent a s dvacetiletou je? Proč?

Ne, patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent s dvacetiletou dobou vypršení. To snad musí chápat někdo, kdo je v logice tak mizerný jako ty!

Proč zrovna pro toto číslo? Takový problém já nemám.

Ale máš, jen jsi zaslepený a nevidíš to. Také ses musel například arbitrárně rozhodnout, že k homesteadování stačí, že tam dotyčný přijde. A ne třeba (jak tu bylo zmíněno) jak se rozhodl Locke, že je nutné přijít a nějak pozemek zvelebit. Tvá argumentace pouze je, že pokud bys to definoval jinak, už by to nevyjadřovala to, jak jsi to definoval. No a stejně tak pokud to já definuji jako 19 let, už by to nevyjadřovalo 20 let, to je naprosto stejná argumentace.

Protože znárodnění není homesteading, protože to není osidlování nevyužívaného pozemku

To je argumentace kruhem. Ty říkáš, že znárodnění není homesteading, protože ho chceš definovat tak, aby to homesteading nebyl, a proto musíš homesteading definovat takto. Schéma tvé argumentace je totiž toto: Pojem P musíme definovat jako X, protože kdybychom ho definovali jako Y, tak by pojem P neznamenal X. Takže já, pokud chci něco definovat jako 20 let, také nemám jinou možnost, protože kdybych to definoval jako 19, už by to nebylo 20!

Volím tu definici, to jinak nejde než ji volit ale není v ní žádný volitelný parametr pro to, co chci tou definicí vystihnout.

Stejně tak já nemám jinou možnost, pokud chci definicí vystihnout, že něco má být 20 let. Protože i ty snad chápeš, že 19 není totéž co 20!

Kdežto v tvé je.

Není, pokud to definuji jako 19, už to nebude 20!

Třeba v tom, že s nikým nemusím jednat

Tak já také nemusím s nikým jednat o tom, kolik je dvacet! Pokud by ale už šlo o jednání, co a kdy si lze přivlastnit, tam už s ostatními jednat musíš, protože na to jaksi už z principu různí lidé mají různé názory. Tvé prohlášení, že ty o tom jednat nemusíš, není dané realitou, ale tvým politickým přesvědčením. Protože tvůj argument je asi tak stejný, jako by někdo tvrdil, že když něco vymyslí jako první, tak je ta myšlenka jeho a nemusí o tom s nikým jednat a nikoho tím nepoškodil, protože když je první, tak tu myšlenku ještě nikdo nemá, takže tím nemohl být ani nikdo poškozen!

Právě že není. Zaslepenost je myslet si opak. Pozná se to tak, že nedokážeš odpovědět, proč zrovna 20 a proč ne 19 a jaká vlastnost u 20 je a u 19 už není, aby to nemohl být také patent.

Ale já na to odpovědět dokážu a odpovídám na to stejně jako ty, tj. když to bude 19, tak už to nebude vyjadřovat to, co jsem tím chtěl vyjádřit, protože já chtěl vyjádřit 20. Takhle totiž ty vysvětluješ, proč nemůžeš homesteading definovat jinak!

Kdežto já u mé definice všechny její atributy takto odůvodnit dokážu.

Odůvodňuješ to pouze tak, že tvrdíš, "kdybych homesteading nevyjádřil jako X, nevyjadřoval by X, proto ho musím vyjádřit jako X". Proto já musím tu dobu definovat jako 20, protože kdybych jí definoval jako 19, nebylo by to 20. To je naprosto stejně validní argument, protože jiné odůvodnění, ne toto, ty nepoužíváš.

Takže? Žádné další keci o mé zaslepenosti ale důkaz o tvé nezaslepenosti a sem s tou vlastnosí, co z definice u 20 dělá patent, kdežto u 19 to patent není.

Nemohu za to, že jsi prostě zaslepený pablb. To je jako bych se tě pořád dokola ptal, co je tou vlastností, která z homesteadingu dělá nabývání majetku, kdežto u jinak znějící definice by už o nabývání majetku nešlo. Pokud tu definici upravím tak, že lze homesteadovat pozemek, který nikdo nevyužívá, tak už to nebude definice získávání majetku? Proč? Jediné tvé vysvětlení je, že pak už by to nebyl homesteading takový, jaký chceš ty. No a stejně tak někdo pokud chce 20, nemůže tam mít 19. Ale nečekám, že to při míře své zaslepenosti dokážeš pobrat, natož mít koule si to připustit.

Ne, patent s devatenáctiletou dobou vypršení už není patent s dvacetiletou dobou vypršení. To snad musí chápat někdo, kdo je v logice tak mizerný jako ty!

