Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-07-15 00:00:02
Stručně k lásce
Otázka, proč někoho máme rádi a proč někoho nemáme rádi, je poměrně legitimní psychologickou, možná i filozofickou, otázkou. Setkávám se se situacemi, ve kterých ani rodič, který odmalička trávil extrémně vysoké množství času se svým dítětem, jej nedokáže mít rád jako člověka. Říká: „Mám tě rád jako svoje dítě.“ Co to ale skutečně znamená? Znamená to, že zdrojem jeho emocí je skutečnost, že dotyčný je jeho dítě, ne že dotyčný je tím, kým je. Pak je jeho náklonnost založena především na živočišném pudu nebo sociálních normách. Setkáváme se se vztahy, ve kterých partner se zděšením po letech zjistí, že chodil s úplně jinou osobou, než se kterou si myslel, že chodil. Koho tedy skutečně měl rád? Zdá se, že pouze svoji představu.
Domnívám se proto, že abychom mohli milovat člověka, musíme se o něj zajímat, musíme mu skutečně naslouchat a musíme vytvořit takové prostředí, ve kterém se nebojí projevit i city, které jsou skryté a které nejsou vždy hezké. Láska je z tohoto důvodu vyšší cit plynoucí až z toho, že si dokážeme uvědomit rozdíl mezi sebou a dotyčným, přijmout ho, a dokonce v této odlišnosti spatřovat krásu. Možná proto je těžké milovat lidi, kteří jsou naši nepřátelé – nahlížíme na ně jako na zlo, ne jako na někoho, kdo má složitý vnitřní rámec, podobně jako my. Osobně jsem toho názoru, že pokud bychom všem lidem viděli do hlavy, nejspíše bychom je vesměs milovali. Proto ani nepřátelské diskuze mezi zastánci státu a anarchie např. zde na Stokách nepovažuji za příliš vyspělé.
Domnívám se proto, že abychom mohli milovat člověka, musíme se o něj zajímat, musíme mu skutečně naslouchat a musíme vytvořit takové prostředí, ve kterém se nebojí projevit i city, které jsou skryté a které nejsou vždy hezké. Láska je z tohoto důvodu vyšší cit plynoucí až z toho, že si dokážeme uvědomit rozdíl mezi sebou a dotyčným, přijmout ho, a dokonce v této odlišnosti spatřovat krásu. Možná proto je těžké milovat lidi, kteří jsou naši nepřátelé – nahlížíme na ně jako na zlo, ne jako na někoho, kdo má složitý vnitřní rámec, podobně jako my. Osobně jsem toho názoru, že pokud bychom všem lidem viděli do hlavy, nejspíše bychom je vesměs milovali. Proto ani nepřátelské diskuze mezi zastánci státu a anarchie např. zde na Stokách nepovažuji za příliš vyspělé.
Přečtení: 36075
Komentáře
Komentář 70212
Komentář 70217
Komentář 70270
Částečně na to navazuje i křesťanství, které zachází s tím obratem agape
Tipuju že by to mohli mít odškálované i v indii, kde se mentálními stavy taky dost zaobírali a dost možná i jinde.
Komentář 70213
Komentář 70219
Komentář 70214
Komentář 70218
To s dětmi je zajímavé. U odlišných temperamentů lidí mi poslední dobou přijde naprosto klíčové snažit se vidět jejich výhody. To, že se někdo hodně vzteká, na první pohled může působit jako zbytečný afekt, ale jednoho dne nám citlivost tohoto člověka může pomoct uvědomit si něco, co sami přehlížíme. To s těmi partnerskými vztahy si umím představit, dokonce si myslím, že to je aplikovatelné i na přátelské vztahy. Někdy prostě vztah vyčerpá svůj potenciál, třeba protože každý chce jít jinou cestou, a pak je přirozené ho ukončit. Snažit se zachovat takový vztah za každou cenu by naopak bylo nezdravé. Jako problematičtější mi přijde spíš to odcizení, kdy partnera už od začátku vidíme jako jiného člověka, projektujeme si do něj sebe nebo nějakou naši vizi ideálního partnera. Pak vlastně už od začátku doopravdy nemilujeme jeho – alespoň tak to na mě působí.
