Obchodní bilance – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Kladná“ obchodní bilance znamená, že cena zboží ze země vyvezeného převyšuje cenu zboží dovezeného; opak se nazývá „zápornou“ obchodní bilancí. V povědomí lidu ukotveno jest, že bychom se měli snažit o první z výše uvedených stavů; je to ale vážně žádoucí? „Kladná“ obchodní bilance znamená, že ze země odchází zboží, jehož tržní cena je vyšší než toho, které přichází; s penězi je to naopak, nicméně bude-li si země držet „kladnou“ obchodní bilanci pořád, peníze se jen znehodnotí inflací, neboť nikdy nedojde k jejich utracení, protože to by muselo zboží, jež do země proudí, mít vyšší hodnotu než to, co ji opouští. Lze to přirovnat k tomu, když vyděláváte, spoříte, ale peníze nikdy neutratíte, jen je rozpouštíte v inflaci; tato analogie mimochodem vysvětluje, proč nedává smysl argumentovat tím, že „kladná“ obchodní bilance vytváří pracovní místa (ano, vytváří, ale cílem není práce, nýbrž její produkty).

Je tedy vhodné snažit se o dlouhodobou „zápornou“ obchodní bilanci? Inu, to je především marná snaha; bylo by sice skvělé, kdyby nám ostatní neustále dávali věci s větší tržní cenou než my jim, leč tento stav není trvale udržitelný. Co je tedy žádoucí? No přece laissez-faire: Čím větší zájem o například české zboží ve světě bude, tím silnější bude koruna, což přirozenou cestou zvýší cenu onoho zboží, ergo zájem o něj poklesne; naopak malý zájem o české zboží ve světě způsobí slabou korunu a nízké kurzy, důsledkem čehož cena zboží klesne, což opět zvýší zájem o něj. Obchodní bilanci můžeme pro zajímavost sledovat (samozřejmě to není žádoucí, zahrnuje-li to buzeraci podnikatelů celníky či statistickým úřadem), ale je bláhové si myslet, že nějaký úředník či ekonom dokáže rozhodnout, zda je „správné“, aby byla „kladná“, nebo „záporná“; to je něco, co umí jen trh.