Ale moje logika není až zas tak mizerná (na rozdíl tedy od Vaší), abych nepostřehl, že Vy máte v tom případě N možných definic patentu, kde N je přirozené číslo. A to ještě když se omezíte na celočíselné roky, jinak mnohem víc. A v chování lidí žádné takové číslo nepozorujete. U mé definice je to jinak. Já pozoruju nějaké chování a to nějak nazvu a řeknu, že je to homesteading. A nepotřebuju k tomu uměle volit nějaké číslo navíc, protože se mi zrovna takové líbí, jako to máte Vy. Proto Vaše definice je umělá a nutně arbitrární (ten parametr, u něhož nedokážete říct, z čeho plyne). Já tam nic takového nemám.

Také ses musel například arbitrárně rozhodnout, že k homesteadování stačí, že tam dotyčný přijde.

Ne, to není moje rozhodnutí, to je definice pojmu, který popisuje nějaké chování, které pozorujeme. Nerozhodnul jsem se. Jen jsem něco, co tu už je, pojmenoval. Kdežte Vy těch 20 let nikde v chování lidí nevypozorujete, nebo jo? Asi ne, jinak byste napsal, proč 20 let a ne jinak.

To je argumentace kruhem. Odůvodňuješ to pouze tak, že tvrdíš, "kdybych homesteading nevyjádřil jako X, nevyjadřoval by X, proto ho musím vyjádřit jako X". Proto já musím tu dobu definovat jako 20, protože kdybych jí definoval jako 19, nebylo by to 20. To je naprosto stejně validní argument, protože jiné odůvodnění, ne toto, ty nepoužíváš.

Vemte moji definici jako že nějaké chování nazvu pojmem, který dosud neexistoval. A teď si to po sobě přečtěte ještě jednou dejte si okamžitě sám facku za mizernou logiku, abyste si to pamatoval a tohle na mě už víckrát nezkoušel. Triviality Vám vysvětlovat nechci, na to nemám čas.

Stejně tak já nemám jinou možnost, pokud chci definicí vystihnout, že něco má být 20 let.

Máte. Já chtěl po Vás definici patentu, nikoliv definici patentu na 20 let. Těch 20 let jste si zvolil sám. A neumíte mi odůvodnit, proč zrovna takto.

Otázka je stále stejná ale jak u blbejch: Proč nemůže být také patent s dobou 19 let? Jestli může, tak máte arbitrární možnosti a musíte vybrat některé, chcete-li pojem patent zavést a prosadit, aby se podle něj společnost řídila ale nedokážete říct, která definice je lepší než druhá. Kdežto já nemusím, já jen mojí definicí pojmenovávám něco, co už tu je.

Nenapsal jsi nic rozumného, zase jen tunu sraček s chybnou logikou. Nemám teď ale čas ti to vysvětlovat. Tak se zatím omezím na dotaz: Kolikrát v životě jsi pozoroval homesteading?

Otázka je stále stejná ale jak u blbejch: Proč nemůže být také patent s dobou 19 let?

Taková definice může být, ale byla by to jiná definice, která by definovala jiné chování! To jsi tak blbý, že to nechápeš? Když pozorujeme, že někdo chce tu lhůtu 20 let, tak nemůžeš dát do té definice 19 let, to by neodpovídalo tomu, co pozoruješ!

Tak stručně, byť tu budou asi perly sviním.

Ale moje logika není až zas tak mizerná (na rozdíl tedy od Vaší), abych nepostřehl, že Vy máte v tom případě N možných definic patentu, kde N je přirozené číslo.

Pokud chceš definovat dobu jako dvacetiletou, tak nemáš na výběr N možných definic, ale jen jednu!

U mé definice je to jinak. Já pozoruju nějaké chování a to nějak nazvu a řeknu, že je to homesteading.

A já pozoruji, že někdo tu dobu chce dvacetiletou, a to nějak nazvu. Proč s tím máš pořád takový problém?

A nepotřebuju k tomu uměle volit nějaké číslo navíc, protože se mi zrovna takové líbí, jako to máte Vy.

Ne, ty zase potřebuješ uměle zvolit, jaký způsob nabývání majetku se ti zrovna líbí.

Proto Vaše definice je umělá a nutně arbitrární (ten parametr, u něhož nedokážete říct, z čeho plyne). Já tam nic takového nemám.