Komentář 70220
Své děti se snažím vnímat i pochopit jak je to jen možné, ale jedno z dětí mi to svým temperamentem (náladovostí) občas hodně ztěžuje. Je to věc, na kterou jsem jako rodič nebyla vůbec připravená, ale je to taková moje výzva - a beru to tak. Samozřejmě vím, kde má dcera silné stránky, které maximálně podporuji! Jen určité věci nás prostě mohou zaskočit, i když se týkají našich vlastních dětí, se kterými trávíme hodně času a jsou nám nejcennější na světě :)
S tím odcizením dvou lidí - to má asi spoustu důvodů... Přijde mi, že často v tom hraje roli právě ta chemie. Když jsme zamilovaný, tak si projektujeme do druhého to neúžasnější... v té fázi jde určitě o zkreslené pocity, které jsou založené na hormonech, ze kterých pak musíme všichni vystřízlivět :) Většinou mi ale přijde, že u delšího vztahu jde o pozvolný proces odcizování... pak záleží jak moc ti dva chtějí / nechtějí hledat zase společnou cestu.
Komentář 70222
Chápu. Mně přijde, že jakmile začneme vnímat i tu samotnou náladovost jako něco, co může přinášet pozitiva, máme tendenci se s ní lépe vyrovnat. Spojíme si pak tenhle projev chování i s něčím pozitivním a koukáme se na něj pak navždy trochu jinak. Mně třeba poslední dobou vztekající se lidi přijdou docela roztomilí. To, že to člověka může zaskočit, je naprosto pochopitelné, čelit silným emocím druhých lidí je možná jedna z největších výzev vztahů.
S tou zamilovaností máte úplnou pravdu, je to něco jako kognitivní zkreslení, které máme téměř všichni společné. Pak mi ale přijde, že je o mentální vyspělosti umět rozlišit, co je naše fantazie a co je opravdu ten člověk. Můžeme cítit, že je náš protějšek dokonalý, ale racionálně si uvědomovat jeho chyby. Někdo se to naučí už v dětství, pokud je obklopen lidmi, se kterými se vždycky může otevřeně bavit o svých emocích. Já tenhle případ bohužel nejsem: Ale byl jsem zamilovaný už mnohokrát a přijde mi, že se v té schopnosti rozlišit, co je ta emoce a co je ten člověk, progresivně zlepšuju.
Komentář 70224
Se zamilováním je to taky hodně individuální, každý si musí zažít a pak má svou unikátní zkušenost :) Někdo říká, že se člověk může zamilovat maximálně 3x za život - a někdo to nezažije nikdy :) Já mám za sebou 4 zamilování - a racionální uvažování bylo vždycky dost na vedlejší koleji - i když úplně mimo jsem snad v úsudku nebyla (nikdy se mi nestalo, že bych si odnesla nějaký silně negativní pocit a rozčarování). To poslední zamilování přerostlo v opravdovou lásku, která doufám bude trvat až do smrti :)
Komentář 70225
To je dost zajímavé, nikdy mě nenapadlo, že by množství zamilování mělo mít nějaký limit. Je fakt, že některá zamilování jsem vnímal jako intenzivnější než jiná, ale přijde mi, že jsem za život byl zamilovaný rozhodně více než 5x, a to jsem ještě poměrně mladý. A co se týče lásky, super, přeju Vám, aby trvalo. <3
Komentář 70226
Komentář 70233
Komentář 70234
- Nikoliv. Není to tak, že neschopnost zamilovat mají lidé s aromantickou orientací, ale tak, že lidé, kteří se nezamilovávají (nejsou schopni se zamilovat, dejme tomu) jsou nazýváni "mají aromantickou orientaci". Pletete si příčinu a následek, poznání příčiny jevu a jeho pojmenování. Stručně řečeno, pletete si poznání jevu a pojmenování jevu.
