Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-12-10 00:00:02
Pozoruhodné dědictví Milgramovo
Stanley Milgram byl významný americký sociální psycholog. Jako zajímavý mi přijde jeho známý experiment zaměřený na poslušnost vůči autoritě. Kladl si otázku, zda by lidé v jeho soudobé společnosti byli podobně poslušní jako obyvatelé Třetí říše. Experiment se zakládal na mystifikaci – respondenti z různých společenských vrstev se domnívali, že budou testovat vliv elektrošoků v rozmezí 15-450 V na učení. Ve skutečnosti však žádné nepouštěli a „žák“, kterého měli učit, byl domluvený herec. Respondent následoval pokyny experimentátora a byl vyzýván pokračovat i tehdy, když sám „žák“ připoutaný ke křeslu odmítl pokračovat, ba i tehdy, když „žák“ již nereagoval a bylo zjevné, že mu šoky na nebezpečné stupnici ublížily. Cílem bylo zjistit, kolik lidí bude v experimentu pokračovat až do samotného konce i za těchto nelidských okolností. Milgram udělal na tento experiment více variací, aby zjistil, které faktory při poslušnosti hrají roli. V „nejúspěšnějších“ variantách bylo schopných zmáčknout tlačítko s nejvyšším napětím přes 60 % lidí. Pro poslušnost byly důležitými faktory jednoznačná autorita experimentátora, jeho fyzická přítomnost, obecně přijímané ideologické pozadí a ujištění, že respondent nenese zodpovědnost. Neposlušnost podmiňovalo, jak blízko respondent „žákovi“ byl a nacházel-li se v místnosti někdo nesouhlasící s pokračováním experimentu.
Někteří lidé, kteří projevili poslušnost, při rozhovorech po experimentu uváděli, že v jejich hlavě probíhal velmi intenzivní konflikt – báli se vzdorovat autoritě, byť pociťovali úzkost z toho, co dělají. Někteří dokonce byli klidní – věřili, že poslouchat je správné a že za vše, co udělali, má odpovědnost experimentátor. Toto naučené částečné nebo úplné přenesení odpovědnosti na nadřízeného Milgram označil agentický stav a ukázal, že právě kvůli agentickému stavu jsou i naprosto běžní lidé za určitých hierarchických a sociálních podmínek schopní jednat velmi nehumánně. Tento experiment byl mnohokrát „úspěšně“ replikován a považuji ho za velké varování všem, kdo se snaží vychovávat děti k poslušnosti.
Někteří lidé, kteří projevili poslušnost, při rozhovorech po experimentu uváděli, že v jejich hlavě probíhal velmi intenzivní konflikt – báli se vzdorovat autoritě, byť pociťovali úzkost z toho, co dělají. Někteří dokonce byli klidní – věřili, že poslouchat je správné a že za vše, co udělali, má odpovědnost experimentátor. Toto naučené částečné nebo úplné přenesení odpovědnosti na nadřízeného Milgram označil agentický stav a ukázal, že právě kvůli agentickému stavu jsou i naprosto běžní lidé za určitých hierarchických a sociálních podmínek schopní jednat velmi nehumánně. Tento experiment byl mnohokrát „úspěšně“ replikován a považuji ho za velké varování všem, kdo se snaží vychovávat děti k poslušnosti.
Přečtení: 15546
Komentáře
Komentář 61581
Komentář 61589
Navic s trochou rozumu je zrejme, ze na tom muze neco byt.
Komentář 61602
Komentář 61603
Komentář 61597
Jinak, vztahem rodiny, institucionálního prostředí a poslušnosti se zabývá Milgram ve své knize Poslušnost vůči autoritě na stránkách 153-155, kdyby to někoho zajímalo. Na úvod uvádí: "Nejprve musíme uvažovat o silách, které na člověka působily, než se stal naším subjektem." Knihu doporučuji, je skvělá a zajímavá je mj. i obsažená kazuistika.
Komentář 61605
Komentář 61612
Komentář 61584
Komentář 61593
Zdroj: https://citaty.net/autori/arthur-schopenhauer/
Komentář 61595
Komentář 61598
Komentář 61599
Komentář 61601
Komentář 61604
Komentář 61608
Komentář 61613