Ale máš! Však ty také nedokážeš říct, proč sis vybral zrovna takové způsoby a ne jiné. Jediné tvé vysvětlení bylo, že kdyby sis vybral jiné, tak by ta definice nepopisovala to, co ty chceš. A u mne je to stejné, když zvolím jiné číslo, nebude to popisovat to, co chci. Co na tom nechápeš?

Ne, to není moje rozhodnutí, to je definice pojmu, který popisuje nějaké chování, které pozorujeme.

A to, že někdo chce dobu 20 let jako nepozorujeme?

Kdežte Vy těch 20 let nikde v chování lidí nevypozorujete, nebo jo?

Možná tě to šokuje, ale takoví lidé existují.

Vemte moji definici jako že nějaké chování nazvu pojmem, který dosud neexistoval.

Totéž platí pro tu mou a přesto s ní máš nějaký mentální problém.

Máte.

Nemám, pokud má ta doba být 20 let, tak tam opravdu nemohu dát 19 let. To snad musíš chápat i ty, i když máš s logikou takové problémy.

Já chtěl po Vás definici patentu, nikoliv definici patentu na 20 let. Těch 20 let jste si zvolil sám. A neumíte mi odůvodnit, proč zrovna takto.

Ne, chtěl jsi "definici patentu, kde definujete tu dobu" a přesně to jsi dostal. Tys také napsal definici homesteadingu podle sebe a ne třeba podle Lockeho a nedokážeš vysvětlit proč. Jen opakuješ, že kdyby to bylo podle Lockeho, nebylo by to tak, jak to chceš mít definované ty, protože by to definovalo jiné chování. No a s tou dvacetiletou lhůtou je to naprosto totéž. Proč tam není jiné číslo? No protože jiné číslo by nevyjadřovalo to, co chci definovat.

Komentáře ke zbytku tvých hovadin jsem už napsal.

Pokud chceš definovat dobu jako dvacetiletou, tak nemáš na výběr

Otázka ale byla jiná. Z čeho určit, jakou dobu zvolit. Nikoliv jakou dobu vzít, když chceme dvacetiletou. To Vám z toho totiž vyjde tautologie typu „chceme to takto, protože to tak chceme“. Ale 1. na to jsem se neptal a 2. takovéhle hloupé uvažování patrně na nic užitečného není.

A já pozoruji, že někdo tu dobu chce dvacetiletou, a to nějak nazvu.

Zatím jen pozorujeme, že ji chcete mít v definici VY. A pozorujeme, což už nechcete vidět, že neumíte říct, proč zrovna takovou a ne jinou.

Ne, ty zase potřebuješ uměle zvolit, jaký způsob nabývání majetku se ti zrovna líbí.

To není pravda. Pooužívám stejně tak i definice nabývání majetku, které se mi nelíbí. Mám definováno znárodnění, obsazení uzemí armádou apod. Szaszián se mě ptal na homesteading. Tak mu odpovídám. O to ovšem nešlo, původní otázka byla, ať mi někdo ukáže nearbitrární volbu doby, po které má vypršet patent. Zatím mi to nikdo neukázal. Tedy teorie duševního vlastnictví má vnitřní problém konzistence, který je nutno řešit arbitrárním nastavením paramentrů. Což je ale problém, jak je nastavit, aby to pro někoho nebylo účelové. A vždycky to bude způsobovat vnitřní tření mezi zájmovými skupinami a to netržní, řešitelné jen politicky a to ještě „řešitelné“ v uvozovkách, jelikož vždycky bude nějaká skupina, pro kterou to bylo vyřešeno diskriminačně pro ní. Na volném trhu se to řeší čistým spůsobem a sice nenásilně, smlouvou, se kterou protistrana může ale také nemusí souhlasit.

>>Já tam nic takového nemám.

Ale máš! Však ty také nedokážeš říct, proč sis vybral zrovna takové způsoby a ne jiné.

Nic jsem si nevybral. Jen něco nazývám homesteadingem, něco jiného znárodněním a něco jiného obsazením území armádou. Vybírají ti, co jednají. To se děje. Ale neděje se, že by se lidi chovali podle nějakého modelu pro patenty a tak jim to uzákonili politici. Děje se to přesně naopak. Politici něco uzákoní, nastaví arbitrárně ty parametry a to podle toho, jak si to u nich vylobují zájmové skupiny a lidi se pak podle toho (ne)chovají.

A to, že někdo chce dobu 20 let jako nepozorujeme?

Pozorujeme to jen v tomto diskusním vlákně.

Totéž platí pro tu mou a přesto s ní máš nějaký mentální problém.