Jinak řečeno, aromantická orientace není PŘÍČINA jevu "neschopnost se zamilovat", ale DŮSLEDEK existence toho jevu, jelikož je jeho POJMENOVÁNÍM.
Komentář 70235
Tedy, pokud se nekdo nezamilovava, NENI to VZDY aromantik. Muze to mit i nejaky jiny duvod. On by toho byl klidne i schopny, ale ma nejaky jiny duvod, proc se mu to nestane.
A takhle je to u tebe se spoustou veci. Tohle je krasny priklad toho, jak casto vyvozujes z toho, co lide rikaji, zcela mylne zavery. (a jeste pak mas tendenci vsechny poucovat, jak se pletou, ackoliv jses to ty, kdo se plete)
Komentář 70236
Komentář 70242
- Což je špatně, protože to tak není.
Není to tak, že neschopnost se zamilovat mají lidé s aromantickou orientací, ale tak, že lidé, kteří "mají neschopnost se zamilovat" jsou nazýváni "lidé s aromantickou orientací".
Není to tak, že gejové jsou sexuálně přitahováni k mužům, ale tak, že muži, kteří jsou sexuálně přitahováni k mužům, jsou nazýváni gejové.
Není to tak, že voda vře při 100°C, ale tak, že teplota, při které vře voda, se jmenuje 100°C.
Jde o to, že když se něco pojmenuje, lidé mají tendenci nepovažovat to jméno prostě za řečový jev (tedy za něco existujícího jen v řeči), ale vnímají to jméno jako jakési jsoucno existující ve světě.
Ve skutečnosti je to tak, že jména (aromantik/gej/100°C) jsou jen nálepky pro třídy jevů. Lidé ale mají tendenci vnímat jméno jako jakousi jinou třídu jevů a tu skutečnou třídu jevů vnímat jako vlastnost této fantómové třídy.
Takže jména aromantik/gej/100°C jsou nálepky pro třídy určité chování/určité chování/určité chování vody (nebudu to vypisovat). Lidé ale mají tendenci tyto nálepky vnímat jako třídy a ty skutečné třídy vnímají jako vlastnost oněch fantómových tříd. Pročež uvažují takhle:
Existují lidé (= třída) aromantici, kteří mají tu vlastnost, že se nezamilovávají.
Existují lidé (= třída) gejové, kteří mají tu vlastnost, že jsou přitahováni k mužům.
Existuje teplota (= třída) 100°C, která má tu vlastnost, že při ní vře voda.
Jedná se o iluzi poznání, o zaměňování pojmenování za poznání. Na této iluzi poznání je postavena psychiatrie a zřejmě i psychologie (alespoň obory jako klinická psychologie a psychologie osobnosti). Proto tyto obory neprodukují žádné poznání, jen jeho iluzi. Psychiatrické a psychologické poznání je poznání fantómových tříd, kterým nic skutečného neodpovídá.
Komentář 70243
Ale dam ti takovy priklad.
Souhlasil bys s tim, ze clovek, ktery smrka ma rymu?
Tedy, ze "ma rymu" pojmenovava to, ze smrka?
Protoze PRESNE TO tu predvadis...
Btw s tou teplotou 100 stupnu jses opet ZCELA mimo...to je docela zvlastni, ze je to PRESNE naopak, nez pises, ale ty jses evidentne tak zaslepeny svou "genialitou", ze i kdyz by ti to clovek dokazal, ze jses mimo, stejne si budes mlit svou...
Komentář 70248
- Ne, protože pojmy "má rýmu" a "smrká" nejsou ekvivalentní. Kdežto tři dvojice pojmů, které jsem komentoval, jsou ekvivalentní. Kdo má rýmu přece neustále nesmrká. Takže zde iluze poznání nevzniká. Smrkání je řekněme "část" rýmy. A když se učíte "Tato věc se skládá z těchto částí", je to poznání.
Iluze poznání by byla, kdyby se smrkající nějak pojmenovali, třeba "rhinitidové", a začalo by se o nich mluvit a myslet a la "Pokud se nepletu, hodně smrkají například rhinitidové".