Memám s ní problém. Jen k tomu dodávám, že si tu dobu volíte arbitrárně a nedokážete tu definici patentu mít, aniž byste si musel něco arbitrárně volit. Neboli koncept patent Vám bez toho určení zkrátka nebude fungovat. Stále nechápete, jelikož to tu opakovaně jakoby vyvracíte, že já žádný volitelný parametr nikde nemám. Lidi nemají problém homesteadovat území, aniž by jim někdo něco arbitrárně určil. A konají. Kdežto nikde nepozorujeme, že pokud by jim nikdo neurčil dobu vypršení patentu, že si ji určí sami. Resp. pokud budou mít potřebu si něco takového vyjednat, tak si to vyjednají smluvně a individuálně a každý tu dobu bude mít jinou, podle specifika toho, co si kdo bude chránit a podle toho, na co jim přistoupí druhá smluvní strana. Ale pak se to nenazve patent nýbrž smluvní podmínky. Patent je zkrátka jen umělý koncept, kterým se snaží politici přes moc státu vstupovat jako třetí strana so soukromých smluv. Nic jiného to totiž není.

Ne, chtěl jsi "definici patentu, kde definujete tu dobu" a přesně to jsi dostal.

_NE_! Chtěl jsem odpověď na otázku „Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem, vzhledem k možnosti nemonopolního, řekněme komunitního rozvoje, což by se zas mohlo brát za veřejný zájmem proti individuálnímu zájmu majitele patentu?“

Viz https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41491

Celé to jde shrnout do toho, že uplatňuješ dvojí metr, což je pro tvé indoktrinované myšlení vlastně typické. V případě své definice odmítáš, že bys cokoliv volil nebo určoval, prostě prý jen zavádíš pojem. V případě cizí definice však naopak zcela nesymetricky tento přístup zavrhuješ a odmítáš na tu definici pohlížet jako na něco, co pouze zavádí nějaký pojem. Dokud neodhalíš tento dvojí metr ve svém myšlení, není možné, abys prohlédl a posunul se dále.

PS: Prozradíš nám konečně, kolikrát za život jsi pozoroval homesteading?

Omyl, dvojí metr to není, já chtěl vědět, z čeho plyne ten paramter 20 let a proč nemůže být 19 nebo 21 a správná hodnota je 20. V mých definicích takový žádný paramter nemám. A k téhle úvaze stačí jen matematický cit pro vystihnutí nějaké podstatné vlastnosti. Tímhle způsobem se tvoří matematika. Nikoliv tak, že si definujete každé číslo zvlášť. Právě zobecňování dělá matematiku efektivní. Takže definice „záporná čísla“ je úplně jiný druh uvažování než definice čísla 20, na rozdíl od toho, co jste se mi tu snažil namluvit, že definice jako definice a není v tom rozdíl. Pro vás možná a nebo to dobře chápete ale snažíte se zachránit svou zcestnou argumentaci na začátku, kterou jste si dobře nepromyslel. Matematicky erudovanému člověku neunikne, že definovat speciálně číslo 20 sice lze ale jelikož tím nevystihujete žádnou speciální vlastnost toho čísla, je to úplně na nic. Vy mi tu argumentujete, že je to jedno a že definice jako definice. Není to jedno. Protože u záporných čísel zobecňujete vlastnost, která se v mnohých operacích projevuje zajímavě a unikátně. Takže i když argumentujete formalisticky, nesedí Vám to. Nehledě na praxi (co tím chcete vystihnout pro praktické používání) ale to už jsem Vám rozebral v jiné argumentaci, s tím, že já pojmenovávám něco, co se děje, kdežto Vaše definice je naprosto umělá a vymšlená ad hoc. A to je právě TA ARBITRÁRNÍ VOLBA!, což Vám neustále uniká, těžko se domluvíme, když nevíte, o čem mluvíte. Tak jo, žijte si v tom. Já bych si měl spíše odpovědět na otázku, proč Vám tu neustále odpovídám, jelikož patrně to stejně bude mít nulový efekt. Jediné, co dosud nevím, jestli to jen hrajete (trolling a ego, které Vám nedovolí přiznat omyl v úvaze na začátku, kterou jste si moc nerozmyslel) nebo to fakt zoufale nepobíráte.

Jinak možná si stále ještě myslíte, že každá definice je subjektivní volba https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1150#l28825 (ona je ale pokud ji přijmete, tak ji používáte, jako by byla objektivní, tvrzení, že definice je subjektivní, nedává žádný smysl a nemá vypovídací hodnotu o ničem, berte definici spíš jako dohodu na tom, jak něco nazvete) a z toho Vám vyjde, že jsem si něco volbou definice zvolil a tudíž tam mám taky arbitrární volitelný parametr. Ale já tvrdím, že jen jinak definujete, co je arbitrární, než jak je obvyklé a nebo máte logicky zcestný pohled na to, co je definice vůbec a tvrdíte pak tedy, že KAŽDÁ definice je arbitrární. Já tvrdím, že není. Definice, kterou lze volit více způsoby, ač každým můžete vystihnout +- (tedy nějak přibližně) tutéž vlastnost, musíte jednu možnost zvolit. Já tu vlastnost vystihnmu jedinou možností té definice. Tedy arbitrární libovůli žádnou nemám. Ale budiž. Setrvávejte si na svém a používejte si svůj pojem nadále jak chcete. Přeji Vám mnoho štěstí při komunikaci s ostatními lidmi.

Prozradíš nám konečně, kolikrát za život jsi pozoroval homesteading?

V peruánských Andách je to běžný jev. Viděl jsem to tam několikrát na vlastní oči. Tu nejchudší vrstvu v Peru vláda vůbec nezdaňuje a navíc jim dovoluje si zabrat nevyužívané pozemky, pokude je chtějí a umějí obdělávat, postavit se na vlastní nohy a vést svůj vlastní život. Andy jsou velké a nevyužívaná plocha je obrovská. A lidi chtějí žít a není žádný důvod chtít od nich za ta území nějaké peníze, jelikož téměř žádné nemají. Ten prapůvodní homesteading spočíval v tom, že na území neoperoval ani žádný stát. Prostě tam nebyl vůbec nikdo a nějací lidé tam přišli a zůstali.

Omyl, dvojí metr to není, já chtěl vědět, z čeho plyne ten paramter 20 let

A to je právě ten dvojí metr, který kvůli své indoktrinovanosti nejsi ani schopen vidět! Protože přesně takové otázky na svou definici odmítáš, ty odmítáš vysvětlovat, z čeho plynou jednotlivé podmínky ve tvé definici, jen se odvoláváš na to, že je to prostě jen pojmenování. Na druhou stranu ale odmítáš pochopit, že ta druhá definice je také pouze pojmenováním nějakého konkrétního případu, který je zrovna dvacet let. A že definice s 19 nebo 21 lety jsou prostě zase definice/pojmenování něčeho jiného.

V mých definicích takový žádný paramter nemám.

Máš tam zase jiné! Ale v rámci dvojího metru je odmítáš jako parametry chápat.

A k téhle úvaze stačí jen matematický cit pro vystihnutí nějaké podstatné vlastnosti.

A tento cit ti naprosto chybí, jinak bys pochopil, že dvacet let je také jen nějaká vlastnost.

Nikoliv tak, že si definujete každé číslo zvlášť.

Ale ty také definuješ zvlášť homesteading, zvlášť znárodnění, krádež, atd. Znamená to, že ti chybí cit pro zobecnění?

Vaše definice je naprosto umělá a vymšlená ad hoc

Takže i číslo 20 je umělé a vymyšlené ad hoc, že? Prosím tě, že ty máš vůbec drzost komentovat něco z matematiky, při tvých mezerách ve vzdělání.

nebo to fakt zoufale nepobíráte.

Jediný, kdo tu něco nepobírá, jsi ty. Ale už jsem došel k závěru, že to nehraješ, že prostě tak moc hloupý a indoktrinovaný skutečně jsi.

Já tu vlastnost vystihnmu jedinou možností té definice. Tedy arbitrární libovůli žádnou nemám.

To, že jsi příliš hloupý a ideologicky zaslepený a tu libovůli tam nevidíš, to neznamená, že tam není! Ty pořád ukazuješ, že lze změnit hodnotu dvacet na jiné číslo a pořád to bude patent s nějakou dobou ochrany a z toho dokazuješ, že parametr 20 byl arbitrárně zvolen. Ovšem i ve tvé definici lze některé podmínky změnit, stále to však bude definici přisvojování majetku, přesto odmítáš, že by to znamenalo, že ty podmínky byly arbitrárně zvoleny. A to je přesně ten dvojí metr, který ve svém uvažování máš.

Viděl jsem to tam několikrát na vlastní oči. Tu nejchudší vrstvu v Peru vláda vůbec nezdaňuje a navíc jim dovoluje si zabrat nevyužívané pozemky

Vláda jim dovoluje? K homesteadingu je třeba povolení vlády? Prosím tě, to, cos pozoroval, vůbec neodpovídá tomu, jak jsi definoval homesteading! Takže příště nelži, že jsi to definoval na základě nějakých pozorování!