2) Btw s tou teplotou 100 stupnu jses opet ZCELA mimo...to je docela zvlastni, ze je to PRESNE naopak, nez pises
- To mě zajímá. Jak to může být špatně? Je to přece jako jakýkoliv jiný systém měření: vždy musíte mít etalon, ze kterého je vše ostatní odvozeno. Čím se to liší od "relativní atomová hmotnost uhlíku je 12" x "'relativní atomová hmotnost 12' je jméno hmotnosti atomu uhlíku"? Nebo to je taky špatně?
Komentář 70250
Ostatne, jak pisu jinde, voda malo kdy vre pri 100 stupnich celsia...
Komentář 70256
Každopádně, ať je to jakkoliv, jak to vyvrací, že se lidé dopouštějí popsaného omylu? Nijak.
Komentář 70259
Komentář 70263
Komentář 70264
Rec byla o necem uplne jinem. Coz jsi krasne zakecal a snazis se odvadet pozornost jinam.
Komentář 70382
Komentář 70260
Komentář 70251
Komentář 70244
Komentář 70245
Komentář 70246
Jinak jeste k tomu, co jsi psal predtim. Chces nam tu tvrdit, ze VSICHNI lide, co se nezamilovavaji, jsou "aromantici"?? Nenapadlo te nekdy (ja vim, ze ne, to je recnicka otazka, trebas te nakopne, aby sis to uvedomil), ze se nekteri lide mohou nezamilovavat i z JINYCH DUVODU? Tedy, ze by se zamilovat chteli, ale z nejakych duvodu nemohou? Napriklad me napada, zetrebas ziji v takovem prostredi, kde nemaji vhodne protejsky...
Komentář 70252
- Ne. Tvrdím, že "aromantici" je fantómová třída, které nic skutečného neodpovídá; a že je docela dobře možné, že si to Ondra neuvědomuje. K lidem mimo fantómovou třídu "aromantici" se vůbec nevyjadřuju.
Komentář 70253
Snazis se tedy rict, ze neexistuje skupina lidi, kteri nemaji schopnost se zamilovat z duvodu toho, jak jim funguje mozek? Nebo co se nam snazis sdelit?
Komentář 70254
Komentář 70255
Komentář 70257
Komentář 70258
Tvl :-D :-D
Ty jses komik :-D
Ale tak je mozne, ze nekteri lide maji funkce, ktere jsou bezne v mozku, nekde jinde....Trebas v prdeli, nebo tak nejak...
Komentář 70261
Komentář 70262
Jedine snad, ze by to bylo neco jako "duse".
Coz ve skutecnosti neni pravda.
Jedna se proste o procesy v mozku
Komentář 70265
Čili se nejedná "prostě o procesy v mozku", protože žádné takové procesy v mozku nejsou známy.
Komentář 70266
Pokud tvuj mozek nevi, ze zdrazily banany, docela by me zajimalo, jakou casti tela se rozhodujes, jestli si je koupis, nebo ne...
No, jeden tip uz jsem sem daval....
Komentář 70267
V obchodě banány zlevnily na polovinu; koupíte jich dvakrát víc než obvykle. To je obecné spotřebitelské chování. Jak to mozek udělá? Jak mozek ví, kolik stojí banány? Prostě to neví. Ukažte mi fyzikální kanál, kterým se do mozku dostávají tyto informace (které by mozek musel mít, kdyby to dělal mozek), a pak se můžeme bavit dál. Do té doby mají pravdu szasziáni.
Je to tak, že informace o ceně se do mozku (dejme tomu) dostávají řečí, a řeč je projev osoby. Szasz o tom napsal knihu "The Meaning of Mind", kde jako příklad uvádí Hanu Kellerovou, která se narodila hluchoslepá, řeč ovládla až okolo pěti let, takže si dobře pamatovala, jaké to je.
Kdyby "to všechno dělal mozek", měli by lidé, kteří neovládli řeč, být normálně inteligentní, například by měli být schopni nakupovat. Tak to ale není.