Poslední pokus to tvému mozku vysvětlit: Tvá definice jde zobecnit tak, aby vyhovovala jak pozorováním, která označuješ jako homesteading, tak aby vyhovovala pozorováním, které označuješ jako znárodnění. Proč jsi tam přidal podmínky, aby část reálných pozorování té definici nevyhovovala? Z čeho plynula volba těch podmínek? Ta otázka je ekvivalentní otázce, proč zrovna 20 a ne jiné číslo. Nemůžeš takové otázky jednou klást a podruhé odmítat a přitom tvrdit, že nepoužíváš dvojí metr.

Jediné, co dosud nevím, jestli to jen hrajete (trolling a ego, které Vám nedovolí přiznat omyl v úvaze na začátku, kterou jste si moc nerozmyslel) nebo to fakt zoufale nepobíráte.

Klidně si to mysli, pokud ti to udělá radost, mně vůbec netrápí, co si o mně nějaký hlupák myslí.

Ne! To je definice.

Pořád jsi ale nepochopil, že když se Szaszián ptal na homesteading lesa, nešlo mu o ankap definici homesteadingu!

Szaszián chtěl zřejmě vědět, jak nearbitrárně určíš, jak si člověk může přivlastnit/získat do vlastnictví les. Při tom použil slovo homesteading.

Nechtěl. Jinak by se ptal, co je pro mě homesteading a porovnával by svoji definici s mojí. Nebo by se ptal obecněji, na získání vlastnictví lesa, což je širší definice než homesteading. On ten pojem nechtěl vydefinovat ale použil ho již v otázce, nedy neptal se, co je pro mě homesteading ale ptal se, jaká pro něj určím pravidla. Já odpověděl, že žádná, protože žádná netřeba určovat. Pojem tu navíc už dříve v debatách používal. Takže o pojem tu nešlo. Šlo tu o to, jestli lidi vědí, bez toho, aby jim to někdo řekl, jakým způsobem mají dosud nevyužívané pozemky osídlit. Já odpověděl, že vědí a že jim k tomu žádná pravidla určovat netřeba. To jen Vy nechcete uznat, že jste se mýlil a definici pojmu jste mi prve vnutil jako mnou nastavené pravidlo pro chování lidí. A já to odmítl. Podle mého je debata u konce a v posledních pár příspěvcích se již točí v kruhu. Jestli nemáte žádné další otázky, tak těšilo mě a dobrou noc.

Jinak by se ptal, co je pro mě homesteading a porovnával by svoji definici s mojí.

A není spíše pravděpodobné, že se už v otázce řídil svojí definicí? Jsi si jistý, že ji máte oba stejnou?

Šlo tu o to, jestli lidi vědí, bez toho, aby jim to někdo řekl, jakým způsobem mají dosud nevyužívané pozemky osídlit.

Jsi si jistý, že lidé vždy osidlují pozemky v souladu s tím, jak jsi definoval homesteading?

Jistotu nemáte nikdy. To se ale řeší dotazem. Ovšem na ten pojem, nikoliv na pravidla toho osidlování, dotyčný už je několik let na fóru na Stokách, kde debatují anarchokapitalisti, tak už se jejich pojmy musel naučit - nejde o žádnou složitou filozofii na pochopení, kterou by třeba několik let nedával, jde o prostý pojem, sloužící pro to, abychom se domluvili. Pokud homesteading nahradíme spojením „prvotní osidlování“, bude to totéž, jen vyjádřeno dvěma slovy místo jednoho.

Proč mám pocit, že se Vám nechce přiznat, že jste se zmýlil a definici jste mi omylem vložil do klávesnice jako určovaná pravidla chování a zachraňujete to nyní pokusem o předefinování či zpochybnění pojmů?

Proč mám pocit, že se Vám nechce přiznat, že jste se zmýlil a definici jste mi omylem vložil do klávesnice jako určovaná pravidla chování a zachraňujete to nyní pokusem o předefinování či zpochybnění pojmů?

Já? Proč jsi mu tedy rovnou neodepsal, že ta otázka je nesmyslná, protože ten pojem je definicí pevně dán? Hmm? Proč ta mlhavá odpověď o tom, že to určení necháš na trhu, když na tom prý není co určovat?

Jestli nemáte žádné další otázky, tak těšilo mě a dobrou noc.

Tuhle: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1342#l41640

Že by před pralesem stálo 1000 lidí a každý by měl zájem o celý prales, to asi nenastane, ze statistických důvodů. Jeden z nich přijde nejspíš dřív, což neznamená o 5 minut ale proces osidlování trvá staletí, tak třeba o 10 let dřív než někdo jiný ale nezabere si celý prales ale jen tu část, kterou bude schopen využívat. Pokud přijde druhý a může mít zájem o využívání pralesa, může si zabrat část, kterou ten první nevyužívá. Pokud by už byl prales rozparcelovaný celý, další zájemce může získat část, kterou už někdo využíval před tím, za tržní cenu, což je kompenzace toho, že se někdo využívání vzdá. Ale vysvětluju Vám tu samotné ekonomické základy, jak funguje trh, nechci tu suplovat výuku základů ekonomie.

Jeden z nich přijde (…) třeba o 10 let dřív než někdo jiný ale nezabere si celý prales ale jen tu část, kterou bude schopen využívat. Pokud přijde druhý a může mít zájem o využívání pralesa, může si zabrat část, kterou ten první nevyužívá.
- Jak nearbitrárně určíte, jakým "využíváním části lesa" se ta část lesa houmsteduje?

Už jsem Vám psal, že to nechám na trhu. Máte možná utkvělou představu, že když někdo jedná, musí mu k tomu někdo vymezit mantinely, co může a co nemůže. Zvykejte si na to a smiřte se s tím, že nutně nemusí. Říká se tomu myslím změna paradigmatu. A nemusíte být hned anarchokapitalista, můžete začít uvažovat víc podle anglosaského práva, v němž je pravidlo „dovoleno je to, co není zakázáno“ (a implicitně se dodává, že ovšem na vlastní zodpovědnost každého) a mnoho věcí se upraví až když poprvé nastanou, půjde-li o spor a ten bude potřeba nějak řešit.

1) Už jsem Vám psal, že to nechám na trhu.
- Ale na trhu S ČÍM? S nanuky?

2) Máte možná utkvělou představu, že když někdo jedná, musí mu k tomu někdo vymezit mantinely, co může a co nemůže. Zvykejte si na to a smiřte se s tím, že nutně nemusí. Říká se tomu myslím změna paradigmatu.
- Ale vy jste "změnil paradigma" v průběhu této diskuze. Bavíme se přece o tom, jak nearbitrárně URČÍTE, jak člověk může houmstedovat les! Takže to nejde nearbitrárně určit, nebo co?

Ale na trhu S ČÍM? S nanuky?

S pralesem. Byl to Váš příklad, o ničem jiném od té doby nedebatujeme, proč se tak divíte a co na trhu s pralesem nechápete? Je to s jakýmikoliv jinými pozemky.

Bavíme se přece o tom, jak nearbitrárně URČÍTE, jak člověk může houmstedovat les!

Po čtvrté odpovídám, že já nic určovat nebudu a že nic takového určovat netřeba. Ale už mě to přestává bavit.

1) S pralesem. Byl to Váš příklad, o ničem jiném od té doby nedebatujeme, proč se tak divíte a co na trhu s pralesem nechápete? Je to s jakýmikoliv jinými pozemky.
- Ale jak můžete s pralesem obchodovat, když ještě nikomu nepatří? Je to taková Hlava 22: Houmsteding pralesa necháme na trhu s pralesem, který vznikne po houmstedování pralesa… Dobré.

2) Po čtvrté odpovídám, že já nic určovat nebudu a že nic takového určovat netřeba. Ale už mě to přestává bavit.
- Odpovězte na toto: Je možné nearbitrárně určit, jak houmstedovat prales?

Máte možná utkvělou představu, že když někdo jedná, musí mu k tomu někdo vymezit mantinely, co může a co nemůže.

Bože, to jsou zase totální blbosti! Copak vy neurčujete, jak se lidé nesmí chovat, aby to bylo rozhodnutí trhu? Bez těch mantinelů by totiž platilo, že i demokratické hlasování je rozhodnutí trhu, protože ničím omezené jednání lidí určilo, že to bude rozhodnuto právě demokratickým hlasování. Vlastně každé rozhodnutí libovolným způsobem by bylo rozhodnutím trhu. Protože kdybys tvrdil, že není, už by to znamenalo, že jsou tu nějaké mantinely. Teď mít jen odvahu si přiznat, že meleš totální blbosti.

Copak vy neurčujete, jak se lidé nesmí chovat, aby to bylo rozhodnutí trhu?

To je definice trhu. Definici chápejte jako potřebnou k tomu, abyste mohl různé věci rozlišit, co je co. Nikoliv ale jako pravidlo pro to, jak se mají lidé chovat.