Komentář 70268
1. Helen Kellerovou 2. Bylo to dokonce až v sedmi letech.
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Helen_Kellerov%C3%A1
Komentář 70269
Zapomněl jsem: Hlavně, že "za vším je mozek" učil už Hippokratés před dvaceti čtyřmi stoletími. Že to dnes lidé pokládají za objev moderní vědy je husarský kousek psychiatrického píár (nebo psychiatricko-scientistického). Dejme mu slovo:
And men ought to know that from nothing else but (from the brain) come joys, delights, laughter and sports, and sorrows, griefs, despondency, and lamentations. And by this, in an especial manner, we acquire wisdom and knowledge, and see and hear, and know what are foul and what are fair, what are bad and what are good, what are sweet, and what unsavory (…) And by the same organ we become mad and delirious, and fears and terrors assail us, some by night, and some by day, and dreams and untimely wanderings, and cares that are not suitable, and ignorance of present circumstances, desuetude, and unskilfulness. All these things we endure from the brain, when it is not healthy, but is more hot, more cold, more moist, or more dry than natural, or when it suffers any other preternatural and unusual affection. And we become mad from humidity (of the brain). For when it is more moist than natural, it is necessarily put into motion, and the affection being moved, neither the sight nor hearing can be at rest, and the tongue speaks in accordance with the sight and hearing.
As long as the brain is at rest, the man enjoys his reason, but the depravement of the brain arises from phlegm and bile, either of which you may recognize in this manner: Those who are mad from phlegm are quiet, and do not cry out nor make a noise; but those from bile are vociferous, malignant, and will not be quiet, but are always doing something improper.
zde: http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0248%3Apage%3D365
- Vskutku, jen místo slizu a žluči dejte serotonin a dopamin a dostanete moderní psychiatrii.
Komentář 70274
Ty v podstate tvrdis, ze mozek neridi NIC, co se tyce podnetu zvenci.
Takze jedes autem, a ridi nejaka osoba, rozhodne ne mozek.
Prijedes na krizovatku, na semaforu sviti cervena. To, ze mas zastavit, nerozhodne mozek, ale nejaka osoba.
Zeptal bych se, co to je ta "osoba", a za dalsi, co teda presne dela mozek.
Uprimne, to co tu pises, je na urovni "zeme je placata".
A vlastne me ani nebavi lidem vyvracet, ze zeme placata neni...
Komentář 70275
Zmiešavaš veci, ktoré navzájom vôbec nesúvisia. "Reč" je druh komunikačného protokolu, bez znalosti ktorého sa nedá s protistranou používajúcou tento protokol (ktorá napr. ponúka banány na predaj) komunikovať (t.j. reagovať na jej signály). Asi tak ako čudovať sa, prečo si so starým mobilom, ktorý podporuje len WAP, nevieme pozrieť štandardné webové stránky. Nebudeme snáď tvrdiť že "to všetko nemôže robiť procesor" len preto, že príslušný softvér nepodporuje protokol HTTP(S). Keby ľudia mohli používať na plnohodnotnú komunikáciu aj iné signály než reč, tak by mohli nakupovať aj bez nej. Ale v súčasnosti neviem o forme, ako by človeku bolo možné vysvetliť podstatu nakupovania inak než použitím nejakého ľudského jazyka (či už hovoreného, písaného alebo prevedeného na iné symboly).
Ja inak si tiež nemyslím, že mozog ako fyzický orgán je jediným zdrojom myslenia a konania človeka, ako katolík verím v existenciu duše. Ale tvoja argumentácia mi pripadá scestná.
Komentář 70278
(neberte mě za slovov pokud se vám termín nebude líbit)
Mám tím na mysli to, když člověk do vědomí nějak dostává informace, které tam nepřišly konvenčními smyslovými kanály.
Nebo myslíte ještě něco jiného?
Komentář 70247
Komentář 70249
A pro pořádek, o schizofrenii jsem nic nepsal.
Komentář 70227
Komentář 70230
Komentář 70237
Komentář 70231
Komentář 70232
Komentář 70276
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.