To je definice trhu. Definici chápejte jako potřebnou k tomu, abyste mohl různé věci rozlišit, co je co. Nikoliv ale jako pravidlo pro to, jak se mají lidé chovat.

Takže "nechme to na demokratickém hlasování" také není pravidlo, že!?

V pořádku. Ale těžko si demokraticky odhlasujete, že je něco homesteading, když není. Podobně, jako si nelze demokraticky odhlasovat, že 1+1=3, když není. Můžete si odhlasovat, že nějaký způsob nabytí majetku bude podle legislativy legální. O tom se ale nepřeme. Debatujeme tu o tom, jestli je nutno určovat arbitrární pravidla pro homesteading. Já tvrdím, že není. Že lidi dokážou homesteadovat i bez pravidel.

V pořádku. Ale těžko si demokraticky odhlasujete, že je něco homesteading, když není.

Jak tedy může pravidla homesteadingu určit trh, když ta pravidla jsou, jak se nyní zase snažíš tvrdit, pevně určena už nějakou definicí?

Neříkám, že pravidla určí trh. Říkám, že lidi se budou nějak chovat. Pokud tržně, může jít například o homesteading. Pokud netržně, může jít například o znárodňování nebo zabrání území armádou proti vůli původních obyvatel. Na otázku, jak budou lidi homesteadovat jsem odpověděl, že to určovat nebudu a že to nechám na trhu. To je v souladu s výše řečeným. Pokud z toho vyčtete, že tím těm lidem určuju pravidla (třeba že se lidi mají chovat tržně), pak máte problém s porozuměním psanému textu. Pouze totiž pojmenovávám různé druhy chování lidí podle definice.

Ještě to zkusím stručněji: Ti jednající lidi si s využíváním pralesa poradí i bez toho, abych já jim něco určoval. Takže „... jak arbitrárně určíte, ...“, jednoduše, neurčím.

Takže věříte, že "ti lidé" dokážou nearbitrárně určit, jak houmstedovat les, třebaže nemáte nejmenší ponětí, jak to udělají. Rozumím tomu správně?

Rozumíte tomu nesprávně. Správné porozumění je, že netřeba v tomto případě nic arbitrárně určovat. Chcete mi vnutit etatistický klam, že pokud se lidem něco neurčí, že sami neví, co mají dělat. To slyším denně od politiků: „Technologie předběhla legislativu, musíme rychle přijmout zákon, aby se nepoužívala v legislativním vakuu“ (naposled třeba o městských sdílených koloběžkách). A od Vás tady v diskusi. A chcete mi vnutit, že když se to přesto určí, přestože to určit nutné není, tak že to určit nutné je. Schválně jsem Vám to formuloval takto, abyste měl zpětnou vazbu, co mi tu už asi ve třetí výměně chcete vnutit a já po několikáté odmítám.

Čím dál větší blbosti! Takže komunisté prostě jen homestedovali továrny, protože určit, že tímto způsobem se homestedovat majetek nedá, je etatistický klam? Fakt máš potřebu se takto ztrapňovat?

komunisté prostě jen homestedovali továrny

To Vám vyšlo z čeho? Ty továrny ležely ladem a nikdo je nevyužíval?

Fakt máš potřebu se takto ztrapňovat?

Nechcete si nejdřív ověřit, jestli se tu neztrapňujete ve skutečnosti Vy?

Ty továrny ležely ladem a nikdo je nevyužíval?

Fuj! To jako určuješ pravidlo, že musí ležet ladem!? Přece tvrdíš, že ty nic určovat nebudeš!

To také není pravidlo. Netvrdím, že komunisté nemohli ukrást továrnu. Jen tvrdím, že to není homesteading.

To také není pravidlo. Netvrdím, že komunisté nemohli ukrást továrnu. Jen tvrdím, že to není homesteading.

Jak můžeš tvrdit, že to byla krádež, aniž bys arbitrárně neurčil, co to je vlastnictví?

Rozumíte tomu nesprávně. Správné porozumění je, že netřeba v tomto případě nic arbitrárně určovat.
- Když tak "nic NEARBITRÁRNĚ určovat". Už podruhé mluvíte o arbitrárním určování. Diskutujeme o tom NEarbitrárním.

Chcete mi vnutit etatistický klam, že pokud se lidem něco neurčí, že sami neví, co mají dělat.
- Ale Vy jste začal s tím, že je správné moci něco nearbitrárně určit. Ptal jste se přece: Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem? Takže jste najednou úplně obrátil a říkáte, že NENÍ SPRÁVNÉ moci něco nearbitrárně určit? Proč jste tedy nemožnost toho vytýkal patentovému právu?